Geneze Mezinárodní politické ekonomie Mezinárodní politická ekonomie 2022 Ekonomie a politická ekonomie •Ekonomie •Zabývá se vztahem mezi cíli a omezenými zdroji k jejich dosažení. •Je to věda o rozhodování v podmínkách omezení a nedostatku. •Předmět zájmu: rozdělování vzácných zdrojů pro různé účely mezi subjekty prostřednictvím tržních procesů (neoklasická ekonomie). • •Neoklasická ekonomie •Soustředí se na nabídku, poptávku a cenový mechanizmus; •Jádrem je spontánní tržní rovnováha; •Pozitivismus a exaktní metody; •Mikroekonomie… Politika •Proces kolektivního rozhodování; •Zahrnuje soupeřící zájmy a hodnoty aktérů; •Prvek moci a mocenské regulace; •Střet mezi koncepcemi společenského uspořádání... • •Mezinárodní politika zahrnuje i rovinu vztahů mezi: •Státy; •Vnitrostátními subjekty v mezinárodním prostředí; •Mezinárodními organizacemi… Klasická politická ekonomie •Analýza fungování sociálního systému kde aktéři sledují svůj vlastní prospěch… –Vymezení proti merkantilizmu, zájmu panovníka a státní pokladny; –Princip trhu a tržní rovnováhy; –Volný obchod a „laissez faire“, „neviditelná ruka“ trhu; –Politické implikace a doporučení…; –Makroekonomie a agregáty… – •Adam Smith: management národní ekonomiky představiteli státu… •John Stuart Mill: zkoumání-poznání, které vede stát k tomu, aby bohatnul… •Smith, Ricardo, J.S. Mill: stejný důraz na ekonomické i politické aspekty. Moderní politická ekonomie •Neoklasický institucionalismus (T. Veblen, J.R. Commons, J.K. Galbraight) sociální a politické instituce jsou výsledkem vědomé snahy subjektů, dosáhnout svých zájmů… • •Škola veřejné volby (J.H. Buchanann, G. Tullock, A. Downs) využívá ekonomické koncepty na analýzu jednání politických subjektů a organizací… • Mezinárodní politická ekonomie (IPE) • •Zabývá se vzájemnou podmíněností politických a ekonomických jevů v mezinárodním prostředí. – •Jde o produkt uvědomění si nedostatečnosti: –Analýzy mezinárodních politických vztahů k vysvětlení jednání subjektů v mezinárodním prostředí (a charakteru tohoto prostředí)… –Analýzy mezinárodních ekonomických toků k vysvětlení jejich podoby, dynamiky a charakteru prostředí… – •Vzniká v konkrétním politickém a historickém kontextu, kterým je ovlivněna. Žádný jedinec obecně ani nezamýšlí podporovat veřejný zájem, ani neví, jak moc jej podporuje… Má na mysli pouze svůj zájem a je v tomto… veden neviditelnou rukou k tomu, aby podpořil cíl, který nebyl vůbec součástí jeho záměru. Ani není vždy pro společnost horší, že jím nebyl. Sledováním vlastního zájmu často podporuje společenský zájem efektivněji, než když kdyby jej skutečně zamýšlel podporovat. --- Když mezi dvěma kmeny pravěkých lidí žijících v téže zemi vznikla konkurence, tak jestliže… jeden kmen zahrnoval značné množství odvážných, solidárních a věrných členů, kteří byli vždy připraveni varovat druhého před nebezpečím a pomáhat si navzájem, pak tento kmen byl úspěšnější a podrobil si druhý… Sobečtí a svárliví lidé nebudou držet pospolu a bez soudržnosti nemůže být ničeho dosaženo. Trh (neoklasická ekonomie) Vzájemná interakce: moderní politická ekonomie Moc (politické vědy) -Rovnovážná cena; -Maximalizace užitku aktéra; -Dokonalé informace a konkurence. -Střet ekonomických sil (trh) a mocenského působení (stát); -V prostředí které je ovlivněno historií a kulturou (instituce) a ve kterém hraje roli teritorialita (území). - (Jednání jako vztah mezi cíli a omezenými zdroji k jejich dosažení) -Veřejný a státní zájem; -Mocenská regulace; -Národní projekt; -Politické instituce. - Stát a trh •Jako instituce nahradily jiné formy organizace mocenských a hospodářských vztahů... • •Stát (městské státy, komuna, kmenová organizace, impéria): teritorialita, loajalita, exkluzivita a legitimní užití síly… •Trh (soběstačnost, přerozdělování zdrojů dle klíčů, imperiální příkazový systém): subjektivní užitek, směna, smluvní princip, specializace a vzájemná závislost… • •Napětí: Pro stát jsou teritoriální hranice nutným základem národní nezávislosti a politické jednotnosti. Pro trh je žádoucí eliminace všech politických i jiných překážek volnému působení mechanizmu tržních cen… Kořeny IPE •J.S. Mill – ekonomické znalosti pol. 19st – „Principy politické ekonomie“ (1848)… •Poté rozluka - člověk, privátní sektor, kontrakt, decentr. tržní aktivita, produkce a distribuce VS. stát, veřejný sektor, donucení a autorita, moc, centralizované rozhodování, řešení konfliktu… • •Napomohla rostoucí formalizace studia ekonomie a rostoucí abstrakce teoretických idejí… • •Neoklasická škola – marginalistická revoluce (1870s) – matematika – zaměření: čistá věda – ekonomie se vzdaluje praktické politice a normativním úvahám; • •Alfred Marsall – „Principy ekonomie“ (1890)... • •Vědci se zájmem o instituce a vládnutí - „politická věda“ zkoumající politický systém... • •Výjimky: Marxisti, Laissez-faire, Keynes… • Geneze moderní IPE (20.st.) •V IR kurzech- důraz na H-politics, studenou válku, mezinárodní ekonomické vztahy – Ekonomie: integrace trhu, HP… • •Situace kritizována S. Strange (1923-1998, LSE) v „IE and IR: A Case of Mutual Neglect“ – neberou v potaz změny ve SE... • •1968 Richard Cooper „The Economics of Interdependence“ – politické výzvy jako výsledek rostoucí INT národních ekonomik... • •1970 Kindleberger (1910-2003, MIT)–„Power and Money“ – rostoucí napětí mezi politickou a ekonomickou aktivitou a růst INT... • •Znovuobjevení studie A. Hirschmana (1915-2012)„National Power and Structure of Foreign Trade“ (1945) – skrytá politika mezinárodního obchodu – dominance a dependence z asymetrie obchodu – oportunistické užívání ZOP... Politika ve SE •Po kritických 1930s spojenci chtějí depolitizovat MEV – kontrolovat merkantilistické tendence…(B-W instituce); • •Studená válka – US podpora společného trhu ES (JAP) i přes diskriminaci – (mimo SSSR blok) společný cíl - mír a prosperita na tržních principech; • •Napětí roste v 1970s: ropný šok 1973 a 1978 + kolaps B-W; stagflace; nový protekcionismus, dluhová krize; • •Strach z opětovné politizace GE (?) • •Zlepšování vztahů mezi západem a východem od konce 1960s – je možné přesunout pozornost na low politics a soft témata. • Americká škola •1977 R. Keohane (1941 Princeton) a J.Nye (1937 Harvard) „Power and Interdependece“… • •Komplexní interdependece: –1) více kanálů komunikace; 2) absence hierarchie mezi tématy; 3) zmenšování role vojenské síly… – •Výzva pro realismus - svět se změnil (zóna dem. míru) + GE se (opět) politizuje… • •Státy nemají již výhradní moc - škála transnárodních vztahů + integrované trhy… •Stále super-powers, stále real-polics; ale nejméně v triádě se to změnilo... - realismus je v „zóně“ nerealistický... • •Od pádu BW je třeba myslet politicky o SE – ta se o sebe automaticky nepostará... • •Teoretický směr: Liberální institucionalismus •Médium: časopis „International organizations“ •Realistická IPE v US • •Robert Gilpin (1930, Princeton) a Stephen Krasner (1942, Stanford) • •Nástup transnacionalismu nejde popřít – to neznamená, že je R překonán; • •Státy jsou primární determinanty MEV; politika determinuje rámec ekonomické aktivity a usměrňuje ji tak, aby sloužila politickým cílům…(THS); • •Trhy stojí na politických rozhodnutích; • •Dle primátu politiky či ekonomiky tři školy (Gilpin): merkantilismus, liberalismus, marxismus. Britská (vs. americká) škola •GB více interdisciplinární a normativní, více kritická k ortodoxiím... • •Metoda není redukcionistická, je více kvalitativní, práce jsou interpretativní, více institucí a historie – tradice klasické politické ekonomie; •S.Strange: - mohou být IE a IR znovu spojeny? • •Oblasti zájmu: strukturální moc, aktérství; skepse ohledně IO a režimů, ambivalence ohledně role US… •IR jako součást IPE; •GB škola: komu to prospívá? (distributivní dimenze problémů), zahrnuta etika a equita, hodnoty… • •Globální společenství lze studovat jen v širokých soc. a hist. souvislostech (Robert Cox, 1926 York). • •Historické okolnosti se liší mezi US a GB… •V GB skepse ohledně trhu, rozvíjí se kritické teorie. •US a GB školy se ale vyvíjely odděleně (IO vs. RIPE). Komu patří IPE •IR bere IPE jako svou disciplínu - absorbuje prvky ekonomické teorie... •K+N otevřeli IR ekonomickým tématům… • •Proč to Ekonomové nechtěli? –Ideologie (Pol.ekonomie v US– identifikována s Marxismem)... –Ekonomie se koncentruje na privát a efektivitu Vs. autoritu a konflikt, veřejné rozhodování, distribuci za pomocí moci… –IPE témata nelze uchopit standardní metodou neoklas. ekon. – roste abstrakce, deduktivní logika, realita rozebrána teoretickými modely na prvky – redukcionismus; – •V US ekonomie jako vládnoucí disciplína (včetně Katzensteina, Keohena, Krasnera) - formální modely a metody přírodních věd… •