WtGAľlVJMÍ JEVY VĽ VAZNICÍCH Tercia Rjszková Adapiace oj. prosEŕcdí vCznicc ovlivňuje hodnoty, noriiy j standardy chování a to se na konce sravá prekážkou incegrace pachatele zpc"t do společnosti. „Vlivem dlouhodobého pobytu vc vezndcl jsiůíc dojit k ure"ir.c, obvykle jen dočasne" zmťnC nůkccrých osúbnosenich vlastností. Bylo zjištěno, že dochází k zvýšení hosti-liry, nejenve vztahu kosoacnim,aleive vztahu ksobC, aknárůscu mLry Lotrove rze. Obvyklý nedostatek hlubikh citových vazeb mezi spoluvězni posiluje tendenci uzavírat sc do sebe. Riziko sujcidál-nihú chovaní je zvýlcn á především v období po- uvězněni. Uvádť-na mira soncvražcdnostL k ai c"tyŕnásobnŕ vy'i'ii nrf v bŕžnč populaci." (Vágnerová, 2Ů0S, i. aľ"}-S20) Z uvedeného vyplývá, zeje velmi důležité", atty se s odsouzenými individuálne pracovalo a zamestnanci. Vczeňskč služby Ccikč republiky se svojí odbornou člnnosd snažili mírnit negativní důsledky uvrznenl. V pros-cfedi věznic se můžeme u odsouzených setkat s tzv. jiegatívninai Jevy {rizikových chováním), které jsnu vyústŕu im adaptace na vťzcňskť podmiň ky. Půd pojmem ncgaávní jevy rozum trne ŕinnosti, kcerč jakýmkoliv způsobem znesnadňují čl znemožňují penitcncLirní působeni a naplňování ůíelu výkonu [u_ V souvislosd s touLO probicmadkou může- dle Černíkově každý rezeň představován radu rizik. Mezi ne patří riziko ve vztahu ke společnosti (recidíva trestně činnosti), riziko spoj cnč s pobytem ve vezení (nebezpečnost vrz n ŕ) a rizika vyplývající z programu zacházení. ^Černíkova, s. 11-1-1> ŕasco v rámci negativních jevů. mluvíme o agresi, volnim odmítaní icravy, náhradním scKuálnim uspokojováni, užívání drog, držení nepovolených predmťEŮ (OPL, telefony, peníze*) a vzpourách. Radíme sem i prlzoiiizacJ a druhý život odsouzených. Většinu uvedených negadvních jevů oznaCujerae v prám jako tzv. mimorádně údilohij i. úl ĺ k .-.l- urozených ĽLvnu. liJľJíliJ y. iioscľĽj-.Ln\Lh vyznie, zneužití volního pohybu na rwsiJhiiťnénj pracovišti a pH opustení vézuice, nevráceni sc z přerušení výkonu tresni, úmrtí vezŕYú, iťbťiTiidy, hladovky, h roruadné ocpokoj e a napj dení príslušníka ŕi občanského zaruésmaiíce), které podléhají íív. hlásne sJuíbŕ. V niže uvťtknŕiD tťttu si pŕiblíilnie nťkterŕ z uvedených negativních jevú. Šebcpúškozúváni ľrvnimzäíTäznýrnjevem^sebťpo^kazoviiii.^cbcpu^uzoväni ,mlŕvi celou řadu pŕťŕin: múze. sloužit jako prostředek k uvolňováni ten z e, upoutaní pozornosti, jakú patologický náhradni zdroj chybťjici stimulace, ncktfy býva signálem poruehy osobnosti, ale můzc být L radikálním pokusem, jak dosáhnout požadovaných úlev." (Vágnerová, 2M&, s. £20) Můžeme se setkar s radou auto-agresřvntch projevu: pořezáni na rozličných místech tela |.pŕede-vsim na rukou, krku, břichu), polykáni cizích teles (éasto za úcelcm pobytu v nemocniénim zařizeni; poŕykaji sc Izice, skle, hŕcbifcy, tzv. kotvičky,...), predávkovaní leky či drogami, vypiti jedovatých tekutin {fridex, monoeLinky, barvy) F úmyslné způsobováni hnisavých zánéEU (pícháni různýeb látek pod kůži - mýdlo, tuha] r strangulace, popáJení a opařeni. Zvláštním připadeni sebepeskozováni jsou hladovky. „Ve vězeňském prustředi bývaji ve vetíinr případů nátlakem (i když ze strany vrzne mule být odmitáni potravy, někdy dokonce i vody subjektivné pojimino jako poslední prostředek k dosazeni spravedlnosti, k vyřešení zoufalé osobní situace...)/ (Hala, 2006, s. 111-112] Pokud vezen oznámi jakémukoliv zamestnanci hladovku, jsou konána potrebná opatrení na ochranu jeho zdraví (lékařská pronlidka, pohovor s psychologem) a zároveň se informuje vedení vízniee a státní zástupce poverený dozorem nad výkonem iĽĽ:i tu. Vězen je pak v pravidel nýeh intervaJeeh kontrolován a je sledován jeho psychický a fyzický stav. Ročné je dle údajů. VS ŮR hláSeno kolem icitnácri adsoLĽľen>Yhr kec li vyhlásí volni odmítáni stravy. Ojediněle, jsou případy hromadne vyhlásených hladovek. Náukové láLky DaíSi oblastí je problematika užíváni návykových látek ve věznicích, která není prakticky zmapována. „První druhový seree-ning osob ve vaznicích by] pro v š drn ve Vazební vaznici Praha Pankrác, Vazební vŕznlcl Praha Ruzyně, a Wznici Plzeň, a to v období lhJ proilncc 1^96 do prosince 1947. Celkem bylo vyšetrenú vtec neí 4 0Ú0 u sob a zjistc" no 1165 pozltřvnich. nálezů, z toho u 9ů1 osob bez drogové anamnézy." (Marešová., 2l>03, a. él)) Tato čísla byla alarmující, aleje nutné podoĽknoutP ze tehdejší testy na přítomnost drog byly dost: nepresne a nikdy vykazovaly falešnou pozitlviru. Marešová (2003, s. ů4) uvádí, ze v rámci další studie bylo v roce 2002 celkem vyšetřeno 5 495 vezuťrrých osob. U 1135 osob bylo zjištěno 1 lůl pozitivních nálezů {u 21 % z nich byla diagnostikována droga v moe"l). V 35,5 % se jednalo o- aniíctaminy, 26 % bcnzodlazcpin, 25,1 % kóno pne drogy, 1Ů % opiáty, 5,1 % harbřturáty a 0,3 9i> kokain. „Pouze s velkou rezervou, je nutno přijímač hypotézu, ze se ve výkonu trestu vyikviuje tčmeŕ 3D veznú. kieŕí s ureitou pravděpodobností (minimilně dvakrát mřsíenř) nijakou nelegální drogu (nejčastěji stimulancia, dále benzodlazeplny, kanablnoidy a opioidy) užívají/ (Černíková, 2ŮŮĚ, s. 13S) Rada odsouzených ve vržení drogy užívá z důvodu zvýšeného napc"tí se snahou o únik ze situace (obranný mechanismus"). Samozřejmé jsou tu i osoby, které* jsou pravidelnými uživateli návykových látek. Problematickou oblastí je i zneužíváni leků. Léky (tzv. Jclcpky"} jsou ve věznicích dobre dostupne, a to předeviíru tam, kde se umisťuji odsouzení trvale pracovne" nczaŕadioclní. Jedná se především o diazepaml, benzodiazeparui, ruorfín, buprcnofriny, trajual, tramadol, neurol (le"k na snižováni úzkosti") apod. „Věznice uvádcji asi iE, □ fVů vez ň.ú, ktcfi jsou evidováni jako abuzíri nebo závislí. Trend je ve sledovaných letech scoupaj ícl (v roce I99Ů uváděly věznice 22,5 Kvalifikovaný odhad skutečného stavu (specialisté vŕznic) sc pohybuje kolem 46 %.*" (Hala. 2ŮŮ&, s. M) Vc včznicich jsou doicupnč prakticky viechny rnoiná druhy drog. C tis t jak omamné" a piychocropní latky do vranie dostač, je mnoho. Casio drogy do věznic putuji od rodinných příslušníků či pŕáteL Ojedinelá n£nl ani přehazování balíčků pres ploty vŕznic či drogy pŕmascji zamestnanci soukromích subj-ekců púsobicích ve věznicích. V neposlední řade selhávají bohuäel i zamestnanci VĚ-zchskc" služby e"i si odsouzený nepovolene látky přinese z insticuru opusocní vŕznicc, prcruicní výkonu tresni ei pri návraru z vnejii-ho pracoviště1. Na zavír je ale numť připomenout, ie Vězeňská služba si klade za cti předcházet zneužíváni omamných a psycbo-tropních lite k ve věznici ch a snaíi ae vyuiivat viech možných postupů k zabrání ní siření a distribuci drog (rentgeny, dccekŕní rámy, konrjola zavazadel a aut, odbery a tescování odsouzených na náukové* latky, důkladně osobní prohiidky, prohlídky ubytoven, používáni protidrogových psů). Nťktcřj vezni si vyrábějí náhražky drog. Jedná se- nejčastěji o tzv. „inagorák" f silný vývar z eajc kombinovaný s tabákem) a ,kvásek* (alkchotiekě nápoje vznikajíei kvalcnim ovoce, chleba, rýicapod.}. Náhradní sexuální uspukujení Poslcdnim ncgacivnĹm jevem, kterým se budeme zabývat, je nihradni sexuální uspokojováni v nucené" formě (především lacentní forma homosexuality). Pro ilustraci nám můíe sloužit průzkum provedený v devadesátých letech v icdiui voznicich amerického středozápad u, který prokázal, ze ,21 % odsouzených bylo donuceno k sexuálním praktikám a jeden z deseti byl znásilněný/ (Farringtnn, 2009, s. 99) Pocity třeh, kceři byli přinuceni prová- J.l1 -.Ľ.\ IJIi :■ l<-"J li ČtlLl p-OtlLaVJ , J SOU [ikOVČ, „SC Ľ.t.1 ĹlIuI^Í"- ee zahanbení a nemohou o toru Diluviu. £asro se domnívaji, 4c je to jejich ehybar a proto se uchyluji k uzŕváni psychůLnípnícb láick a. k alkoholu, ve .snaze otupit bolest. Taky mohu u přehrát vlastni roli sexuálni ob ŕ ti na jinc nebo se uchýlit k praktikám anonyiuni-hú sexu. Anebo- pro s t ŕ skoncují s vlasmi sexuálnou.'" {Farrinstún. 2009. s. 101-102) Nŕkteri vŕzm svolí radeji k sexu, protože nedisponuj L doiUĽcŕnou silo tu aby se uiobli bránit, ŕd bohužel nemají důvěru ve vŕzchbky personál, aby se své řiti Znásilněni ěi vynucování určitých sexuálních praktik je v ne-krioiinálni praxi do st Ľabuizované, naioz pak ve vězeňských zařízeních. .VUlokictý muz se s neeim podobným zamrsmanci svťH. Zaměstnanci se q znásilnení el jiné f ú mní sexuálního zneužíváni dozvédí casro az od ostatních odsouzených, v rámci jiného kázeňského priestupku -ji [ťĽ-scneho cínu, který je jen následkem ra-kovéhoto jednaní f rvačka, napadení, sebeposkoz ováni, pokus o sebevraždu, vydirání, ..). Pokud buderuc hovořit o dobrovolném homosexuálním kontaktu,, uvádf se, i c „podle různých, výzkumů, a odborných praei sc k homosexuál nim u. chováni priznalo JS - JJ? % trestanců. Cisla se výrazné lisí dle rypú véznie, délky trestů apod. Veráina homosexuálních aktivit probíhá bez prítomnosti vzájemné cirovč vazby. Nejí astej sieni způsoby uspokojováni jsou autoerotika. manuálni sdmulace gcniĽálii, orální stimulace genitálii, feJaee a anální koitus." perníková, 2Ů0Sr s. 131-135) Vzhledem k uvedeným skutečnostem je treba zásadní odlisovac vynucované- éi násilně projevy homosexuálni aktivity od dobrovolných (vzájemné oboustranných). Vězeňská služba České republiky sc snazi minimalizovat a zabránit radé uvedených negativních jevů, ať uí prostředky íLi-hnL-kúi:. nehu iů.inů^i le^-slacivnúnt op-aiĽĽJiJmi a doporučeními. S ohledem na vysoký výskyt osob deviantne* jednajicteh l_pd.ch.aj icich iresinou činnosO se-jedná o velmi obtížný úkol. Poulila Litťra.1 ura: ČERNÍKOVA, Vratislava er al_ Sociální ochrana-: teiľjjjti/ercvcíí££r jcfs Ehižnůsn j S/mm: Plzeň: Vydavatclstvi a nakJadaEeĽEvf Aleí Cenrk, s.r.o., 20ÚS. 2-13S-0. FARRENGTON, Karcn. .írafr *a jnAJfeim: to&tijfcť pohfcii da fiaytčho JťAa zločinu a nrosiu, plněno Jconrpťc, sadJseicJcycn trestů, obchodů s drogami j vražil včzjíi). [LdbeznicťJ: Víkend, 2009. 2&fi s. ESBW 97S-E0-7433^DM^. HÁLA, Jaroslav, ífrad läs icavíc a praxe vteťnsrvf. 2., dupl. vyd. Ccskě Budějovice: Vysoká tfkoEa evropských a rcgionílnieb studií, 2006. Ifi3s. Studii V5ERS; 13.15EN fi&-fiä70S-iO-6. MAREŠOVÁ, Alena et al. ď LtjJtí ť^ŕAíŕj' puputecc vád d text u drogové scénj j trestněprávní tegisíatsvy. Vyd. 1. Praha: InstiEuc prú kriminológii a sociální prevenci, 1002. 126 s. Studíc. ESBW SO-733S-01S-&. RA3ZKOVA, Tereza a HŮFERKŮVA, Stanislava. Vliv rodiny na jedince vc výkonu mestu odneu ivobody. En: SOCEAĽLA 2012. Rodina a soťiá/nč pa-iulqg/ťke' Jevy. Sbú mi k abstraktů s plnými texty prispúvkú na 4ZD-ROMu z mezínárudui konference konané" v Hradci Králové w dnech A. a 5. iári" 2012 [CD]. Hradec Králové": Gaudeamus, 2012P s. 77-S7. ISEN97S-Sl>-74 35-232-4. VACWEROVA, Mane. PsyĽhopjroiogic pro pománajfcf proti*c. 4. vyd. Praha: Portál, 2Ú0fi. S72 i. ISBN 97B-S0-7:3b7-äl4-4.