Základní informace I.Studie provedené v letech 2002 - 2003 v Anglii a Walesu zaměřené na potlačování násilného chování - odsouzení, kteří programy dokončili, si vedli lépe než ti, kteří se nezapojili nebo program nedokončili. II.Výzkum k programu 3Z (Zastav se, Zamysli se a Změň se), který byl začleněn do přílohy č. 1 NGŘ č. 35/2011 jako standardizovaný program: a) kvantitativní šetření VS ČR - u 10,6 % osob absolvujících program došlo zhruba po půl roce po jejich propuštění k recidivě trestné činnosti; osoby, které program neabsolvovaly, vykazovaly recidivu 6,5 %; b) výzkum výzkumnice Evy Biedermanové - na výzkumné populaci o počtu 148 odsouzených osob zjistila, že není možné potvrdit hypotézu, podle níž absolvování resocializačního programu 3Z bude mít za následek menší recidivu po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. I.Statistické údaje VS ČR - z pohledu členění odsouzených dle počtu již vykonaných trestů ke konci roku 2019 bylo evidentní, že 63 % tvořili vězni, kteří již ve výkonu trestu alespoň jednou byli. II.Průzkum efektivity z hlediska postpenitence VDS - mapoval období od vzniku vězeňské duchovní služby do roku 2015 včetně, po dobu trvající minimálně půl roku po propuštění pomáhala cca 400 propuštěným a z nich evidovala cca 260 těch, kteří posléze žili řádným životem Dle výsledků šetření prostřednictvím metody Likertovy škály jsou vězni vnímáni takto: - většina respondentů akceptuje jejich lidskou důstojnost a rovnost (preferují v souhrnu přesvědčení spíše ano); - to, že jim vězni jsou nepříjemní a nepřijímají je, ve většině respondenti nepociťují (preferují v souhrnu přesvědčení spíše ne); - v otázce, zda jsou vězni schopni nápravy, jsou respondenti nerozhodní (preferují v souhrnu přesvědčení ani ano, ani ne); - podobně hodnotí, zda aspoň někteří vězni jsou schopni nápravy, i když s lepším desetinným skóre (preferují v souhrnu přesvědčení ani ano, ani ne); - větší část respondentů zastává názor, že vězni potřebují projevení důvěry a pověření úkolem (preferují v souhrnu přesvědčení spíše ano). Na sedmistupňové škále od hodnot 0 vyjadřující hodnocení „vůbec“ po hodnotu 7 definující hodnotu „velmi silně“ je přínosnost pastorace vězňů s hodnotou 4,96 v komparaci s dalšími kategoriálními pastoracemi vnímána jako akceptovatelná avšak mezi méně preferovanými. Dle našeho výzkumného vzorku jsou vězni společností akceptováni se střízlivou prognózou nápravy a pastorační péče o ně je jejími členy přijímána jako opodstatněná, ale vykázaná do nižších sfér zájmu po preferovanějších skupinách společnosti. Péče o vězně je relevantní a programy zacházení jsou správnou cestou, která si zaslouží většího systematického výzkumu a následného uvedení do široké praxe. 1) V odborném příspěvku vydaným Institutem pro kriminologii a sociální prevenci lze vzít v potaz tyto podněty: I. fundament podoby trestní politiky se odvíjí od vládnoucí špičky společnosti II. bylo by vhodné všech typech věznic pružněji reagovat na rizika vyplývajících ze sociální patologie diferenciací vězňů III. zaměřit se na včasnou prevenci u jedinců v raném věku života IV. pěstovat v odsouzených pozitivní pracovní návyky V. reagovat na fakt, že největší šanci mají vězni s trvalou pozitivní rodinnou vazbu, stálé bydliště a vysoké šance integrace v povolání [7] 2) Na základě našeho výzkumu lze doplnit, že: - důvěra veřejnosti v resocializaci vězněných osob je procentuálně nezanedbatelná, přičemž iniciování akcentování programů zacházení společenskými a politickými silami je vítaná; - cestou k prezentování smysluplnosti resocializace se jeví také větší osvěta a demonstrace osobního svědectví, které je přesvědčivější než vydávání dokumentů. [7] Srov. Koncepce vězeňství do roku 2025, s. 77 – 120.