Sebezkušenost na příkladu Integrované psychoterapie Katedra SPSP, FSS MU, kurzy SPRn4417 a SPRn4469 PhDr. Mirka Nečasová, PhD. Určeno pouze pro interní potřebu Sebezkušenost (Goleman, 1997: 54) •Japonská pověst o samuraji, který žádal zenového mistra o objasnění myšlenky nebe a pekla, ale zenový mistr jej odbyl. Samuraj se cítil uražený ve své důstojnosti, rozzuřil se, vytasil meč a vykřikl: „ Mohl bych tě za tvoji neomalenost zabít!“ •„Tohle“ odpověděl klidně mnich, „je peklo.“ •Samuraj s překvapením uzřel pravdu v tom, co mu mistr objasnil o zuřivosti, jež ho měla ve své moci. Uklidnil se, zastrčil svůj meč zpět do pochvy, uklonil se a poděkoval mnichovi za jeho vysvětlení. •„A tohle“ řekl mnich, „je nebe“. •Jedná se o ilustraci rozdílu mezi tím, jsme-li určitým pocitem ovládnuti, a uvědoměním si, že nás určitá emoce má ve své moci. Sokratova rada „poznej sám sebe“ se týká základu emoční inteligence, kterou supervizor (ale i supervidovaný) pro svoji práci potřebuje rozvíjet: neustálého uvědomování si svých pocitů a otevřenosti vůči nim. Sebezkušenost (Goleman, 1997: 54 – 55) •Sebezkušenost je možné charakterizovat prostřednictvím sebeuvědomění: •„sebereflexivní, introspektivní pozornost zaměřená na vlastní prožívání… •nestranná, neposuzující pozornost zaměřená na stav našeho nitra…kdy mysl pozoruje a zkoumá veškeré zážitky, včetně emocí... •může se také projevovat jenom jako nepatrné poodstoupení od svých zážitků; jako paralelní proud vědomí, který je „nad“: vznáší se nad hlavním proudem či vedle něj a uvědomuje si, co se děje. Není jako zbytek osobnosti pohlcen a ztracen v bouři emocí. •sebepozorování znamená rozdíl mezi tím, být na někoho rozezlen (nechat se unést emocí), a mezi schopností si i v největším vzteku uvědomit, že je to vztek, co právě cítím (vztek, který už se dá ovládat a člověk není v zajetí té emoce) •podobně u terapeutů tzv. „rovnoměrné rozložení pozornosti“ nebo „pozorující ego“ = schopnost sebeuvědomění, která umožňuje psychoanalytikovi sledovat vlastní rekce na to, co pacient říká“ •důležitým předpokladem pro práci terapeuta je tedy vysoká emoční inteligence, která se do určité míry dá natrénovat právě v sebezkušenosti • Sebezkušenost •„Psychoterapie už v začátcích své existence přišla na to, že je nutné, aby každý terapeut prošel jakousi cvičnou terapii, zpravidla tzv. sebezkušenostní skupinou. Smyslem tohoto výcviku je uvědomit si svá hlavní citlivá místa, dostat se do kontaktu s nejdůležitějšími vlastními emočními traumaty a najít pro ně pojmenování - aby se tak zmenšila možnost, že si terapeut bude své vnitřní problémy odreagovávat na klientech, aby se budoucí terapeut naučil v celé své další profesionální dráze sám sebe reflektovat. Tyto výcviky stále více vyhledávají i příslušníci dalších pomáhajících profesí - zejména sociální pracovníci a učitelé.“ •(Kopřiva 1997: 132) • Sebezkušenost na příkladu Integrované psychoterapie •Autoři: Ferdinand a Jiřina Knoblochovi •směr, který vzniká po roce 1950 jako výsledek kritického zhodnocení všech tehdy významných směrů v psychoterapii •cílem bylo vytvořit psychoterapii, která by byla účinná, úsporná a dostupná každému. Autoři ve své teorii slučují psychologické, sociologické a biologické pojetí člověka •IP odlišuje od jiných eklektických směrů svébytný teoretický rámec malé společenské skupiny - a přesvědčení, že jedinci nelze rozumět jinak, než jako součásti malé společenská skupiny • IP - hlavní pojmy •Malá společenská skupina •Sebepodrývající chování •Skupinové schéma: •schémata rolí •funkce: •kognitivní mapa •hřiště sociálního tréninku •paralelní trh sociální směny •Mimoterapeutické využití IP Malá společenská skupina •objektem psychoterapie není jen jedinec, ale i jeho přirozená skupina •skupina je pro člověka tak důležitá, že ho nikdy neopouští, ale je přítomna v jeho myšlenkách, fantaziích i denních a nočních snech •v terminologii IP hraje skupinové schéma daného jedince významnou roli • Sebepodrývající chování •cílem IP je odhalit sebepodrývající chování jedince (supervizora, pracovníka) = nevědomé docilování opaku toho, co si jedinec přeje uskutečnit ve svých vztazích k lidem (tedy i supervidovaným, klientům, spolupracovníkům, nadřízeným apod.) •určité chování jedince totiž vyvolává reakci okolí, kterou jedinec nevědomky sám provokuje a podporuje •tato reakce tohoto jedince pak dále utvrzuje v jeho mylné představě a dalším chování podle této představy • Sociální směna: •v mezilidských vztazích existuje určitá rovnováha mezi odměnami a výdaji. Jedná se o určitou směnu hodnot, jako jsou např. zboží, služby, status, láska, informace a peníze. •motivační rovnováha - rovnováha nebo nerovnováha mezi odměnami a výdaji vede lidi k rozhodnutí vztahy navázat, pokračovat v nich nebo je ukončit •v IP je teorie sociální směny aplikovaná na všechny vztahy, které ovlivňují život (tedy jak skutečné vztahy, tak i vztahy jen myšlené) • Význam terapeutické skupiny •„Jak odhalit a změnit sebepodrývající chování v individuální terapii? Známe jen jediné řešení…, a to jen dílčí. Zavést do terapie další osoby...IP se tak stává zvláštním druhem terapie rodinné a skupinové.“ (Echanescu-Hroncová, Knobloch, 2009: 52) •terapeutická skupina má jedinečnou schopnost odhalovat a odstraňovat sebepodrývající chování jedince: •skupina totiž vytváří zjednodušené modely sociálního chování v každodenním životě •skupina poskytuje jedinci korektivní zkušenost, pomáhá mu si uvědomit pocity i vysvětlit si svoje reakce, které mu v běžném životě působí problémy Skupinové schéma •= úsporný model osobnosti (schéma vlastní osobnosti) včetně souboru významných vztahů jedincova života, které nosí ve své mysli •tyto vztahy mohou pocházet jak ze současnosti, tak z minulosti (minulost je však v IP důležitá jen do té míry, do jaké ovlivňuje daného jedince v přítomnosti) a jsou rozděleny do schémat rolí, v jakých vůči jedinci jsou: •schéma autorit - nadřazení muži a ženy (otec, matka, nadřízený apod.) •schéma souřadných (např. bratři, sestry, spolupracovníci) •schéma podřazených - vůči kterým je jedinec v pozici autority (např. podřízení, klienti potřebující pomoc) •schéma intimních partnerů (životní partner, partnerka) •kvalita těchto vztahů a zkušenosti s nimi významně ovlivňují další vztahy člověka a tím i jeho život •lidé se totiž chovají podobně k lidem ve stejných rolích, a to jim většinou pomáhá ve společenském životě; toto chování však může být i neadaptivní, neúspěšné, sebepodrývající a může nás překvapovat nepoučitelnost jedince v této věci •Skupinové schéma je důležitým zdrojem informací o jedinci • •Př. Pracovnice v sociálních službách ve skupině reagovala pobouřeně na jakékoliv gesto vedoucího skupiny. Vyšlo najevo, že její otec byl násilník, dcera se ho bála, a proto od mužů neočekávala nic dobrého. Masku otcova schématu zavěsila nejen na každou postavu mužské autority (tedy i na nadřízeného, se kterým měla neustálé problémy), ale na všechny muže (tedy i klienty zařízení, ve kterém pracovala). Z toho pro ni vyplývaly velké stresy spojené s vyčerpáním a náběhem na syndrom vyhoření, aniž by si uvědomila, kde je příčina. • Funkce skupinového schématu •je kognitivní mapou: •napovídá jedinci, co očekávat od lidí v různých rolích, •pokud dává věrohodné zobrazení reality, slouží jako dobrý pomocník, je-li ale předpojaté nebo nepružné, pak zkreslená očekávání člověka se mohou stát tzv. sebenaplňujícím proroctvím •je hřištěm sociálního tréninku: •ve fantazii si jedinec může vyzkoušet, nacvičit a řešit interakce v sociálních vztazích s dalšími osobami (např. s příbuznými, ale i klienty, spolupracovníky apod.) •v představované interakci mohou tyto osoby člověku poskytnout zpětnou vazbu a směřovat ho k přiměřenému chování, ale mohou také člověka utvrdit ve falešné představě •je paralelním trhem sociální směny: •poskytuje imaginární, náhradní uspokojení i výdaje od postav skupinového schématu •v těžkých obdobích, kdy např. člověk nedostává uznání, pochvalu apod., si takto může nedostatek odměn kompenzovat. Může však být i závažnou překážkou adaptace v životě, pokud nabízí odměny tam, kde by je jedinec měl získávat od skutečných lidí • Sebezkušenostní techniky •sebezkušenost se v rámci IP zaměřuje na celý organismus jedince •různé techniky: hraní rolí, volné asociace, muzikoterapii, relaxace, imaginace, psychogymnastika, také společenské hry, improvizované divadlo a tanec •základem je skupinové schéma s důrazem na sociální směnu - využívají se i dotazníky: např. Vancouverský dotazník problémů a cílů, životní křivka spokojenosti, dotazník sebepodrývajícího (kontraproduktivního) chování aj. Zásady IP •sebezkušenost inspirovaná teoretickým zázemím i praktickými postupy IP je založena na principu sebeurčení •je přísně nedirektivní v oblasti rozhodování a životního stylu a striktně se vyhýbá udílení rad, •ale je direktivní v oblasti dodržování pravidel (jako je mlčenlivost, psaní zápisů, dochvilnost, nedohrávání situací mimo skupinu, otevřenost a aktivní účast) • Mimoterapeutické využití IP •poskytuje sebeuvědomění a zkušenost se sebou samým: •lepší uvědomění sebe sama v osobních i pracovních vztazích (včetně sebepodrývajícího chování) je pomocné i využitelné nejen v psychoterapii, ale i v oblasti pracovních potíží supervidovaných i sebereflexe supervizora •poskytuje zázemí pro zlepšení sociálního klimatu ve skupině (zaměstnanců, vzdělávací skupiny, supervizní skupiny…) •př. Knobloch, Knoblochová, 1999, s.190 – 194; Křišťan, 2013, s.34 – 41 Literatura •ECHANESCU-HRONCOVÁ, I., KNOBLOCH, F. 2009. XXVII. Integrovaná psychoterapie (Knobloch). Back to the Future. Trenčianské Teplice: Československá psychoterapeutická konferencia, s. 51 – 54. •GOLEMAN, D. 1997. Emoční inteligence. Praha: Columbus. •HOŘEJŠOVÁ, P. 2016. Integrovaná psychoterapie jako paralela SUR: porovnání dvou psychoterapeutických výcvikových programů. Olomouc: FF UP, bakalářská práce. •KNOBLOCH, F., KNOBLOCHOVÁ, J. 1999. Integrovaná psychoterapie v akci. Praha: Grada. (str. 35 – 39 sebepodrývající chování, 75 – 83 skupinové schéma, 190 – 194 mimoterapeutické využití) •KOPŘIVA, K. 1997. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál •KŘIŠŤAN, A. Člověk ve vztazích. In Lhotová, M. a kol. Arteterapie ve speciálním vzdělávání, České Budějovice: TF JU. 2013, s.34 – 41.