Etika a normativní teorie médií Aplikovaná etika doc. M g A. Jan Motal, Ph.D., 10. 10. 2022 Dějiny mediální etiky (periodizace dle USA) progresivní éra - nástup masového tisku, problém etiky jako senzacionalismu a nepoctivosti (přelom 19./20. stol.) profesionalismus - etablování profesního vzdělávání, organizací a publikací (učebnic) o etice, tvorba kodexů (1910 Kansasští editoři, 1918 francouzská Charta novináře SNJ, 1923 ASNE, 1926 SPJ...), postupně se od 30. let přelévá do otázky objektivity, "vědecká žurnalistika" až do 60. let společenská zodpovědnost - ne regulace, ale svoboda spojena se zodpovědností - Hutchinsova komise (1947), Čtyři teorie tisku (1956), ombudsmane, žurnály s mediální kritikou (Nieman Reports - 1947, Columbia Journalism Review - 1961, globální humanitarismus - od 80. let 20. stol., Many Voices, One World (UNESCO), 1980 - "nový světový komunikační a informační řád", "volný a vyvážený tok", obrací se pozornost k jižní polokouli (nemá vlastní tiskovou agenturu atd.); od 80. let se etabluje etika médií jako akademická disciplína, vznik center atd.; nová paradigmata (komunitariánské, feministické aj.) ĚCOLE DES HAUTES ETUDES SOCIALES 4«. »11 lil lINSK ĚCOLE SUPĚRIEURE DE JOURNAL1SME l.r Conscil MmB, merntuc* du |ury ďcumen Jc jficolc Supéricurc dc JournalismC, • 4111 ccrulicnl ItXK . dc futiorulile Jiiinj.M'jf Ic If MMt 1<)J'I . čleve dc ccttt I role pendant l.vaniWc." Jiobiro iyn.!:■.<>•'• cproivf* ec M AhmI vMlHOllitXU ii 11* i.li m i-: híí i.'ľim.i: si ľi:iiii;i m: m: jihiiumsub 1st Mrafcm dw Jur> A\ Fik i Pari v Ic J í ayu'l 19$' ŕ! U ľi..!,«J. < ..„1 j, i> "Vi Globální perspektiva 80. léta přinesla novou výzvu - vznik "globální vesnice", ale i nárůst (a komercializace) médií v 90. letech nastupují satelity, internet, mobilní telefon, nicméně v přístupu k médiím v globální perspektivě jsou velké rozdíly - digital divide (digitální předěl, digitální propast), a to nejen geografické, ale i etnické, genderové, věkové atd.; problém "mediálních imigrantů" (po většinu života žili v jiném mediálním prostředí) Many Voices, One World - "MacBride Report", 1980 S. Sichorú, Assessing Communication rights, 2005 - čtyři pilíře komunikačních práv: a) k. ve veřejné sféře, b) k. vědění, c) občanská práva v k., d) kulturní práva v k. = je třeba stimulovat otevřenou diskuzi a interakci Fixed-line phone and Internet so ->OECD -no OECD Subscriptions per capita «3.5 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Fixed-line phone and Internet 3.000 S 2.soo Q. s " 2.000 s a l.wo •- v 1.000 -500 -0 -.-OECD -•-Rest of world kbps per capita 2010- OECP ~ 3200kbPs „ i2 Rest 275 kbps p \ * 2900 kbps 200b 2001: OECD Rest OKU) Rest 32 kbps 3 kbps ~" A « 29 kbps 610 kbps 2Q 30 kbps ~ A * 570 kbps 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Source: Hilbert, M. (2011) Mappinjthe dimensions and characteristics of the world's technological communication capacity duringthe period of digitization. In Working Poper. 9th World Telecommunication/ICT Indicators Meeting. International Telecommunication Union (ITU), http://www.itu int/ITU-D/ict/wtimll/documents/inf/015lNF-E.pdf Aplikovaná etika jako samostatný obor se objevuje po roce 1970 (reakce na širokou společenskou kritiku v 60. letech - lidskoprávní hnutí), synonymum "praktická etika"; nicméně některé z otázek, jež řešila, jsou mnohem starší etické otázky žurnalistiky se stávají námětem akademické diskuze na počátku 20. stol., ale samostatný obor mediální etiky se etabluje až od 80. let 20. stol. nejde pouze o profesní etiku, ta je jejím podooborem protože historicky byla etika jako filozofická disciplína teoretická, nevypracovala vlastní empirickou metodu, aplikace filozofie morálky na sociální jevy je vždy problém Tom Beauchamp zakladatelská osobnost aplikované etiky Oborová periodika • Media Ethics Magazine (mediaethicsmagazine.com) • Columbia Journalism Review (cjr.com) • Poynter Institute (poynter.org) • Nieman Reports (niemanreports.org) • Journal of [Mass] Media Ethics • a oborové žurnály media studies I communication studies (Journalism, Journalism Studies, Media & Society, New Media & Society aj.) • křesťanská síť pro studium komunikace (https://www.theccsn.com/) Druhy samoregulace • organizační • oborové (IPI apod.) a odborové organizace (MFN - IFJ) • kodifikační • kodexy • doporučení a manuál • tiskové rady (nezávislý samoregulační orgán, posuzuje porušení kodexu) • ombudsmani (formální zástupce veřejnosti) • tiskoví (při radách, mezi redakčním o. a tiskovou radou) • redakční (v konkrétním zpravodajském médiu), USA / Kanada: public editor Vývoj samoregulace žurnalistiky na Západě 1921 1918 1923 1926 1936 osa kodifikace Švédský Národní tiskový klub doporučení redakcím Kansasští editoři SNJ Francie ASNE SPJ USA Finský svaz novinám Národní svaz novinám VB Norská národní tisková asociace novinám Vznik tiskových rad : první tisková rada v roce 1916 ve Švédsku, Skandinávie, USA; 50. léta VB, Německo; přelom tisíciletí - reformy, nové rady (Belgie, Slovensko, Bulharsko, Rusko) Vznik ombudsmanů : předchází jim komise pro stížnosti (Japonsko, 20. léta), v 60. a 70. letech USA a Kanada (první v roce 1967); v roce 1980 založena Organizace zpravodajských ombudsmanů; ve VB 1997 (The Guardian); 2018 - ombudsman České televize Evropská aliance nezávislých tiskových rad Alliance of Independent Press Councils of Europe založena v roce 1999 v Londýně vychází z těchto hodnot: • regulace mediálního obsahu má být nezávislá na vládě • musí být zároveň založena na národních odlišnostech (kulturách) • psaní kodexů je věcí novinářů a vydavatelů, nikoliv vlád • není možné stanovit univerzální kodex, snahy o nadnárodní pravidla a regulační organizace je třeba odmítnout viz https://presscouncils.eu MEMBERS Armenia ÔSTlUWICMIVCMIi |^ PRESSERAT Austria K.i .nl m m r de Imirn.ihsiiťk BelgiuJ (FlandJ r ~ Belgium (Wallonia) Bosnia & Herzegovina I Bulgar Cyprus PRESSED \ KWKTW Denmark 1 PrMMnóukook Estonia Finland CDJM France WC 1 Georgi presserat Germany FÓSZERKESZTÓK FÓRUMA Hungary v- Ireland Media Councils in the Digital Age Pere Masip, Jaume Suau, Calros Ruiz (University Ramon Dull) • při řešení etických dilemat se novináři nejčastěji obracení na svoje nadřízené a kolegy • třetí v pořadí je hledání opory v etických kodexech, mediální rady využívají málo (tiskové rady) • pouze třetina novinářů si myslí, že etické kodexy jsou schopny zodpovědět otázky digitálního věku, většina novinářů si myslí, že kodexy potřebují upravit vztahu k digitalizaci • většina novinářů se ve vztahu k pandemii nesetkala s nějakými zvláštními morálními dilematy • viz: httos://oresscouncils.eu/Survev-self- reaulation-bodies-challenaes-of-diaital-aae Organizace zpravodajských ombudsmanu Organization of News Ombudsmen • vznikla v USA roce 1980 z iniciativy Johna Browna (Edmonton Journal), který v sedmdesátých letech chtěl sdružit své kolegy • první konference se konala v roce 1981 v San Diegu; postupně se rozšířila do celého světa • členové si říkají "ombuddies" • cíle: stanovit standardy práce, pomoci etablování ombudsmanů v mediálním světě, poskytovat fórum pro výměnu zkušeností, rozvíjet kontakty mezi vydavateli, editory, tiskovými radami a profesními organizacemi Konference 2019, New York Viz https://www.newsombudsmen.org Vývoj samoregulace žurnalistiky v ČR odpor proti liberálni období diskuze návrhu TZ soJ^romá média svoboda tisku o samoregulaci & slib větší přijímají kodexy nemá být omezována (odmítána vydavateli) samoregulace (cca 2001-2005) 1989 1995 1998 2000 osa samoregulace 4 Kodex ČT Kodex SN ČR Unie vydavatelů Krize v CT aktualizován 1999 chce zřídit Českou tiskovou radu 2000/2001 -p x , - plán nerealizován I yOGri (srv. 2001 -TR v Belgii) vychází od 94, EK zveřejňuje 98 M. Zeman vede válku Rezoluce PSRE návrh TZ - I. verze návrh TZ - II. verze s médii / obvinění 1003/1993 (R Dostál / V. Klaus) (R Dostál / M. Zeman) Breziny a Zielence nový zákon o ČT větší vliv politiků Kodex schvaluje posl. sněm. (2003) "náhubkový zákon" osa regulace 1993 1994 1998 1999 2000 ^ToT 2009/2011 Samoregulace a profesní hodnoty českých novinářů • vývoj české samoregulace je silně poznamenán počátečním odporem vydavatelů a médií k jakékoliv regulaci, liberální pojetí médií (dodnes dominantní) - novinář jako přenašeč faktů, absolutní svoboda • samoregulace u nás byla v druhé polovině 90. let "tlačena" buď regulačními snahami ze strany státu, anebo mezinárodními podněty (Rezoluce PSRE, vlna vzniku tiskových rad - např. i Slovensko) - samoregulace tedy v Česku nevycházela z vnitřního přesvědčení a sebeuvědomění novinářů • v současnosti to odpovídá i velmi slabé oborové horizontální solidaritě = žurnalisté jsou rozděleni do navzájem kompetitivních skupin - relativně velký podíl freelancerů (19 %; srv. 2-7 %); v česku silné liberální a protržní (44 %) vědomí novinářů a menší důraz novinářů na odstup od politické a ekonomické moci (53 %; srv. 56-75 %) • preferováno je "individuální biografické", nikoliv systémové řešení problémů oboru (Urbániková - Volek, The Profesionál identity... Communication Gazette, 80(5), 2017)