ČESKÝ ÚSTAV OCHRANY PŘÍRODY CZECH INSTITUTE FOR NATURE CONSERVATION Metodika Praha 1994 Mapování krajiny SMS Přehled pracovišť ČÚOP a jejích územní působnost é> V 3 METODIKA MAPOVANÍ KRAJINY Ing- Helens sl kol A llstfednl pracovlltl v Prut > VJrkumnI • monitorovací pracovlltl v Brní C Sprlva íeakých a moravekých Jeekynl v Blaníku 1 Stfadlako Praha 2 Stfedleko etrednl Cechy (Praha) ) Stfadlako Ceaka íudljovica t Stfadlako Pliaň 5 Stfadlako llatl n.L. i Stfadlako Pardublca 7 Stfadlako Havlíčkův Brod 8 Stradlako Brno » Stfadlako Olomouc 10 Stfadlako Oattava 11 Sprlva CMKO Beekydy (Kolnov p.R.) 12 Sprava CIIKO Bili Karpaty (LuhaCovlca) 1) Spriva CIIKO Blaník (Louňovlce p.B.) 1« Spriva CIIKO Bleneký lat (Český Krumlov) 15 Sprlva CHKO Iroumovtko (Polici n.M.) lé Spriva CIIKO Ceski Stfedohofl (L 1 toialflet) 17 Sprlva CIIKO Český kraa (Karllte)n) 18 Sprlva CIIKO Český říj (Turnov) 19 Sprlva CIIKO Oesanlky (Hell Morlvka) 20 Spriva CIIKO Jizerské hory (Liberec) 21 Sprlva CIIKO KokoMnsko (Milník) 22 Spriva CIIKO Kflvoklltsko UbeCno) 2} Spriva CHKO Labskl plakovct (Dlcín) 2« Spriva CIIKO lltovelekl Poaoravl (Olomouc) 25 Spriva CHKO Lullckl hory Oablonnl v P.) 2« Sprlva CIIKO Moravský kraa (Bltnako) 27 Spriva CHKO Orlické* hory (Rychnov n X.) 28 Spriva CIIKO Pllava (Mikulov) 29 Sprlva CHKO Poodtl (Ottrava) 30 Sprlva CHKO Slavkovský lat (Harlinakl lízni) 31 Sprlva CHKO třeboňsko (Ifaboň) 32 Sprlva CHKO Jdirtk* vrchy (lälr n S.) 33 Sprlva CHKO železní hory (Hatavrky) 3« Odchovna Hllotlct 35 Spriva Konlpruakých Jeskyní 3Í Spriva Cbýnovjkl jeskyni 37 Sprlva Bozkovakých dolomitových Jeskyní 38 Spriva Pumktvních JeakynI 3« Sprlva Kolaílnekl jaakynl «0 Spriva 51oupako-SolCvakých Jttkynt 41 Sprlva Jtskynl Balcárka 12 Sprlva JevofÍCekých Jeekyní «3 Sprlva HladtCakých jeskyní 44 Sprlva Zbralovských aragonitových Jeskyni 45 Spriva JeskynB Na Pomezí 4í Sprlva jaskyne Na SplClku SMS BRNO Regionální kancelář HRADEC KRÄLOVÉ FŽP - o y 8 3 \m- 4201908983 OBSAH tld r,, j ; CC1 v400 S? Ústi ncd Labmí I. Textová část: Úvod .................................. 5 Specifikace úkolu ..................... 6 Metodický postup mapovaní krajiny ..... 7 II. Přílohy: 1. Klíč klasifikace typů aktuální vegetace 12 2. Zkrácená verze Klíče .................. 23 3. Vzor tabulky terénního průzkumu....... 25 4. Vysvětlivky k užití klíče ............. 26 5. Specifikace - doplnění ................ 31 6. Fyziotypy (typy aktuální vegetace) .... 34 7. Seznam zkratek dřevin ................. 3 8 8. Legenda map - grafické vyjádření segmentů 43 9. Mapování lesních společenstev ......... 46 10. Počítačové zpracování dat ............. 51 11. Ukázka grafického výstupu v programu TopoL 2.5R a databázového výstupu v programu FOX PRO 2.0 .................. 51 III. Seznam použité literatury ......................... 55 2 X - TEXTOVÁ CAST ÚVOD Předkládaná metodika obsahuje návod na mapování, sledování změn krajinných prvků a přenesení těchto informací do GIS. Snahou bylo sestavit přehledný a jednoduše použitelný postup, který umožní základní mapování kraj iny bez požadavků na specializovanou odbornou erudici mapovatele. Vytvořený systém užívá k hodnocení krajinného prostoru charakteristik rozdílů ve využívání a zároveň antropogenního zatížení jeho jednotlivých částí. Navrhuje logické rozčlenění krajiny s typizací a kódováním tak/aby byla kdykoliv umožněna následná podrobnější diferenciace mapovaných segmentů. Tento druhý krok předpokládá již vyšší odbornou zdatnost a je výrazně selektivní. Mapovací klíč umožňuje sledování celoplošné - zemědělsky využívané krajiny,lesů a intravilánu. Podrobnost mapování závisí od vlastního účelu a zadání. Pro diferencované či opakované hodnocení lze například využít jen některých kategorií,postup tak urychlit a zlevnit (vypuštění komunikační sítě,intravilánu obcí atd.). Mapování aktuálního stavu krajinného prostoru je' v postupu doplněno o další vrstvy, charakterizující daný stav krajiny: - potenciální vegetaci - erozní ohroženost pozemků - provedená odvodnění, závlahy, rekultivace a úpravy toků. Tento způsob komplexního vyhodnocení je možné promítnout na pozadí katastrálních území, povodí či některých speciálně vymezených hranic (NP, CHKO, PHO). Soubor získaných informací umožňuje kvalifikovaněji posuzovat současný stav krajiny, při opakovaném sledování pak její vývoj, ohrožení a případný návrh změn v jejím využívání. Návrh metodiky vyhovuje požadavku na postup vymezování kostry ekologické stability, VKP, resp. jiných typů chráněných území pro účely ochrany přírody, hodnocení stavu ZPF a doplnění znalostí o současném stavu lesa. Autorský kolektiv dodržel návaznost na již existující doporučené materiály. (Územní zabezpečování ekologické stability. Teorie a praxe. MŽP ČR 1991; Návod na navrhování ÚSES, Agroprojekt BRNO, 1990 aj., viz seznam literatury). Publikované poznatky se snažil utřídit, rozvinout a doplnit. Navrhovaný metodický postup byl na vybraných územích v 1.1990-1992 ověřován v rámci SMS. Předběžná pracovní verze byla předložena v prosinci r.1992 MŽP ČR. Referována byla ve dnech 20.-21.1.1993 v Brně, kde spolu s metodikou VaMP ČÚOP BRNO byla z osmi předložených návrhů vybrána k dalšímu rozpracování jako jedna z možných metodik celoplošného mapování. Expertní radou dne 1.2.1993 byla doporučena k dokončení a následnému oponování. V rámci jednání MZe a MŽP ČR v březnu 1993 bylo rozhodnuto o širokém meziresortním oponentním posouzení, které se uskutečnilo v květnu 199 3. Po 3 připomínkovém řízení byla metodika doporučena k ověření v průběhu vegetačního období 1993. Výsledky byly referovány v prosinci 1993 (Seč) a poč. února 1994 (Brno). - mapové, tabulkové a počítačové zpracování všech získaných dat. měřítko mapování: 1 : 10 000, ev. 1 : 5 000, pro speciální účely i větší zpracování geografických dat :v systému ARC/INFO nebo Topol předpokládané spolupracující orgány, organizace: ČÚOP, orgány ochrany přírody- ref. ŽP OÚ, obcí, region, odb. MŽP, odborné instituce a právnické osoby (výzkumné ústavy - VÚMOP, ÚKZUZ, VÚOZ, vysoké školy - VŠZ, Přírodovědecká fakulta, projektové organizace zabývající se touto činností aj. na zákl. smluv, vztahu) METODICKÝ POSTUP: SPECIFIKACE ÚKOLU: metodický postup k hodnocení aktuálního stavu krajiny s možností vytvoření specializovaných vrstev GIS pro účely sledování stavu ŽP řešitel: Státní meliorační správa Brno, Koliště 19 zpracoval: Ing.Helena Vondrušková a kol., odd.ochrany a tvorby krajiny Regionální kancelář SMS Hradec Králové kap. "Mapování lesních společenstev" zpracoval ing. Jiří Fišera, Lesprojekt Hradec Králové charakter řešeného problému: Aktuální, resp. opakované sledování jednotlivých typů krajinných struktur s různým stupněm přirozenosti a odlišným způsobem antropogenního využívání. cíle: - zařazení do jednotné koncepce monitorování složek ŽP - vytvoření databáze a základního systému zpracování dat použitelných pro řadu spolupracujících orgánů a organizací a pro orgány státní správy všech stupňů - zhodnocení vhodnosti současného způsobu využívání jednotlivých ekosystémů a stupně jejich narušení - sledování jejich vývoje v časově stanovené řadě - rozbor aktuálního stavu krajiny jako informační baze návrhu obnovy ekologické stability ve smyslu trvale udržitelného rozvoje základní uplatnění: - vymezení kostry ekologické stability, lokalizace VKP - hodnocení současného stavu povodí - dokumentace LŮSES - studie a metodiky revitalizace povodí - celoplošné mapování biotopů - projekty a ráalizace pozemkových úprav - návrhy způsobu optimalizace hospodaření - územní plánování - rozhodování správních orgánů, vládních institucí způsob dosažení cíle: - navázání na průzkum všech dostupných podkladů o území - v souladu s požadavky ref. ŽP OÚ, pozemk. úřadu OÚ, ČÚOP aj. časové a místně sladěné opakované mapování aktuálního stavu kraj iny Úlohou terénního mapovatele je provést základní ekologické mapování podle klíče "Klasifikace typů aktuální vegetace) s doplněním stručné charakteristiky. Na první stupeň průzkumu by bylo vhodné navázat podrobným zhodnocením kostry ekologické stability (nebo alespoň vybraných VKP) systémem - "mapování biotopů". Druhý stupeň by byl již úkolem specializovaných fytocenologů (geobotaniků). Postup mapovatele: 1) Výběr území, kde budou práce zahájeny - Výběr by měl probíhat při vzájemné konzultaci s příslušnými orgány ochrany přírody referátů ŽP OÚ popř. pozemkového úřadu a ref. územního plánování tak, aby zabezpečil aktuální potřeby pro zpracování územních plánů, LÚSES, zajištění pozemkových úprav a jiných dokumentací územního rozhodování, vždy s výhledem na jedno vegetační období. 2) Získání veškerých dostupných podkladů o území, (zdroj informací) - Evidence všech typů chráněných a registrovaných území, PHO: (bilance ochranářského mapování ČÚOP a ref. ŽP OÚ) . - Způsob obhospodařování luk: nevyužívané, intenzivně využívané, obnovované s polařením (příslušné subjekty zemědělského hospodaření). - Způsob úpravy vodních toků a HMZ - úprava směru, spádu, profilu, zpevnění (evidence ZP SMS, podniků Povodí, státních lesů) - Již zpracované dokumentace LÚSES, projektů obnovy vesnice, ÚPD je-li v požadavku OÚ jejich doplnění (OÚ ref.ŽP, ref.region, rozvoje, pozemkový referát). - KPP, BPEJ, typol. mapa a další dostupné údaje o půdních průzkumech (VÚMOP, ÚKZUZ). - Převodní klíč zemědělských půd a lesních typů na STG. - Zpracované archivované PÚ, PD připravovaných i realizovaných akcí PEO, odvodnění, závlah, rekultivací, úprav toků a jiných krajinář, úprav, jejichž součástí jsou využitelné průzkumy. 3) Terénní průzkum - Mapovatel provede ve sledovaném území v průběhu vegetačního období podrobný průzkum všech krajinných segmentů ve více aspektech (mimo souvisle zastavěných území větších měst). Průzkum lesních komplexů je nutné provést ve spolupráci s pracovníkem s odborným lesnickým vzděláním. Takto celoplošně pojatý průzkum je časově náročný a nákladný. V případě, že zadavatel nemá zájem např. o znázornění komunikační sítě, průzkumu intravilánu aj. kategorií (může jít o zpřesnění či doplnění již existujících průzkumových prací, či o opakované sledování) lze z mapovacího klíče vybrat pouze požadované kategorie a mapovat částečně selektivně. Charakter a princip by však měl být zachován: rozčlenění krajiny podle účelových typů, charakteru společenstev a antropogenního zatížení s užitím typizace a kódování. Pomůcky: Základní mapa ČSFR v měřítku 1:10.000, pro složitější území mapový list většího měřítka Zvětšenina leteckého snímku v měř. snímkování cca.1:25.000 s 2.5-5-ti násobným zvětšením Klíč "Klasifikace typů aktuální vegetace" Typologická mapa, obrysová nebo porostní mapa, výpis z LHP Tabulka pro údaje z terénního průzkumu Pozn. - Po zvládnutí pojmů a charakteristik jednotlivých kódů může mapovatel pro terénní práci užít tzv. zkrácený klíč, sepsaný na formátu A4 (viz. Příloha 2) . Krajinným segmentem je chápán výsek krajinného prostoru stejného účelového typu, charakteru společenstva a specifikace uvedené v mapovém klíči. - Každý krajinný segment, který je z hlediska své struktury a funkčnosti homogenní, se v mapě ohraničí a označí pořadovým číslem (na příslušném mapovém listu od 1 do X). - Hranice segmentu konfrontuje se zvétšeninou leteckého snímku, ev.zákres provádí přímo do ní (možnost kvalitnějšího následného zpracování). - V tabulce se zaznamená odpovídajícím kódem, stupněm ekologické stability a základní charakteristikou, která obsahuje na první pohled patrné a doplňující údaje, typické pro daný segment (viz. Příloha č.5). - U všech přírodních segmentů se klade důraz na zhodnocení stupně přirozenosti a druhovou diverzitu, případné ohrožení a degradaci. - Podrobnost popisu by měla odpovídat hodnotě sledované lokality, s podstatně větší u přirozených a přírodě blízkých společenstev se stručnou u kulturních a degradovaných (viz příloha č.5). - Ohodnotí jeho hydrické poměry (hydrická řada 1-5). - Segmentu přiřadí fyziotyp (typ aktuální vegetace - viz klíč s vysvětlivkami.Doplnění typu společenstva je již dalším krokem ve zpodrobnění údajů o segmentu (není tedy součástí jeho základní charakteristiky). - Zjišťování výměry (plochování) je automatickou součástí programu při digitalizaci. V terénu je však třeba zaznamenat šíři liniových segmentů (odpadá při fotogrammetrickém vyhodnocení či scannování leteckých snímků). - Do tabulky provede zápis data mapování a jména mapovátele. 4) Kancelářské zpracování 1. Grafické vyhodnocení a) alternativa ručního výstupu Znázornění hranic zmapovaných segmentů, včetně pořadových čísel na čistopis mapy, kopii mapy či průsvitku podle požadavku zadavatele. Na výstupu je možné barevně vyznačit : - typ kraj inného segmentu - rozlišení ekologické stability (viz. Příloha č. 8) b) převod do GIS V průběhu ověřování byly použity tři způsoby přenosu grafických dat : 3 - digitalizace hranic segmentů na mapovém podkladu - scannování " z leteckého snímku - fotogrammetrické vyhodnocení " s použitím programového vybavení TopoL 2.5R a Arc/Info 2. Přenos údajů z terénních tabulek do databáze (viz. Příl. č. 11) Dopracování dalších vrstev hodnocení, doplňujících informace 0 současném stavu kraj iny : Na průzkum aktuálního stavu jednotlivých krajinných struktur je vhodné navázat sledováním dalších charakteristik, které současný stav krajiny ovlivňují:(Postačující měřítko 1 :10 000) - erozní ohroženost pozemků - provedená zúrodňovací opatření (odvodnění, závlahy, rekultivace, úpravy toků) Aktuální stav vegetace by měl být promítnut na vrstvu Potenciální stav vegetace (ve shodě s metodikou MŽP hranicemi skupin typů goebiocénů), popř. rekonstrukční geobotanickou mapu (Mykiška et al., 1967). S vhodným podkladem vrstev: - katastrální území - povodí IV. řádu - zvláště vymezená území (velkoplošná CHÚ,PH0) - soustava biogeografického členění krajiny (podprovincie, sosiekoregion, biochora) pozn. STG viz výše - ev. další (klimatické či geologické charakteristiky) GIS, vytvořený na bázi propojení všech navržených vrstev, představuje navzájem se doplňující soubor informací, který umožní posuzování vzájemných příčin a souvislostí krizových jevů, kriticky postižených či naopak výjimečně hodnotných lokalit. Při opakovaném sledování pak umožní hodnocení jejich vývoje (např. provedená revitalizační opatření či pozemkové úpravy). Počítačové zpracování popisových údajů Při následném počítačovém zpracování jsou údaje, které doplňují pořízená grafická data, databázových souborů: 1) Databázový soubor základní, jež je (např.TOPOL, ARC/INFO, aj.) V tomto pouze základní data,potřebná k jednoduchému vyhodnocení grafických segmentu, přiřazený kód, stupeň aktuální vegetace). 2) Databázový soubor podrobný, vytvořený v libovolném programu, určenému pro práci s daty (např. FOX PRO, PARADOX, D - BASE, aj.,), v němž jsou obsaženy kromě základních i všechny ostatní údaje o jednotlivých mapovaných rozděleny do dvou součástí programu GIS souboru jsou uvedena identifikaci, popř. dat (číslo mapy/číslo stability, fyziotyp 10 segmentech (účelový typ, charakter společenstva, typ kultury, specifikace, charakter - doplnění, včetně druhové skladby, dále STG, fyziotyp aktuální vegetace, plocha, délka, šířka, kategorie ochrany, katastrální území). Ukázka grafického výstupu v programu TOPOL (verze 2,5R) a databázového výstupu v programu FOX PRO (verze 2,0), je uvedena v příloze č.ll. Pozn. - Pro zpracování údajů do databázového souboru Ad 2) byl a.s. PVT Pardubice vytvořen speciální program a je spolu s Příručkou pro uživatele k dispozici na Regionální kanceláři Státní meliorační správy Hradec Králové Zkušenosti z ověřovacího období Postup, navrhovaný v průběhu oponentního projednání, byl doplněn o zkušenosti z vegetačního obodobí r. 1993. a) byly upraveny některé kódy a specifikace mapovacího klíče a dle návrhu " Rekultivační výstavby Most " byl klíč rozšířen o kódové charakteristiky pro oblasti postižené těžbou. Pro poměrnou složitost členění v těchto územích kolektiv rozhodl, že toto doplnění již nebude součástí základního klíče, ale bude k dispozici pro požadované oblasti, b) vzhledem k poměrně závažným zjištěním nepřesností místo-pisného uspořádání, bylo rozhodnuto o používání přímých zákresů do leteckých snímků s jejich fotogrammetrickým vyhodnocením. Jako dostačující se jevilo měřítko snímkování 1:25 000 s pětinásobným zvětšením, (alternativa - vektorizace scannovaných a transformovaných dat. ) Časová náročnost průzkumu silně kolísala podle charakteru krajiny od 7 dní v intenzivně antropogenně zatížené krajině do 22 dnů ve velmi členitém území s převahou přírodních struktur(počítáno na jeden mapový list měř.1:10 000 ) . K následnému ukládání grafických dat bylo užito jak systému TOPOL tak ARC/INFO, pro příští období se uvažuje ke sběru dat užití software TOPOL,verze 3.R. Přílohy: 1. Klíč klasifikace typů aktuální vegetace 2. Zkrácená verze Klíče 3. Vzor tabulky 4. Vysvětlivky k užití klíče 5. Specifikace doplnění 6. Fyziotypy aktuální vegetace 7. Seznam zkratek dřevin 8. Legenda map 9. Mapování lesních společenstev 10. Počítačové zpracování dat 11. Ukázka grafického výstupu v programu TopoL 2.5R a databázového souboru v programu FOX PRO 2.0 11 Príloha c- 1 KLÍČ KLASIFIKACE TYPŮ AKTUÁLNÍ VEGETACE Účelový typ segmentu Kód ZSES 0-5 Charakter společenstva, typ kultury Specifikace Fyziotyp (viz příloha č. 6) orná půda 1 orná půda 11 1 orná půda základní jednoleté resp. víceleté kultury na orné půdě SE 12 1 orná půda drobná políčka,soukromá držba SE 13 1 orná půda erozně narušená s patrným poškozením půd.profilu SE chmelnice, 2 vinice, zahrady, zakrádkářské kolonie chmelnice 21 1 chmelnice všeho druhu - SE vinice 22 maloplošné ojediněle s ornou půdou SE,RD 23 1 velkoplošné s černým úhorem vinice na orné půdě SE zelenina + školky ovoc. stromů 24 25 1 maloplošné velkoplošné intenzivní kultury intenzivní kultury SE SE zahrady a zahrádkářské kolonie 26 3 maloplošné izolované, v drobné držbě s doprovodnou střední resp. vysokou vegetací, zatravněné KT,XT,AT(RU),KU,SE 27 28 , maloplošné maloplošné i velkoplošné intenzivní drobná držba s menším zastoupením orné, izolovaně doprovodná přirozená vegetace s převahou orné SE(HT,XT,RU),KR, SE 12 Účelový typ segmentu Kód ZSES 0-5 Charakter společenstva, typ kultury Specifikace Fyziotyp (viz příloha č.6) sady i 31 4 maloplošné vysokokmenné v drobné držbě nebo na úzkých terasách , extenzivní s doprovodnou vegetací, bylinné patro s přirozeně rostoucími druhy s chráněnými či významnými rostlinami,nehnojené M,XT,AT/KU 32 3 maloplošné extenzivní, ostatní s významným podílem přirozeně rostoucích druhů bylin, patra, mírně degradované(přestárlé) MT, XT, M/KU 33 2 velkoplošné (výjimečně i maloplošné) zatravněné intenzivní, omezená druhová diverzi-ta bylinného patra KU/MT,XT,AT(RD) 34 1 velkoplošné (výjimečně í maloplošné) na orné půdě, intenzivní SE louky a pastviny 4 41 5 přírodní subalpinská vysokohorská luční společenstva SH,SK,AT 42.1 4 přirozené a přírodě blízké extenzivně využívané, často neoratelné, s vý -znamným podílem přirozeně rostoucích druhů, resp.s chráněnými či ohroženými druhy, bez úpravy vodního režimu a intenzivního hnojení, koseného i nepravidelně; MT,XT,AT 42.2 3 přírodě blízké extenzivní,druhově chudé louky MT,XT,AT 43 3 polokulturní většinou intenzivní s kosením,přísevem a doplňkovým hnojením, existence přirozeně rostoucích druhů MT,XT,AT(RD) 44 2 kulturní intenzivně využívané a hnojené, druhově chudé, bez obnovy nebo dočasné s obnovou RU(HT,XT,AT) Účelový typ sepentu Kód ZSES 0-5 Charakter společenstva, typ kultury Specifikace Fyziotyp (viz příloha č.6) lesy 5 51 5 přírodní a přirozené porosty s přirozenou druhovou skladbou odpovídající stanovišt.podmínkám(i se změněnou strukturou) SD,DB,AD,BO,SU,BU,SM, L0,SK 52 5 přírodě blízke vyspělé porosty uměle založené s významným podílem dřevin přirozené dřevinné skladby(» 60% ) a to i etážové porosty s odpovídající druhovou skladbou přirozeného podrostu SD,DH,AD,BO,SU,BU,SM, LO 53 4 polokulturní nevyvinutá společenstva a smíšené porosty s pestrou druhovou skladbou a příměsí dřevin přiroz.dřevinné skladby (30-60 S) SD,DB,AD,BO,SU,BU,SM, LO (KU) 54 3 kulturní monokultury a směsi stanovištně nevhodných dřevin (SM v nižších polohách, bory na nevhodných stanovištích,topolové výsadby, porosty s příměsí introdukovaných dřevin, plochy lesních holin a nezajištěné porosty KU, 55 2 degradované zničené imisemi; s ruderálními společenstvy, akátiny KU,(SD,DH,AD,BO,SU, BU,SM,LO) 56 2 lesní školky semenné plantáže KU lesní pláště a lemy 57 5 přirozené zapojené linie přirozených druhů dřevin neovlivněné antropogenní činností KR/MT,XT,AT (SD,DH,AD,BO,SU,BU, SM,L0) 58 4 přírodě blízké linie s převahou přirozených druhů dřevin , ojediněle ovlivněné,výskyt ruder.druhů pomístně KR/MT,XT,AT(KU) (SD,DS,AD,BO,SU,BU, SM,L0) 59 3 částeč.degradované výrazně ovlivněné antropogenní činností, významný podíl ruderál. společenstev,narušené KU,KR/MT,XI,AI,RU, Účelový typ segmentu Kód ZSES 0-5 Charakter společenstva,typ kultury Specifikace Fyziotyp (viz příloha č.6) nevyužívaná půda (lada) 6 postagrární lada, opuštěné lomy, pískovny, hliníky,ostatní antropogenní půdy (po těžební či jiné činnosti) travinno-by-linná (se zastoupením dřevin «10%) 61 61.1 5 přirozená s významnými,ohroženými,resp.chráněnými druhy rostlin a živočichů, přirozené stepi MT,XT,AT,SA,SK/KR 61.2 4 přírodě blízká s přirozeně rostoucími druhy rostlin a živočichů bez rumištních a plevelných druhů MT,XT,AT,SA,SK/KR 61.3 3 přírodě blízká, částeč.narušená s podílem rumištních a plevelných druhů RU,NI,MT,XT,AT/KR 61.4 2 degradovaná s převahou rumištních a plevelných druhů RU,(MT,XT,AT)/KR 61.5 1 (0) degradovaná s minimálním podílem vegetace čí bez vegetace -- antropogenní půdy po těžební či jiné činnosti, hraniční pásy,rekult. plochy,často kontaminované RU,SE(KR) lada s dřevinami (se zastoupením dřevin 10-50») 62 62.1 5 přirozená s významnými,ohroženými,rsep.chráněnými druhy rostlin a živočichů,s výskytem přirozených dřevin SK,KR,LO/MT,XT,AT (SD,DH,AD,BD,SU,BU SH,L0) 62.2 j přírodě blízká s výskytem přirozených dřevin,rostlin a živočichů bez rumištních a plevelných druhů SK,KR,LO/MT,XT,AT (SD,DH,AD,BD,SU,BU SM,L0) 62.3 3 přírodě blízká, částeč.narušená s podílem kulturních,ruderálních čí degradovaných dřevin,s podílem rumišt.a plevel.druhů KU/MT,XT,AT,M,RU 62.4 2 degradovaná s převahou kulturních,ruderálních či degradovaných dřevin a rumištních a plevelných druhů SE,RU/MT,XT,AT 15 Účelový typ segmentu Kód ZSES 0-5 Charakter společenstva,typ kultury Specifikace Fyziotyp (viz příloha č.6) nevyužívaná půda (lada) 6 postagrární stepní lada,opuštěné lomy,hliníky, pískovny lada dřevinná (zastoupení dřevin i 50%) 63 63.1 5 přirozená s dřevinnou vegetací přirozené druhové skladby, neovlivněná antropogenní činností SK,KR,LO/MI,XT,AT 63.2 4 přírodě blízká s dřevinnou vegetací přirozené druhové skladby (s minimální příměsí kulturních,ruderálních či degradovaných dřevin) s kvalitním bylinným patrem SK,KR,LO/MT,XT,AT 63.3 3 polokulturní, částeč.narušená s dřevinnou vegetací přirozené druhové skladby s významným podílem kulturních, ruderálních či degradovaných dřevin,s mírně až středně rudera-lizovaným bylinným patrem (« 50%) KU,SK,KR,LO/MT,XT, AT,RU 63.4 2 degradovaná s kulturními degradovanými či ruderálními dřevinami! s liberalizovaným bylinným patrem) KU/RU,SE Účelový typ segmentu Kód ZSES 0-5 Charakter společenstva, typ kultury Specifikace Fyziotyp (viz příloha č.6) liniová společenstva, solitérní dřeviny 7 liniová společenstva travinno-by linná se zastoupením dřevin «10% 71 71.1 71.2 5 4 přirozená přírodě blízká přirozená,s výskytem významných,ohrožených,resp. chráněných druhů rostlin a živočichů,neovlivněná antropogenní činností s přirozenými druhy rostlin a živočichů,bez rumištních a plevelných druhů MT,XT,AT,SH,SK/KR MT,Xt,AT,SH,SK/KR 71.3 3 přírodě blízká, částeč.narušená s podílem rumištních a plevelných druhů MT,XT,AT(RO)/KR 71.4 2 . degradovaná s převahou rumištních a plevelných druhů (>50%) RU,HI(MT,XT,AT)/KR Liniová společenstva s dřevinami (se zastoupením dřevin 10-50 i) 72 72.1 72.2 5 4 přirozená přírodě blízká přirozená, neovlivněná antropogenní čiností s přirozenou druhovou skladbou dřevinného i bylinného patra, bez ruderálních druhů SK,KR,LO/MT,XT,AT SK,KR,LO/MT,XT,AT, 72.3 3 polokulturní, částeč.narušená s mírně až středně ruderalizovaným bylinným patrem,s podílem kulturních,ruderálních nebo degradovaných dřevin K0,SK,KR,LO/MT,XT, AT,RU 72.4 3 kulturní s kulturními dřevinami Ku7MT,XT,AT,RU 72.Í 2 degradovaná s ruderalizovaným bylinným patrem,s kulturními degradovanými či ruderálnímidřevinami KU/RU,SE Fcku!ta žľvotnfho prostředí UJEP 16 k r i h c v n 9 Na okraji 1 CC1 4C0 Cl Úst; nad Labem Účelový typ segmentu Kód ZSES 0-5 Charakter společenstva, typ kultury Specifikace Fyziotyp (viz příloha č.6) Liniová spo- 73 lečenstva dřevinná (se zastou- pením dřevin » 50% ) 73.1 5 přirozená neovlivněná antrogenní činností,lesní porostní SK,KR,LO/MT,XT,AT pláště 73.2 4 přírodě blízká s přirozenou druhovou skladbou,bez ruderálních SK,KR,LO/MT,XT,AT druhů 73.3 3 polokulturní, se zastoupením druhů přirozené skladby a podílem KU,SK,KR,LO/MT,XT,AT, částeč.narušená kulturních,degradovaných čí ruderálních dřevin RD 73.4 3 kulturní s kulturními dřevinami Ku7MT,XT,AT,RU 73.5 2 degradovaná s kulturními degradovanými,či ruderálními dřevi- KO/RD,SE nami solitérní dřeviny 74 individuálně dle druhu, kvality a významu v kra- jině (stupeň stability 2 - 5 ) skály,sutě a lomy 8 81 82 83 5 4 3 přirozené narušené silně narušené přirozená společenstva s mírně narušenými přirozenými společenstvy se silným vlivem antropogenní činnosti SP,XT,B0 SÍ,XT,B0,(RU) RU,(SP,XT,BO) Účelový typ segmentu Kód Z SES 0-5 Charakter společenstva,typ kultury Specifikace Fyziotyp (viz příloha č.6) mokřady,rašeliniště,prameniště 9 91 5 přirozené s přirozenými společenstvy V0,PR,L0 92 4 narušené mírně ovlivněné V0,PR,L0,(RU) 93 3 silně narušené silně ovlivněné (úpr.vod.režimu, splachy ze ZPF) m,RU,(V0,PR,LO) vodní plochy a nádrže 10 101 5 přirozené s vyvinutým lítorálním pásmem, s vyvinutými a stabilizovanými břeh. porosty, hosp. nevyužívané V0,L0 102 5 přírodě blízké dtto - extenzivně využívané V0,L0 103 4 přírodě blízké extenzívně využívané, s omezeným litorálním pásmem a břehovými porosty' (bez technických úprav, mírná úprava dna, břehů a hráze přirozenými materiály) V0,L0 104 3 upravené velmi omezené litorální pásmo, výrazný podíl úprav břehů a hráze, břeh. porosty ojediněle nebo nevyvinuté L0,(R0,V0) 105 2 umělé bez litorálního pásma a břeh. porostů, úprava břehů umělými materiály RD/VO 106 1 umělé betonové nádrže - 18 19 Účelový typ segmentu Kód ZSES 1-5 Charakter společenstva, typ kultury Specifikace Fyzíotyp (viz příloha č.6) vodní toky a sel. kanály 11 111 5 přírodní s přirozeným vývojem dna, břehů,s plně stabilizovanými vodními a pobřež. společenstvy přirozeného druhového složení, bez směrové a spádové úpravy, slepá ramena řek V0,L0 112 4 přirozené s dílčími úpravami dna a břehů způsoby přírodě blízkými, s vyvinutými vodními a pobřežními společenstvy přirozeného druhového složení,i směrově a spádově upravené VO,L0 113 3 upravené směrová, spádová úprava, úprava přičného profi-lu(zemní koryto), mírně narušená vodní a pobřežní společenstva V0,LO,KU,RU 114 2 upravené směrová, spádová úprava, úprava příčného profilu s pomístným opevněním dna i svahů,sil ně narušená vodní a pobřežní společenstva RU,ItU,SE,(VO) 115 1 umělé koryta zpevněna v celé délce i profilu ,bez oživení Účelový typ segmentu Kód ZSES 0-5 Charakter společenstva,typ kultury Specifikace Fyziotyp (viz příloha č.6) sídla a objekty mimo intravilán 12 121 3 (2) zeleň sídel a mimo intravilán lesoparky, zahrady, parky, hřbitovy, upravené, bez zástavby MT,XT,AT,KR,KU, (KU,SE) 122 3 kolonie chat rozvolněné,zatravněné,se střední a vysokou vegetací MT,XT,AT,KR,KU,SE,RU 123 3 jednotlivá osídlení a intravilán vegetace přes 50 i plochy MT,XT,AT,KR,KU,SE,RU 124 2 jednotlivá osídlení a intravilán se zastoupením vegetace 20-501 plochy MT,XT,AT,KR,KD,SE,RU 125 2 (1) kolonie chat s větší mírou antropogenního ovlivnění,vyšším podílem zástavby,bez orné,doprovodná zeleň existuje (zastoupení vegetace 20-50 1) MT,XT,KR,KU,SE,RU 126 0 (1,2) intravilán městská zástavba (sídliště,vilové čtvrtě,průmyslová zóna, centrum města,sportovní areály) - 127 0 (1,2, 3) zástavba zemědělská střediska a jiná účel. zařízení (sklady hnojiv ,ČOV,čerpací stanice,aj.) - 20 21 Príloha cľ - 2 Zkrácená verze Klíče Účelový typ segmentu Kód ZSES 1-5 Charakter společenstva,typ kultury Specifikace Fyziotyp (viz příloha č.6) zpevněné plochy, skládky komunikace 13 131 3 účelové cesty nezpevněné, zcela zatravněné s přirozenými bylinnými společenstvy MI,XT,AT 132 2 účelové cesty nezpevněné, s narušenými bylinnými společenstvy MT,XT,AT,RU,SE 133 1 účelové cesty nezpevněné, bez vegetace nebo s minimálním podílem (travnatý střed) - 134 0 účelové cesty zpevněné - 135 0 komunikace místní, silnice II. a III- třídy - 136 0 komunikace silnice I. třídy, dálnice - 137 0 železnice - 138 1 skládky kameniva, aj. přír. materiálů, s postupným zarůstáním vegetací RU,SE 139 0 skládky ostatní (i sil.žlaby, polní hnojíště a jn.) RU,SE 140 0 ostatní zpevněné plochy parkoviště, polní letiště a jiné - Základ klíče odpovídá závazné metodice MŽP Územní zabezpečování ekologické stability teorie a praxe, březen 1991 Kódové označení segmentů - podklad Klasifikace - Antropoekologícká stabilizace krajiny, ekoservis České BOdějovice 1990 Upraveno a přepracováno autory metodiky 1993 SES 1 - orná půda chielnice, l - vinice, zahrady 3 - sady 4 - louky, pastviny lesy,lesní 5 - porostní plášte a leiy S - lada 5 41 -pŕirozeoé suhalp. a vysokohorské 51- pŕirozené a přír. blízké 52- pŕírodé blízké, 6QX přirozené dřevinné skldby 57-leiy:přlroiené, neovlivnéné 61.1 - bylinná 62.1 - s dřevínaai 63.1 - dřevinná 4 _i 31-ialoplosné,extenz. byltaaé p. s přlr. rost. droby,chrái. či význai. drnhy, nehnojené 42.1-pŕirozené a prírode blízke, extenzívni, s vfinainýi podílet pŕiroz. druhú 53-poIohlturní, nevyvinutá spol. a 3iíS. por. 30-60* přirozené dřevinné skladby 58-leiy:přírodé blíz. s převah, přir.dr. 61.2 - bylinní 62.2 - s dřevlnaií 63.2 - dřevinná přírodé hlíz. bez ruderál. druhů 3 26 - zahrady a zahr. kolonie laloploäné, zatravnéné 32-iaIoploiné, extenzivní a význ. podílen přiraz, roatonc. drahí bylin 42.2-pŕírodé blízke, druh.chudší 43- polokultarní, vítilnon UteĽ-ztvní,eriatence pŕiroz. druhu 54-kultnrní íonoknlt. a siésí 59-leiy: Částečně degradované fil.3-bylinná 62.3-s dřevlnaií 63.3-dřevínná částečné narosená 2 22-vhíce lalopioéné 27-zahrady a i.kolonie aaloploŠné, intenz.drobná držba s ornou půdou 33-velkoplosné, zatravnéné intensivní (vyjíiečné Hlo-plosné) 44- kultúrni, intenz.využívané hnojené,dráhové chudé 55- degrad.,zničené liiseii.s rnderal. 3poleĚenstvj,aká-tlny 56- seienné plántaíe 61.4-byIinná 62.4-S dřevlnaií 63.4-dřevlnná degradovaná, rcderalizovaná 1 11- základní 12- drobná polička 13- eroznř narušená U-cbnehice 23- vínlce velkoplošné 24- zeI.+ or.äkol.ial. 25- -'- velkoploäné 28-zahrady laloploäné l velkoplošné 34-na orné půdě (velkoploäné, vyjíieíné lalo-pioiié) 61.5-3 ilnliálníi podílel vegetace 61 bez vegetace 0 22 SES liniová 7 - společenstva, solitéry B - skály,sntě 9 - nokřady 10 - vodní plochy, nádrže 11 - vodní toky, odpady sídla 12 - a objekty lito intrav. 13 - koannlkace, skládky 5 71.1 - brllaná 72.1 - s dřevtnaii 73.1 - dřevinná přirozená 81 - přirozené 91 - přirozené 101 - přírodní 102 - přírodř blízké vyvinuté přech. pasto 111 - přírodní bez úprav, a vyviQQtýit společenstvy 71.2 - bylinná 72.2 - s dřevinaií 73.2 - dřevinná, přírodě blízká bez ruder. drnhi 82 - narušené 92 - naraieaé 103 - přírodě blízké oiezené přech. pásio 112 - přirozené, dílií úpravy, vyvinutá spol. 3 71.3 - bylinná 72.3 - 3 dřevínaif 73.3 - dřevinná, polohlt.,část. nar, •72.4 - kulturní «73.4 - hlUrní * aleje,vétrolaay 83 - silné narušené 93 - silné aarnäené 104 - upravené, velií oiezené přech. pásio 113 - upravené, ■trne narušená společenstva 121- iele6 sídel a ilio intravilán zahrady,parky, hřbítovy(SES 1 2) 122- kolonie chat 123- jednotl.osídleni a Utravllán (vegetace 50*í) 131 - účelové cesty nezpevnějié, zcela zatrav. 2 71.4 - bylinná 72.5 - s dřevinaii 73.5 - dřevinná, degradovaná, převaha rnder.druhů 74 - solitéry SES 2 - 5 105 - aiělé, bez přechod, páaia 114 - upravené, silně naruš, vodní a pobřei. společenstva 124-Jednotílve osídlení a Intravilán (ve?etace20-50S) '125-koloníe chat (vecetace20-50J) * SES 1 1 132 - účelové cesty nezpevnžné, s aarní. byl. společenstvy 1 106 - mělé.betono-vé nádrže 115 - uiělé, zpevnění koryto itz oilveni 133 - účelové cesty nezpevoěné, bez vegetace 138 - skládky a postupně zarůst, ve?. 0 '126-intravilln, iíatská zástavba '127-zeiěd. střediska a jiná účelová zaríiení ' -SES í 1,2,3 134-cesty zpevněné IJ5-5il.II. a Ill.tř. I3Ě-I. tf, a dálnice 137-íeIeznics 139- skládiy 140- oít. zpev. plochy Príloha c : _ 3 VZOR TABULKY TERÉNNÍHO PRŮZKUMU Číslo mapového listu:Hlinsko 2-0 Mapovatel: Borák Datum:5.9.1993 K.ú.: Doly poř. čís. segmentu kód ZSES 0-5 charakteristika - doplnění, druhová skladba (popř. typ společenstva-svaz,asociace) STG Fyziotypy aktuální vegetace výměra Kategorie ochrany plocha ha délka m šířka m 1 32 3 sad na okraji intravilánu obce Doly,starší ovocné 2B3 KO/MT stromy,při silnici obnovovaný výsadbou E3: JAD!,HR0 11: sečené;ovsik vyvýšený,krvavec toten,kozí brada luční,kopretina luční 2 134 0 cesta k objektu ZD,zpevněná kamenivem 3 3 12 1+ soukromé pozemky při silnici 2B3 SE 4 111 5 tok Žejbrajkoryto přirozeně meandrující,bez úprav, 2BC5 LO,VO 10 VKP s hustě zapojenou vzrostlou dřevinnou vegetací po dél toku a bohatým podrostem,místy podmáčené te- rénní deprese E3: JVK!,JMH,JMV,0LL,OLŠ,J7B,VRK,(TPČ) E2: bre,lso,osk,vrj,podrost OLL El: máta vodní,pomněnka bahenní,vrbina obecná, lilek potměchuť,chmel obecný,žabník jitro- celový, 5 72.3 3 oboustranná linie u silnice s výsadbou ovocných 2B3 KU/MT,(RU) 6 dřevin a vtroušenou přirozenou,dřevinnou vegetací s převahou keřů E3: JAD! E2: lso,osk El: sečenéjsvízel bílý,kopretina bílá,bršlice kozí noha,ovsík vyvýšený u orné místy ruderalizováno - kopřiva dvoudomá 2x3m V tabulce je možné vyčíst pod každým pořadovým číslem: - účelový typ segmentu (kód) - charakter společenstva (kód) - stupeň ekologické stability (0-5) - specifikaci (druhová skladba, podrobnější slovní vyjádření popisu segmentu) - skupinu typů geobiocénů - STG - zařazení fyziotypu aktuální vegetace - výměra - kategorie ochrany podle zák. č. 114/92 Sb. (NPR, PR, NPP, PP, PS, VKP, BC, BK) 24 25 ľPäŕi loha ä . 4 VYSVĚTLIVKY K UŽITÍ KLÍČE Výběr účelového typu segmentu Každý krajinný segment, který je z hlediska své struktury a funkčnosti homogenní (viz Metodický postup) se zařadí do příslušného účelového typu z následujících možností: orná půda kód 1. chmelnice,vinice,zahrady 2. sady 3. louky a pastviny 4. lesy 5. lada 6 liniová společenstva,solitéry 7. skály a sutě,lomy 8. mokřady 9. vodní plochy a nádrže 10. vodní toky a mel.kanály 11. sídla 12. zpevněné plochy, skládky, komunikace 13. Má-li některý úsek (část) sledovaného účelového typu výrazně odlišné vlastnosti, vyčlení se jako segment samostatně. Jde-li jen o lokální změnu, lze uvést pouze ve specifikaci v tabulce terénního průzkumu(př.ve střední části skupina keřů). V kódu 2.j sou zahrnuty zahrady včetně zahrádkářských kolonií. Mají-li spíše charakter roztroušeného jednotlivého osídlení, lze je přiřadit do kategorie sídel a blíže uvést ve specifikaci. Do společenstev lad zařazujeme všechny ladem ležící pozemky, tzn. postagrární lada, opuštěné lomy, pískovny, hliníky s travinno-bylinnou i dřevinnou vegetací (dále rozčleněno), zatímco kódy luk zahrnují štandartní luční a pastevní porosty s různým stupněm antropogenního využití. Vysázené remízky hodnotíme převážně jako lesní porosty. Do liniových společenstev patří všechny typy segmentů ekotonového charakteru se složkou bylinnou i dřevinnou : meze, příkopy, lesní bylinné lemy, aleje, vetrolamy, břehové a doprovodné porosty, atd. U mokřadů (kód 9), vodních ploch a nádrží (kód 10) mapovatel popisuje a hodnotí tyto segmenty jako celky, tzn. dohromady vodní i pobřežní ekosystémy (zahrnující hydrofázi, litorální pásmo, limózní a terestrickou fázi). 2 6 U vodních toků lze za účelem přesnější charakteristiky popisovat a hodnotit odděleně vlastní vodní toky-sledujeme charakter úpravy (po břehovou hranu) -kód 111-115, a břehová a doprovodná liniová společenstva-kód 71-74. Tvoří-li dřevinná vegetace neoddělitenou součást toku (ve svazích s plynulým přechodem do břehů), nevyčleňujeme ji a zařadíme ji do charakteristiky toku v kódech 111 - 115. Typické linie bývají doprovodem převážně upravených toků za břehovou hranou. Výběr charakteru společenstva.resp.typu kultury Při výběru v rámci účelového typu čteme pozorně charakteristiky kódů a postupujeme směrem ke správnému vylučovací metodou. Účelový typ: orná půda kódy 11, 12 V účelovém typu jsou zařazeny všechny pozemky s jednoletými resp. víceletými kulturami na orné půdě. Zaznamenáme-li při průzkumu lokalitu viditelně erozně poškozenou(výrazné rýhy,odnos ornice), označíme ji kódem 13. Poškození lze hodnotit v období bez vegetace. Poznámka: Pozemky erozně ohrožené (potenciální eroze) se budou sledovat jako samostatná vrstva mimo základní průzkum. Účelový typ: chmelnice, vinice, zahrady,zahrádkářské kolonie kódy 21 až 28 Kód 22 - vinice představuje izolované vinice v drobné držbě. Kódy 26 až 28 zahrnují různé typy zahrádek a zahrádkářských kolonií ( i s chatkami), které jsou různým způsobem obhospodařované - od převážně zatravněných až po intenzivní kolonie s ornou půdou. Typ kultury maloplošné (resp. velkoplošné) zde nerozlišujeme. Účelový typ sady kódy 31 až 34 U sadů se při rozhodování mezi kódy řídíme hodnocením výskytu přirozených druhů v podrostu a druhové pestrosti bylinného patra. U kódu 31 zařazeného do kostry stability, by měl být patrný výskyt chráněných či ohrožených druhů popř. významný podíl doprovodné přirozené dřevinné vegetace. Účelový typ: louky a pastviny kódy 41 až 45 Třídění luk je stejně jako u sadů závislé na druhové diversitě a přirozenosti rostlinného společenstva. Jsou-li pouze koseny, jinak neovlivněny, jedná se o porosty s přirozenou druhovou skladbou. Při větším stupni antropogenního využití (zatížení viz popis ve specifikaci), druhů ubývá a snižuje se i ekologická stabilita »3 »2 (kódy 43 až 44). Pozn: Existují však typy přirozených a přírodě blízkých společenstev s omezenou druhovou skladbou.(Psárkové louky - louky na často zaplavovaných březích velkých řek vodou 27 bohatou na živiny /Alopecurion/, chudá společenstva vátých písků s paličkovcem šedým - oblast Polabí /Corynephorion canescentis/. Proto před zahájením průzkumu je vhodné u zemědělských objektů ověřit způsoby hospodaření na jednotlivých pozemcích. Poznámka: V lučním porostu stejně jako u lad se můžeme setkat s výskytem dřevin.Tyto pak podle konfigurace a charakteru popisujeme zvlášt jako samostatný segment (solitéry či linie) se specifikací: solitérní dřeviny či linie v louce. Účelový typ: lesy kódy 51 až 56 Hodnocení lesních porostů přísluší odborné lesnické organizaci nebo jednotlivcům s odb. lesnickým vzděláním. Při průzkumech je nutné posuzovat jednotlivé porostní skupiny vztažené k příslušnému lesnímu typu (viz typologické mapy) a porovnávat současnou a přirozenou druhovou skladbu daného stanoviště. (Podrobný metodický postup řeší příloha č.8). Porostní plást lesa. Je-li lesní porostní plást výrazně vylišen (např.listnatý plást u jehličnatých porostů, vzrostlý pás křovin), popisujeme jej zvlášt kódy 57-9. Účelový typ: lada kódy 61.1 až 63.4 Podle podílu dřevin jsou roztříděna do třech kategorií: - travinno-bylinná - s dřevinami - dřevinná Přiřazení k příslušnému kódu uvnitř kategorie je závislé na podílu přirozeně rostoucích druhů, resp. postupné degradaci a ruderalizaci stanoviště - stoupající výše kódu. * U segmentů se zvyšujícím se zastoupením dřevin vzrůstá i zastínění bylinného patra.U zapojených porostů bývá bylinný kryt s ohledem na zastínění mezerovitý, nebo se vůbec nevyvíjí a objevuje se jen v okrajových partiích.U dřevinných lad klademe proto důraz na charakter dřevinné vegetace. U podmáčených, pobřežních,resp. zaplavovaných stanovišt pozor na přirozený výskyt druhů, které jsou typické i pro společenstva přírodě vzdálená až cizí (kopřiva dvoudomá, štovík tupolistý,aj.). Účelový typ :liniová společenstva. solitérní dřeviny kódy 71.1 až 71.4 72.1 až 72.5 73.1 až 73.4 a 74 i způsob třídění je stejný jako Rozdělení na kategorie u společenstev lad. Posuzování solitér je individuální. Účelový typ: skály,sutě a lomy kódy 81 až 83 Rozlišení v rámci tří kódů je odvislé od stupně narušení antropogenní činností a stejně jako u předchozího typu stupně následné ruderalizace. Účelový typ: mokřady Bez komentáře, viz specifikace kódy 91 až 93 Účelový typ: vodní plochy a nádrže kódy 101 až 106 Při třídění v rámci účelového typu je rozhodující sledování zachovalosti litorálního pásma, vývinu vodních a pobřežních společenstev a způsobu úpravy břehů. Poznámka: Na vybraných tocích a nádržích je současně sledována i čistota vody (viz. úkol Monitoring povrchových vod). Výsledky na jednotlivých projektech budou v ISÚ SMS tvořit další rovinu sledováni současného stavu krajiny. Účelový typ: vodní toky a mel, kanály kódy 111 až 115 Před vlastním hodnocením v terénu je nutno o nich shromáždit veškeré dostupné informace (z evidence ÚP SMS, PL, VČ St.lesů), zejména - způsoby úprav profilů koryt (charakter opevnění, délka a lokalizace upravených částí podle d. staničení) - doba poslední provedené úpravy, aj. Tyto údaje si mapovatel zaznamená a předběžně si tok (popř.jeho části) zařadí do příslušných kódů (sleduje směrovou a spádovou úpravu a způsob zpevnění). Při pochůzce je nutné si všímat vývoje vodních a pobřežních společenstev po břehovou hranu ( liniové břehové a doprovodné porosty budou hodnoceny samostané viz výše), sledovat jakým způsobem úpravy ovlivnily přirozený charakter vodního toku. Zde je nutno zdůraznit, že vodní toky a HMZ ,jejichž úprava probíhala již před více lety, mohou být ohodnoceny díky přirozeným regeneračním schopnostem i vyšším stupněm stability (3,4).Rozhodující pro zařazení do kódu je vývin společenstva. U toků s přirozeným vinutím lze obtížně vylišit linie za hranou vodoteče. Spolu s pobřežními porosty je možné je popisovat jako celek s příslušným doplněním v textové části specifikace. Účelový typ: sídla kódy 121 až 125 Při rozlišení je třeba postupovat vylučovací metodou s ohledem na rozsah vegetace a míru antropogenního ovlivnění viz specifikace. Při mapování sídel je třeba postupovat individuálně. Při hodnocení je vhodné vylišit souvislou zástavbu se stupněm stability 0, ohraničit ji a dále se jí nezabývat. Ostatní intravilán lze rozdělit na jednotlivé segmenty podle podílu zástavby a vegetace a schematicky je znázornit (20 - 50 % vegetace, » 50 % vegetace). Souvislejší plochy samostatné vegetace lze podchytit bud' kódem 121, nebo je-li to nutné, užít kódu z jiného účelového segmentu (lada, sady, toky, liniová společenstva - jen významná u toků, rybníky, skály). Pečlivě je třeba se zaměřit na malá venkovská osídlení, která svojí plochou ovlivňují jako celek zemědělsky využívanou krajinu. Uvažovaná okrajová zóna ovlivnění má šíři cca 100 m. Posuzování a orientace je 23 29 usnadněna využitím leteckých snímků. Charakteristiku městské zástavby je vhodné doplnit specifikací naznačenou v klíči (sídliště,centra měst,průmyslové zóny,vilové čtvrti,aj.) Účelový typ: zpevněné plochy,skládky.komunikace kódy 131 až 140 Bez komentáře, věc specifikace I? :c-i 1 o h. a. <=: . 5 SPECIFIKACE - DOPLNĚNÍ Do volného sloupce charakteristika tabulky terénního průzkumu mapovatel ihned v terénu zaznamená důležité skutečnosti doplňující textovou specifikaci klíče. Zejména však: i; 2) 3) 4) Základní, výstižný, stručný popis segmentu. Je-li v hlavičce specifikace uvedeno více možností (např. u lad), provedeme výběr (např. opuštěný hliník). Do základního popisu zahrneme: U kódů s výskytem dřevin zastoupení střední a vysoké vegetace (např. ojedinělý nálet, pomístně, 35%, hustě porostlé, zapojený porost,aj.) a její charakter (přestárlý porost, aj.) U luk způsob využívání (intenzivně hnojené, nesečené,aj.). U toků a nádrží popis úprav a stav vodních a navazujících pobřežních společenstev, u nádrží i přechodové pásmo (tok směrové upraven, zpevnění žlabovkami ve dně, aj.) U osídlení jeho základní charakteristiku a účel využití (průmyslové, rekreační zóny,aj.). Podrobnější popis vegetace jednotlivých segmentů rozčleníme podle pater a0 stromové patro - keřové p. - bylinné p. - mechové p. U patra E,, E2 zaznamenáváme kompletní druhovou skladbu s podtržením dominantní dřeviny a v závorce s uvedením dřeviny vtroušené: DBL,JVM,JVK,(LPS). Při popisu dřevinné vegetace bude mapovatel užívat zkratek uvedených v příloze této metodiky (viz Seznam zkratek dřevin používaný pro mapování krajiny). Ze seznamu je patrné,že první a druhé písmeno zkratky slouží k určení rodu,třetí popř.čtvrté písmeno k určení druhu.Identifikaci druhu provede mapovatel jen v tom případě, když si bude při jeho určování naprosto jist. V opačném případě uvede pouze zkratku pro označení rodu (to zn.pouze první dvě písmena zkratky, např.DB). Podrobnost popisu bylinného krytu závisí od přirozenosti hodnoceného segmentu : U stupňů stability 4 a 5 s výčtem druhů podle schopnosti mapovatele, u stupně 3 a méně s charakteristikou narušení, resp. ruderalizace, jeden až dva převažující druhy a výskyt významných druhů (např. bylinné patro silně ruderalizováno pcháčem osetém,- výskyt ojediněle třezalky tečkované a šalvěje přeslenité). 3C 31 - V lesích je třeba vypsat procentní druhovou skladbu popisovaného segmentu (DB 6,JV 2,BK 1,LP 1,SM,). - Hydrické poměry charakterizující stanoviště (zvláště extrémní, např.hydrofilní trávník v údolnici). - Ohrožení,popř.charakter degradace segmentu. (např.ohroženo splachy ze ZPF, silně ruderalizováno na styku s ornou, poškozeno okuseirt, imisemi, a j . ) - Důležitý způsob využití plochy. (např.tábořiště, motokros, zrekultivováno-nevyužito) - Je-li mapovatel schopen připojit podrobnější charakteristiku bylinného patra (společenstvo, ohrožené druhy). Pozn.: U nejasných taxonů je třeba shromáždit herbářové položky, aby bylo možné dodatečně taxonomické údaje upřesnit. Vzor záznamu terénního průzkumu viz příloha č.3 Ukázka části zpracovaného mapového listu a databáze víz příloha č.12 U cenných lokalit (VKP, zvi. chráněných území přírody, funkčních prvků ÚSES) se doplňují informace o sledovaném segmentu či souboru segmentů vyplněním podrobnějších informací do "Společné tabulky pro mapování krajiny a zpracování dokumentace lokálního systému ekologické stability" podrobnějším popisem s ušitím tabulky na následující straně, (ex metodika MŽP, Územní zabezpečování ekologické stability, str.52 - 54) či užít některou z přiložených tabulek metodiky VaMP ČÚOP Brno. Grafické znázornění hranic kategorií ochrany viz příloha č.8 - Legenda map SPOLEČNÁ TABULKA PRO MAPOVÁNÍ KRAJINY A ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE LOKÁLNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Základní údaje (heslovitě) 1. Mapový listúpořadové číslo: 2. Název: 3. Označení na jiných mapových listech: 4. Katastr: 5. * Funkční typ a biogeografický význam: 6. * Geobiocenologická typizace: 7. * Minimální výměra (délka): 8. Navržená cílová výměra (délka): 9. Zvláště chráněná území, zasahující do EVSK: 10. Pořadová čísla VKP, která jsou součástí EVSK: 11. Statut ochrany z jiných zájmů: 12. Současký stav společenstev (zastoupení fyziotypů): 13. Využívání: 14. Významné druhy rostlin: 15. Významné druhy živočichů: 16. Stupeň ekologické stability: 17. Znehodnocení: ^ 18. * Způsob vymezení: 19. Návrh opatření: 20. Cílová společenstva: * ~ vyplňuje se až při zpracování plánu (generelu) ÚSES! ŕ A. 12. 33 Príloha c - . 6 FYZIOTYPY (TYPY AKTUÁLNÍ VEGETACE) (Přehled vyšších jednotek geobotanického systému na úrovni svazů příp. podsvazů u lesní vegetace, u nelesní veg. převážně řádů a tříd.- Moravec et al. 1983, Hejny et al. 1988, Dostál 1988; ex Metodika MŽP 1991 Územní zabezpečování ekologické stability teorie a praxe), (mírně upraveno) V tabulkách jsou v odstavci "fyziotyp" uvedeny zkratky fyziotypů - účelových jednotek členění aktuální vegetace ČR, odpovídajících jednomu až skupině syntaxonů na úrovni svazu (viz též kapitola "Mapování fyziotypů", Petříček V., ve svazku č.3 souboru metodik mapování přírody a krajiny). Fyziognomie, vegetační a floristická skladba fyziotypů je obsažena v Metodice managementu v chráněných územích přírody a krajiny, ČÚOP 1994. Do tabulek jsou ke každému účelovému typu segmentu vypsány všechny fyziotypy, které může segment teoreticky zahrnout. Z nich je nutno vybrat pouze ty, které se v popisovaném segmentu skutečně nalézaj í. Podrobněji je možno segmenty "zmapovat" pomocí biotopů (viz Metodika mapování biotopů, ČÚOP 1994). Název Typ společenstva symbol I - Vegetace přirozená az polopřirozená I.A. Hvdrofilní, hyqrofilní (až mezofilní) 1. Bylinná vodní a pobřežní vegetace, rákosiny a porosty vysokých ostříc 1.Společenstva plovoucích a vzplývavých rostlin kořenujících ve vodě 2.Společenstva sladkovodních rostlin 3.Společenstva rákosin a vysokých ostříc 4.Společenstva obnažených den 5.Společenstva mělkých vod a pobřežnice S.Společenstva bublinatek malých mělkých tůní 7. Přirozená až ruderální nitrofílní společenstva vysokých jednoletých bylin na obnažených půdách v nížinách až pahorkatinách 8. Přirozená nitrofílní společenstva vysokých bylin a lián tvořících lem křovin a lužních lesů na zaplavovaných březích 9. Přirozená i druhotná spolčenstva vysokých bylin na březích toků supramontánního až montánního stupně vo 2. Vegetace pramenišť a rašelinišť 1.Společenstva pramenišť a horských potoků 2.0střicovomechová spol.minerotrofnich rašelinišť a minerálních zamokrených půd 3.0střicovorašeliníková spol. mezo- a oligotrofních rašelinišť submontánních až montánních poloh 4.Spol. vrchovišť a rašelinných lad s převahou keříčků 5.Primární rašelinné březiny 6.Spol. vápnitých pramenišť a potočních travertinů 7.0střicovomechová spol. organogenr.ích půd bohatých CaCOj nižších a středních poloh S.Ostřicovomechová spol. rašelínotvorná na vápnitých i silikátových podkladech středních poloh PR 3. Hygrofilní až mezofilní trávníky /louky,pastviny a slaniska/ 1. Mezofilní louky planárního až submontánního stupně 2. Mezofilní louky montánního stupně 3. Krátkostébelné mezofytní travínné porosty ovlivňované pastvou, příliš častou sečí nebo sešlapáváním 4. Kontinentální zaplavované louky niv velkých řek (již.Morava) 5. Vlhké louky vázané na krátkodobě zaplavované nebo podmáčené plochy planárního až submontánního stupně í.Eutrofní vysokostébelné a vysokobylinné louky s hladinou podzemní vody +- bez velkých výkyvů 7.Subkontinent, zaplavovaná vysokobylin.společenstva Oehnojené louky střídavě vlhkých půd vlivem silně kolísající hladiny podzemní vody 9.Druhově chudá slanomilná spol. s převahou jednoletých trav 10.Společenstva jednoletých druhů solničky 11.Společenstva jednoletých druhů slanorožce 12.Přirozenná travinná vegetace slaných luk 4. Mokřadní a pobřežní kroviny a lesy l.Spol. stromovitých vrb a topolů osídlujících nej- vlhčí místa niv velkých řek 2.Vrbové kroviny na často zaplavovaných březích vodních toků 3.Spol. krovitých vrb na štěrkovitých náplavech podhorských toků 4. Lužní lesy podmáčených údolních poloh a okolí pramenišť od kolinního do montánního stupně 5. Lužní lesy údolních niv velkých vodních toků v nížinách 6.Spol.bažinných olšin a vrbin L O I.B. Mezofilní až xerofilní 5. Vegetace skal, sutí, písčin a primitivních půd 1. Druhově bohatá bylinná skalní spol. jižních svahů na vápnitých podkladech 2. Pionýrská spol.primitivních karbonátových půd 3. Pionýrská skalní spol. již.svahů na silikátových substrátech 4. Druhově bohatá spol. sever.svahů na karbonát, podkladech 5. Druhově bohatá spol. serpentinitových skal v xerotermních. oblastech S ľ? 3 4 3 5 í. Semíxerotermní až xerotermní trávníky a lemy ó.Druhotná iniciální spol. kyselých pohyblivých pisků 7. Druhotná spol, neutrál.stabiliz. vátých písků v sarmat.obi. 8. Primitívni trávobylinná spol.chudých písčin a mělkých půd 1. Byl.spol.sílikát.minerálné chudších půd 2. Druhově bohatá xerotermni spol.bylinná, jižních svahů, minerálně bohatších substrátů 3. Druhově bohatá spol. bylinná hlubších miner.silných půd tepl.oblastí 4. Druhové bohatá lemová spol.xeroter. lesů na mělkých půdách 5. Druhově bohatá lemová spol. mezofil. lesů na středně hlubokých půdách 6.Společenstva hemikryptofyt s mohutným kořenovým systémem na suchých či periodicky vysychavých minerálních půdách XT 7. Acidofilní travinná a keříč-kovitá vegetace 1. Druhově chudá vřes. spol. představující náhradní spol.lesů Genisto germanicae - Quercion a Dicrano- Pinion od podhor. do alp. stupně 2. Druhově bohatší vřesovištní spol., náhradní po lesích řádu Fagetalia a Ouercetalia pubestcenti-petraeae na minerálně silnějších mělkých půdách 3. Druhotné krátkostébelné smilkové louky a pastviny v kolinním až montánním stupni 4. Většinou druhotné smilkové louky a pastv. montánního stupně 5. Chudá brusnicová spol.,představující degradační příp. paseková stadia po lesích svazu Luzulo-Fagion a Piceion excelsae, řidčeji Dicrano-Pinion, primární na mělk. půdách v alp.st. AT 8. Křoviny l.Prim. i sekund.kroviny a keř.les. pláště teplých obl.,často na KR kontaktu s Quercetalia pubescentis nebo jako jejich náhradní společenstva 2.Sekundární kroviny a keř.les.pláště na plochách Fagetalia sylvaticae Sípákové a subxerofílní doubravy 1.Sípákové doubravy a subxerofílní teplomilné doubravy, většinou S D vápnit, půd nebo mělkých bohatších silikát, až vápencových půd 10. Dubohabřiny 1.Květnaté mezofilní /až slabě hygrofilní/ dubohibrové a duboli- D H pové háje, klimax planárního a kolinního stupně 11. Acidofilní březové, borové a jedlové doubravy 1.Acidofilní doubravy, březové a borové doubravy na kyselých si- AD likátových horninách 2.Subkontinentální doubravy kyselých půd 12. Bory 13. Suťové a roklinové lesy 14. Jedliny a bučiny - acidofilní 1. Primární reliktní bory silik.skal, rašel. bory, bory písčit. BO půd 2. Květnaté reliktní bory vápencových a dolomitických skal 1.Suťové a roklinové listnaté lesy su Í.Vysokobylínné klenové bučiny supramontánního i montánního stupně 1. Druhově chudé acidofilní bučiny, smrkové bučiny a jedliny na BU chudých horninách 2. Květnaté bučiny, lipové bučiny a jedíobučiny na silik.půdách submontánního a montánního stupně vápnomilné 15. Smrčiny 3. Květnaté jedliny 4. Květnaté vápnomilné bučiny 1. Přirozené smrčiny s hojným výskytem chamaefytů, příp.bohatým SM mech. patrem, klimax a trvalá spol. podmáčených půd 2. Kapradin. smrčiny lokálně příznivých stanovišť montánního až supramontánního stupně 16. Acidofilní keřová a keííč-ková vegetace l.Subalp. spol. kosodřeviny 2.křoviny lavinových drah SK 17. Subalpinské a alpinské hole l.Spol. kamenných sutí na silikátových horninách 2. Travinná a keříčkovitá spol. alp. holí na silik.podkladu 3. Primární a ovlivněné subalpinské a alpinské smilkové louky 4.Spol.sněžných políček na silikátech 5.Borské až alpinské vysokostébelné nivy a trávníky SA XI- Vegetace preva.zra