Teorie komparativních výhod Klesající výměnné relace Obsah 1)Volný obchod je dobrý – teorie komparativních výhod (Ricardo) 2)Volný obchod může být problematický – Prebisch-Singerova hypotéza a kritika Ricardových předpokladů Teorie komparativní výhody lDavid Ricardo (1772-1823) lDvě země jsou na tom lépe, když obchodují, místo aby se snažily být zcela soběstačné. I když je jedna země ve výrobě veškerého zboží lepší než jiná, měly by tyto dva národy obchodovat. (Market Business News) „Málokterý návrh vyvolává mezi profesionálními ekonomy tolik konsenzu jako ten, že otevřený světový obchod zvyšuje ekonomický růst a zvyšuje životní úroveň.“ Greg Mankiw (Harvard, poradca Busha ml., Romneyho) 2006 Produkce před specializací Země / Počet pracujících Počet hodin práce na 100 yardů látky Počet hodin práce na 100 barelů vína Anglie 100 120 Portugalsko 90 80 Spotřeba je stejná jako produkce, pracující jsou spotřebitelé. Produkce po specializaci Země / Produkce Látka (yardy) Víno (barely) Anglie 220 0 Portugalsko 0 212,5 V Anglii se použije 220 h práce. V Portugalsku se použije 170 h práce. Spotřeba po specializaci Země / Spotřeba (průměrná mezinárodní cena) Látka Víno Anglie 115,5 100 Portugalsko 104,5 112,5 Ricardovy předpoklady lDokonalá konkurence lŽádný pohyb kapitálu (jinak by se vše vyrábělo v Portugalsku kvůli nižším nákladům) lNulové transakční náklady lIdentické produkty Ricardovy předpoklady vs. Grahamův paradox lKonstantní výnosy z rozsahu (Grahamův paradox) lKonstantní výnosy z rozsahu vs. rostoucí a klesající výnosy z rozsahu lKukuřice - ↓ výnosy z rozsahu lHodinky ↑ výnosy z rozsahu Ricardovy předpoklady lPracující jsou majitelé lKapitál je imobilní, technologický rozdíl se nemění lPřesun mezi zaměstnáními je bezproblémový lKritika: TNC z bohaté země investuje do výroby (hřebíků) v chudé zemi a přinese lepší technologii → ↑produkce hřebíků, ↑zisků majitelů TNC (ale ne všech), (dočasný)↓ zaměstnanosti v bohaté zemi kvůli importu hřebíků Směnné relace (ToT) lMěří reálnou kupní sílu zemí – co dostanou výměnou za export lKolik jednotek vývozu je zapotřebí k nákupu jedné jednotky dovozu? lČisté-barterové ToT = Px/Pm x 100 l<100% = negativní ToT, >100% pozitivní ToT Prebish-Singerova hypotéza (1950) lToT pro chudé země ↓ lVyvrací předpoklad, že světový trh je výhodný pro chudší země Prebish-Singerova hypotéza lProč? -↑produktivita → S: ↑mezd (silné odbory, nížší konkurence na trhu práce), J: ↓cen exportů (slabé odbory, vysoká konkurence na trhu práce) -↑cen surovin→ technologická změna snižující poptávku po dané surovině → ↓poptávka po dané surovině -Umělá náhrada (bavlna - polyester) -Nízké bariéry pro vstup na trh na J Prebish-Singerova hypotéza lProč? •Odlišná příjmová elasticita poptávky, S:↑příjmu→↓poptávky po výrobcích J, J:↑příjmu→↑poptávky po výrobcích S. •Engelův zákon (aplikace na potraviny): ↑příjem→↓podílu příjmů vynaložených na potraviny, i když ↑absolutní výdaje na potraviny. (bohatí mají také jen jeden žaludek) Empirická data lSinger (1989): 1954-1972 – suroviny S:↓0,73 % p.a., suroviny J: ↓1,82 % p.a. lBloch – Sapsford (2000): 1948-1993 – primární produkty: ↓0,3 % lBleaney – Greenway (1993): 1900-1991 – „rozvojové země“: ↓0,5 % ročně lSapsford – Balasubramanyam (1994): metaanalýza – primární komodity: ↓0,7 % - 1,3 % ročně lErten – Ocampo (2013): 1865-2010 potvrzují kritiku Empirická data lHarvey et al: ↓ od 1623 lCashin McDermott (2001): ceny komodit 1862-1999 ↓1,3 % p.a. Grilli-Yang index (↓0,6% p.a.) Empirická data: diskuze lCuddington et al. (2002) – žádný negativní trend lMnohem víc studií proti lDiskuse o obdobích bez poklesu a občasných strukturálních poklesech cen má „malý praktický význam pro rozvojovou politiku.“ (Raffert, viz také Singer) Cuddington et al. 2002 (žádný pokles) Empirická data (MMF) lReinhard – Wickham (1994): slabost v cenách komodit je většinou trvalá lBorensztein et al. (1994): důkaz, že klesajíci trend zesílil lArezki et al (2013): od 1650 – většina sérií vykazuje negativní trend Empirická data „Nyní je široce přijímáno, že po většinu 20. století bartrové výměnné relace skutečně šly proti komoditám a ve prospěch výrobců.“ (Kaplinski 2006) World Development – 25/379 v Ekonomice Směnné relace průmyslových výrobků-komodit 1960–2004 Kaplinski 2006 Růst cen komodit Kaplinsky-Farooki 2017 Změny v nákladech na těžbu mědi 2003-2013 Kaplinsky-Farooki 2017 Nedávné změny v ToT (komodity-průmyslové produkty Kaplinsky-Farooki 2017 Novinky (zaměření se na země) lZaměření se na země (S-J), NE komodity (primární produkty – průmyslové produkty) lSinger již v 1971: determinanty tvorby cen mohou odrážet stupeň inovační intenzity → je důležitější se zaměřit na země → ne všichni průmyslový výrobci nutně dosáhnou ↑ToT Empirická data lSarkar – Singer (1991): ceny vývozu J ve vztahu k S – 1970-1987 ↓1 % p.a. lWood (1997): 1985-1995 ↓20 % lMaizels (1999): 1979-1994 EU-J: J↑ 2 % p.a., EU↑ 4,2 % p.a. - Jap, USA – podobně ALE východoasijské NIE – pomalší ↓ než zbytek J Empirická data lTento výsledek „poskytuje podporu pro Singerovu (1971) tezi. . . že míra zhoršení směnných relací pro rozvojové země při výměně průmyslových výrobků s rozvinutými zeměmi odráží úroveň technologie obsažené ve vývozu jejich průmyslových výrobků“ (Maizels 2003) Vysvětlení l↑ bariéry pro vstup (dekomodifikace – individualizace, certifikace – FT káva, FSC dřevo) l↑ podíl velkých řetězců → větší tržní síla (např. Walmart) → ↓ ceny produktů dodavatelů lČína: ↑ konkurence → ↓ ceny vyráběných produktů, ↑ průmyslová výroba → ↑ ceny tvrdých (těžitelných) komodit Procento odvětví s negativními trendy cen, 1988–89 až 2000–01 podle seskupení zemí na základě analýzy 151 osmimístných produktů vybraných na základě jejich příspěvku k vývozu LDCs do Evropské unie Procento odvětví s negativními trendy cen, 1988–89 až 2000–01 podle úrovně technologické vyspělosti na analýze 151 osmimístných produktů, vybraných na základě jejich příspěvku k vývozu LDCs do Evropské unie Na schopnostech záleží lGlobální hodnotové řetězce – země vyvážejí meziprodukty s nízkou přidanou hodnotou lCena průmyslových tovarů není podstatná lTo na čem záleží je přidaná hodnota lJih: nízko-nákladové montážní haly průmyslových výrobců Na schopnostech záleží l„Výzvou pro rozvojovou politiku tak již není zavádění průmyslových politik jako takových, ale spíše soubor politik výrobního sektoru, které upřednostňují využívání, vytváření a přivlastňování si rent v řadě sektorů včetně průmyslu, služeb a surovin.“ (Kaplinski – Morris 2016) Čína lExportuje kapitálové tovary (stroje) lALE: nízký poměr mezi formálně podanými patentovými formuláři a udělenými patenty lSlabá komerční aplikace získaných patentů lMíra udělených patentů na 1000 výzkumníků je mnohem nižší než v průmyslových zemích „první úrovně“ Něm, Jap, J Korea Čína lV globální produkci ICT exportních sítí je Čína považována za producenta 3. nebo 4. úrovně lKompenzuje to rozsahem produkce lCelkově: Výrazně zaostává za USA v technologických inovacích i v hrubých ukazatelích lMalajsie, Thajsko a Filipíny jsou v rámci ICT sítí považovány za země vyšší úrovně Čína lZ více než 1 M čínských studentů (1978-2006) se 70 % nikdy nevrátilo do Číny (90 % s PhD) lHorní části hodnotových řetězců jsou obvykle složeny ze služeb – ToT je nezachycují lHodnota je také přenášena prostřednictvím dcer TNCs se sídlem na globálním Jihu lHuawei – po sankcích neschopna konkurovat lAirbus, Boeing vs. C919 (Honeywell, GE) Závěr lDle teorie komparativních výhod je mezinárodní obchod výhodný lDle Prebisch-Singerovy (empiricky prokázané) hypotézy mezinárodní obchod výhodný není lNarativ o čínském technologickém pokroku není jednoznačný lTohle vše je se silně udržitelným ekologickým přístupem dost nekompatibilní