SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA
úterý 28. listopadu 2023
Větrná energetika má v Česku velký potenciál,
obce by ale měly pečlivě vybírat provozovatele
Volba firmy, se kterou bude obec více než 20 let spolupracovat, je
klíčovým bodem celého rozhodování o výstavbě větrné elektrárny
Větrné elektrárny v České republice by podle nejnovějších plánů Vlády měly
v nejbližších letech zpětinásobit celkový výkon až k hranici 1 500 MW. Česká
společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komora obnovitelných zdrojů energie
předpokládají dokonce ještě o třetinu víc. Větrné turbíny tak významně přispějí k
energetické soběstačnosti země. Některá města a obce už projevily zájem o umístění
větrných elektráren na svých katastrech a vstupují do bližších jednání s investory.
Rozhodnutí o výběru důvěryhodného partnera by měly obce věnovat velkou
pozornost, často jde o klíčový faktor rozhodující o úspěchu celého projektu. ČSVE
jako asociace zastupující obor větrné energetiky připravila ve spolupráci s Komorou
OZE a Ministerstvem průmyslu a obchodu pro obce takzvané Větrné desatero a je
připravena obcím v tomto kroku pomoci a poradit, jak nenaletět nedůvěryhodným
firmám a nereálným nabídkám.
Tuzemské větrné elektrárny vyrobily za letošní první pololetí podle údajů Energetického
regulačního úřadu 344 tisíc megawatthodin bezemisní elektřiny, což znamenalo pokrytí
spotřeby 200 tisíc domácností. Přesto zůstává skutečný potenciál větrné energie v České
republice zatím málo využitý.
Změnit se to může už v následujících letech. Vláda deklarovala zájem na posílení role
větrných elektráren v budoucím českém energetickém mixu s cílem zpětinásobit do roku
2030 celkový instalovaný výkon větrných turbín v Česku až na 1 500 MW. ČSVE společně s
Komorou OZE očekávají, za předpokladu dokončení legislativních prací na zjednodušení a
zkrácení procesu povolování, dosažení celkového výkonu 2 000 MW. V místech s dobrým
větrným potenciálem, které splňují požadavky na případnou výstavbu větrných elektráren,
v posledních měsících postupně probíhají jednání nebo veřejná projednávání. Během nich
investoři představují městům a obcím své nabídky na spolupráci při výstavbě a provozu
větrných elektráren.
„Pro obce, které chtějí postavit vlastní větrnou elektrárnu, nebo mají na svém území vhodné
lokality a chtějí se na dobré spolupráci se stavebníky domluvit, je přitom právě výběr
1/3
partnera klíčovým krokem. Doporučujeme proto zastupitelům, aby nic neuspěchali a pro co
nejkvalitnější výběr si nechali předložit i více nabídek. Následovat by mělo skutečně
důkladné prověření případného partnera,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
„Společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Komorou OZE jsme pro obce připravili
takzvané Větrné desatero, praktického rádce, jak přistupovat k nabídkám na stavbu větrné
elektrárny a to včetně tipů na výběr solidního provozovatele. Věříme, že respektování těchto
hlavních zásad jim výrazně ulehčí cestu k výstavbě větrných elektráren. Obcím, které si
nejsou jisté a marně hledají potřebné informace, jsme samozřejmě připraveni pomoci a
poradit i osobně,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou
energii (ČSVE).
„Někteří developeři nabízí obcím nadprůměrné odměny jen proto, že už předem ví, že svůj
projekt budou chtít prodat – a nový majitel ať se s tím popasuje jak chce. Třeba pak bude
muset dohodnout s obcí snížení dohodnutých odměn, nebo se projekt nepostaví. Potíž je, že
takový developer hned na začátku obci neřekne, že to dělá na prodej. Obcím proto
doporučujeme vyvarovat se nabídkám s nápadně vyššími odměnami,” dodal Janeček.
První kroky zástupců obce by určitě měly vést do obchodního a insolvenčního rejstříku, kde
si mohou udělat dobrý přehled o historii, činnosti i pověsti nejen samotné společnosti, ale
případně i podnikatelské minulosti jejích hlavních zástupců. Dobrými informačními prameny
jsou samozřejmě i otevřené zdroje v čele s internetem, mediálními výstupy atd. Přemrštěně
vysoké nabídky i ochotné zvyšování odměny pro obec zase mohou ukazovat na neznalost
finanční rentability projektu nebo snahu uvést obec v omyl a získat její souhlas s projektem.
Každý projekt je jiný, solidní a zkušená firma dokáže vždy nabízené odměny či příspěvky, ať
už jsou v jakékoliv výše, odůvodnit a doložit. Česká společnost pro větrnou energii jako
asociace zastřešující v ČR tuto perspektivní oblast výroby zelené elektřiny, nabízí
samosprávám přehlednou „kuchařku“ doporučení a rad.
Top 10 otázek a tipů aneb Co nepodcenit při výběru dobrého provozovatele
● Má firma dohledatelnou vlastnickou strukturu, příp. nesídlí v daňových rájích?
● má stavebník (skupina stavebníků nebo firma) jasno, kde bude elektrárna stát
(vlastní pozemky, pronajaté pozemky, nebo pozemky obce) a adekvátně vlastnickým
poměrům přistupuje k návrhu obci?
● má firma zpracovanou prvotní dokumentaci projektu (plán umístění, prověřené
možnosti připojení, prověřenou realizovatelnost projektu s ohledem na platná
omezení a ochranná pásma obytných domů, přírody, armády, letectví, operátorů?)
● máme jistotu, že postavena bude kvalitní, moderní elektrárna s novými
technologiemi, nikoli použité nebo repasované turbíny?
● jaká společnost bude v případě úspěšného dokončení projektu elektrárnu skutečně
provozovat? Případně co se stane, když developer projekt přeprodá (nebo jiným
způsobem projekt přejde na jinou společnost)?
● komunikuje firma stejně otevřeně i s ostatními obcemi v okolí?
● pokud firma slibuje cenově výhodnější dodávky energií, zastupitele by mělo zajímat,
jak má takovou nabídku právně podloženou (developer by měl být buď zároveň
držitelem licence na obchod s elektřinou nebo mít s takovou společností uzavřenou
smlouvu, případně představit funkční model využití budoucího sdílení)
2/3
● má firma vůli po prodiskutování na zastupitelstvu představit projekt a nabídku
občanům na veřejném projednávání?
● jsou nabízené odměny a další benefity skutečně reálné a projekt je ekonomicky
„unese” a není nabízená odměna podmíněna například dosažením nereálné roční
výroby, výnosu nebo nereálně vysoké ceny prodávané elektřiny? (Pokud obec
dostane víc nabídek a některé budou řádově odlišné, tak je třeba být obezřetný.)
● zvládne firma nejen výstavbu a provoz ale i uvedení lokality do původního stavu?
Uvažuje se o vytvoření nějakého rezervního fondu pro tento účel?
Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně než v
sousedním Polsku a dvanáctkrát méně než v Rakousku, které nemá moře. V rámci celé
Evropy pokryly větrné elektrárny 17 % roční spotřeby elektřiny. (WindEurope)V roce 2040 by
mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně téměř 19 milionů megawatthodin elektřiny, tj.
asi 31 % dnešní roční spotřeby elektřiny. Jde o projekty po zohlednění všech omezení a
praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Uvádí to analýza připravená Ústavem fyziky
atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.
Kontakty
● Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii,
predseda@csve.cz, 602 796 687
● Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz,
603 420 387
● Martin Mikeska, Média a komunikace, Komora OZE, martin.mikeska@komoraoze.cz,
603 780 670
3/3