Migitace listopad 2023 Jan Hollan https://www.unep.org/resources/emissions-gap-report-2022 Dobrá zpráva: Klesne-li rychle globální bilance emisí skleníkových plynů k nule, oteplování se zastaví! (díky tomu, že koncentrace v ovzduší budou klesat) • A tak zmizí hybatel klimatické změny. Ona sama ale ne… ledové příkrovy budou tát, hladina oceánu stoupat, permafrost tát, vegetace se bude měnit ještě staletí... Stále ale platí, že budoucí oteplení Země závisí téměř výhradně jen na tom kolik fosilních paliv ještě vytěžíme (a vzápětí samozřejmě spálíme...) Co je to mitigace Cizí slovo, které sice obecně znamená „zmírnění“ nebo „zmírňování“, ale budeme je používat v češtině jako odborný termín pro aktivity, jejichž účelem je snížit emise skleníkových plynů oproti „business as usual“ a které toho opravdu docílí Dekarbonizace Mitigace se musí týkat i metanu, oxidu dusného, ba i halogenovaných uhlovodíků. Klíčová je ale migitace emisí CO2, už se o ní běžně mluví jako o dekarbonizaci. Ta nakonec bude vyžadovat technologické řešení – vše na elektřinu z větru a slunce místo z fosilních paliv. Ale rychlejší a nezbytné je snížení spořeby. https://skepticalscience.com/ipcc-explainer-climate-change-mitigation.html Co dělat a co nedělat u nás • Vrátit se k rozumným teplotám v zimních interiérech (jaké to jsou?) • Nestavět hůře než v pasivním standardu • Neopravovat domy méně kvalitně • Klást překážky růstu automobilové dopravy, podporovat její alternativy (jaké?) • Nelétat (proč?) • Jíst o moc méně masa a mléčných potravin (proč?) • A taky např. nesvítit silněji, než je vskutku nutné (kolik světla potřebujeme? kdy?) • Podílet se na rychlém budování nefosilních zdrojů energie Co dělat a co nedělat u nás • Vrátit se k rozumným teplotám v zimních interiérech (jaké to jsou?) Vrátit se... Jaké bývaly? Jak se interiérové teploty měnily během dne a během roku? Vzpomínáte si sami? Vyprávěli vám předkové? Četli jste o tom? Nebo na to přijdete sami? (viz k tomu http://amper.ped.muni.cz/pasiv/standardy/kTeplotam_zimnich_interieru.pdf a odkazy odtud) Vývoj průměrných teplot britských interiérů více viz http://amper.ped.muni.cz/pasiv/standardy/kTeplotam_zimnich_interieru.pdf a odkazy odtud. Pobyt v (kdysi běžném) chladu zvyšuje množství Brown Adipose Tissue aneb hnědého tuku a tím i schopnost zahřívat se, když je to vhodné • Nejenže je pak život v zimě pohodlnější (chlad často vůbec není pociťován nepříjemně) ➢ viz práci Human whole body cold adaptation (Temperature, 2016-02-22), • může to být i cesta, jak čelit nadváze a obezitě; podrobně viz K teplotám interiérů Co dělat a co nedělat u nás • Vrátit se k rozumným teplotám v zimních interiérech (jaké to jsou?) • Nestavět hůře než v pasivním standardu • Neopravovat domy méně kvalitně Co se myslí tím „pasivní“? Má to obdoby v minulosti? Neznamená to diskomfort? (více k tomu např. http://amper.ped.muni.cz/pasiv/regenerace/ a http://amper.ped.muni.cz/pasiv/standardy/spravne_staveni.pdf) Vrtule, PV v zemědělské krajině, ale hlavně: minimalizovat vytápění To znamená: regenerovat dosavadní budovy na pasivní standard • A taky přitom užívat co možná přírodní materiály, v nichž je uložen uhlík z fotosyntézy… • Nové budovy stavět též z nich • Docílit tím komfortní a levné bydlení i pro velice chudé lidi • Vytvořit ohromnou spoustu pěkných pracovních míst • Ale nejen je zvelebit: zvládnout, aby se budovy využívaly dobře – nebyly velké prostory užívané málo lidmi, a naopak se lidé netísnili v prostorech malých. Viz o potřebě Sustainable Buildings Regulation, od minuty 17 v rozhovoru s Terezou Kostkovou v http://amper.ped.muni.cz/gw/nahravky.html#2021 Co dělat a co nedělat u nás • Vrátit se k rozumným teplotám v zimních interiérech (jaké to jsou?) • Nestavět hůře než v pasivním standardu • Neopravovat domy méně kvalitně • Klást překážky růstu automobilové dopravy, podporovat její alternativy (jaké?) • Nelétat (Proč? Viz https://amper.ped.muni.cz/gw/prednasky/oLetani.pdf ) Hojné užívání osobního automobilu je mnohdy jen zvyk. Ve městech většinou zlozvyk. Vlastnit auto a jezdit s ním, ba i jen pro zábavu, je špatná móda. (Proč?) V letadlech připadá na osobu a kilometr zhruba stejně paliva... ale vliv na oteplování je asi trojnásobný a uražené vzdálenosti bývají mnohem větší. Co dělat a co nedělat u nás • Vrátit se k rozumným teplotám v zimních interiérech (jaké to jsou?) • Nestavět hůře než v pasivním standardu • Neopravovat domy méně kvalitně • Klást překážky růstu automobilové dopravy, podporovat její alternativy (jaké?) • Nelétat (proč?) • Jíst o moc méně masa a mléčných potravin (proč?) https://amper.ped.muni.cz/gw/zcb/ A ovšem taky skoro žádné vypěstované, natož už servírované potraviny nezahazovat... Co dělat a co nedělat u nás • Vrátit se k rozumným teplotám v zimních interiérech (jaké to jsou?) • Nestavět hůře než v pasivním standardu • Neopravovat domy méně kvalitně • Klást překážky růstu automobilové dopravy, podporovat její alternativy (jaké?) • Nelétat (proč?) • Jíst o moc méně masa a mléčných potravin (proč?) • A taky např. nesvítit silněji, než je vskutku nutné (kolik světla potřebujeme? kdy?) • Podílet se na rychlém budování nefosilních zdrojů energie - investovat peníze a hodně úsilí. I na překonání odporu jiných. Jakákoliv spotřeba, je-li opřená o fosilní paliva a není-li nezbytná, je nemravná... Agrovoltaika, „vodovoltaika“ • Populární je sice už fotovoltaika na střechách, ale ta je drahá a její instalace pomalá, náročná na řemeslníky • Nejlevnější „za kWh“, nejrychlejší jsou rozlehlé instalace na zemi • I ty mohou a mají zachovat využití vegetace na daném pozemku, nejsnáze pastvou menšího dobytka a drůbeže • - jenže dosud to je limitováno „vynětím ze zemědělského půdního fondu“ a překlasifikováním na průmyslovou plochu, což je problém územních plánů atd. • Agrovoltaika vyžaduje plné zemědělské/pastevní využití, zpravidla se umisťuje s většími rozestupy • Může být i dosti hustě, pohyblivě: Agrovoltaico© • Plovoucí PV systémy lze otáčet, jsou jedinou šancí pro další úspěšný chov ryb u nás PV nestačí, vítr ano • Fouká totiž i v noci, a více v zimě než v létě • A právě v zimě bude potřeba elektřiny nejvíce, na vytápění i sebelepších budov HVDC vedení High voltage, direct current má menší ztráty, protože nic nevyzařuje, na rozdíl od vedení střídavého proudu • A taky umožňuje využití celého průřezu vodičů, střídavý využívá jen jejich povrch, takže odpor vodičů je pak vyšší a ohmické ztráty (jejich zahřívání, kterým bývá velikost proudu omezená, není-li mráz a vítr) větší • Lze tak konat elektrickou práci s malými ztrátami na vzdálenosti tisíců kilometrů • Zvláště snadné je vedení podmořské (chlazení…), nejdražší je vedení podzemní, bohužel leckdy vyžadované • To pak velmi zpožďuje jejich výstavbu Ukládání uhlíku Dekarbonizace energetiky je rozhodující. Někdy se ale mluvívá o tom, že se CO2 ze spalin bude zachytávat a ukládat: CCS A že tedy fosilní zdroje mohou pokračovat… jde o greenwashing, velkoškálové CCS je asi nedosažitelné • Nějaké možná časem nastane jako BECCS – skutečně odebírající uhlík z ovzduší, když se tak budou někde zpracovávat spaliny z biomasy • Realistické je jen konvertovat biomasu na biouhel a tím zlepšovat půdy – až 1 Gt uhlíku ročně? Asi ne. Odkazy: https://www.zotero.org/jenikholan/library https://www.veronica.cz/vzdelavejte-se-o-klimaticke-krizi https://amper.ped.muni.cz/gw/ • https://amper.ped.muni.cz/gw/Ochrana_klimatu/