NAPOL
17
L
Q^D Q^D Q^D Q^D Q^t) Q^t) Q^D Q^D
APY BITE
Mapa i Mapa 2 Mapa 3 Mapa,4 Mapa 5 Mapa 6 Mapa f Mapa 8
mapa£
Mapa 10
Bitva na Nilu..............1.-2. srpna 1798
Bitva u Marenga........... 14. června 1800
Bitva u Trafalgaru..........21. října 1805
Bitva u Slavkova...........2. prosince 1805
Bitva u Jeny.................14. října 1806
Bitva u Wagramu........5.-6. července 1809
Bitva u salamancy........22. července 1812
Bitva u Borodina............. 7. září 1812
Bitva u Lipska............16.-19. října 1813
Bitva u Waterloo.......... 18. června 1815
ID) TTr Íl ^ A T \
OIL I \ rk
NA
NILU
1.-2. SRPNA 179
i řu: mŕtfin
Cmnder
	mgík-ké (odť	francouzsky íoä}
0	2	■l JíUlometrv
0		1 Ztttik
Szľiftsure
Akxander
Si' \
'Hetííraprion ^
•Majestic
: iihiciaus
ôeaínis
' Qoíiath
Orion
■Petem-J inou 4.1
I
© i
jmér pátra
Ä  'B  U  <X I (Jl S X 7
z ä ĺ i v
n (ujíždí)
jealous
kí „ ^
*    '   W ^ 1 Alexander
Goliath •Sř T audacious           -■ J* @,
■Tfiesais Ví>° (f      ,(f &   @ Majestic
69
T'lna míliitú) ^% (no mífiine) $
Francouzská flotila se setkala s eskortou na Středozemním mori, když převážela Napoleonova vojska a admirál Nelson s ní ztratil kontakt. Poté ji dne I. srpna 1759 objevil, jak kotví v Abúkirském zálivu. Brueysovy lodě byty na jediné kotvě a několik jich bylo vybaveno provazy, pomocí kterých se mohly otočit a širší stranou namířit k útočníkovi. Angličané proto obklíčili mělčiny na sever od Abúkirského zálivu (kde pak uvízla jejich loďCulloden), kapitán Thomas Foley z lodi ĽOrion zkřížil čelo francouzské linie a poté se čtyřmi dalšími loďmi v těsném závěsu se dostal mezi francouzské lodě a mělčiny. Zbývající anglické lodě se k linii blížily z otevřeného moře a zajímaly jednu loď za druhou, až se dostaly k Brueyso-vě vlajkové lodi ĽOrient. Ta těžce poškodila anglickou Bellerophon, ale poté na ní vypukl požár. Výbuch lodi ĽOrient v pozdějších večerních hodinách postup bitvy dočasně pozastavil, ale nakonec bylo ukořistěno nebo potopeno II francouzských bitevních lodí a dvě.' fregaty. Villeneuve unikl ze zadní divize se dvěma bitevními loďmi a dvěma fřegatami.
1. Francouzská flotila zakotvila
v mělkých vodách a pomocí mělčin si chránila cestu do přístavu.
2. Angličané se blíží v jedné linii, ale najednou kapitán vedoucí lodi Goliath Thomas Foley ze své vlastní iniciativy vede další čtyři lodě směrem k pobřeží, na vnitřní stranu francouzské linie.
}. Nelson se spolu se zbytkem flotily plaví z vnější strany.
4. ĽOrient těžce poškodí Bellerophon, ale poté na ní vypuká požár a později vybuchuje.
J. Villeneuve, který velí zadní eskadroně, uniká se dvěma bitevními loďmi a dvěma fřegatami.
BITVA U MARENGA ~> 14. ČERVNA 1
Pletra-Warrazzi
francouz, pob-btýjcuúi
franc./raiiousfcá. kavalerie
franc.. rakguské delostrelectvo
rakouská pěchota
ikiíometry
ÍSPovotie/
Lo6i
. .išam. a 14
4
31 ei(^it:
CasteC Cariolo" \^
Casstnes ."líci Pa«íefa
ze zäfohy u 'lorrt (B. yamfof (5^m vyckodtiě)
Lanesuv ídavni stan
LAŠKfe
^     Austrians    — ^
ľŕeíHÍ 'Bonäeiii po příjezdu
^5
tp Uzení Lanncse r^tCy S    Anton -
phXtti
ta Njp5P2^.fe9N
I
1 s
noc iJ. na Jí. . června
San GuiCiano
LOTUjp-Faftte
LoífoCá
Varoái
T
Brzy ráno 14. června 1800 překročil Melas řeku Bormidu a rozvinul pozice pro útok na Marengo. Francouzi se nezhroutili jen díky zpoždění Rakušanů a díky houževnatému boji Víc-, torova sboru, ale Napoleon, který se nacházel o něco dále a netušil, že probíhá velká operace, odeslal vojska pod Lapoypem a Desaixem jinam. Bylo už těměř k polednímu, když si uvědomil, co se chystá: znepokojoval jej zejména Ottův útok. Napoleon svolal Lapoy-pa i Desaixe - ale jen Desaix se dokázal vrátit včas. Konzulární gardě se podařilo získat určitý čas na francouzském pravém křídle, ale krátce po poledni byli Francouzi zatlačeni zpět směrem na San Guiliano. Desaix přijel zhruba ve tři hodiny odpoledne a jeho vedoucí Boudetova divize zahájila protiútok, který zkřížil cestu postupujícímu Za-chovi. Kellermann přivedl svoji kavale-. rii na Záchovo levé křídlo a tím byla bi? 1 tva vyhrána.
I. 6 hodin ráno, Rakušané postupují. Z-£ bodin ráno, Rakušané podnikají
útok, který se ale kvůli zúženému 1 místu v záhybu řeky zcela nezdařil.
}. Rakušané pod 0'Reillym rozvíjejí pravé křídlo a zatlačují Francouze zpět.
4. Rakušané pod Melosem a Zachem postupují přes střed, ažje zastaví Francouzi rozvinutí podél řeky Fontanone.
5". Rakušané pod Ottem postupují směrem na Castel Ceriolo.
6. Francouzská vojska podMuratem a Lannesem spěchají na pomoc.
J. Dvě hodiny odpoledne, rakouský průlom u Marenga.
8. Francouzi se stahují zpět k San Giulianu, vzadu je kryje Konzulární garda a jednotky kavalerie.
(). Pňchází Boudetova divize, která je součástíDesaixova sboru, a postupuje na západ od San Giulianu.
10. Zach přebírá velení od Mela *e a postupuje na San Giuliano.
II. Rakouský útok se střetává s Desaixovým protiútokem
12. Bitva je vyrovnaná, a& Kellerman v útoku kuv u připadne Zacta • Rakwitnylhmibi.iuiěi. _ „
BITVA Ü "I' RAFALGARU
1. RUNA 180
5»
'Entreprenante
'Euryaíus*
fx,
®
\ 'Mgptv.no \ Scipion Intrepide
^ 'formidable ^ 'Dußuay-'Trouin
Jt ßlugustino San 'Francisco de As4
Corndie
:i t i j? ^ í 5 a: ý t) r £ jí $\£
. Jjňwi 'Francisco de Asi m5atóúrm<i Trinidad
ß
/ Neptune
i 5t Leandro
rRedou6ta6(e j i
'DrradnöuQhl
'Mnce of 'Wales
TV*
^ ^ .if
/ ^* / ^ °v
a
St luste Indomitaßk
\ Santa Ana
«Monarca .J
©
J Aigesiras ^Aigie
'Bahama. £ Swiftsure 0 Argonaute
j Svíontaňez. ß St Juan 9{epom.uceno
'Berwick
n*
t Themis
a	nglicki- (ode	franc, (ode	španělské (ode
	i		3 Ŕiíoiiictry
1		t	
5í lldefenso
'Principe de Asturias íínjus (T)
Dne 19. října 1805 opustil Ville-neuve se spojenou flotilou Cadiz a mířil do Středozemního moře. Nelson mezitím nařídil „generální hon na nepřítele"; Villeneuve se brzy ráno 21. října obrátil zpět na Cadiz a jeho flotila se ocitla v chaosu. Proti Nelsonovi s 27 bitevními loďmi stála převaha 33 francouzských a španělských plavidel; on se nicméně rozhodl zaútočit ve dvou formacích, prolomit nepřátelské linie a pustit se do bitvy „hlava nehlava", v níž by mu pomohla k vítězství převaha anglického delostrelectva. Na této mapě vidíme, jak kapitán Collin-gwood, Nelsonův druhý velící důstojník, prolamuje nepřátelské linie s lodí Royal Sovereign. Po těžkých bojích byla nakonec spojená flotila na hlavu poražena. Loď Achille byla vyhozena do povětří a 17 lodí bylo ukořistěno, i když některé z nich dobyly původní posádky zpět nebo byly zničeny v následné bouři.
1. 8 hodin ráno, Vtlleneuve nařizuje celé flotile změnit směr z jihu na sever, vstříc anglické flotile.
2. Anglickáflotila sepřibližme ve dvou formacích, které vede Nelson a Collingwood.
}. Francouzsko-španělskáflotila ve volné formaci vzadu po neúspěšném obratu na sever.
4. Anglická závětmáformacepostupuje na široké frontě z levoboku.
J. Nelsonova a Collingwoodova formace prolamujefrancouzsko-■španělskou linii.
6. Celu francouzsko-španělské flotily se nedaří obrátit vstříc Angličanům.
f. Royal Sovereign pluje v půlhodinovém předstihu před zbytkem formace a útočí na Aí/e Santa Ana a Fougueux.
8. Victory obeplouvá záď lodi Bucen-taure a spolu s Temeraire ukořistí Redoutable.
Kovoíovice'
Pocfoß -
batsrU na kgpá Šantou
Siatina
Bedŕicfiovice
MUKAT/.,  ' &
LANNES , Tvarozna
**- ®
j r- ^
®
Stapamce BERNAgOTT^|) g.
Rousínov ■
Ponetovice
Veíešovice
<9v
Marxcíorf .Dvorská)
NAPOLEON
"MOC
®
ALEXANDER
«5,000
KOLLOWKATH
Křenovice
Teuvicc
TlOCTORŕ ŕ i
LANGERON
•t ča listy
kleinmater
®
\ BUXHOWDEN
i p*--1. fra.ncoiízsl(d pěclwta.,
kavalerie a delostrelectvo
t spojenecká pěchota, kavalerie a delostrelectvo
Stěžejním bodem Napoleonova plánu bylo přimět rakousko-ruská vojska k útoku na jeho pravé křídlo: poté vyrazí na Pratecky kopec a spojenecká vojska oddělí na dvě části. Zhruba v hodin, ráno, když Buxhowdenovi muži již byli zaměstnáni těžkými boji u Telnice, nařídil Napoleon Soultovi, aby pod ním Vandammovy a St Hilairovy jednotky vyrazily na Pratecký kopec. O něco severněji měl Lannes pod kontrolou Blažovice; Muratova kavalerie při útoku rozdrtila Lichtensteina a vrazila klín mezi Bagrationa a zbytek spojenecké armády. Zbytek Prateckého kopce padl ale do rukou Francouzů až zhruba vjednu hodinu po poledni a pro spojenecké levé křídlo, které dosud urputně bojovalo na jihu, to znamenalo zkázu. Ve středu vyrazila ke slibnému útoku ruská carská garda, jíž ale zkřížila cestu kavalerie z Napoleonovy Císařské gardy. 1 když na pravém křídle spojenců vybojoval Bagration stažení Francouzů, levé křídlo již takové štěstí nemělo. Bylo zajato několik tisíc vojáků a mnoho se jich utopilo při útěku přes zamrzlé rybníky, kde se pod nimi prolomil led.
Prvnífáze
1. Spojenci útočí na Telnici.
2. Spojenci útočí na Sokolnice.
J. Soultáv sbor útočí na Pratecký kopec.
4. Muratova těžká kavalerieporážá Lichtensteina a rozděluje spojenecké linie vedví.
Druháfáze
j". Eemadottův sborpostupuje na
pomoc Vandammovi. 6. Ruská carská garda útočí na
Vandammovu divizi, y. Francouzská garda postupuje
a odráží útok ruské carské gardy. 8. Lannes porá&í Bagrationa, který sc
řádně stahuje. <}. Francouzi míň'na jih, na zadní
voje spojeneckého levého india IO. Spojenci se stahují z bitevního
pole.
, \iiutwt
ľ   i v JEN S ~* 14. RIJT
80(
A l'OLDA'
bern ujotte
bi-:r\.ux>ttf_
HOLTZENDORJET
DORN li LIRGÄ
I
VJ/ Stóftl :
1 KfeinromstCíft
Grví5ri>mstttíl
hohJSohe A     ' ^\
KfitscfMii
tľftt
k ríppeiulttr/
i Ctoseivitz
r      ■ ■. 'TEN
AUGEKbAU
m francouzská pkfwta		pruská pechota
^1 francouzska kavalerie		pruskä kgroalme
t    front delostrelectvo	*	deícstmíectvo
u 1	i	
II                                                               í                                                              * ■**		
Napoleon sedomníval.žt su;|i celé pruské armáde - ta měla ak podstatnou část rozmístěnou zhruba 20 km na sever okolo Auerstadtu. V n ci ze 13. na 14. října 1806 nashromá/ dil na Landgrafenbergu více než 40 000 mužů. Brzy ráno 14. října pak zaútočil, aby získal prostor pro manévrování, a po bitvě se střídavě nerozhodným průběhem se Tauenzien stáhl zpět k Hohen-loheho hlavním silám. Mezitím na francouzském pravém křídle Soult rozdrtil Holtzendorffovy oddíly. V tom okamžiku dorazil Ney a bez rozkazu zaútočil v pozicích mezi Augereauem a Lanne-sem; zpočátku si vedl dobře, ale Prusové jej brzy odrazili. Hohenlohe nevyužil své výhody, zastavil se blízko Vierze-hnheiligenu a utrpěl těžké ztráty. Nyní Napoleon rozkázal všeobecný postup, při kterém vytlačil Prusy z bitevního pole. Do pravého křídla přispěchal ještě Růchel, ale bitva již byla ztracena a jeho jednotka dostala pořádný výprask.
1. Lannes, Soult aAugereau zatlačují spět postup Tauenzienovy gardy
a rozšiřuj tpředmostíFrancouzů na západ odSaaly. Na pravém křídle se střetávají Soult a Holt-zendorff.
2. Soultporáží Holtzendotffa.
3. Ney postupuje do mezery mezi Augereauem a Lannesem; zpočátku se mu daří, ale poté se dostane db ostrého protiútoku. Neye podporuji. Lannes aAugereau.
4. Lannesovi muži útočí na Vterzebh -beiligen, ale ze severu je zastavuj* Grä-wert.
5. Gräwert nedokáže využít převal a zůstává pod těžkou palbou posádky Vierzehnheiligen. ľri novém útoku Lannese a Neye jt Hobenlobe nucen uvolnit viechu \ své zbylé rezervy.
6. Napoleon nařizuje všeobecný ;io stup. Riicbelpřijíždí, až je pozde a dostává těžké rány
J. Bemadotte, který by možná lépe pomohl Davoutovt v cestě na sever, obsazuje dpoldt
bitva u wagramu ~ 5.-6. července l
1 *  pozice franc. pícfioty, k&voícrk. a delostrelectva, 5. Července
postup 9fak$tšanú, 5. července —  franc^pozke aposuip, 6. července
—     postup ■francouzů.!, července   M- rafcgusUý útokjna Scřidíe. ty. července
■ rf3 * f™!? mkr- Plf> f galerie ^ &^ 1 ^ ^ L Ŕ._ hmm
■ délustrdecWil, 5. -6. Července r
ARCIVÉVODA KAREL
155,000
■šturmg
LICHTENSTEIN
WAJUTAi A K11 V. HOHENZOLLEKN
riÉÉ
KOÍ/TXH t S iimmersiforf _^
S rebersd.)rf
... Cti KLENAU
+ >*5kV ^ ; BERNADOTt Ľ 'ÍURINOT JLli,  ™" ^ r„_ 1Ž
ÍOpoCíidOľja
rit ersilorf | \
Leopoídau š*!*'
rLn-iihíor] \{
postup JmncouztJ
NAPOLEON
IKS.000
IVKi.KJ.
Po nerozhodné bitvě u Aspernu-Esi lingu provedl Napoleon pečlivé přípravy na překročení Dunaje přes ostrov Lobau. Dne 30. června předstíral proto Legrandě postup na Essling, takže arci-, vévoda Karel se domníval, že se Napoleon chystá k frontálnímu útoku; večer 4. července vyrazili ale Francouzi z východní strany ostrova a provedli výpad proti rakouskému levému křídlu. Příštího dne byly boje v podstatě vyrovnané a Francouzům se rakouské pozice podél Russbachu přes četné útoky nepodařilo prolomit. Dne 6. července vyvolali Rakušané svými protiútoky u Napoleona znepokojení, ale Davout na pravém křídle dobře postupoval a přesvědčil Napoleona, aby pustil Macdonalda proti rakouskému středu. I když Macdonaldova velká čtvercová formace utrpěla těžké ztráty, zvrátila bitvu ve prospěch Francouzů. Karel se rozhodl pro ústup, a-Francouzi již byli příliš vyčerpáni, má aby jej okamžitě pronásledovali.
JO. června, Legrandova léčka 2. 2. července, útok pro odvráceni
pozorností J. Noc ze 4. na y. července, jrai;
couzský sbor formuje pozice.
4. 5". července okolo desáté boduiy dopoledne, posice francouzského sboru
5. f. července okolo sedmé hndtny večer, francouzský večerní útok
6. Rakušané útočí'na křídle. J. Postupfrancouzských posil
8. Francouzské pravé krídlo 13ys tupuje v linii do zranitelné vj výbéžki.
9. Macdonaldův sbor ve čtvercové formaci postupuje pres rakousky střed.
ť\a u 5 ail am an c Y
Července 1812
/SALA MANCA
Santa Maria
		
0	anglické a portugalská pechota anglická a portugalské-kavalerie utajený pochod tPakenňamovy divize a kavalerie ^	francouzská pechota ^""i     francouzská kavalerie postup Marmontova kfídCa ———•-   na základe domelého Wellingtonova ústupu 2 3Ŕiíometry
u		2 2mífe
CarĎajosa ✓ V,
1. divize CAMPBELL
Las Torres
II
//
II
CaCvarrasa ae .\n-ib
Lujkt ALTEN
Lesser Änvpih
Los Arapííes 5. ,(!.•.': ľ.'" i
®
©
\BONNE'
Qreater ílrapile
JI ^
■   ® -
V1 červenci 1812 se Marmont, kte rý měl mírnou početní převahu pokoušel Wellingtona přesvědčit k odstoupení ze Salamancy. Obě armády pochodovaly v souběžných kolonách a 22. července se dostaly do otevřené krajiny ve velkém záhybu řeky Tormes. Poté se otočily k jihozápadu a dostaly se do občasných bojů, když se Francouzi zmocnili vrchu Malý Arapile a Angličané vedlejšího Velký Arapile. Wellington ukrýval svou skutečnou sílu za kopci a Marmontovy divize byly roztažené po linii pochodu. Když to Wellington zpozoroval, nařídil Pa-kenhamovi zaútočit a Thomiěresova divize dostala pořádný výprask. Poté Le Marchantova kavalerie prolomila další dvě divize, ale Clausel, který převzal velení po raněném Marmon-tovi, rychle vyrazil do protiútoku. I když Cole a Pack byli útokem otřeseni, Clintonova divize byla nedotčená a postavila se Clauselovi do cesty; poté Francouzi odtáhli z bitevního pole a cestu k ústupu jim statečně kryla Ferreyova divize.
1. Marmorn se domnívá, žejngliča-né ustupují, přestože ve skutečnosti jsou schovaní za kopci.
2. Marmont nařizujepostup na křídle západním směrem.
3. Wellington nařizuje Pakenhamovi zaútočit na čelo francouzské kolony.
4. Anglická 5. divize postupuje za podpory Le Marchantovy brigády těžké kavalerie.
J. Odražení útoku anglické 4. divize 6. Odražení útoku portugalské brigády
Y- Francouzský protiútok pod Clause-
lovým velením 8. 6. divize zastavuje postup
Clausela. ß. Ustup Francouzů pod ochranou zadního voje Ferreyovy divize
m
BITVA U BORODINA
7, ZÁŘÍ 181:
III
Fomfeina
LA UUR-MAUBOURGl
2 \l ■ -
{-.'-Ml I" r---
ľo.vi .mnvsKi
Jŕanc. pechota, kavalerie, a deCostřetectoo
ruské terénni opevnení
■, ruská pechota, kavalerie a déiostféectoo
Rusové zaujali silné pozice v mírně zvlněné krajině u Borodina a dále je posílili díky polnímu opevnění. Dne 5. září obklíčila francouzská vojska odlehlé Sevardinské opevnění a příštího dne se již obě strany připravovaly na bezprostředně hrozící bitvu. Napoleon plánoval frontální útok s výpadky proti oběma křídlům Rusů, ale počáteční úspěch Francouzů při útoku na Bo-rodino a na Bagrationovy strážní věže vyprovokovafzuřivouruskou odpověď. Po odražení prvotních francouzských útoků se Velké opevnění stalo jevištěm prudkých bojů. Ani po jeho dobytí neztráceli ale Rusové své odhodlání a francouzská kavalerie se o mnoho dále nedostala. Napoleon pak odmítl dát do bojů svou gardovou pěchotu, i když její delostrelectvo zkřížilo pokus Rusů o protiútok směrem na Semjo-novskou. Další den se bojů zúčastnilo množství ruských generálů, ale Kutu-zov nařídil stažení, které vojáci provedli znamenitě.
X. Eugenův sborpostupuje přes Borodino, ale je zatlačen zpět.
2. Compansova pěšídivise postupuje protijižni' Bagrationověstrážní věži, která postupně několikrát padne do rukou Francouzů a opět Rusů.
}. Sbor ruské kavalerie pod Sieversem útočí na Compansovu pěchotu.
4. Zbytek Davoutova l. sboru útočí na Compansovopravé křídlo.
5. Ledruho divize za podpory kavalerie útočí na strážní věže.
6. Muratova těžká kavalerie útočí na ruský střed.
J. Barclay de Tolly posiluje ruské linie
pomocíIV. sboru. 8. Delostrelectvo jřancouzské Gardy je povoláno k palbě na ruský
IV. sbor.
(). Rusové jsou kvůli příliš velkým ztrátám nuceni se stáhnout.
, u LIPSKA <- 16.-19. RUNA 181
o
MB IL*   ' franc. pkhota,, kavalerie a iíéíost	
Spojenci	rakouská pechota, kavalerie a äelost.
*	pruská pechota, kavalérie a aelost
^■1 *	ruská pkhota, kavalérie a däosi.
	švédski sily
LimU'iitJuil
LÜCHE
m iiľifľi;
armáda'
mm
2 rORCK
Möckern 0i
Mockau i'
OSTEN-SACKEN Enteritscri
Ptosen
li: jj|
i- Äfc.OLSUWEV ICAP2EWCH
Taucha
BERNADOTTE (Severní armáda)
15,000
IT)
lipsko*      UAftNT iŕ-^s:" \\® i
Borsífor£ - jfj
"ľ*-e'Lirwíena.i!
IIEilTKANU
Scftöiiüii
DOUMERC, NAPOLEON
I       Í77.Í00 t
Stötteritz
'"gl"   Stötteritz /** s
GnaAr
Isdiocher H
ÉU
AUGEREAU
^.PONIATOWSrií•",
I
BENNIGSEN (PoísŔá armáda)
60,000
m
^'Connewitz      \ _S*4ŕiS      MÉ        * *#
DoCite\   *^    -i; Dosen \
KLENA U
Seifertshayn
'holmberská výšina L ie6 ertwo Olwits
MERVELDT        ® 'í — MarŔ KieeĎerg ' <ŕ^.B^
COELOREDO
Wachau'
EUGEN
GORCHAKOV WURTTEMBERSKŕ (CONSTANTENTE)
Gross Possna
tlniverzitni lesík.
SCIľlVA RSENBER G • * Gröbern     (Ccffcd nrmiufal
StSrmtftaC
Po sérii složitých manévrů v záři 1814 se Napoleon rozhodl soustředit své síly okolo Lipska, i když velkou posádku ponechal v Drážďanech. K Lipsku se z různých směrů ' blížily spojenecké armády, které měly nad Francouzy jasnou převahu; Napoleon nicméně věřil, že je rozpráší. Dne 16. října byly drobné útoky spojenců ze severu, západu a jihu korunovány jistými úspěchy, ale Francouzům se přesto podařilo je potlačit. Příštího dne dorazily oběma stranám posily a spojenecká vojska čítala na 300 000 mužů, proti kterým stálo 200 OOO Francouzů. Poté 18. října spojenci obnovili útok: na severu a východě zatlačili Francouze zpět na předměstí Lipska, ale najihu měli Francouzi stále v rukou linii Connewitz-Probstheyda--Stotteritz. Brzy ráno 10. října se Napoleon začal stahovat, a kdyby zbytečně brzy nenechal vyhodit do povětří most u Lindenau a kdyby se tak jeho zadní voj neocitl bez pomoci na východním břehu řeky Elster, možná by-nakonec příkladně odešel do výslužby.
1. 14. října, bitva kavalerií u Liebertwolkwitz
2. IJ.-IÓ. října, velitelé na obou stranách rozvíjejí[pozice.
}. 16. října, spojenecké síly zatlačují \ Francouze zpět z Mark-Kleeber-gu, Wachau a Liebertwolkwitz.
4. 16. října, útokfrancouzské kavalerie vedené Muratem, zastavuje ji ruská gardová kavalerie.
5. 16. října, k Lipsku se blíží Blücher.
6. IJ. října, přijíždí Bennigsen, f. IJ. října, přijíždí Bernadette. 8. 18. října, postup spojenců při
soustředném útoku ß. 18. října, Blücherova baterie s 220 děly
10. l8.-Iß. října, Napoleon ustupuje přes řeku Elster
11. IQ. října, most u Lindenau je zbytečně brzy zničen afrancouzský zadní voj je chycen do pasti.
BITVA U WATERLOO
18. ČERVNA 1815
'fiois de*. Soignies
WELLINGTON
i 'ická & fw[andsí$y6e(aickií armiáj ÍT.66P
(Ohain
Merírraiit >
Mont Si Jean
^vj-     him.   ^iSfr ^ K       •, '    , 0 • \ Ä
c$2fc "Ä**    * á) *  j ume l Frécftermont ZBETHEN
BLŮCHER "i
ípřyíéiíí Brzy odpol£dnc/
Couture
BULOW
■3V
dik
REILLK
Vrt
II*
•III
M'izim.mzxúkgl-zaslMiIt TrT vjpsscmuK °
Ptaticeitoi(| I
JV——"li
®
Maransart
MORTIEK
POLI
ferníarn 72,009
PIRCH
NáSS££aM IVfaiWuRoi
Lc Coitlm
4 aryjtická. a holandsko-^ ^ pechota, kavalerie a dělostm.
, pruská pěchota, kavalerie a delostrelectvo
•Belgická M       » francouzska pechota, lělostín. 'kavalerie o ňělí^řefecn i
Wellington zaujal pozice na nízkém hřebí, ni jižně od Mont St. Jean a doufal, že jej podpoří Prusové. Napoleon v pozdních ranních hodinách zaútočil, zatímco jeho bratr Jérôme vyrazil proti Hougoumontovi a snažil se tak oslavit. Wellingtonův střed. Poté, po prudké palbě z velké baterie poblíž hlavní bruselské cesty, zaútočila D'Erlonova pěchota a dostala Pictonovy muže těsně za vrcholovou linii. 1 když se kavalerii podařilo rozbít dvě útočící divize, jezdci se dostali příliš daleko a ihned na ně zaútočila francouzská kavalerie. Ney, který měl pod sebou velení francouzských vojsk, spustil poté sérii jezdeckých útoků; ty byly korunovány jen dílčími úspěchy, i když okolo šesté hodiny večerní dobyli statek La Haye Sainte. Nyní se do bitvy zapojili i Prusové a Napoleon vyslal vpřed svoji Gardu, která měla za úkol prolomit Wellingtonův pravý střed. Když byla ale i Garda odražena, značně to otřáslo bojovou morálkou Francouzů a Wellington nařídil všeobecný postup, i když jeho vlastní kavalerie již byla příliš vyčerpána a úkol připadl nakonec Prusům.
1. Bitva začíná v IO hodin dopoledne opakovanými útoky na zámeček Hougoumont.
2. O půl dvanácté začínápalbafrancouzského delostrelectva, ale většina Wellingtonovy armády je schovaná za hřebenem a je chráněna protisvahem.
J. F půl druhé odpoledne postupuje D 'Erlonova pěchota, zatlačí zpět část holandsko-belgic-kých vojsk a těsně za hřebenem se setkává s Pictonovou pěchotou.
4. Útok Uxbridgovy kavalerie poráží dve francouzské divize a dostává se k Napoleonově velké baterii. Mnoho mužů se ale dostalo příliš daleko a nyní je v protiútoku francouzské kavalerie.
j\ Zhruba mezi IS-4S a I7 bůdtwu nařizuje Ney opakované útoky kavalériu, k tur e rozbíjejí čtvercové formace pěchoty.
6. Prusové postupují do Plancenoi-.
J. Spojené francouzské síly dobývají statek Li Haye Sainte.
8. Mladá garda úspěšně útočí nu Pia nakonec ji zatlačují Prusové.
(}. Postup Císařské a,vid
10. Wellington znovu rozvijípoz/>>- 1 ..• proti útoku Císařské oard .
11. Útok Císařské gardy :c mstavrn pmuáiiti palbou a postupem f2. kbii pětthó pinku na křídle: Garda se sta :vtje
12. Wellington dává si má pryfttty'potlMB spoie> cii a Fran w' jsou nutím se stáfatóut
biu mho pole.