NAPOL 17 L Q^D Q^D Q^D Q^D Q^t) Q^t) Q^D Q^D APY BITE Mapa i Mapa 2 Mapa 3 Mapa,4 Mapa 5 Mapa 6 Mapa f Mapa 8 mapa£ Mapa 10 Bitva na Nilu..............1.-2. srpna 1798 Bitva u Marenga........... 14. června 1800 Bitva u Trafalgaru..........21. října 1805 Bitva u Slavkova...........2. prosince 1805 Bitva u Jeny.................14. října 1806 Bitva u Wagramu........5.-6. července 1809 Bitva u salamancy........22. července 1812 Bitva u Borodina............. 7. září 1812 Bitva u Lipska............16.-19. října 1813 Bitva u Waterloo.......... 18. června 1815 ID) TTr Íl ^ A T \ OIL I \ rk NA NILU 1.-2. SRPNA 179 i řu: mŕtfin Cmnder mgík-ké (odť francouzsky íoä} 0 2 ■l JíUlometrv 0 1 Ztttik Szľiftsure Akxander Si' \ 'Hetííraprion ^ •Majestic : iihiciaus ôeaínis ' Qoíiath Orion ■Petem-J inou 4.1 I © i jmér pátra Ä 'B U ° (f ,(f & @ Majestic 69 T'lna míliitú) ^% (no mífiine) $ Francouzská flotila se setkala s eskortou na Středozemním mori, když převážela Napoleonova vojska a admirál Nelson s ní ztratil kontakt. Poté ji dne I. srpna 1759 objevil, jak kotví v Abúkirském zálivu. Brueysovy lodě byty na jediné kotvě a několik jich bylo vybaveno provazy, pomocí kterých se mohly otočit a širší stranou namířit k útočníkovi. Angličané proto obklíčili mělčiny na sever od Abúkirského zálivu (kde pak uvízla jejich loďCulloden), kapitán Thomas Foley z lodi ĽOrion zkřížil čelo francouzské linie a poté se čtyřmi dalšími loďmi v těsném závěsu se dostal mezi francouzské lodě a mělčiny. Zbývající anglické lodě se k linii blížily z otevřeného moře a zajímaly jednu loď za druhou, až se dostaly k Brueyso-vě vlajkové lodi ĽOrient. Ta těžce poškodila anglickou Bellerophon, ale poté na ní vypukl požár. Výbuch lodi ĽOrient v pozdějších večerních hodinách postup bitvy dočasně pozastavil, ale nakonec bylo ukořistěno nebo potopeno II francouzských bitevních lodí a dvě.' fregaty. Villeneuve unikl ze zadní divize se dvěma bitevními loďmi a dvěma fřegatami. 1. Francouzská flotila zakotvila v mělkých vodách a pomocí mělčin si chránila cestu do přístavu. 2. Angličané se blíží v jedné linii, ale najednou kapitán vedoucí lodi Goliath Thomas Foley ze své vlastní iniciativy vede další čtyři lodě směrem k pobřeží, na vnitřní stranu francouzské linie. }. Nelson se spolu se zbytkem flotily plaví z vnější strany. 4. ĽOrient těžce poškodí Bellerophon, ale poté na ní vypuká požár a později vybuchuje. J. Villeneuve, který velí zadní eskadroně, uniká se dvěma bitevními loďmi a dvěma fřegatami. BITVA U MARENGA ~> 14. ČERVNA 1 Pletra-Warrazzi francouz, pob-btýjcuúi franc./raiiousfcá. kavalerie franc.. rakguské delostrelectvo rakouská pěchota ikiíometry ÍSPovotie/ Lo6i . .išam. a 14 4 31 ei(^it: CasteC Cariolo" \^ Casstnes ."líci Pa«íefa ze zäfohy u 'lorrt (B. yamfof (5^m vyckodtiě) Lanesuv ídavni stan LAŠKfe ^ Austrians — ^ ľŕeíHÍ 'Bonäeiii po příjezdu ^5 tp Uzení Lanncse r^tCy S Anton - phXtti ta Njp5P2^.fe9N I 1 s noc iJ. na Jí. . června San GuiCiano LOTUjp-Faftte LoífoCá Varoái T Brzy ráno 14. června 1800 překročil Melas řeku Bormidu a rozvinul pozice pro útok na Marengo. Francouzi se nezhroutili jen díky zpoždění Rakušanů a díky houževnatému boji Víc-, torova sboru, ale Napoleon, který se nacházel o něco dále a netušil, že probíhá velká operace, odeslal vojska pod Lapoypem a Desaixem jinam. Bylo už těměř k polednímu, když si uvědomil, co se chystá: znepokojoval jej zejména Ottův útok. Napoleon svolal Lapoy-pa i Desaixe - ale jen Desaix se dokázal vrátit včas. Konzulární gardě se podařilo získat určitý čas na francouzském pravém křídle, ale krátce po poledni byli Francouzi zatlačeni zpět směrem na San Guiliano. Desaix přijel zhruba ve tři hodiny odpoledne a jeho vedoucí Boudetova divize zahájila protiútok, který zkřížil cestu postupujícímu Za-chovi. Kellermann přivedl svoji kavale-. rii na Záchovo levé křídlo a tím byla bi? 1 tva vyhrána. I. 6 hodin ráno, Rakušané postupují. Z-£ bodin ráno, Rakušané podnikají útok, který se ale kvůli zúženému 1 místu v záhybu řeky zcela nezdařil. }. Rakušané pod 0'Reillym rozvíjejí pravé křídlo a zatlačují Francouze zpět. 4. Rakušané pod Melosem a Zachem postupují přes střed, ažje zastaví Francouzi rozvinutí podél řeky Fontanone. 5". Rakušané pod Ottem postupují směrem na Castel Ceriolo. 6. Francouzská vojska podMuratem a Lannesem spěchají na pomoc. J. Dvě hodiny odpoledne, rakouský průlom u Marenga. 8. Francouzi se stahují zpět k San Giulianu, vzadu je kryje Konzulární garda a jednotky kavalerie. (). Pňchází Boudetova divize, která je součástíDesaixova sboru, a postupuje na západ od San Giulianu. 10. Zach přebírá velení od Mela *e a postupuje na San Giuliano. II. Rakouský útok se střetává s Desaixovým protiútokem 12. Bitva je vyrovnaná, a& Kellerman v útoku kuv u připadne Zacta • Rakwitnylhmibi.iuiěi. _ „ BITVA Ü "I' RAFALGARU 1. RUNA 180 5» 'Entreprenante 'Euryaíus* fx, ® \ 'Mgptv.no \ Scipion Intrepide ^ 'formidable ^ 'Dußuay-'Trouin Jt ßlugustino San 'Francisco de As4 Corndie :i t i j? ^ í 5 a: ý t) r £ jí $\£ . Jjňwi 'Francisco de Asi m5atóúrmttf_ HOLTZENDORJET DORN li LIRGÄ I VJ/ Stóftl : 1 KfeinromstCíft Grví5ri>mstttíl hohJSohe A ' ^\ KfitscfMii tľftt k ríppeiulttr/ i Ctoseivitz r ■ ■. 'TEN AUGEKbAU m francouzská pkfwta pruská pechota ^1 francouzska kavalerie pruskä kgroalme t front delostrelectvo * deícstmíectvo u 1 i II í * ■** Napoleon sedomníval.žt su;|i celé pruské armáde - ta měla ak podstatnou část rozmístěnou zhruba 20 km na sever okolo Auerstadtu. V n ci ze 13. na 14. října 1806 nashromá/ dil na Landgrafenbergu více než 40 000 mužů. Brzy ráno 14. října pak zaútočil, aby získal prostor pro manévrování, a po bitvě se střídavě nerozhodným průběhem se Tauenzien stáhl zpět k Hohen-loheho hlavním silám. Mezitím na francouzském pravém křídle Soult rozdrtil Holtzendorffovy oddíly. V tom okamžiku dorazil Ney a bez rozkazu zaútočil v pozicích mezi Augereauem a Lanne-sem; zpočátku si vedl dobře, ale Prusové jej brzy odrazili. Hohenlohe nevyužil své výhody, zastavil se blízko Vierze-hnheiligenu a utrpěl těžké ztráty. Nyní Napoleon rozkázal všeobecný postup, při kterém vytlačil Prusy z bitevního pole. Do pravého křídla přispěchal ještě Růchel, ale bitva již byla ztracena a jeho jednotka dostala pořádný výprask. 1. Lannes, Soult aAugereau zatlačují spět postup Tauenzienovy gardy a rozšiřuj tpředmostíFrancouzů na západ odSaaly. Na pravém křídle se střetávají Soult a Holt-zendorff. 2. Soultporáží Holtzendotffa. 3. Ney postupuje do mezery mezi Augereauem a Lannesem; zpočátku se mu daří, ale poté se dostane db ostrého protiútoku. Neye podporuji. Lannes aAugereau. 4. Lannesovi muži útočí na Vterzebh -beiligen, ale ze severu je zastavuj* Grä-wert. 5. Gräwert nedokáže využít převal a zůstává pod těžkou palbou posádky Vierzehnheiligen. ľri novém útoku Lannese a Neye jt Hobenlobe nucen uvolnit viechu \ své zbylé rezervy. 6. Napoleon nařizuje všeobecný ;io stup. Riicbelpřijíždí, až je pozde a dostává těžké rány J. Bemadotte, který by možná lépe pomohl Davoutovt v cestě na sever, obsazuje dpoldt bitva u wagramu ~ 5.-6. července l 1 * pozice franc. pícfioty, k&voícrk. a delostrelectva, 5. Července postup 9fak$tšanú, 5. července — franc^pozke aposuip, 6. července — postup ■francouzů.!, července M- rafcgusUý útokjna Scřidíe. ty. července ■ rf3 * f™!? mkr- Plf> f galerie ^ &^ 1 ^ ^ L Ŕ._ hmm ■ délustrdecWil, 5. -6. Července r ARCIVÉVODA KAREL 155,000 ■šturmg LICHTENSTEIN WAJUTAi A K11 V. HOHENZOLLEKN riÉÉ KOÍ/TXH t S iimmersiforf _^ S rebersd.)rf ... Cti KLENAU + >*5kV ^ ; BERNADOTt Ľ 'ÍURINOT JLli, ™" ^ r„_ 1Ž ÍOpoCíidOľja rit ersilorf | \ Leopoídau š*!*' rLn-iihíor] \{ postup JmncouztJ NAPOLEON IKS.000 IVKi.KJ. Po nerozhodné bitvě u Aspernu-Esi lingu provedl Napoleon pečlivé přípravy na překročení Dunaje přes ostrov Lobau. Dne 30. června předstíral proto Legrandě postup na Essling, takže arci-, vévoda Karel se domníval, že se Napoleon chystá k frontálnímu útoku; večer 4. července vyrazili ale Francouzi z východní strany ostrova a provedli výpad proti rakouskému levému křídlu. Příštího dne byly boje v podstatě vyrovnané a Francouzům se rakouské pozice podél Russbachu přes četné útoky nepodařilo prolomit. Dne 6. července vyvolali Rakušané svými protiútoky u Napoleona znepokojení, ale Davout na pravém křídle dobře postupoval a přesvědčil Napoleona, aby pustil Macdonalda proti rakouskému středu. I když Macdonaldova velká čtvercová formace utrpěla těžké ztráty, zvrátila bitvu ve prospěch Francouzů. Karel se rozhodl pro ústup, a-Francouzi již byli příliš vyčerpáni, má aby jej okamžitě pronásledovali. JO. června, Legrandova léčka 2. 2. července, útok pro odvráceni pozorností J. Noc ze 4. na y. července, jrai; couzský sbor formuje pozice. 4. 5". července okolo desáté boduiy dopoledne, posice francouzského sboru 5. f. července okolo sedmé hndtny večer, francouzský večerní útok 6. Rakušané útočí'na křídle. J. Postupfrancouzských posil 8. Francouzské pravé krídlo 13ys tupuje v linii do zranitelné vj výbéžki. 9. Macdonaldův sbor ve čtvercové formaci postupuje pres rakousky střed. ť\a u 5 ail am an c Y Července 1812 /SALA MANCA Santa Maria 0 anglické a portugalská pechota anglická a portugalské-kavalerie utajený pochod tPakenňamovy divize a kavalerie ^ francouzská pechota ^""i francouzská kavalerie postup Marmontova kfídCa ———•- na základe domelého Wellingtonova ústupu 2 3Ŕiíometry u 2 2mífe CarĎajosa ✓ V, 1. divize CAMPBELL Las Torres II // II CaCvarrasa ae .\n-ib Lujkt ALTEN Lesser Änvpih Los Arapííes 5. ,(!.•.': ľ.'" i ® © \BONNE' Qreater ílrapile JI ^ ■ ® - V1 červenci 1812 se Marmont, kte rý měl mírnou početní převahu pokoušel Wellingtona přesvědčit k odstoupení ze Salamancy. Obě armády pochodovaly v souběžných kolonách a 22. července se dostaly do otevřené krajiny ve velkém záhybu řeky Tormes. Poté se otočily k jihozápadu a dostaly se do občasných bojů, když se Francouzi zmocnili vrchu Malý Arapile a Angličané vedlejšího Velký Arapile. Wellington ukrýval svou skutečnou sílu za kopci a Marmontovy divize byly roztažené po linii pochodu. Když to Wellington zpozoroval, nařídil Pa-kenhamovi zaútočit a Thomiěresova divize dostala pořádný výprask. Poté Le Marchantova kavalerie prolomila další dvě divize, ale Clausel, který převzal velení po raněném Marmon-tovi, rychle vyrazil do protiútoku. I když Cole a Pack byli útokem otřeseni, Clintonova divize byla nedotčená a postavila se Clauselovi do cesty; poté Francouzi odtáhli z bitevního pole a cestu k ústupu jim statečně kryla Ferreyova divize. 1. Marmorn se domnívá, žejngliča-né ustupují, přestože ve skutečnosti jsou schovaní za kopci. 2. Marmont nařizujepostup na křídle západním směrem. 3. Wellington nařizuje Pakenhamovi zaútočit na čelo francouzské kolony. 4. Anglická 5. divize postupuje za podpory Le Marchantovy brigády těžké kavalerie. J. Odražení útoku anglické 4. divize 6. Odražení útoku portugalské brigády Y- Francouzský protiútok pod Clause- lovým velením 8. 6. divize zastavuje postup Clausela. ß. Ustup Francouzů pod ochranou zadního voje Ferreyovy divize m BITVA U BORODINA 7, ZÁŘÍ 181: III Fomfeina LA UUR-MAUBOURGl 2 \l ■ - {-.'-Ml I" r--- ľo.vi .mnvsKi Jŕanc. pechota, kavalerie, a deCostřetectoo ruské terénni opevnení ■, ruská pechota, kavalerie a déiostféectoo Rusové zaujali silné pozice v mírně zvlněné krajině u Borodina a dále je posílili díky polnímu opevnění. Dne 5. září obklíčila francouzská vojska odlehlé Sevardinské opevnění a příštího dne se již obě strany připravovaly na bezprostředně hrozící bitvu. Napoleon plánoval frontální útok s výpadky proti oběma křídlům Rusů, ale počáteční úspěch Francouzů při útoku na Bo-rodino a na Bagrationovy strážní věže vyprovokovafzuřivouruskou odpověď. Po odražení prvotních francouzských útoků se Velké opevnění stalo jevištěm prudkých bojů. Ani po jeho dobytí neztráceli ale Rusové své odhodlání a francouzská kavalerie se o mnoho dále nedostala. Napoleon pak odmítl dát do bojů svou gardovou pěchotu, i když její delostrelectvo zkřížilo pokus Rusů o protiútok směrem na Semjo-novskou. Další den se bojů zúčastnilo množství ruských generálů, ale Kutu-zov nařídil stažení, které vojáci provedli znamenitě. X. Eugenův sborpostupuje přes Borodino, ale je zatlačen zpět. 2. Compansova pěšídivise postupuje protijižni' Bagrationověstrážní věži, která postupně několikrát padne do rukou Francouzů a opět Rusů. }. Sbor ruské kavalerie pod Sieversem útočí na Compansovu pěchotu. 4. Zbytek Davoutova l. sboru útočí na Compansovopravé křídlo. 5. Ledruho divize za podpory kavalerie útočí na strážní věže. 6. Muratova těžká kavalerie útočí na ruský střed. J. Barclay de Tolly posiluje ruské linie pomocíIV. sboru. 8. Delostrelectvo jřancouzské Gardy je povoláno k palbě na ruský IV. sbor. (). Rusové jsou kvůli příliš velkým ztrátám nuceni se stáhnout. , u LIPSKA <- 16.-19. RUNA 181 o MB IL* ' franc. pkhota,, kavalerie a iíéíost Spojenci rakouská pechota, kavalerie a äelost. * pruská pechota, kavalérie a aelost ^■1 * ruská pkhota, kavalérie a däosi. švédski sily LimU'iitJuil LÜCHE m iiľifľi; armáda' mm 2 rORCK Möckern 0i Mockau i' OSTEN-SACKEN Enteritscri Ptosen li: jj| i- Äfc.OLSUWEV ICAP2EWCH Taucha BERNADOTTE (Severní armáda) 15,000 IT) lipsko* UAftNT iŕ-^s:" \\® i Borsífor£ - jfj "ľ*-e'Lirwíena.i! IIEilTKANU Scftöiiüii DOUMERC, NAPOLEON I Í77.Í00 t Stötteritz '"gl" Stötteritz /** s GnaAr Isdiocher H ÉU AUGEREAU ^.PONIATOWSrií•", I BENNIGSEN (PoísŔá armáda) 60,000 m ^'Connewitz \ _S*4ŕiS MÉ * *# DoCite\ *^ -i; Dosen \ KLENA U Seifertshayn 'holmberská výšina L ie6 ertwo Olwits MERVELDT ® 'í — MarŔ KieeĎerg ' <ŕ^.B^ COELOREDO Wachau' EUGEN GORCHAKOV WURTTEMBERSKŕ (CONSTANTENTE) Gross Possna tlniverzitni lesík. SCIľlVA RSENBER G • * Gröbern (Ccffcd nrmiufal StSrmtftaC Po sérii složitých manévrů v záři 1814 se Napoleon rozhodl soustředit své síly okolo Lipska, i když velkou posádku ponechal v Drážďanech. K Lipsku se z různých směrů ' blížily spojenecké armády, které měly nad Francouzy jasnou převahu; Napoleon nicméně věřil, že je rozpráší. Dne 16. října byly drobné útoky spojenců ze severu, západu a jihu korunovány jistými úspěchy, ale Francouzům se přesto podařilo je potlačit. Příštího dne dorazily oběma stranám posily a spojenecká vojska čítala na 300 000 mužů, proti kterým stálo 200 OOO Francouzů. Poté 18. října spojenci obnovili útok: na severu a východě zatlačili Francouze zpět na předměstí Lipska, ale najihu měli Francouzi stále v rukou linii Connewitz-Probstheyda--Stotteritz. Brzy ráno 10. října se Napoleon začal stahovat, a kdyby zbytečně brzy nenechal vyhodit do povětří most u Lindenau a kdyby se tak jeho zadní voj neocitl bez pomoci na východním břehu řeky Elster, možná by-nakonec příkladně odešel do výslužby. 1. 14. října, bitva kavalerií u Liebertwolkwitz 2. IJ.-IÓ. října, velitelé na obou stranách rozvíjejí[pozice. }. 16. října, spojenecké síly zatlačují \ Francouze zpět z Mark-Kleeber-gu, Wachau a Liebertwolkwitz. 4. 16. října, útokfrancouzské kavalerie vedené Muratem, zastavuje ji ruská gardová kavalerie. 5. 16. října, k Lipsku se blíží Blücher. 6. IJ. října, přijíždí Bennigsen, f. IJ. října, přijíždí Bernadette. 8. 18. října, postup spojenců při soustředném útoku ß. 18. října, Blücherova baterie s 220 děly 10. l8.-Iß. října, Napoleon ustupuje přes řeku Elster 11. IQ. října, most u Lindenau je zbytečně brzy zničen afrancouzský zadní voj je chycen do pasti. BITVA U WATERLOO 18. ČERVNA 1815 'fiois de*. Soignies WELLINGTON i 'ická & fw[andsí$y6e(aickií armiáj ÍT.66P (Ohain Merírraiit > Mont Si Jean ^vj- him. ^iSfr ^ K •, ' , 0 • \ Ä c$2fc "Ä** * á) * j ume l Frécftermont ZBETHEN BLŮCHER "i ípřyíéiíí Brzy odpol£dnc/ Couture BULOW ■3V dik REILLK Vrt II* •III M'izim.mzxúkgl-zaslMiIt TrT vjpsscmuK ° Ptaticeitoi(| I JV——"li ® Maransart MORTIEK POLI ferníarn 72,009 PIRCH NáSS££aM IVfaiWuRoi Lc Coitlm 4 aryjtická. a holandsko-^ ^ pechota, kavalerie a dělostm. , pruská pěchota, kavalerie a delostrelectvo •Belgická M » francouzska pechota, lělostín. 'kavalerie o ňělí^řefecn i Wellington zaujal pozice na nízkém hřebí, ni jižně od Mont St. Jean a doufal, že jej podpoří Prusové. Napoleon v pozdních ranních hodinách zaútočil, zatímco jeho bratr Jérôme vyrazil proti Hougoumontovi a snažil se tak oslavit. Wellingtonův střed. Poté, po prudké palbě z velké baterie poblíž hlavní bruselské cesty, zaútočila D'Erlonova pěchota a dostala Pictonovy muže těsně za vrcholovou linii. 1 když se kavalerii podařilo rozbít dvě útočící divize, jezdci se dostali příliš daleko a ihned na ně zaútočila francouzská kavalerie. Ney, který měl pod sebou velení francouzských vojsk, spustil poté sérii jezdeckých útoků; ty byly korunovány jen dílčími úspěchy, i když okolo šesté hodiny večerní dobyli statek La Haye Sainte. Nyní se do bitvy zapojili i Prusové a Napoleon vyslal vpřed svoji Gardu, která měla za úkol prolomit Wellingtonův pravý střed. Když byla ale i Garda odražena, značně to otřáslo bojovou morálkou Francouzů a Wellington nařídil všeobecný postup, i když jeho vlastní kavalerie již byla příliš vyčerpána a úkol připadl nakonec Prusům. 1. Bitva začíná v IO hodin dopoledne opakovanými útoky na zámeček Hougoumont. 2. O půl dvanácté začínápalbafrancouzského delostrelectva, ale většina Wellingtonovy armády je schovaná za hřebenem a je chráněna protisvahem. J. F půl druhé odpoledne postupuje D 'Erlonova pěchota, zatlačí zpět část holandsko-belgic-kých vojsk a těsně za hřebenem se setkává s Pictonovou pěchotou. 4. Útok Uxbridgovy kavalerie poráží dve francouzské divize a dostává se k Napoleonově velké baterii. Mnoho mužů se ale dostalo příliš daleko a nyní je v protiútoku francouzské kavalerie. j\ Zhruba mezi IS-4S a I7 bůdtwu nařizuje Ney opakované útoky kavalériu, k tur e rozbíjejí čtvercové formace pěchoty. 6. Prusové postupují do Plancenoi-. J. Spojené francouzské síly dobývají statek Li Haye Sainte. 8. Mladá garda úspěšně útočí nu Pia nakonec ji zatlačují Prusové. (}. Postup Císařské a,vid 10. Wellington znovu rozvijípoz/>>- 1 ..• proti útoku Císařské oard . 11. Útok Císařské gardy :c mstavrn pmuáiiti palbou a postupem f2. kbii pětthó pinku na křídle: Garda se sta :vtje 12. Wellington dává si má pryfttty'potlMB spoie> cii a Fran w' jsou nutím se stáfatóut biu mho pole.