Úvod do sociologie 19. září 2023 Pavel Pospěch Sociologie jako věda a jako způsob myšlení „Pokládat sociologické otázky znamená, že se člověk dívá za obecně přijímané či oficiálně deklarované cíle lidského jednání. Jde o to, uvědomit si, že události mají i jinou významovou úroveň než tu, která je viditelná v každodenním životě.“ (P.L.Berger) Sociologie a „pohled za fasádu“ P.L.Berger: 4 motivy sociologického myšlení • Demaskování (debunking) • Neuctivost (unrespectability) • Relativizace (relativizing) • Kosmopolitní motiv Sociologie a statistika Problém populačního stárnutí v ČR 1. Statistika 2. Analýza 3. Interpretace Sociologie a modernita Proměna moderní společnosti • Zámořské objevy/kolonialismus • Průmyslová revoluce • Obchodní revoluce • Doprava • Generalizace trhu • Urbanizace • Rozpad tradičních vazeb Proměna moderní společnosti 1. Individualizace 2. Abstrakce a generalizace vztahů ve společnosti 3. Funkční diferenciace subsystémů Émile Durkheim: sociální fakta a síla sociálna Úvod do sociologie Pavel Pospěch • Émile Durkheim o tradiční a moderní společnosti: • Mechanická a organická solidarita • Podobnost a odlišnost • Dělba práce Émile Durkheim (1858-1917) 1. Společnost/kolektivita je nadřazena jednotlivci 2. Může být studována vědecky „Člověk je pro Durkheima výsledným, spíše než výchozím bodem“ (George Ritzer) Émile Durkheim (1858-1917) • Sebevražda • Egoistická • Altruistická • Fatalistická • Anomická • Anomie = nedostatek norem, nesoulad norem a hodnot • Dezorientující a zneklidňující • „malady of the infinite“ Émile Durkheim (1858-1917) • Mechanická a organická solidarita • Podobnost a odlišnost • Dělba práce • Právo a zločin • Funkcionalistický pohled na zločin • Sociální fakta: externí, nátlaková, historicky utvářená • Materiální a nemateriální • Kolektivní vědomí a kolektivní reprezentace, Émile Durkheim (1858-1917) • Posvátné a profánní • Náboženství, společnost jako transcendence • Symbol a rituál Émile Durkheim (1858-1917) 1. Mechanická a organická solidarita 2. Sociální fakta 3. Studium sebevražd jako ukázka síly sociálních fakt; problém anomie 4. Posvátné a profánní Max Weber: moderní racionalita Úvod do sociologie Max Weber (1864-1920) • Moc vs. Autorita • Autorita: • Tradiční • Charismatická • Legální • Byrokracie Dělba práce Neosobní struktura Formalizovaná, archivovaná rozhodnutí Hierarchie pravomoci a odpovědnosti Výběr kandidátů na základě výkonu Oddělení soukromého a veřejného majetku Max Weber (1864-1920) • Racionalita • Moderní racionalita • Osvícenství • Efektivita, předvídatelnost • Odkouzlení (Entzauberung) • Železná klec racionality Max Weber (1864-1920) • Náboženství • „duch kapitalismu“ • Protestanství – kalvinismus • Askeze, povolání (Beruf) • Efektivita, organizace, plánování... „puritáni chtěli žít pro své povolání, my pro ně žít musíme“ • Železná klec racionality Železná klec „Puritáni povolání mít chtěli – my už ho mít musíme. Neboť jakmile se přenesla askeze z mnišských cel do občanských zaměstnání a začala ovládat světskou morálku, pomáhala svým podílem budovat ohromný vesmír novodobého ekonomického řádu, technicky a ekonomicky podmíněný mechanizovanou strojovou výrobou, který dnes neodolatelně vnutil životní styl všem, kdo se do jeho zajetí narodili […] Baxter si myslel, že starost o hmotné statky bude na ramenou jeho svatých spočívat jen jako lehký pláštík, který se dá kdykoli odhodit. Sudba však učinila z pláštíku ocelový krunýř. Askeze začala přebudovávat svět a prosazovat se v něm. A hmotné statky tohoto světa nabývaly stále důraznější a nakonec nezdolné moci nad člověkem, jako nikdy dříve v dějinách. Max Weber (1864-1920) • Hodnotově neutrální sociologie • Sociální jednání (a význam) • Tradiční • Afektivní • Hodnotově racionální • Účelově racionální • Ideální typ Max Weber • Moc, autorita • Byrokracie • Racionalita a osvícenství • Protestantská etika a duch kapitalismu • Železná klec racionality • Typy sociálního jednání • Metodologie: • Hodnotová neutralita sociologie • Metoda ideálního typu Karl Marx: modernita, komodifikace, odcizení Úvod do sociologie Pavel Pospěch Karl Marx (1818-1883) Problém odcizení • Odcizení a lidský potenciál • Lidé jsou odcizeni od: • Pracovní činnosti • Produktu své práce • Ostatních, svých spolupracovníků • Od svého lidského potenciálu Karl Marx (…) práce je dělníkovi vnější, tj. nenáleží k jeho podstatě, že se proto dělník ve své práci nepotvrzuje, ale popírá, necítí se v ní dobře, ale je v ní nešťasten, nerozvíjí v ní žádnou svobodnou fyzickou ani duchovní energii, ale moří svou tělesnost a ruinuje svého ducha. (…) Není proto uspokojením nějaké potřeby, ale jen prostředkem k uspokojování potřeb mimo ni. (…) Vnější práce, práce, v níž se člověk zvnějšňuje, je práce sebeobětování, trýznění. Konečně se vnějškovost práce jeví pro dělníka v tom, že není jeho vlastní, ale někoho jiného, že mu nepatří, že v ní nenáleží sám sobě, ale někomu jinému. (…) Dělník v ní ztrácí sebe sama. Z toho tedy plyne závěr, že se člověk cítí být svobodně činným už jen ve svých zvířecích funkcích, v jídle, pití a plození, a nejvýš ještě v bydlení, strojení atd., a ve svých lidských funkcích se cítí už jen jako zvíře. Zvířecí se stává lidským a lidské se stává zvířecím. Komodifikace • Zboží, užitná a směnná hodnota • Zbožní fetišismus Karl Marx Buržoazie nemůže existovat, aniž stále vyvolává převraty ve výrobních nástrojích, aniž tedy revolucionuje výrobní vztahy, a tím i všechny společenské vztahy. (...) Buržoazní epocha se od všech ostatních epoch odlišuje neustálými převraty ve výrobě, ustavičnými otřesy všech společenských vztahů, věčnou nejistotou a pohybem. Všechny pevné, zakořeněné vztahy se svým doprovodem starých ctihodných představ a názorů se rozkládají, všechny nově utvořené zastarávají, dřív než mohou zkostnatět. Všechno stavovské a ustálené valem mizí, všechno posvátné je znesvěcováno a lidé jsou nakonec donuceni podívat se na své životní postavení, na své vzájemné vztahy střízlivýma očima. Karl Marx • Odcizení a lidský potenciál • Zboží, užitná a směnná hodnota, zbožní fetišismus • Zvěcnění Ludwig Feuerbach „Váš bůh je jenom převrácený člověk“ „Ne tedy bůh stvořil člověka, nýbrž člověk si sám ve své hlavě vytváří boha tím, že svoje vlastní lidské vlastnosti, kterých si nejvíce cení a které pokládá za nej-žádoucnější, přenese mimo svůj subjekt a takto si podle svého obrazu zkonstruuje nadpozemskou bytost, boha. Tento bůh se však chová stejně jako člověk, myslí, cítí i jedná jako člověk, idealizovaný ovšem člověk, a jeho vlastnosti jsou právě jen vlastnosti člověka, pouze fantasií zdokonalené a zabsolutizované“ Karl Marx • Odcizení a lidský potenciál • Zboží, užitná a směnná hodnota, zbožní fetišismus • Zvěcnění • Kapitalismus, vykořisťování Karl Marx • Odcizení a lidský potenciál • Zboží, užitná a směnná hodnota, zbožní fetišismus • Zvěcnění • Kapitalismus, vykořisťování • Třídní konflikt, teleologie dějin Karl Marx • Odcizení a lidský potenciál • Zboží, užitná a směnná hodnota, zbožní fetišismus • Zvěcnění • Kapitalismus, vykořisťování • Třídní konflikt, teleologie dějin • Ideologie Karl Marx (1818-1883) Georg Simmel: Sociální formy, peníze, moderní kultura Úvod do sociologie I. Sociální formy, peníze Georg Simmel (1858-1918) • filosof a historik • Filozofie peněz (cz), Peníze v moderní kultuře a jiné eseje (cz) • Metropolis and mental life • Jak je společnost možná? Georg Simmel (1858-1918) Forma vs. obsah • móda, cizinec, svádění ... • sociologie = věda o sociálních formách Money By Philip Larkin Quarterly, is it, money reproaches me: ‘Why do you let me lie here wastefully? I am all you never had of goods and sex. You could get them still by writing a few cheques.’ So I look at others, what they do with theirs: They certainly don’t keep it upstairs. By now they’ve a second house and car and wife: Clearly money has something to do with life —In fact, they’ve a lot in common, if you enquire: You can’t put off being young until you retire, And however you bank your screw, the money you save Won’t in the end buy you more than a shave. I listen to money singing. It’s like looking down From long french windows at a provincial town, The slums, the canal, the churches ornate and mad In the evening sun. It is intensely sad. Peníze v moderní kultuře „peníze jsou vulgární“ ⚫ původ peněz ⚫ převoditelnost veškerých hodnot; problém nejmenšího jmenovatele ⚫ univerzální dostupnost -> snaha o odlišení ⚫ omezení peněžních trestů v průběhu historie Peníze v moderní kultuře Prostředky a cíle ⚫ peníze působí jako prostředek, ale bývají vnímány jako cíl ⚫ Simmel: „peníze jsou mostem ke konečným hodnotám – a na mostě se nedá bydlet“ ⚫ překrytí cílů prostředky jako bytostně moderní jev Peníze v moderní kultuře osoba – (peníze) – majetek ⚫ neosobnost ekonomické činnosti ⚫ samostatnost a nezávislost osoby peníze postrádají vlastní charakter ⚫ nemohou být samy předmětem spotřeby -> vytvářejí mimořádně silné vazby mezi jednotlivci ⚫ dělba práce / závislost Důsledky peněžního hospodářství ⚫ nový poměr mezi svobodou a vázaností ⚫ neosobní závislost ⚫ oddělení já a ekonomické role II. Sociologie města Georg Simmel: Metropolis and mental life • Velké množství různorodých pondětů • „Blazeovaný (blasé) postoj“ • rezervovanost • odtažitost • lhostejnost • Město + modernita + peněžní hospodářství • Nerozeznávání rozdílů • Osvobození individua, ohrožení individuality Blazeovaný postoj, město jako „svět cizinců“ • Lyn Lofland: The World of Strangers; Richard Sennett: The Fall of Public Man • Bystander effect, Rozložení zodpovědnosti • Problém důvěry III. Konflikt moderní kultury Konflikt moderní kultury „Hlubinný proces však spočívá zřejmě v tom, že život, jehož podstatou je neklid, vývoj, dál plynoucí proud, trvale napadá své vlastní produkty, které nabyly pevné podoby a nejdou ruku v ruce s ním; protože však svoji vnější existenci nemůže nalézt nikde jinde než právě v určitých formách, je tento proces viditelný a můžeme jej pojmenovat jako vytlačování staré formy formou novou.“ Konflikt moderní kultury „Podstatou života totiž je, že to, čím se dává vést a čím může být spasen, co je v něm rozporného a vítězícího či překonaného, rodí sám ze sebe; udržuje se a pozvedá jakoby oklikou přes své vlastní produkty, díky svým vlastním produktům - a právě to, že ty tu proti němu stojí, samostatné a usměrňující, je jeho základní skutečností, způsobem, jakým právě sám žije. Nepřátelství, v němž se tak ocitá vůči oné vyšší stránce sebe sama, je tragickým konfliktem života jakožto ducha, konfliktem, který se nyní přirozeně stává tím citelnějším, čím víc si život uvědomuje, že jej zrodil sám ze sebe, že je s ním proto organicky nevyhnutelně spjat.“ Konflikt moderní kultury My sami sice bezprostředně jsme životem, a s tím je právě tak bezprostředně spojen i onen dále nepopsatelný pocit bytí, síly a směru; máme však život jen v určité, vždy dané formě (…) K životu neoddělitelně patří, že se může stát skutečným jen v podobě svého protikladu, to znamená v podobě formy. Robert King Merton: funkce, dysfunkce, hodnoty a normy Úvod do sociologie Robert K. Merton (1910-2003) • Meyer Robet Schkolnick • Žák Pitrima Sorokina a Talcotta Parsonse • „Poslední klasik sociologie“ • Teorie středního dosahu • Manifestní a latentní funkce • Hodnoty, různorodost hodnot a legitimita • Normy a sankce (pozitivní, negativní, formální, neformální) • Konformita a deviace R. K. Merton (1910-2003) • Anomie • É. Durkheim • Absence norem nebo jejich nesoulad s hodnotami • Anomic strain theory/Structural strain theory Individuální adaptace na kulturu Strategie Prostředky Cíle Konformita + + Inovace - + Ritualismus + Únik - Rebelie x x Individuální adaptace na kulturu 1. Konformita • Přijetí prostředků a cílů • Ve funkční společnosti tvoří většinu • socializace 2. Inovace • Přijetí cílů, inovace prostředků • Morální rozměr: „v každém jednotlivém případě je těžké, ne-li nemožné rozhodnout, zda jde o případ chvályhodné obchodnické zdatnosti nebo o čin, za který je třeba pykat za mřížemi“ • Inovace a deviace (structural strain theory) • Legitimita prostředků Individuální adaptace na kulturu 3. Ritualismus • Rezignace na cíle, důraz na prostředky • Rutina, setrvalost • Psychologická funkce 4. Únik • Rezignace na prostředky i cíle • Rozdíl oproti inovaci? • Individuální adaptace, vyděděnost Individuální adaptace na kulturu 5. Rebelie • Kolektivní adaptace • Orientace na alternativní hodnoty, aktivní prosazování alternativní kultury • Narušení společnosti Sebenaplňující se proroctví • Thomasovo teoréma: Jestliže lidé definují nějakou situaci jako reálnou, pak je tato reálná ve svých důsledcích • Nesprávná definice situace se stává pravdivou Pozdní modernita jako riziková společnost I. Úvod do sociologie Ulrich Beck: Riziková společnost Riziková společnost Kniha „Riziková společnosti“ jako: • Sociologie ekologické krize • Společnost vs. věda/technika • Druhá/Reflexivní modernita • vs. postmodernismus • Riziková společnost jako úspěch • Individualizace • Strukturální problémy a individuální řešení První a druhá modernita • První (Industriální) modernita: • Problém nerovného rozdělení zdrojů jako ústřední problém společnosti • Zdroj legitimity ve společnosti • Druhá (reflexivní) modernita: • V rozvinutých zemích (!) přestává být nedostatek ústředním problémem • Zdroje bohatství jsou „znečištěny“ svými vedlejšími důsledky • Problém kontroly nad riziky, která jsou produkována v procesu modernizace; rozptýlení rizik Riziková společnost: Teze 1. Rizika jsou neviditelná; otevřená sociálním definicím 2. Rizika proměňují sociální nerovnosti 3. Rozšiřování a tržní využití rizik je v souladu s kapitalistickým vývojem 4. Společnost je rizikům vystavena 5. Rizika se stávají politickými problémy Riziko a věda • Překlad rizika skrze argumentaci a „perceptivní orgány“ vědy • Teoretické, normativní, instrumentální vědění • Ztráta věděckého monopolu na racionalitu; sociální působení definic rizika nezávisí na jejich vědeckém statusu • „Kdyby veřejnost měla všechny informace....“ • „Kdyby nám vědci poskytovali přesné informace....“ • Mezní hodnoty • Relevance rizika ve vztahu k budoucnosti: problém prevence? Vědomí rizika • Vědění (o riziku) určuje bytí • Nekompetence zasažených aktérů • Konvergence rizika a jeho vnímání Riziko, politika, nerovnost • Globální rizika vs. Lokální političtí aktéři; absence nadnárodní politické moci • Dva modely solidarity • První (industriální) modernita: rovnost • Druhá (reflexivní) modernita: bezpečnost • Relativizace sociálních rozdílů a hranic • Relativizace principu vlastnictví • Individuální únikové cesty mizí, jsou však stále propagovány Riziko a reakce na něj • Individualizace nerovností a rizik • Uznání existence rizika? • Politické důsledky • Otřesení zavedené struktury • Thomasovo teoréma Společenská netečnost (social inertia) 71 72 Sociální trauma • Sociální trauma je zkušenost, která nás nutí přehodnotit základní kategorie a způsoby uvažování o tom, kdo jsme, která mění náš pohled na sebe samé (Jeffrey Alexander) • Společenská nečinnost ve vztahu ke změně klimatu je snahou vyhnout se této zkušenosti • A je proto očekávatelnou reakcí (Brulle & Norgaard 2019) 73 74 Modernita, optimismus, technooptimismus • Optimismus jako obecné nastavení modernity • Technooptimismus Pozdní modernita jako riziková společnost II. Úvod do sociologie Pavel Pospěch Riziková společnost Kniha „Riziková společnosti“ jako: • Sociologie ekologické krize • Společnost vs. věda/technika • Reflexivní modernita • vs. postmodernismus • Riziková společnost jako úspěch • Individualizace • Strukturální problémy a individuální řešení Dvě fáze individualizace První fáze individualizace • stará individualizace (18.-20.století): vyvázání z předmoderních vazeb • rodina, práce, třída • Druhá fáze individualizace • nová individualizace (20.-21.století): vyvázání z moderních vazeb: třída, rodina, práce, třída Rodina, práce, třída I. Rodina Rodina: proměna rodiny • rozvody, vícenásobná manželství, život na hromádce atd. • vs. 1960s: standardní biografie (rodina, manželství, povolání) • standardní biografie vs. individuální volba • instituce vs. sociální realita Mužské a ženské role 1. prodloužení délky života 2. rodina a domácnost jako samostatná jednotka; práce a život v domácnosti 3. antikoncepce a interrupce 4. rozvody a ekonomické zabezpečení 5. vyrovnání šancí na vzdělání • šance na vzdělání vs. šance na trhu práce • rétorika rovnosti vs. realita pracovního trhu Rodina: individuální dopad „Trh práce vyžaduje na jedné straně mobilitu bez ohledu na osobní situaci. Manželství a rodina vyžadují na druhé straně pravý opak. Je-li moderní tržní model domyšlený do důsledku, předpokládá společnost bez rodiny, bez manželství“ (str.190) • antagonismy v rodině jsou produktem tržního systému • veřejné třídní konflikty vs. soukromé rodinné konflikty • institucionální problémy, ale osobní řešení = individualizace • the personal is political! (Carol Hanisch, 1969) Rodina: proměna kultury • oslabování tradic a institucí – příslib ideálu partnerství „všechno, co se ztrácí, se hledá v tom druhém“ • vztah k dětem • „poslední nevypověditelné pouto“ • „privátní způsob znovuokouzlení“ II. Práce Práce: flexibilizace • výdělečná činnost = osa života: „Co děláte?“ • povolání ztratilo svou roli jistoty a ochranné funkce • stabilizace: pracovní smlouva, místo, doba vs. • flexibilní, pluralizované formy neúplného zaměstnání • setření rozdílu mezi formální a neformální prací - Všudypřítomná nejistota, integrace nezaměstnanosti, privatizace rizik + Vysoká produktivita, otevření pracovního trhu pro ty, kdo z něj byli vyloučeni Práce a vzdělání Práce a vzdělání • Diplomy, eskalátorový efekt a nové stavovské nerovnosti • hodnota vzdělání? • ztráta schopnosti distribuce sociálních statusů • inflace diplomů • roztržení původní funkce vzdělání • negativní • pozitivní III. Třída Třídy • Rozvolnění třídní struktury společnosti • Diferenciace a hierarchizace v rámci tříd • Individualizace: příklad pracovního práva • Odbory • Odborové a politické formy řešení vs. Individualizovaná řešení (psychoterapie, poradenství, právo, medicína) • Nezaměstnanost • Ne jako třídní úděl, ale jako individuální osud • Sociální skupiny → životní fáze • „demokratizace rizik“ Třídy • nerovnost konzumních stylů, spotřeba jako nositel proměn identity • těžiště života mimo práci • proměna hodnot: seberealizace, autenticita; sebezpochybňování Individualizace • společenské problémy mají přímý dopad do individuálních životů • individuální zodpovědnost (za spol. problémy) • institucionální regulace a osobní biografie: osobní biografie jako politický problém • privátní sféra je „dovnitř obrácenou stránkou okolností a rozhodnutí, která jsou přijímána jinde“ Individualizace • „obraz světa fixovaný na Já“ • rány osudu vs. osobní selhání, vina • život jako biografické řešení systémových rozporů • „všichni příslušní experti skládají svoje rozpory a neshody u nohou jednotlivce a propouštějí ho většinou s dobře míněnou výzvou, aby vše posudil podle vlastních představ“ (str. 219) Politika v rizikové společnosti Úvod do sociologie Pavel Pospěch Stírání hranic politiky 1. Politizace nepolitického 2. Přesun moci od politiky k „subpolitice“ 3. Nová participace 4. Proměna legitimity a role státu 1. Politizace nepolitického • ekonomický, vědecký a technologický vývoj vs. politické důsledky a politická legitimita • politická kontrola vs. svoboda investice, bádání, vývoje • „pokrok nahrazuje hlasování“ • státní regulace, veřejná kritika, společenská zodpovědnost 2. Subpolitika • Moc: politika → subpolitika • Technologický vývoj, ekonomický systém, věda... • Média • Agenda setting • Filtr informací • Komerční média 3. Nová participace • Politizace soukromé sféry – participace • Sociální hnutí, občanské iniciativy, atd. • Požadavky občanů vs. Legitimita stávajícího politického systému 4. Proměna legitimity a role státu • iluze o řídícím centru moderní společnosti • stát jako řešitel vedlejších důsledků rizika • omezená kapacita, možnost intervence; stát pozadu za technologickým a ekonomickým vývojem, o kterém se rozhoduje jinde • racionalita kontrolovatelnost politiky vs. iracionalita a živelnost pokroku • "proti industriálně vzniklým problémům, založených na včerejších investičních rozhodnutích a předvčerejších technologických inovacích, budou v nejlepším případě zítra přijata protiopatření, která eventuálně vstoupí v platnost pozítří" (p.342) Riziková společnost v 5 minutách Riziko • rizika jsou produktem moderní společnosti, vedlejším produktem jejího úspěchu • rizika jsou neviditelná, tudíž jsou otevřena sociálním definicím, rizika se stávají politickými problémy • rizika proměňují sociální nerovnosti Riziko a …. • Riziko a věda • Ztráta vědeckého monopolu na racionalitu • Teoretické, normativní a instrumentální vědění • Nejistota • Politika • Politika o krok zpět za technologickým/vědeckým vývojem • Úpadek role státu, nárůst moc „subpolitik“ (technologie, věda, média, trh…) • Média/informace • Rizika v médiích • Problém prevence, „vědění a bytí“ Individualizace • stará individualizace (18.-20.století): vyvázání z předmoderních vazeb • nová individualizace (20.-21.století): vyvázání z moderních vazeb: třída, rodina, práce • rozvolnění moderní rodiny; úpadek standardní biografie; proměna ženských a mužských rolí • rozvolnění trhu práce; flexibilizace standardního modelu práce; rozvod vzdělání a práce • rozvolnění třídní struktury společnosti, proměna struktur i hodnot Invidividualizace • individuální biografie jako cílený projekt • společenské problémy mají přímý dopad do individuálních životů • individuální svoboda = individuální zodpovědnost (i za společenské problémy)