Reflexe předmětu z mého osobního pohledu Tento předmět představoval pro mě skvělý a nezapomenutelný zážitek. Co se mi na něm líbilo nejvíce, byla nekonvenční a inovativní forma výuky prostřednictvím večerních setkání. Bylo to jako spojení učení a příjemného relaxačního večera v jednom. Jednou z výjimečných vlastností tohoto kurzu byla možnost si objednat jídlo a pití během setkání. To nejenom vytvořilo pohodlné prostředí pro studium, ale také přidalo do atmosféry určitou lehkost. Cítila jsem se jako součást něčeho více než jenom tradičního výukového prostoru. Gastronomický prvek přinesl do učebny neformálnost a podporoval přátelskou interakci mezi spolužáky. Poslech různých zvukových dokumentů byl pro mě fascinující zážitek. Tato forma učení umožnila vnímání informací z jiné perspektivy, což otevřelo nové obzory poznání. Zvuky, které jsme poslouchali, nejenom předávaly obsah kurzu, ale také vytvářely emotivní spojení s tématy a podněcovaly k myšlenkovým pochodům. Líbilo se mi také, že při poslechu byla někdy zhasnutá světla, což vytvořilo skvělou atmosféru a toto téma se pro mě stalo jakousi meditací. Diskuze a otázky po poslechu zvukových dokumentů posilovaly mé kritické myšlení. Schopnost sdílet názory a reflektovat na slyšené vytvářela prostor pro rozvoj komunikačních dovedností. Cítila jsem se povzbuzený k aktivní účasti a otevřenému vyjadřování svých myšlenek. Celkově vzato, tento předmět pro mě nebyl jenom místo, kde se získávají znalosti, ale také prostředí, kde se utváří zážitky a vytváří se silné vazby mezi spolužáky. Večerní setkání spojená s jídlem, pitím a zvukovými dokumenty vytvářela jedinečnou atmosféru, která z něj dělala nezapomenutelný zážitek v mé školní kariéře. Nejvíce se mi líbil šestý poslech, protože to bylo téma, které se mě osobně týkalo. Pocházím z Ukrajiny, a když jsem se poprvé přestěhovala do České republiky, opravdu jsem nesnášela všechny Rusy, a ještě víc Ukrajince, kteří mluvili rusky. Protože propaganda v mém městě mi říkala, že žádní dobří Rusové nejsou a že všichni podporují válku. Ale po šesti měsících života v České republice jsem si všimla spousty Rusů, kteří milují a podporují Ukrajinu víc než já. A nyní moje nejlepší kamarádka je teď z Moskvy.