1
ZURn6222 Výzkum zpravodajských a publicistických obsahů
Vyučující: Michal Tkaczyk, email: tkaczyk@fss.muni.cz
Rozsah 1/1/0. 4 kr. ukončení: z.
Výuka: pátek, 8:00-9:40, místnost 5.44 (nahrávací místnost Radia R)
Konzultace: po předchozí domluvě mailem
ANOTACE
Výzkum zpravodajských a publicistických obsahů představuje stabilní předmět zájmu
mediálně-vědného výzkumu. Není to nikterak překvapivě, výsledné produkty práce novinářů
ovlivňují formování politických znalostí, postojů a chování, vyznačují se tedy vysokou
společenskou a politickou relevancí. Výzkumy zpravodajství a publicistických obsahů (dále
ZPO) jsou realizovány jak akademiky, tak komerčními subjekty, rovněž pro potřeby
kontrolních orgánů státu. Analýza ZPO patří mezi základní dovednosti získávány absolventy
studijních programů v oboru mediální studia a žurnalistika, především pak specializací
zaměřených na výzkumnou a analytickou činnost v tomto oboru.
Obsahovou naplní kurzu jsou analytické náměty a typy analýz používané v akademickém a
v menší míře také v aplikovaném výzkumu ZPO. Kurz má přehledový charakter, formou
seminářů a prostřednictvím odborné literatury seznamuje posluchače s vybranými náměty
analýz, výzkumnými designy, použitými analytickými koncepty, možnostmi jejich
operacionalizace a měření, případně interpretace v mediálních sděleních. Kromě toho kurz
reflektuje různá specifika tohoto typu výzkumu: seznamuje posluchače s dostupnými zdroji dat,
technikami jejich sběru či se zavedenými postupy konstrukce výzkumného souboru. V rámci
kurzu budou studenti aplikovat prezentované koncepty a analytické přístupy ve týmových
cvičných analýzách mediálních obsahů. Kurz je adresován studentům magisterského
navazujícího studia (především prvního ročníku), u nichž se předpokládají základní znalosti
v oblasti kvalitativního a kvantitativního výzkumu.
CÍLE KURZU A VÝSTUPY Z UČENÍ
Cílem kurzu je seznámit studenty se zavedenými a aktuálními náměty, analytickými koncepty
a postupy používanými ve výzkumu ZPO a to v rozsahu, který jím umožní aplikaci ve vlastním
výzkumném projektu (např. pro potřeby vypracování diplomové práce, zadané analýzy či při
tvorbě empirické vědecké stati).
Po úspěšném absolvování předmětu student bude schopen:
▪ vyjmenovat základní analytické přístupy a typy analýz používané ve výzkumu
zpravodajských a publicistických obsahů;
▪ konceptualizovat výzkumný problém a operacionalizovat analytické koncepty, které
budou pozorovány v ZPO vlastního výběru;
▪ shromáždit relevantní zpravodajská a publicistická sdělení a vytvořit výzkumný
soubor pro vlastní analýzu;
▪ aplikovat typy analýz a koncepty, se kterými se v kurzu seznámil na ZPO vlastního
výběru;
▪ prezentovat výsledky vlastní výzkumné činnost formou ústní prezentace
VYUKOVÉ METODY
Výukové metody v hodině zahrnují přednášku, diskuzi, řešení problémů. Každá hodina bude
sestávat z přednášky/diskuze poznatků a praktické části, během niž studenti budou aplikovat
2
poznatky probírané v hodině na aktuální mediální obsahy. Samostatná práce studentů zahrnuje
systematickou a kritickou četbu odborných textů, řešení problémů (vypracování cvičných
analýz) a práci v týmu.
Studijní literatura
Studijní literatura je rozdělená na povinnou a doporučenou.
Povinná literatura sestává převážně z méně náročných učebnicových textů, tam kde to bylo
možné v českém jazyce, které poskytují základní poznatky k danému okruhu. Znalost obsahu
povinné literatury bude ověřovaná v krátkých průběžných open book testech, je totiž vstupním
předpokladem pro účast v hodině. Pro absolvování testu stačí základní seznámí s textem, není
třeba speciální příprava.
Doporučená literatura rozšiřuje základní znalosti, do velké míry sestává z empiricky
zaměřených studií, které ilustrují analytické postupy probírané v hodině a mohou fungovat jako
zdroj inspirace pro vlastní výzkum. Převážně se jedná o aktuální, respektive zásadní původní
studie v anglickém jazyce. Literatura ke kurzu je rovněž dostupná v knihovně, nebo přes portál
E-zdroje. V ostatních případech literaturu poskytne vyučující.
PODMÍNKY ABSOLVOVÁNÍ KURZU
▪ Účast v seminářích: studenti mají právo na jednu neomluvenou absenci.
▪ Četba povinné literatury, doložená získáním min. 20 bodů v 8 průběžných krátkých
online open book testech
▪ Vyhotovení 2 cvičných analýz ve skupině, přičemž je nutno získat min. 30 bodů za
obsah a 16 bodů za práci v týmu
PRŮBĚŽNÉ ÚKOLY
a) 8 x průběžný online open book test (8 x 1–5 bodů)
b) 2 x prezentace cvičných analýz ve skupinách (2 x 0–25 bodů)
c) Práce v týmu v průběhu celého semestru (0–30 bodů)
Průběžné online testy
Testy jsou přístupné v ISu do půlnoci dne předcházejícího semináři. Sestávají ze dvou až třech
jednoduchých otázek, otevřených nebo s mnohočetným výběrem odpovědí. Otázky vždy
vychází z povinné literatury k danému tématu. Odkazy na odpovědníky lze najít v IS a
v interaktivní osnově k jednotlivým hodinám.
Cvičná analýza
Úkol má cvičnou povahu, nejedná se o plnohodnotnou analýzu, jde o to zkusit některé
analytické úkony v praxi. Výstupem je prezentace, ve které studenti v týmech demonstrují
výsledky analýzy. Cílem úkolu je rozvíjet schopnost formulovat výzkumný problém, najít
vhodný způsob jeho řešení a také schopnost použit relevantní koncepty (konceptualizace,
operacionalizace, interpretace) v analýze ZPO. Prezentace hodnotí vyučující a studenti
(členové jedné z prezentujících skupin). Výsledný počet bodů tvoří průměr hodnocení
vyučujícího a zprůměrovaných hodnocení všech členů hodnoticí skupiny.
Zadání cvičné analýzy
V tříčlenných skupinách aplikujte Vámi vybrané analytické koncepty, typologie či modely
probírané v posledních čtyř hodinách ve vlastní analýze. Postupujte podle následujících kroků:
3
1. Zvolte výzkumný problém tak, aby se dal uchopit pomocí analytických konceptů, které
byly probírány ve čtyř předchozích hodinách.
2. Formulujte hlavní výzkumné otázky, proveďte konceptualizaci a v případě, že jste se
rozhodli pro kvantitativní výzkum, koncepty operacionalizujte a k výzkumným otázkám
přiřaďte hypotézy (včetně jejich stručného odůvodnění).
3. Zvolte vhodný výzkumný design, zejména metodu sběru dat, konstrukce výzkumného
souboru, metodu analýzy dat. Doporučenou možností pro kroky 1 až 3 je (částečná)
replikace již realizovaného výzkumu v jiném kontextu. Zde mohou být zdrojem inspirace
empiricky zaměřené texty, které najdete v seznamu doporučené literatury k dané hodině.
Již v této fázi řešení úkolu berte ohled na své časové možnosti (například se zaměřte na
nějaký segment, kratší časové období, užší téma).
4. V případě, že jste se rozhodli pro kvantitativní výzkum, operacionalizujte zvolené
analytické koncepty/typologie, výstupem by měly být operacionalizované definice.
5. Zvolte relevantní obsahy a vytvořte výzkumný soubor. Velikost souboru má odpovídat
cvičné povaze úkolu, jinými slovy má umožnit ilustraci postupu a získání pilotních
výsledků (v praxi to znamená, že byste měli použit menší vzorek než v opravdovém
výzkumu).
6. Proveďte pilotní analýzu. Pokud jste se rozhodli pro kvalitativní analýzu, interpretuje
obsahy optikou zvolených konceptů, pokud jste se rozhodli pro kvantitativní výzkum,
proveďte sběr dat a jejich vyhodnocení.
7. Prezentujte svůj analytický postup a pilotní výsledky kolegům. Na prezentaci budete mít
cca 15 min.
Práce v týmu v průběhu celého semestru
Hodnotí členové týmu pomocí formuláře (viz Studijní materiály) jen jednou, po prezentací
poslední cvičné analýzy.
OSNOVA KURZU
1. týden (22. září): Představení kurzu [Online].
2. týden (29. září): Zpravodajské a publicistické obsahy jako předmět zkoumání
▪ Žurnalistika, zpravodajství, publicistika, zpráva: základní vymezení
▪ Proč zkoumat zpravodajské a publicistické obsahy?
▪ Přístupy ke zkoumání zpravodajských a publicistických obsahů
▪ Předmět zkoumání: vzorce v ZPO
▪ Kde získat data pro analýzu?
▪ Techniky konstrukce výzkumného souboru ve výzkumu ZPO
Povinná literatura:
* Kapitola „Výzkum zpravodajství a studium médií“ (Pp. 9-20) In Trampota, T.
(2006). Zpravodajství. Praha: Portál.
* Kapitola “Introduction” (Pp. 1-14) In Bednarek, M., & Caple, H. (2012). News
Discourse. London: Continuum.
Doporučená literatura:
4
* Reese, S. D., & Lee, J. K. (2012). Understanding the content of news media. In H.
A. Semetko & M. Scammell (Eds.), The Sage Handbook of Political Communication
(pp. 749-767). London: Sage.
* Kapitola “Patterns of media content” In Shoemaker, P. J., & Reese, S. D. (1996).
Mediating the message: Theories of influences on mass media content (Pp. 41-59).
White Plains, N.Y: Longman.
3. týden (6. říjen): Zkoumání zdrojů s přístupem do zpráv
▪ Přístupy ke zkoumaní zdrojů ve zprávách
▪ Role zdrojů ve zprávě a koncepty, které je označují
▪ Diverzita, vyváženost (balance) v zastoupení; hierarchie zdrojů
▪ Kredibilita a způsobilost zdroje
▪ Verba dicendi a slovesná objektivita
▪ Primární a sekundární diskurz ve zprávě a jejich vzájemné vztahy
Povinná literatura:
* Kapitola „Přístup do zpráv“ In Trampota, T. (2006). Zpravodajství (Pp. 78-90).
Praha: Portál.
Doporučená literatura:
* Tiffen, R.; Jones, P. K., Rowe, D., Aalberg, T., Coen, Sh., Curran, J. P., Hayashi,
K., Iyengar, Sh., Mazzoleni, G., Papathanassopoulos, S., Rojas, H., & Soroka, S.
(2014). Sources in the News: A Comparative Study. Journalism Studies, 15(4), pp.
374-391.
* Lee, G., & Heungseok K. (2010). Who controls newspapers' political perspectives?
Source transparency and affiliations in Korean news articles about US beef imports.
Asian Journal of Communication, 20(4), 404-422.
* Brown, J. D., Bybee, C. R., Wearden, S. T., & Straughan, D. M. (1987). Invisible
Power: Newspaper News Sources and the Limits of Diversity. Journalism Quarterly,
64(1), 45–54.
* Kapitola “Tendencies in discourse representations” In Fairclough, N. (1995).
Critical discourse analysis: The critical study of language (Pp. 54-61). London:
Longman.
4. týden (13. říjen): Analýza budování mediální agendy
▪ Tematická agenda zpráv a agenda atributů
▪ Měření mediální agendy: významnost, pozornost, důležitost, valence
▪ Přístupy k výzkumu budování agendy v médiích
▪ Analýza témat a zpravodajských hodnot
▪ Model Langových
Povinná literatura:
* McCombs, Maxwell E. (2009). Agenda setting: nastolování agendy – masová
média a veřejné mínění (str. 121-144). Praha: Portál.
* Sekce: “Salience as the key in Agenda-Setting”, “Measuring Agendas”, “The Rise
and Fall of the War on Drugs”, “Real-World Indicators and the Media Agenda”,
5
“Measuring the Media Agenda” In Dearing, J.W., & Rogers, E. M. (1996). Agenda
Setting. London: Sage.
Doporučená literatura:
* Denham, B. E. (2010). Toward Conceptual Consistency in Studies of AgendaBuilding
Processes: A Scholarly Review. Review of Communication, 10(4), 306–323.
* Fahmy, S. S., Wanta, W., Johnson, T. J., & Zhang, J. (2011). The path to war:
Exploring a second-level agenda-building analysis examining the relationship among
the media, the public and the president. International Communication Gazette, 73(4),
322–342.
* Kiousis, S. (2004). Explicating Media Salience: A Factor Analysis of New York
Times Issue Coverage During the 2000 U.S. Presidential Election. Journal of
Communication, 54, 71–87.
* Lang, G., & Lang, K. (1981). Watergate: An Exploration of the Agenda-Building
Process In D. Protess, & M. E. McCombs (eds.), Agenda Setting Readings on Media,
Public Opinion, and Policymaking (Pp. 277–289). New York: Routledge.
* Harder, R. A., Sevenans, J., & Van Aelst, P. (2017). Intermedia Agenda Setting in
the Social Media Age: How Traditional Players Dominate the News Agenda in
Election Times. The International Journal of Press/Politics, 22(3), 275–293.
5. týden (20. říjen): Analýza rámování zpráv
Koncept mediálního rámce
▪ Typologie mediálních rámců
▪ Metodologické přístupy ke zkoumání mediálních rámců
Povinná literatura:
* de Vreese, C. H. (2005). News Framing: Theory and Typology. Information Design
Journal + Document Design, 13, 48–59.
Doporučená literatura:
* Entman, R. M. (1993). Framing: Toward Clarification of a Fractured Paradigm.
Journal of Communication, 43: 51-58.
* Matthes, J., & Kohring, M. (2008). The Content Analysis of Media Frames: Toward
Improving Reliability and Validity. Journal of Communication, 58: 258-279.
* Tankard, J. W. (2001).The Empirical Approach to the Study of Media Framing. In
Reese, Stephen D., Gandy, Oscar H., Grant, August E. (Eds.), Framing Public Life.
Perspectives on Media and Our Understanding of the Social World (pp. 95-106).
London: Lawrence Erlbaum.
* Kovář, J. (2019). A security threat or an economic consequence? An analysis of the
news framing of the European Union’s refugee crisis. International Communication
Gazette, [online first].
* Tkaczyk, M. (2017). Between politicization and securitization: coverage of the
European migration crisis in Czech online news media. Communication Today, 8(2),
90-110.
6
* Urbániková, M., & Tkaczyk, M. (2020). Strangers ante portas: The framing of
refugees and migrants in the Czech quality press. European Journal of
Communication, [online first].
6. týden (27. říjen): Analýza stylů informování a profesních rolí v žurnalistice
▪ Styly informování
▪ Naplňování profesní rolí
▪ Typologie rolových modelů a stylů informování
▪ Metodologické přístupy ke zkoumání stylů informování a profesních rolí v ZPO
Povinná literatura:
* van Dalen, A., & de Vreese, C. H. (2012). Different roles, different content? A
four-country comparison of the role conceptions and reporting style of political
journalists. Journalism, 13(7), 903–922.
Doporučená literatura:
* Benson, R. (2010). What Makes for a Critical Press? A Case Study of French and
U.S. Immigration News Coverage. International Journal of Press/Politics, 15(1), 3–
24.
* Hjarvard, S. (2010). The views of the news: The role of political newspapers in a
changing media landscape. Northern Lights, 8, 25-48.
* Mellado, C., Márquez-Ramírez, M., Mick, J., Oller Alonso, M., & Olivera, D.
(2017). Journalistic performance in Latin America: A comparative study of
professional roles in news content. Journalism, 18(9), 1087–1106.
* Esser, F., & Umbricht, A. (2013). Competing models of journalism? Political
affairs coverage in US, British, German, Swiss, French and Italian newspapers.
Journalism, 14(8), 989–1007.
* Salgado, S., & Strömbäck, J. (2012). Interpretive journalism: A review of concepts,
operationalizations and key findings. Journalism, 13(2), 144–161.
7. týden (3. listopad): Prezentace cvičných analýz I
8. týden (10. listopad): Analýza objektivity a jejího porušování I
▪ Objektivita, faktičnost a nestrannost: Westerståhlův model (1983)
▪ Pravdivost, relevance, přesnost, úplnost
Povinná literatura:
* Kapitola “A Framework for objectivity research“ In McQuail, D. (1992), Media
performance: mass communication and the public interest (Pp. 196-202). London:
Sage Publications.
nebo
* Kapitola „Normativní požadavky zpravodajství“ In Trampota, T. (2006),
Zpravodajství (Pp. 139-151). Praha: Portál.
a
* Kapitola „Analýza objektivity a jejího porušování“ In Trampota, T., & Martina
Vojtěchovská, M. (2010), Metody výzkumu médií (Pp. 127-140). Praha: Portál.
7
Doporučená literatura:
* RRTV. Objektivita a vyváženost.
https://www.rrtv.cz/cz/static/o-rade/otazky-a-odpovedi/objektivita.htm
* Kapitoly “Measuring objectivity: News as information“ (Pp. 205-222), “Measuring
objectivity: The evaluative dimension of news“ (Pp. 223-236) In McQuail, D. (1992),
Media performance: mass communication and the public interest. London: Sage
Publications.
* Westerståhl, J. (1983). Objective news reporting: General Premises.
Communication Research, 10(3), 403–424.
* Kapitola “Measuring objectivity: The evaluative dimension of news“ In McQuail,
D. (1992), Media performance: mass communication and the public interest (Pp.
223-236). London: Sage Publications.
* Hopmann, D. N., Van Aelst, P., & Legnante, G. (2012). Political balance in the
news: A review of concepts, operationalizations and key findings. Journalism, 13(2),
240–257.
9. týden (17. listopad): Státní svátek.
Výuka se nekoná.
10. týden (24. listopad): Analýza objektivity a jejího porušování II
▪ Předpojatost, stranění
▪ Předpojatost v rovině viditelnosti (visibility bias), předpojatost v rovině stanovisek
(statement bias), předpojatost v rovině agendy (agenda bias)
▪ Postoj a hodnoticí soud, parametry hodnocení
Povinná literatura:
* Kapitola “Evaluation in the news” In Bednarek, M, & Caple, H. (2012). News
Discourse (Pp. 137-160). London: Continuum.
nebo
* Bednarek, M. (2010). Evaluation in the news: a methodological framework for
analysing evaluative language in journalism. Australian Journal of Communication,
37(2), 15-50.
Doporučená literatura:
* Kapitola “Evaluative semantics and ideological positioning in journalistic
discourse: A new framework for analysis“ In Lassen, I., Strunck, J., & Vestergaard,
T. (Eds.). (2006), Mediating Ideology in Text and Image: Ten Critical Studies (Pp.
37-67). Amsterdam and Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
11. týden (1. prosinec): Analýza ideologie ve zpravodajství.
▪ Ideologické mody operandi
▪ Strukturálně-sémiotická analýza ideologie
▪ Ideologický čtverec
▪ Ideologická reprezentace skupin a aktérů ve zprávách: mediální panika, konstrukce
jinakosti
Povinná literatura:
8
* Kapitola “Rethinking Ideology: A critical Conception” In Thompson, J. B. (1990).
Ideology and modern culture: critical social theory in the era of mass communication
(Pp. 53-67). Cambridge: Polity Press.
Doporučená literatura:
* Breen, M.J., Haynes, A., & Devereux, E. (2006). Fear, Framing and Foreigners:
The Othering of Immigrants in the Irish Print Media. International Journal of
Critical Psychology, 16, 100-121.
* Schiff, F. (1996). The Dominant Ideology and Brazilian Tabloids: News Content in
Class-Targeted Newspapers. Sociological Perspectives, 39(1), 175–206.
* Humphries, D. (1981). Serious Crime, News Coverage, and Ideology: A Content
Analysis of Crime Coverage in a Metropolitan Paper. Crime & Delinquency, 27(2),
191–205.
* Schena, J., Almiron, N., Pineda, A. (2018). Mapping press ideology. A
methodological proposal to systematise the analysis of political ideologies in
newspapers. Observatorio (OBS*) Journal, 12(3), 17-47.
* He, X., & Zhou, X. (2015). Contrastive Analysis of Lexical Choice and Ideologies
in News Reporting the Same Accidents between Chinese and American
Newspapers. Theory and Practice in Language Studies, 5(11), 2356-2365.
12. týden (8. prosinec): Analýza zpravodajské fotografie.
▪ Zpravodajská fotografie a její funkce ve zprávě
▪ Multimodalita
▪ Analytické koncepty označující různé typy vztahů mezi textem a obrazem
Povinná literatura:
* Kapitola “Images in the news” In Bednarek, M., & H. Caple. (2012). News
Discourse (Pp. 111-136). London: Continuum.
Doporučená literatura:
* Kapitola “Balancing act: image composition” In Bednarek, M., & H. Caple. (2012).
News Discourse (Pp. 160-180). London: Continuum.
* Hall, S. (1973). The Determination of News Photographs. In Cohen, S., & Young,
J. (Eds.), The Manufacture of News (pp. 226–43). London: Sage.
* Caple, H., & Bednarek, M. (2016). Rethinking news values: What a discursive
approach can tell us about the construction of news discourse and news photography.
Journalism, 17(4), 435–455.
* Messaris, P., & Abraham, L. (2001). The role of images in framing news stories. In
S. D. Reese, O. H. Gandy, Jr., & A. E. Grant (Eds.), LEA's communication series.
Framing public life: Perspectives on media and our understanding of the social
world (pp. 215-226). Mahwah, NJ, US: Lawrence Erlbaum Associates Publishers.
13. týden (15. prosinec): Prezentace cvičných analýz II