Téma č. 10:  Zákonodárná moc v ČR

   Vybrané kapitoly, kap. 3 a 4, přednášky, zákony o jednacích řádech sněmoven.

   

   1.      Je v Ústavě ČR zakotven princip dělby moci? Jaká jsou kritéria pro rozlišení takových
   mocí (funkcí) a na jakém stanovisku stojí Ústava ČR.

   2.      Vysvětlete  význam pojmu "zákonodárná moc",  jak jej chápe Ústava ČR  a dovoďte, jaké 
   to má právní  důsledky z hlediska výkonu státní moci v ČR.

   3.      Čtyři  poslanci strany A, za  které již nebyli náhradníci, se  vzdali  svého 
   mandátu.  V  Poslanecké  sněmovně proběhlo hlasování o  návrhu ústavního zákona. Pro  návrh se
   vyslovilo 119 poslanců. Byl návrh přijat?

   4.      Poslanec  A.N. vystoupil ze strany  X. Vedení jejího klubu předložilo předsedovi
   Poslanecké sněmovny dopis, ve kterém je obsaženo prohlášení  poslance A.N., že se  vzdává své
   funkce. Současně   požadovalo,  aby   předseda  prohlásil  nastoupení náhradníka  za
   poslance.  Jak takové  sdělení posoudíte  a jaké bude mít právní následky.

   5.      Během  jednání  v  Poslanecké  sněmovně  o návrhu zákonem vráceném  Senátem  byl 
   poslancem  A.N. předložen pozměňovací návrh. Jaká je v tomto případě povinnost předsedajícího?

   6.      Poslanecká  sněmovna  schválila  návrh  ústavního  zákona a postoupila jej Senátu. Ten
   se usnesl, že se návrhem zabývat nebude. Jaké jsou důsledky takového usnesení

   7.      Během schůze  Senátu  podal  senátor A.N.  interpelaci na ministra dopravy  ve věci
   zrušení  autobusových linek v  jeho volebním obvodu.  Jste poradcem ministra a  máte mu
   připravit stanovisko. Jaké jsou právní důsledky takové interpelace?

   8.      Za jakých podmínek může Poslanecká sněmovna změnit své již odhlasované usnesení?

   9.      Vyložte význam ověřování voleb poslanců a objasněte postup sněmoven v této věci včetně
   jeho možné kontroly.

   10.    Jak  vyložíte čl. 44 odst.  1 Ústavy ČR. Půjde  o doslovný výklad?

   11.    Vláda předložila  Senátu návrh  zákona a  spojila s  ním návrh   na  vyslovení  
   důvěry.  Senát   však  návrh   zákona neprojednal.  Jaké  to  má  právní  důsledky?  Změnila 
   by se situace, kdyby  byl návrh předložen Poslanecké  sněmovně a ta se následující den
   usnesla, že se návrhem zabývat nebude?

   12.    Jaké právní následky vyvolá v Poslanecké sněmovně zrušení politické strany?

   13.    Jaké právní následky vyvolá v Poslanecké sněmovně  vytvoření poslaneckého klubu?

   14.    Jaký je rozdíl v proceduře projednání návrhu zákona a mezinárodní smlouvy?

   15.    Po volbách 1996 byly politickými stranami v Poslanecké sněmovně vytvořeny poslanecké
   kluby o velikosti 73, 55, 27, 25 a 20 členů. Pro ústavněprávní výbor bylo navrženo, že bude
   tvořen 21 členy. Jaké bude jeho stranické složení?

   16.    Poslanec byl sněmovnou vydán k trestnímu stíhání pro vraždu. V dalším řízení však byl
   jeho čin překvalifikován a ublížení na zdraví. Poslanec žádá o zastavení stíhání, neboť pro
   takový trestný čin nebyl vydán. Posuďte a navrhněte řešení.

   17.    Poslanec byl sněmovnou vydán k trestnímu stíhání. Během vyšetřování uplynulo volební
   období. Poslanec byl znovu zvolen. Mohl kandidovat? Může být pokračováno v trestním stíhání?

   18.    Při hlasování o souhlasu s vysláním naší vojenské jednotky do Kosova Poslanecká
   sněmovna přijala usnesení, že má mít 800 příslušníků a Senát, že jich má být 350. Vláda
   následně vyslala jednotku o 350 osobách. Byl její postup správný? Jak bylo možno řešit
   nesoulad mezi sněmovnami.

   19.    Při první schůzi Senátu 4. funkčního období bylo přítomnost 81 osob s mandátem
   senátora. Při hlasování o prvním bodu programu konstatoval předsedající, že potřebný počet
   hlasů pro jeho schválení je 28. Jak to vysvětlíte. Kolik činilo kvorum? Během jednání o vydání
   poslance k trestnímu stíhání byl podán návrh, aby sněmovna návrh Policejního prezidia zamítla.
   Jak je o něm možno rozhodnout.

   20.    Jednací řády hovoří o volbách, jmenování, nominaci, ustavení, zřízení. Jaký je význam
   těchto pojmů a jak se od sebe liší.