Seminární práce Ústavní právo II podzim 2006 V seminární práce se vyžaduje se prokázání schopnosti: a) orientace v ústavním právu z hlediska analýzy problému a jeho přiřazení k institutům ústavního práva; b) podřazení problému pod několik základních pojmů, podle kterých budou vyhledávány prameny pro řešení; c) nalézt literaturu a judikaturu k danému problému, která umožní spolehlivou orientaci v problému a hledání otázek pro řešení; d) stručně vyložit písemnou formou daný problém. Pokud má někdo nápad na téma z oboru ústavního práva, kterým by se chtěl zabývat, je třeba toto téma dohodnout s vyučujícím. U ústavních stížností upozornit na rozhodnutí Ústavního soudu ČR, které řeší obdobný problém, formálně stačí, aby u ústavních stížností práce vypadala jako ústavní stížnost – není nutné úvody, závěry atd. Datum odevzdání: do 15.11.2006 včetně Témata se zadávají na semináři po dohodě s vyučujícím. 1. Je přijat zákon o dálnici z Prahy do Ostravy, kde bude uvedeno, že tato dálnice je ve veřejném zájmu (hypotetický zákon č. 223/2006 Sb, o dálnici – ve skutečnosti žádný takový zákon není, jen jsem si jej z cvičných důvodů vymyslela.) . Napište návrh na zrušení tohoto zákona Ústavním soudem ČR v zastoupení skupiny senátorů, proveďte ústavněprávní argumentaci. Dále napište vyjádření ministerstva dopravy ČR, které bude Vámi napadený zákon hájit (tedy argumentace pro). …………………………………………………………… 2. Najděte rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve volební věci Petra Pávka a sepište proti tomuto rozhodnutí v jeho právním zastoupení ústavní stížnost, obsahující ústavněprávně relevantní argumentaci. Zaujměte stanovisko, jaké jsou argumenty pro a proti v této věci a jak by dle Vašeho názoru měl rozhodnout Ústavní soud. ……………………………………………………………. 3. Navrhněte Ústavnímu soudu zrušení následujících ustanovení: Změna zákona č. 319/2001 Sb., o bankách Čl. II Zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. (část) a zákona č. 126/2002 Sb. (část), se mění takto: 1. V článku II, Přechodné ustanovení, se v prvním neočíslovaném odstavci za slova „u Moravia banky, a.s., Frýdek Místek, nyní v konkursu,“ vkládají slova „ u Kreditní banky Plzeň, a.s., nyní v konkursu, u Plzeňské banky, a.s., nyní v konkursu, u Union banky, a.s., nyní v konkursu“ 2. V článku II, Přechodné ustanovení, se za druhý neočíslovaný odstavec vkládá nový neočíslovaný odstavec následujícího znění: „Vkladatelům bank ani jiným osobám v souvislosti s výplatou dodatečné náhrady dle tohoto přechodného ustanovení zákona nenáleží jiné nároky než ty, které vyplývají z tohoto přechodného ustanovení zákona. Nárok dle tohoto přechodného ustanovení zákona se vztahuje na vkladatele těch bank výslovně uvedených v tomto ustanovení zákona, na vkladatele jiných bank se toto ustanovení nevztahuje a tito mají v případě nastalé neschopnosti banky dostát závazkům vůči vkladatelům nárok na náhradu ve výši stanovené zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. III Přechodné ustanovení Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“) vyplatí fyzickým a právnickým osobám, které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako banka u Pragobanky, a.s. Praha, nyní v konkursu, u Universal banky, a.s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia banky a.s., Frýdek Místek, nyní v Konkursu, u Kreditní banky Plzeň, a.s., nyní v konkursu, u Plzeňské banky a.s., nyní v konkursu, u Union banky, a.s., nyní v konkursu, (dále jen „banky“), popř. jejich dědicům, právním nástupcům a ručitelům jejich pohledávek nebo jejich právním nástupcům, dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí i zahraniční měně včetně depositních certifikátů a vkladových listů vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako banka až do výše 4 milionů Kč každému vkladateli, popř. jeho dědici, právnímu nástupci a ručiteli jeho pohledávek nebo jeho právnímu nástupci. Náhrada za pohledávky z anonymních vkladů, kterými se rozumí zejména vkladní listy na doručitele či depozitní certifikáty na doručitele, se poskytne pouze za podmínky, že takové pohledávky byly řádně přihlášeny v konkurzním řízení. Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až § 41g, mimo odstavce 2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům a právním nástupcům oprávněných fyzických a právnických osob a ručitelům jejich pohledávek nebo jejich právním nástupcům. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem bank ve výši práv vkladatelů bank na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto zákona musí být zahájena do 3 měsíců od účinnosti tohoto zákona. Jestliže před účinností tohoto zákona byla vkladatelům bank vyplacena za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí i zahraniční měně vedených u bank, náhrada až do výše 4 miliónů Kč jinou osobou než Fondem na základě dohody s Českou národní bankou jako orgánem bankovního dohledu, má tato osoba, popř. její právní nástupce, nebo postupníci pohledávek vzniklých z uspokojení takových pohledávek, (dále jen „oprávněná osoba“) vůči Fondu nárok na náhradu všech peněžních prostředků vynaložených k uspokojení pohledávek vkladatelů bank z jejich vkladů. Právo oprávněné osoby na náhradu peněžních prostředků z Fondu se promlčí uplynutím deseti let ode dne, který byl stanoven jako den zahájení výplaty náhrady vkladatelům bank bank až do výše 4 miliónů Kč. Vkladatelům bank ani jiným osobám v souvislosti s výplatou dodatečné náhrady dle tohoto přechodného ustanovení zákona nenáleží jiné nároky než ty, které vyplývají z tohoto přechodného ustanovení zákona. Nárok dle tohoto přechodného ustanovení zákona se vztahuje na vkladatele těch bank výslovně uvedených v tomto ustanovení zákona, na vkladatele jiných bank se toto ustanovení nevztahuje a tito mají v případě nastalé neschopnosti banky dostát závazkům vůči vkladatelům nárok na náhradu ve výši stanovené zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Proveďte podrobnou ústavněprávní argumentaci a uveďte, kdo je oprávněn tento návrh podat. …………………………………………………. 4. Existuje právní nárok na udělení státního občanství ČR, respektive subjektivní právo na státní občanství ? Uveďte argumentaci pro i proti. Jaký je poslední vývoj judikatury Nejvyššího správního soudu a právní teorie v této otázce. ……………………………………………………… 5. Rozšiřování subjektů oprávněných v rámci tzv. restitucí v rozhodování Ústavního soudu ČR. Stanovisko Ústavního soudu ČR , Výboru pro lidská práva OSN a Evropského soudu pro lidská práva k otázce podmínky státního občanství ČR pro restituce. Váš osobní právně proargumentovaný názor k této otázce (je třeba uvést argumenty pro i proti). ………………………………………………………… 6. Liší se od sebe nějak situace, * Když předseda parlamentní politické strany řekne do sdělovacích prostředků, že pan XY (osoba bez jakéhokoli veřejného angažmá) je primitiv. * Když osoba bez jakéhokoli veřejného angažmá v soukromém rozhovoru s pěti osobami řekne o aktérovi reality show, že je primitiv * Když novinář v tištěném médiu napíše, že prezident republiky je primitiv * Když novinář v Českém rozhlase řekne, že prezident republiky je primitiv. Pokud by se chtěl nařčený primitiv domáhat ochrany své osobnosti, jaký způsob postupu mu navrhnete (včetně zhodnocení ústavní konformity tohoto postupu). Očekávám odkazy na příslušná rozhodnutí Ústavního soudu ČR či ESLP v podobných případech. …………………………………………………………. 7. Město Brno je stoprocentním akcionářem společností Dopravní podnik města Brna, a.s. a Technické služby města Brno, a.s. Obě tyto společnosti mají reklamní plochy (v dopravních prostředcích a na veřejných plochách). Zastupitelstvo města (tedy jeho politická většina) se rozhodla, že by bylo dobré přesunout hlavní nádraží asi o jeden kilometr někam jinam, asi čtvrtina obyvatel města a některé významné nevládní organizace si myslí, že by bylo dobré, aby nádraží zůstalo tam, kde je. Obě městské společnosti odmítly pronajmout své reklamní plochy organizaci Nádraží v centru, která chtěla zveřejnit názor proti přesunutí nádraží s tím, že jejich reklama je v rozporu s rozhodnutím zastupitelstva města Brna. Doporučte způsob právně konformního postupu pro skupinu Nádraží v centru, která s tímto postupem nesouhlasí. (problém byl ve skutečnosti kompromisně vyřešen, jde mi o hypotetické dořešení právní cestou bez kompromisů) ………………………………………………………………………….. 8. Z hlediska lidskoprávního proveďte argumentaci, proč je zdravotnické zařízení povinno poskytnout zdravotnickou dokumentaci pacientům a proč je zdravotnické zařízení před jakýmkoli nevratným zásahem do zdravotního stavu pacienta povinno získat jeho souhlas (např. sterilizace) – i s přihlédnutím k mezinárodním závazkům ČR. Proveďte kritiku aktuální pozitivněprávní úpravy. …………………………………………………………………………… 9. Z judikatury Ústavního soudu ČR vysvětlete pojem „právní předpis“. Zaujměte stanovisko, zda Ústavní soud ČR může a má rušit interní normativní instrukce (k tomu je třeba definovat, co je to interní normativní instrukce) a ilustrujte to na judikatuře Ústavního soudu ČR. ………………………………………………………………………………… 10. Vysvětlete vztah mezi ideologickou neutralitou státu, zakotvenou v Ústavě, a náboženskými právy v Listině základních práv a svobod. Mají být vůbec v Listině zakotvena určitá privilegovaná práva církví a náboženských společností, když je většina Čechů ateisty ? Argumenty pro i proti. ……………………………………………………………………………………. 11. Novelizace španělské ústavy ve směru ochrany přírody a práv zvířat. Zjistěte aktuální stav, proveďte překlad textu a srovnání s českou úpravou a případnými jinými zahraničními úpravami. . ……………………………………………………………………………………. 12. Měl by být orgán ombudsmana (Veřejný ochránce práv) zakotven v Ústavě ČR ? Důvody pro i proti. Proveďte ústavněprávní argumentaci, že by nyní nebylo možno obyčejným zákonem tento orgán zrušit (včetně protiargumentace, že to možné je). …………………………………………………………………………………… 13. Pokus o vymezení pojmu volební chyby a volebního deliktu v ČR. Vysvětlit tyto pojmy dle české soudní judikatury a dostupné české právnické literatury. ……………………………………………………………………………………. 14. Rozeberte problematiku poznámek pod čarou v právních předpisech v judikatuře Ústavního soudu, legislativě a právní teorii. ……………………………………………………………………………………… 15. Vaše stanovisko k zavedení volební povinnosti. Právní i politologické argumenty pro i proti. …………………………………………………………………………………. 16. Existuje v ČR právo na azyl? Prostudujte ústavní a mezinárodněprávní úpravu, judikaturu Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu a vývoj české legislativy. Doporučuji i exkurz do mezinárodně právní úpravy. ……………………………………………………………………………….. 17. Vysvětlete dle platné ústavněprávní úpravy rozdíl mezi evidencí a registrací právnické osoby. Najděte pozitivněprávní úpravu na úrovni obyčejného práva i případné její problémy, proveďte zhodnocení aktuální judikatury a legislativy v této otázce. Zabývejte se i kontextem stávající úpravy a nového návrhu občanského zákoníku. ……………………………………………………………………………….. 18. Inzerát na místo úředníka obce obsahuje tuto větu: Naše obec podporuje zdravý životní styl, a proto nepřijímáme do zaměstnání kuřáky, obézní, osoby závislé na drogách a alkoholu, vlastníky osobních automobilů a osoby, které netřídí domovní odpad. Je takovýto požadavek ústavně konformní, případně které jeho části nejsou ústavně konformní a proč. Byl by rozdíl, kdyby se jednalo o místo ve státním orgánu či soukromé firmě ? Pokud by byly skutečně tyto požadavky vyžadovány, má např. obézní kuřák nějakou právní ochranu pro případ nepřipuštění do výběrového řízení. Pokud ano, tak jakou ………………………………………………………………………………. 19. Ústavně právní aspekty „klecových lůžek“. Nejprve se zabývejte pozitivněprávní úpravou, tedy které právní či jiné předpisy a jak upravují užívání klecových lůžek. Dále zaujměte ústavněprávní stanovisko k této právní úpravě, posuďte, zda je či není ústavně konformní a do jakých základních práv a svobod by mohla tato úprava zasahovat. Jaké je stanovisko Veřejného ochránce práv k této otázce. ………………………………………………………………………………… 20. Napište návrh na zrušení stávající právní úpravy daně z převodu nemovitostí k Ústavnímu soudu ČR. Proveďte hlavní argumentaci případné protiústavnosti této právní úpravy. ……………………………………………………………………. 21. Bůh a ústava. Zamyšlení nad tím, zda je nějak v našem ústavním pořádku reflektována společenská role náboženství a provést případná doporučení de constitutionae ferenda. Provést citace k této problematice alespoň z pěti různých pramenů, které se od sebe názorově liší. …………………………………………………………………….. 22. Jak byste postupovali, pokud by ve Vašem civilním řízení docházelo k průtahům (např. vymáhání náhrady škody proti jiné fyzické osobě). V čem spočívá protiústavnost průtahů řízení. Jak poznáte, že už se v daném případě již jedná o průtahy, které jsou v rozporu s českým ústavním pořádkem a mezinárodním právem. Existuje nějaká sankce za protiústavní průtahy, pokud ano, tak jaká a vůči komu. …………………………………………………………………….. 23. Napište ústavní stížnost na níže popsanou situaci: Pan Petr Novák byl rozsudkem Městského soudu v Brně, sp.zn. 3T 30/98 ze dne 17.2.2003 zproštěn obžaloby pro trestný čin vydírání dle ust. §235 trestního zákona, i když po provedení všech důkazů trvaly pochybnosti o vině obžalovaného, a to i za použití zásady in dubio pro reo. Krajský soud v Brně jako soud odvolací svým usnesením ze dne 29. 2. 2004 tento rozsudek zrušil a nařídil soudu prvního stupně provést ještě výslech několika dalších svědků. Městský soud v Brně poté, co vyslechl všechny tyto svědky, kteří nijak nepotvrzovali vinu obžalovaného, vydal dne 21. 12. 2004 opět zprošťující rozsudek. Krajský soud jako opět soud odvolací svým usnesením sp. zn. 8 To 159/96 ze dne 22.5. 2005, i tento rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně s tím, že mu vytkl hodnocení důkazů v rozporu s § 2 odst. 6 trest. řádu, tedy v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů. Krajský (odvolací) soud neuvedl, v čem konkrétně toto porušení spatřuje. Zároveň nařídil, aby byla věc projednána a rozhodnuta jiným samosoudcem, aniž by toto své rozhodnutí jakkoliv odůvodnil. Rozsudkem sp. zn.. 3T 30/98 ze dne 26. 9. 2005 vydaným jinou samosoudkyní byl poté obžalovaný Petr Novák uznán vinným ze spáchání trest. činu dle § 235 trest. zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců podmín. odložený na zkušeb. dobu 18 měsíců. Petr Novák podal proti tomuto rozsudku odvolání ke Krajskému soudu v Brně, který svým usnesením sp.zn. 8 To 224/05 ze dne 4.6.2006, toto odvolání zamítl a uvedl, že se plně ztotožnil s rozsudkem soudu prvého stupně, na jehož odůvodnění v podrobnostech odkázal. …………………………………………………………………. 24. Napište ústavní stížnost na níže popsanou situaci: Pan Vopička byl obviněn a následně odsouzen Krajským soudem v Praze za trestný čin loupeže, který měl spáchat přepadením kamionu s cigaretami. Jako hlavní důkaz při prokazování jeho účasti na trestné činnosti byly použity výpisy hovorů z jeho mobilního telefonu, které nejenom prokázaly rozhovory pana Vopičky s dalšími obviněnými, ale i místo a čas konání hovoru. Tyto výpisy však byly orgány činnými v trestním řízení získány ještě před sdělením obvinění. Pan Vopička se proti rozsudku odvolal k Vrchnímu soudu v Praze a ten jeho odvolání jako bezdůvodné zamítl. Pan Vopička si podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, který toto dovolání odmítl. ……………………………………………………………………. 25. Napište ústavní stížnost na níže popsanou situaci: Proti Anně Nové byla podána u Okresního soudu v Hodoníně žaloba o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu č. 8 ve 3. poschodí, Velkomoravská ul. 12, Hodonín. Výpověď z nájmu byla Anně Nové dána z důvodu hrubého porušení povinnosti vyplývajících z nájmu bytu, čehož se měla dopustit tím, že pronajatý byt bez souhlasu pronajímatelů přenechávala do pronájmu třetí osobě. Rozsudkem č. j. 3 C 585/96-45 ze dne 13.12.1996 rozhodl Okresní soud v Hodoníně tak, že přivolil žalobcům k výpovědi dané Anně Nové s tím, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která započne prvním dnem kalendář. měsíce následujícího po právní moci rozsudku. Současně soud stanovil, že je žalovaná povinna byt vyklidit a vyklizený jej předat kdo tří dnů po uplynutí výpovědní lhůty. Anna Nová se proti tomuto rozsudku odvolala ke Krajskému soudu v Brně. V odvolání namítala, že soud prvního stupně náležitě nezjistil skutkový stav věci a pochybil i z hlediska věcného a právního posouzení. Soud prvního st. vycházel předevsím z výslechu svědkyně Aleny Blánové, která je však vůči Anně Nové zaujatá. Anna Nová dále nebyla jejímu výslechu přítomna, byla řádně a včas omluvena, nemohla se tudíž k její výpovědi vyjádřit. Anna Nová znovu uvedla, že v bytě s ní ve společné domácnosti, nikoli jako podnájemnice, žije Yoko Onno, japonská stát. příslušnice, která zde studuje. Dále dodala, že byt užívá trvale a navrhl k prokázání tohoto výslech dalších svědků. Vzhledem k těmto skutečnostem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil, nebo změnil tak, že se žaloba zamítá. Krajská soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející, doplnil dokazování výslechem svědkyně Yoko Onno a svědkyně Anny Blánové a zprávou obec. úřadu z místa, v němž je situovaná nemovitost a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Krajský soud rozsudkem č.j. 6C 858/97-20 ze dne 9.3.1998 potvrdil rozsudek prvního st. Nejvyšší soudu ČR dovolání Anny Nové odmítl …………………………………………………………………………… 26. Napište ústavní stížnost na níže popsanou situaci: A.B. uvedl, že vedl při před soudem první instance, soudní poplatek neuhradil a soud vydal usnesení o zastavení řízení. Dne 23.6.1997 uhradil poplatek do rukou úředníka pokladny soudu a tím splnil povinnost zaplatit soudní poplatek do konce lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení soudem první instance. Úředník soudu poplatek přijal, ač tento způsob úhrady soudního poplatku zákon nezná. Soud vydal rozhodnutí o vrácení tohoto poplatku. A.B. bylo sděleno, že poplatek byl na účet soudu připsán až po uplynutí lhůty k zaplacení dne 25. 6. 2002, a k tomuto datu podala účtárna soudu zprávu o úhradě soudního poplatku. ………………………………………………………………………………… 27. Napište ústavní stížnost na níže popsanou situaci: Pan Jan Novák byl obviněn z test. činu krádeže podle § 247 odst. 1, 4 tr.z., poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1) tr.z. a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr.z. Byl vzat do vazby z důvodů uvedených v ustanovení § 67 odst. 1) písm. a,b tr.z. Na návrh Okresního st. Zastupitelství byla usnesením Okres. soudu v Prostějově vazba prodloužena. Jan Novák podal stížnost. Krajský soud v Brně napadené rozhodnutí zrušil a rozhodl o novém prodloužení vazby. Své rozhodnutí odůvodnil poukazem na ustanov. § 67 odst 1. ) písm b) tr.z., přičemž důvody koluzní vazby, dle jeho přesvědčení, vyplývají především z postojů Jana Nováka, který nejprve uvedl výpověď, kde doznal trestnou činnost, která mu byla kladena za vinu, avšak když byl vyslýchán po sdělení obvinění, své postoje změnil, což vysvětlil chováním vyšetřovatele a vynucováním doznání. Krajský soud z tohoto dovodil evidentní snahu vyhnout se trestní odpovědnosti a působení v rámci dokazování ve svůj prospěch, což dle přesvědčení odvolacího soudu plně postačuje k vyjádření existence důvodu koluzní vazby. ……………………………………………….. 28. Popište další postup v níže popsané situaci – jaké má paní Vomáčková další možnosti – došlo ze strany soudu k protiústavnímu jednání ? Paní Vomáčková podala dne 16. 1. 1998 u Okresního soudu v Blansku žalobu na firmu PBC, s. r. o. a požadovala po ní zaplatit částku 52000,- Kč s příslušenstvím jako náhradu škody, způsobené firmou PBC, s.r.o. při provádění drobných stavebních úprav jejího domu v Blansku, kterou firma prováděla a při které mu zničila obraz od akademického malíře A. Borna, oceněný znalcem na 52000,- Kč. Jelikož po dobu jedenácti měsíců od podání žaloby paní Vomáčkové od Okres. soudu v Blansku neobdržela ohledně své žaloby žádné sdělení, dotázala se dopisem z 16.12.1998 doručeným soudu 20.12.1998 předsedy soudu., co je ve věci podnikáno. Odpověď nedostal a proto dne 4.2.1999 podala předsedovi Okresního soudu stížnost na průtahy v řízení. Ani na tuto stížnost nedostal od nikoho žádnou reakci, a proto se dne 18.9.1999 obrátila na předsedu Krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti předsedou Okresního soudu. Předseda Krajského soudu dopisem z 21.6.2000 doručeným dne 23.6.2000 paní Vomáčkové slíbil záležitost přešetřit. Do listopadu 2003 se však nic nestalo. ………………………………………………………………………. 29. Popište nějakou právní situaci, v níž se jedná o retroaktivitu pravou a o retroaktivitu nepravou, a to jednu v oblasti civilněprávní a jednu v oblasti trestněprávní . Která z nich a proč je v rozporu s ústavním pořádkem. Definujte, co se myslí retroaktivitou pravou a co retroaktivitou nepravou. Popište judikaturu Ústavního soudu k této otázce. ……………………………………………………………………… 30. Volné téma dle dohody s vyučujícím. ……………………………………………………………………….