Justice - 8  - pokračování 234

   

   Povinnost vznést dotaz na ESD podle odst. 3 čl. 234

   

   odst. 2: - vyvstane-li taková otázka ....

                - považuje-li soud rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vydání rozsudku

               zde je možnost uvážení

   

   odst. 3: - vyvstane-li taková otázka ....

               zde není možnost uvážení, vyvstala-li otázka

   

   Co znamená "vyvstala-li otázka"?

   

   Existence reálného (interpretačního) problému. Kdo posoudí existenci tohoto problému? Jedině
   soud, který rozhoduje, nikoli strany. Má-li soud za to, že problém neexistuje (např.
   interpretace se mu jeví jasnou), otázka nevyvstala. Stanoviska stran nejsou rozhodující.

   

   

   Soudy podle odst. 3 čl. 234

   

   Soud, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva.

   Jak toto interpretovat?

   

   Abstraktní teorie - institucionální stránka. Vychází z postavení soudu v soudní soustavě
   členského státu. Jedná se o soudy posledního stupně.

   

   Konkrétní teorie - zda v konkrétním případě je opravný prostředek možný bez ohledu na
   postavení soudu v soudní soustavě.

   

   ESD i teorie se kloní ke konkrétní teorii (teleologický výklad). Co je smyslem tohoto
   ustanovení? Zabránit vzniku vnitrostátní judikatury, která by byla v rozporu s komunitárním
   právem.

   Rozhodnutí Costa v. ENEL 6/64: italský smírčí soudce je v hierarchii italských soudů na
   nejnižším stupni, avšak v daném případě pro nepatrnou hodnotu sporu nebyl možný opravný
   prostředek.

   ESD: "...podle tohoto článku jsou národní soudy, proti jejichž rozhodnutí, jako v tomto
   případě,není opravných prostředků, povinny předložit danou otázku ESD k rozhodnutí."

   

   

   O jaký opravný prostředek se má jednat?

   

   Logický výklad: opravný prostředek, který může kdykoli podat strana, tedy v ČR řádný opravný
   prostředek (odvolání).

   Obecně platí: Rozhodnutí národního odvolacího soudu, které může být napadeno stranami sporu
   před soudem nejvyšším, není rozhodnutím podle odst. 3.

   

   

   České procesní právo:

   

   Zcela jistě nejsou opravnými prostředky podle odst. 3

   - milost prezidenta republiky,

   - ústavní stížnost,

   - žaloba k ESLP ve Štrasburku,

   - obnova řízení,

   - stížnost pro porušení zákona v trestním řízení,

   - žaloba pro zmatečnost.

   

   Diskutabilní je dovolání v občanském a trestním řízení. Je to sice mimořádný opravný
   prostředek, ale běžně používaný, a to i z důvodu chybného výkladu práva v řízení, což je
   podstatné z hlediska účelu čl. 234. Naproti tomu budeme-li považovat dovolání za opravný
   prostředek ve smyslu odst. 3 čl. 234, vylučujeme z této kategorie všechny případy, kdy
   rozhodují odvolací soudy v občanském a trestním řízení.

   

   Není pochyb, že soudy podle odst. 3 budou vždy Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Ústavní
   soud.

   

   

   Otázky týkající se platnosti předpisu komunitárního práva

   

   Vzhledem k tomu, že jedině ESD může takovou otázku rozhodnout, nemají zde národní soudy
   možnost uvážení (nemohou posoudit, zda je příslušný komunitární předpis platný). Proto je v
   případě pochybností prakticky povinnost vznést dotaz nejen pro soud podle odst. 3, ale i pro
   soud podle odst. 2. (Potvrzeno judikátem Foto-Frost 314/85.) Nerespektování tohoto pravidla by
   narušilo základ komunitárního právního řádu - národní soud nemůže "odhadovat" platnost
   komunitárního předpisu, vznikla-li o jeho platnosti reálná pochybnost.

   

   

   Výjimky z povinnosti předložit předběžnou otázku ESD podle odst. 3

   

   Rozhodující judikát: CILFIT 283/81.

   

   1,. Otázka není pro daný případ relevantní - nevyvstala. Odpověď nemůže ovlivnit řešení daného
   případu. Povinnost vůbec nevznikla.

   

   2. Acte éclairé (objasněný akt). Otázka již byla předmětem rozhodnutí ESD (precedenční
   charakter rozsudků ESD, nástroj k předcházení zahlcenosti ESD). Musí jít o identickou otázku
   nebo o ustálenou judikaturu ESD, která má precedenční charakter.

   

   3. Acte clair. Výklad je bez dalšího naprosto zjevný a jasný, je možno rovnou aplikovat. Je to
   ve svých důsledcích totéž jako bod 1. Acte clair zahrnuje i acte éclairé (ustálená
   judikatura). Při aplikaci doktríny acte clair však ustálená judikatura existovat nemusí.

   

   Podmínky pro aplikaci acte clair: Soud musí být přesvědčen o tom, že otázka je jasná i pro
   jiné soudy (jiných členských států). Ohled je třeba brát na

   - různé jazykové verze a jejich soulad,

   - autonomnost výkladu,

   - metody výkladu.

   

   

   Reakce na porušení povinnosti podle čl. 234 odst. 3

   

   Právo ES

   

   Žádná reakce. Nejde o porušení práva podle čl. 226 an., ledaže by šlo o soustavnou judikaturu
   soudů členského státu, která je v rozporu s právem ES, resp. s jeho výkladem.

   

   

   Vnitrostátní (české) právo

   

   Jedinou cestou je uplatnění práva na zákonného soudce (závažná vada řízení). Napadat lze jen
   nepředložení otázky, nikoli její předložení (to snad jen z hlediska trvání řízení).

   

   Tři předpoklady, které ČR splňuje:

   - ústavní soudnictví,

   - právo na zákonného soudce (Listina základních práv a svobod, čl. 38 odst. 1),

   - možnost ústavní stížnosti jednotlivce.

   

   Je tímto zákonným soudcem ESD? Diskutabilní. Ten rozhoduje jen o obsahu aplikovaného práva,
   nikoli o věci samé. (Kontrola čistoty řízení.)

   Podle čeho by měl Ústavní soud porušení povinnosti zahájit řízení o předběžné otázce
   posuzovat? Podle komunitárního práva?