JUDr. Jana Dudová, Ph.D. Prevence v právu životního prostředí Pojem "veřejný zájem na ochranu životního prostředí" Princip prevence jako nosný princip v právu životního prostředí - zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, - zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, - zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií), - zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, - zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, - zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění. 1. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Stanovení hlavních zásad při tvorbě a ochraně životního prostředí: - předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí (především opatřeními přímo u zdroje), - využívat území nebo přírodní zdroje, provádět nebo odstraňovat stavby jen po zhodnocení jejich vlivu na životní prostředí, - zabezpečit při zavádění do výroby, oběhu či spotřeby technologií, výrobků a látek (nebo při jejich dovozu), aby tyto výrobky a látky splňovaly podmínky ochrany životního prostředí a aby byly posouzeny z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí. 2. Územní plánování Koordinace výstavby, využití území a zásady jeho organizace jsou řešeny územním plánováním. Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací dokumentace (ÚPD), územně plánovací podklady (ÚPP) a územní rozhodnutí. Územně plánovací dokumentace (ÚPD) Současně platné legislativní předpisy stanovují tyto druhy ÚPD: ˙ územní plán velkého územního celku (ÚPN VÚC), ˙ územní plán obce (ÚPO), ˙ regulační plán (RP). Územně plánovací podklady (ÚPP) Územně plánovací podklady slouží zejména jako podklad pro zpracování, případně pro změny územně plánovací dokumentace. V případě, že není zpracována ÚPD, slouží jako podklad pro územní rozhodování. Územně plánovacími podklady jsou: ˙ urbanistická studie, ˙ územní generel, ˙ územní prognóza, ˙ územně technické podklady (ÚTP). Územní řízení a územní rozhodnutí Územní řízení je proces vedený příslušným stavebním úřadem, ve kterém se rozhoduje o umístění staveb, změnách využití území a dle kterého jsou chráněny důležité zájmy v území. Výsledkem je jeden z pěti druhů územního rozhodnutí: ˙ umístění stavby, ˙ využití území, ˙ chráněné území nebo ochranné pásmo, ˙ stavební uzávěra, ˙ dělení nebo scelování pozemků. 3. Prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, upravuje zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií). Zákon upravuje povinnosti právnických a fyzických osob, které vlastní nebo užívají objekt nebo zařízení, jež jsou předmětem úpravy dle uvedeného právního předpisu. povinnost provozovatele objektu či zařízení: - sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie (touto povinností není přitom dotčeno pojištění podle zvláštního předpisu), - zhodnotit rizika závažné havárie, - zařadit objekt nebo zařízení do příslušné skupiny dle přílohy k tomuto zákonu a provést oznámení o takovém zařazení krajskému úřadu, - zpracovat bezpečnostní program prevence závažné havárie v případě, že objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A (podle § 3 odst. 3 tohoto zákona), - zpracovat bezpečnostní zprávu a havarijní plán 4. Zákon č.356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích upravuje práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob: - při klasifikaci a zkoušení nebezpečných vlastností, - balení a označování, - uvádění na trh nebo do oběhu a při vývozu a dovozu chemických látek - vymezuje působnost správních orgánů při zajišťování ochrany zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky chemických látek a chemických přípravků. Chemické látky a přípravky jsou hodnoceny, zkoušeny, registrovány a baleny zejména z hlediska jejich vlivu a životní prostředí a zdraví člověka. Celý režim zákona je založen na principu prevence před nežádoucími účinky chemických látek a přípravků. 5. Posuzování vlivů na životní prostředí -- EIA - Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování -- blíže viz samostatná přednáška. 6. Integrovaná prevence a omezování znečištění - IPPC Pojem "integrovaná prevence" zavádí zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC - Integrated Pollution Prevention and Control), o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Týká se především velkých průmyslových a zemědělských podniků, výrobců potravin a krmiv, provozovatelů skládek, spaloven atd., uvedených v příloze 1 zákona. - pro provozovatele povinnost ve stanovených lhůtách získat tzv. integrované povolení pro provoz zařízení. Tato povolení jsou vydávána krajskými úřady nebo Ministerstvem životního prostředí ČR - aplikace nejlepších dostupných technik (BAT) má za cíl v dlouhodobém horizontu nejen zlepšení životního prostředí, ale především úsporu nákladů. V důsledku použití moderních technologií klesnou investice do surovin, materiálů a energie. - povolovací řízení -- vztahuje se správní řád - lhůty pouze pořádkové, nelze tedy sankcionovat jejich nedodržení. Možný postih správního úřadu vyplývá např. ze správního řádu, zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) a některých dalších předpisů.