Pozemky pokryté vodami Platná právní úprava: z. 254/2001 Sb., o vodách z. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny z. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP + SEA z. 17/1992 Sb. o ŽP, složka ŽP, ekologická újma, z. 50/1976 Sb., stavební zákon z. 258/2000 Sb.o OVZ z. 164/2001 Sb., lázeňský zákon z. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích Předmět: 1) pozemky, na nichž se nacházejí vody, resp. pozemky s vodami sousedící 2) vztahy FO a PO k těmto vodám a pozemkům, jakož i stavbám, s nimiž vody bezprostředně souvisí 3) trvale udržitelné užívání vod (srov. trvale udržitelný rozvoj - § 6 z. o ŽP: rozvoj, který současným a budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů), VKP dle ZOPK - pozemky pokryté povrchovými vodami tekoucí (průtočné) netekoucí (neprůtočné) - pozemky sousedící s vodním tokem - pozemky s vodami podzemními - pozemky, na nichž je umístěno vodní dílo povrchové vody - vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu podzemní vody - přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami, též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních právní povaha vod -- res nullius Za povrchové a podzemní vody se nepovažují vody, které byly z těchto vod odebrány (§ 3) minerální vody a přírodní léčivé (z. 164/2001 Sb., tzv. lázeňský zákon) -- VZ se vztahuje jen potud, pokud to výslovně stanoví důlní vody -- pro účely VZ se jedná o vody povrchové, popř. podzemní -- a VZ se na ně vztahuje, pokud zvl. zákon nestanoví jinak (z. 44/1988 Sb.). odpadní vody - § 38 VZ: vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách a zařízeních, pokud mají po použití změněnou jakost (a to složení i teplotu). Uvedené ust. uvádí i negativní výčet odpadních vod (např. nepoužité minerální vody apod.). Přímé vypouštění odpadních vod do vod povrchových nelze povolit. pitná voda - § 3 a násl. z. 258/2000 Sb. -- § 29 VZ - zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou + režim kompenzace ztráty nebo podstatného snížení množství odběru (zhoršení jakosti) ve zdroji podzemních vod -- a to v souvislosti s provozní činností. -- náhrada škody tomu, kdo má povoleno odebírat vodu z podzemního zdroje, -- opatření k obnovení původního stavu (opatření náhradního zdroje) -- není-li o možné a účelné, pak jednorázová náhrada, odpovídající snížení hodnoty nemovitého majetku (ve sporech o náhradu škody nebo její výši rozhoduje soud). vodní toky - § 43 a násl. - jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. V pochybnostech rozhodne VÚ. koryta VT - § 44 VZ: a) protéká-li VT po pozemku, který je evidován v KN jako vodní plocha -- tento pozemek b) není-li pozemek evidován v KN jako vodní plocha, pak je korytem VT část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území. vodní díla - stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod apod. - § 55 a násl. VZ. Jedná se m.j. i o studny, ČOV, stavby vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních objektů...... - spec. stavby k vodohospodářským melioracím pozemků Speciální ochrana: vodní útvar - vymezené významné soustředění povrchových (např. v jezeru, vodní nádrži, korytě VT) nebo podzemních vod ( v příslušném kolektoru) v určitém prostředí vodní zdroj -- povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely nakládání s vodami - označení pro všechny druhy užívání vod, případně i pro další činnosti, které souvisí s vodními zdroji a mohou ovlivnit jejich vydatnost nebo kvalitu vody v nich. povinnosti pro každého -- k vodám i stavbám (v souvislosti s ochranou vod) Vodoprávní úřad může obecné nakládání ve veřejném zájmu bez náhrady upravit. Působnost jiných správních úřadů přitom VZ není dotčena.(např. užívání vod ke koupání dle z. 258/2000 Sb.). Ve veřejném zájmu je možné uložit ze strany VÚ povinnost umožnit užívání vod jinému, resp. rozhodnout o vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva. Dojde-li ke změně podmínek (např. při změně stanoveného minimálního zůstatkového průtoku), může VÚ rozhodnutí z vlastního podnětu nebo na návrh změnit nebo zrušit. Povolení k některým činnostem: - vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích - k těžbě písku, štěrku, bahna (s výjimkou bahna k léčivým účelům), valounů apod. z pozemků, na nichž leží koryto VT -- osoba oprávněná zpracovává dokumentaci, kterou předává VÚ a správci VT povolení se nevyžaduje, vykonává-li uvedené činnosti správce VT nebo vlastník VD či vlastník lesa z důvodu obnovy porostů - k pracím (blíže specifikovaným v § 14 VZ) spojeným se zásahem do pozemku na němž se nachází VT - -stavební povolení VÚ k vodním dílům (udržovací práce, které by mohly ovlivnit ŽP pouze vlastník ohlásí VÚ). Dle § 15 odst. 4 VZ VÚ vykonává působnost speciálního stavebního úřadu dle § 120 SZ (podléhá ohlášení i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií) - k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace (stavební úřad je při povolení vázán max. emisními standardy, povolení se vydává pro každou jednotlivě vymezenou technologickou výrobu, u výrobního areálu se povolení k vypouštění vydává k místu výpusti z tohoto zařízení. Souhlas - k takovým činnostem, u kterých není třeba povolení, ale mohou ovlivnit vodní poměry. Je závazný pro orgány, které rozhodují o povolení stavby, terénní úpravy apod. Ve smyslu § 115 VZ postupují VÚ podle správního řádu. (např. ke stavbám na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta VT, k dálkovým potrubím, ke stavbám k těžbě nerostů, ke stavbám do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze VT apod.). Vyjádření - k umístění, změně, odstranění stavby, která může ovlivnit vodní poměry. I k využívání zdrojů přírodní minerální vody osvědčených podle lázeňského zákona. Není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje povolení či souhlas. Plošná ochrana vodních zdrojů - ochrana podzemních vod - § 29 - ochranná pásma vodních zdrojů - § 30 -- vždy se jedná o veřejný zájem - citlivé oblasti (vodní útvary povrchových vod -- dochází nebo v blízké budoucnosti může být negativně ovlivněna jakost vod -- stanoví vláda nařízením)- § 32 -- vazba na přípustné znečištění odpadních vod - zranitelné oblasti (vyskytuje se koncentrace znečištění, stanoví vláda nařízením)-§33 -- omezený režim pozemku na základě tzv. Akčních programů -- používání a skladování hnojiv, střídání plodin, protierozní opatření ochrana vodních poměrů (obecná klausule): § 27 - vlastníci pozemků jsou povinni v návaznosti na z. o ochraně ZPF, lesní z. apod. zajistit péči o pozemky tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Právní nástroje ochrany vod Informační systém veřejné správy (MZ a MŽP) podle z. 365/2000 Sb. -- taxativně vymezená správa informačního systému pro MZ a MŽP. Plánování v oblasti vod -- nově : soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát. Účelem je vymezit a harmonizovat veřejné zájmy a) ochrany vody jako složky ŽP -- blíže v § 23a b) ochrany před povodněmi c) trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a pro potřeby zásobování pitnou vodou. - Plán hlavních povodí -- vztahuje se EIA, strategický dokument (SEA), musí být v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, schvaluje vláda, závazné části Plánu vyhlásí vláda nařízením, aktualizuje se min. každých 6 let. - plány oblastí povodí -- konkrétní cíle pro dané oblasti povodí - programy opatření (z. 305/2000 Sb., o povodích) -- hlavní nástroje k dosažení cílů plánů (viz výše). Opatření je třeba uskutečnit do 3 let od schválení plánů. Obsahují základní a doplňková opatření, cíle a ochranu pro příslušný vodní útvar. MZ ve spolupráci s MŽP a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí. Všechny plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro ÚP, územní rozhodování, vodoprávní rozhodování a povolování staveb. Dotýká-li se vodoprávní řízení - ochranných pásem přírodních. léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod, pak povinnost zpracovatele projednat s Ministerstvem zdravotnictví - chráněných území a ochranných pásem dle z. OPK, pak povinnost zpracovatele projednat s Ministerstvem ŽP Ekonomické nástroje ochrany vodních zdrojů a útvarů 1) Platba za odebrané množství podzemní vody 2) Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Odložení a prominutí části poplatků 3) Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních 4) Platba k úhradě správy VT a správy povodí 5) Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů zejména pro: činnost správy povodí, správu drobných vodních toků, zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod, obnovu vodních děl a VT, i po povodni 6) Úplaty za užívání vodních děl jinými osobami pokud dle § 57 VZ má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný než vlastník díla, je povinen podílet se na náhradě nákladů na údržbu tohoto díla. Institucionální zabezpečení ochrany vodních zdrojů a útvarů Správa VT VZ - významné VT a drobné VT - § 47 a násl. VZ k nejvýznamnějším povinnostem patří - sledovat stav koryt a pobřežních porostů z hlediska funkcí VT - péče o koryta VT a břehové porosty - vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami souvisejícími s VT - oznamovací povinnost u hlediska narušení ekolog. stability území VÚ - spolupráce při zneškodňování havárií na VT VZ dále blíže specifikuje navíc povinnosti správců významných VT Správu významných VT zajišťují právnické osoby podle z. 305/2000 Sb., dále jen správci povodí. Spolupracují se správci drobných VT a pověřenými odbornými subjekty v rámci celé oblasti povodí. Správu drobných VT zajišťují - obce, jejichž územím drobné VT protékají - FO nebo PO jimž drobné VT slouží nebo souvisejí s jejich činností, musí být určeny MZ. V současné době se jedná předevšímo ZVHS a Lesy ČR Oprávnění správců VT: vstupovat na cizí pozemky (zákon blíže specifikuje za jakých podmínek) - § 49 tomu korespondují povinnosti - vlastníků pozemků na nichž se nachází koryto VT - vlastníků pozemků sousedících s korytem VT - vlastníků staveb a zařízení v korytech VT nebo sousedících s nimi (nepříliš jasná formulace, neboť např. povinnost odstraňovat překážky z VT mají jak vlastníci pozemků s korytem VT, tak i správce VT) Výkon státní správy VÚ a ČIŽP - MŽP pouze ve věcech dle § 108/2 VZ, zejména: - ochrana množství a jakosti povrchových a podzemních vod - zjišťování a hodnocení stavu podzemních a povrchových vod ve spolupráci s MZ apod. VÚ a ČIŽP vykonávají vodoprávní dozor. Vrchním vodoprávním dozorem je MZ a MŽP. Vodoprávní řízení: Účast veřejnosti: viz § 115 odst. 6 VZ -- pozice účastníka správního řízení vedeného dle VZ Pokud VZ nestanoví jinak, postupuje se dle správního řádu, popř. dle SZ, jde-li o VD.(§115). Sankce Podle vodoprávních předpisů - pokuty podnikajícím FO nebo PO, rozdíl je pouze v tom, že FO podnikající lze uložit pokutu jen potud, pokud se protiprávního jednání dopustila při své podnikatelské činnosti. § 116 je generální ustanovení, další ustanovení jsou pouze navazujícími a konkretizujími. Podle přestupkového zákona - občané v ust. § 34 (přestupky na úseku vodního hospodářství) Ochrana před povodněmi hl. IX. VZ -- podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány (srov. z. 240/2000 Sb., krizový zákon). Pojem povodně vymezuje § 64 VZ (voda zaplavuje území mimo koryto VT) Krizový zákon -- 240/2000 Sb., - krizová situace 239/2000 Sb. -- integrovaný záchranný systém srov. ust. § 41 odst. 4 VZ: Dojde-li k havárii mimořádného rozsahu, která může závažným způsobem ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné škody na majetku, platí při odstraňování škodlivých následků přiměřeně ustanovení o ochraně před povodněmi Záplavová území a jejich režim Administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce VT VÚ. V aktivní zóně záplavových území je zakázáno: - umisťovat, povolovat ani provádět stavby (s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje VT), - těžit zeminu a nerosty způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod, - skladovat odplavitelný materiál - zřizovat oplocení, kempy, tábory a jiná dočasná ubytovací zařízení. Je v kompetenci VÚ toto omezit i mimo aktivní zónu záplavových území. Obdobný režim mají i území určená k rozlivům povodní -- opět je dána kompetence VÚ. území ohrožená zvláštními povodněmi -- postup dle krizového zákona, a to tehdy, pokud jejich rozsah výrazně přesahuje záplavová území. Pro stavby ohrožené povodněmi (v záplavovém území nebo které mohou zhoršit průběh povodně) zpracovávají povodňové plány vlastníci staveb -- a to pro svou potřebu v součinnosti s povodňovým orgánem obce (VÚ může tuto povinnost stanovit i vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích) Ochrana před povodněmi: správci povodí správci VT vlastníci VD vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplav. území nebo zhoršují průběh povodně.