Mezinárodní právo soukromé Příklad k procvičení č. ZV výslovně uváďěj příslušná ustanovení právních předpisů, která na danou situaci dopadají a o která svá tvrzení opíráš, neopisuj je však, nýbrž rozumně odůvodni jejich použití! Část B Výrobce záchranných vest DrownSave s. r. o. se sídlem v Ostravě zjistil, že francouzská loďařská společnost DeepDip, S. A. hledá dodavatele záchranných vest. Zaslala společnosti DeepDip, S. A. svoje katalogy s různými typy vest, které vyrábí. Za 2 týdny po zaslání katalogů dorazila prostřednictvím kurýra společnosti DrownSave s. r. o. písemná objednávka na dodání 10.000 ks záchranných vest za účelem vybavení těmito vestami zaoceánský parník, který společnost DeepDip, S. A. staví pro britského objednatele. Součástí této objednávky byly i obchodní podmínky. V souladu s těmito obchodními podmínkami, které byly včleněny do nabídky, byly reklamační lhůty pro uplatnění vad zjevných konkretizovány na 20 dnů od dodání zboží. Zboží mělo být podle smlouvy dodáno do Calais, nejpozději do 30. 11. 2004. Součástí nabídky byly mj. tyto doložky : 1. Spory týkající se porušení této smlouvy budou řešeny v rozhodčím řízení při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, třemi rozhodci. Jednacím jazykem bude angličtina. 2. Veškerá komunikace mezi stranami bude probíhat písemnou formou. Společnost DrowSave s. r. o. objednávku akceptovala e-mailem. Vedení DrowSave, s. r. o. posléze zjistilo, že reklamační lhůta obsažená v původním návrhu je nepřiměřeně dlouhá s ohledem na povahu zboží. Proto DeepDip, S. A. zaslala e-mail, v němž navrhovala změnu smlouvy s tím, že pro vady zjevné se zkracuje lhůta pro reklamaci na 5 dnů od dodání zboží. Francouzský objednatel již nijak nereagoval. Záchranné vesty byly dodány 28. 11. 2004, přičemž v průvodním dopisu faktury byla uvedena (v souladu s dřívějším e-mailem) lhůta pro uplatnění zjevných vad 5 dnů. Při kontrole, která proběhla 2. 12. 2004, zaměstnanci francouzské společnosti zjistili, že vesty jsou sice z materiálu, který byl specifikován ve smlouvě, ale nejsou oranžové, které byly objednány, ale žluté. Navíc nejsou vybaveny uzávěrem, který umožňuje jejich naplnění z bombičky se stlačeným vzduchem (jak bylo uvedeno v objednávce), ale je nutné je nafukovat ústy. DeepDip, S. A. vesty reklamovala emailem z 15. 12. 2004. Společnost DrownSave, s. r. o. reagovala prohlášením, že jednak reklamace prostřednictvím emailu není relevantní, navíc DeepDip, S. A. podle ní nedodržela sjednanou reklamační lhůtu. A že i kdyby byly tyto předpoklady naplněny, je zboží v pořádku a reklamaci by proto neuznala. Francouzská společnost reagovala tak, že nezaplatila kupní cenu a zboží odeslala zpět společnosti DrowSave, s. r. o. s tím, že kupní smlouva mezi nimi nikdy nevznikla, neboť ze strany DrownSave, s. r. o. nedošlo k platné akceptaci smlouvy. DrownSave, s. r. o. zažalovala společnost DeepDip, S. A. u RS při HK ČR a AK ČR v Praze. V žalobě žádala jednak vyslovení platnosti kupní smlouvy a zaplacení kupní ceny. Úkoly (řešení proveďte bez ohledu na úpravu této problematiky v mezinárodních smlouvách): 1. Proveďte kvalifikaci všech části skutkového stavu popsaných v zadání.. 2. Jaký druh kvalifikace byl použit a proč? 3. Posuď doložku ad 1. 4. Podle kterého práva posoudíš, zda došlo k uzavření smlouvy mezi oběma společnostmi? 5. Je správné tvrzení společnosti DrownSave,s. r. o. že reklamace prostřednictvím emailu nebyla relevantní, tj. že byla neplatná? 6. Podle jakého právního řádu posoudíš možnost francouzské společnosti nezaplatit kupní cenu a vrátit zboží? 7. Podle kterého právního řádu vyřešíš situaci, kdyby strany měly sjednánu výhradu vlastnického práva k dodaným vestám, a DeepDip, S. A.? 8. Jakým způsobem posoudíš situaci, kdyby nakonec společnost DeepDip, S. A. akceptovala dodané vesty, vybavila jimi loď, která se při první plavbě potopila, část záchranných vest nebyla funkčních a došlo k úmrtí některých pasažérů? Část C Jakým způsobem může soud dosáhnout splnění povinnost zjistit cizí právo? Část D Posuďte následující otázky, výroky či doložky a odpovězte na ně, podejte argumenty pro jejich podporu či vyvrácení, případně je zhodnoťte. Tam, kde je to možné, odkažte výslovně na ustanovení právních norem, které se problému dotýkají. 1. Stálé rozhodčí soudy mohou vydávat řády, které musí být v uveřejněny alespoň v jednom celostátně publikovaném periodiku s právním či ekonomickým zaměřením. 2. V souladu s českým ZRŘ musí mít rozhodčí doložka písemnou formu, jinak je neplatná. 3. Považují-li to rozhodci za nutné, mohou požádat příslušný obecný soud o vydání předběžného opatření. 4. Platí tvrzení: Domácí rozhodčí nález nemůže být nikdy vydán v mezinárodním rozhodčím řízení. Odůvodni. 5. Je pravdivé tvrzení, že teoretický přístup k rozhodčímu řízení, označovaný jako smluvní, ponechává otázku práva rozhodného pro řešení sporu v dispozici jak stranám, tak rozhodcům? 6. Denacionalizační tendence rámci rozhodčího řízení znamenají pro oblast procesních norem odpoutání se od národních právních řádů a možnost rozhodců zvolit normy, podle kterých budou v řízení postupovat. 7. Jaké jsou rozdíly mezi zahájením a účinky mediačního řízení a rozhodčího řízení? 8. Rovnocenný přístup k aplikaci lex mercatoria umožňuje nahradit jím kogentní normy práva jinak rozhodného.