Mezinárodní právo soukromé Písemná část postupové zkoušky -- varianta č. XV +--------------------------------------------------------------------------------------+ | Vyplňuje student | | Vyplňuje zkoušející | |------------------------------------------------------+-+-----------------------------| |Jméno, příjmení, UČO: | | Počet bodů: | |------------------------------------------------------+-+-----------------------------| | |Počet |zadání + | | A | B | C | D |\\sum| |Datum zkoušky: |listů: |list(y) | | | | | | | |--------------------------+----------+----------------+-+-----+-----+-----+-----+-----| | |EMPS -- MPPJP -- | |první -- druhý -- | | | | | | | |Předmět:|MOPDV^*) |Termín: |třetí^*) | | | | | | | |------------------------------------------------------+-+-----------------------+-----| | | | Hodnocení písemné | | |Požadovaný zkoušející (pořadí): | | části: | | |------------------------------------------------------+-+-----------------------+-----| +--------------------------------------------------------------------------------------+ ^*) Nehodící se škrtněte Pravidla hodnocení zkoušky Pro jednotlivé části je zvoleno následující bodové hodnocení: Část A: maximálně 10 bodů,; každá správná dílčí odpověď je hodnocena jedním bodem, neuvedení odpovědi je považováno za odpověď chybnou. Část B: maximálně 8 bodů (za každou dílčí nejvýše 2 body -- 1 bod za základní, 2 body za vynikající). Část C: maximálně 2 body. Část D: maximálně 16 bodů (za každou dílčí odpověď nejvýše 2 body -- 1 bod za základní, 2 bodu za vynikající). K postupu k ústní části zkoušky je nutno získat celkově alespoň 21 bod. Dále je nutno v části A je získat nejméně 6 bodů, v částech B, C a D vždy alespoň jednu polovinu maximálního počtu bodů. S výjimkou části B může zkoušející podmínku podle předchozí věty prominout v případě, že řešení jiné části se pohybuje u maximální hranice možného bodového hodnocení. V rámci zpracování se hodnotí úroveň podání a šíře použitých argumentů, aplikace multidisciplinárních úvah (tj. například odkazy na více právních předpisů, je-li to v případě konkrétního zadání možné) a rovněž formální stránka zpracování; tj. úprava, stručnost a účelnost vyjadřování (za nežádoucí se považuje, pokud student odpovídá mimo rámec otázky) . Část A Otázka je konstruována tak, že každou z nabízených variant je nutno posuzovat jako samostatný výrok. V políčku před nabízenou variantou vyznačte správnou odpověď symbolem "r", špatnou odpověď symbolem "!". Opravu nesprávné odpovědi proveďte tak, že před políčko pro vyznačení odpovědi uvedete správný symbol odpovědi. V pochybnostech platí vždy symbol uvedený nejvíce vlevo před políčkem. 1. Pro určení práva rozhodného pro formu právního úkonu je podle české právní úpravy zvolen hraniční určovatel +------------------------------------------------------------------------------------------+ | |a)|lex causae účinků právního úkonu, subsidiárně lex loci actus, řídí-li se právní vztah| |-+--|založený tímto právním úkonem jiným právem, než které odpovídá rozumnému uspořádání | | | |vztahu (např. na základě volby práva) | |-+--+-------------------------------------------------------------------------------------| | |b)|lex causae účinků právního úkonu, subsidiárně lex loci actus, resp. lex electa | +------------------------------------------------------------------------------------------+ 2. Více hraničních určovatelů v kolizní normě použít +-------------------------------------------------------------------------------------------+ | |a)|nelze, neboť by tak mezinárodní právo soukromé neplnilo svůj účel (neurčilo by jedno | | | |právo rozhodné) | |-+--+--------------------------------------------------------------------------------------| | |b)|lze zejména u složených hraničních určovatelů, které požadují naplnění více kolizních | | | |kritérii najednou | +-------------------------------------------------------------------------------------------+ 3. Vznik věcných práv se ve vztazích s mezinárodním prvkem podle českého práva může řídit +-------------------------------------------------------------------------------------------+ | |a)|právem místa odeslání věci | |--+--+-------------------------------------------------------------------------------------| | |b)|právem místa polohy věci, neodpovídá-li rozumnému uspořádání vztahu něco jiného | +-------------------------------------------------------------------------------------------+ 4. Dodatečná volba práva podle české právní úpravy je +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | |a)|přípustná jen pro nároky, které vzniknou od okamžiku dodatečné volby práva | |--+--+--------------------------------------------------------------------------------------| | |b)|přípustná jen pro majetkové nároky | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ 5. K právnímu řádu rozhodnému se podle českého práva přistupuje +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | |a)|jako k právu, soud je však vázán ústavněprávními pravidly legis fori | |-+--+---------------------------------------------------------------------------------------| | |c)|jako k dokazované právní skutečnosti, pokud je právním řádem rozhodným jiné než české | | | |právo | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Část B Posuď pravdivost následujících tvrzení. Souhlas i nesouhlas odůvodni doktrínou a ustanovením zákona. Uveď v případě nesouhlasu správnou odpověď: 1. Kvalifikační problém je výslovně upraven v ZMPS. Řídí se zásadou lex fori, a to výlučně, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak. 2. Výhrada veřejného pořádku představuje úpravu tzv. aktivní formy veřejného pořádku. Pohybuje se mimo kolizní metodu. 3. V případě, kdy strana jedná o uzavření smlouvy a domnívá se, že tuto neuzavřela, a druhá strana s odkazem na lex causae smlouvy tvrdí opak a dožaduje se plnění, může prvá strana navrhnout soudu pro potvrzení svého nesouhlasu aplikaci práva místa svého sídla. Tato otázka je výslovně upravena v ZMPS. 4. I když to není přímo upraveno, je možné v civilním řízení aplikovat veřejnoprávní normy státu, s nímž je vztah úzce spojen. Aplikovány budou tak, jako ve "vlastním" státě. Soudce je povinen je zjistit a aplikovat ex offo. Část C Posuď následující tvrzení: "V dosahu ZMPS je nutné pro zajištění výkonu soudního rozhodnutí (realizuje se dle tuzemských norem), dosáhnout jeho uznání a prohlášení vykonatelnosti." Část D Posuďte následující otázky, výroky či doložky a podejte argumenty pro jejich podporu či vyvrácení, případně je zhodnoťte. Tam, kde je to možné, odkažte také výslovně na ustanovení právních norem, které se problému dotýkají. I. Společnost A se sídlem a místem zřízení ve Francii uzavřela kupní smlouvu se společností se sídlem a místem zřízení v České republice. Mimo jiné byla v této smlouvě následující rozhodčí doložka: "Spory týkající se plnění z této smlouvy budou s konečnou platností řešeny v rozhodčím řízení. Každá strana si zvolí po jednom rozhodci, ti zvolí předsedu. Místem jednání bude Brno. Rozhodci budou postupovat v řízení dle materiálních a procesních norem Francie". 1. Posuď platnost doložky. Zamysli se nad arbitrabilitou v případě, kdy strana A namítá neplatnost odstoupení od smlouvy a strana B naopak platnost odstoupení. 2. Posuď právo rozhodné pro otázky materiální a procesní. Odůvodni na ustanovení zákona. 3. Jakým právem se řídí procesní způsobilost stran? 4. Pokud bude rozhodčí nález vykonán v ČR, dle jakých norem bude postupováno. Totéž uveď pro stejnou situaci ve Francii. II. 5. Kdy se vydává usnesení a kdy rozhodčí nález? 6. Zásady českého rozhodčího řízení je třeba dovodit na základě § 30 ZRŘ z občanského soudního řádu. 7. Která ze stran nese důkazní břemeno o tvrzeních podle článku V Newyorské úmluvy? 8. Za jakých podmínek lze v České republice zrušit rakouský rozhodčí nález? Poznámka: Odpovědi musejí být stručné a jasné!