Otázky k případu Silhouette International v Hartlauer Handelsgesellschaft:

   

   1.        Jsou národní pravidla upravující vyčerpání práv k ochranné známce ve vztahu
   k výrobkům daným do oběhu vně EHS pod ochrannou známkou majitele nebo s jeho souhlasem
   v rozporu s čl. 7 odst. 1. směrnice.

   2.        Dovoluje uvedená směrnice majiteli ochranné známky zakázat nebo omezit použití jeho
   ochranné známky třetí stranou pro označení produktů, které jím byly uvedeny na trh mimo EHS?

   3.        Jak by se změnila situace popsaná v otázce 2, když by dané zboží bylo uvedeno na trh
   ve Společenství?

   1.       Jsou práva k ochranným známkám neomezená -- pokud ne, čím jsou limitována?

   2.       Uveď možné způsoby vyčerpání práva co do území a charakterizuj je. Které z nich jsou
   v ES přípustná?

   3.       Za jakých okolností může bránit majitel ochranné známky obchodování se zbožím v EHP?

   4.       Jakým způsobem dochází k vyčerpání práv k ochranné známce?

   5.       Jaký dopad mají paralelní importy na spotřebitele a na majitele ochranné známky.
   Mohou být považovány za škodlivé?

   

   Otázky k případu Valonský odpad:

   1.       Jak lze definovat zboží ve smyslu čl. 28 Smlouvy? Lze odpadky považovat za zboží ve
   smyslu uvedeného ustanovení?

   2.       Jaký je vztah jednotlivých zásad a principů práva ES? Kde jsou upraveny? Lze mezi
   nimi vysledovat takové principy, které by byly nadřazeny ostatním?

   3.       Je uvedená legislativa v rozporu s komunitární právem, které garantuje volný pohyb
   zboží?

   4.       Na základě výše uvedeného -- lze diferencovat i v rámci odpadu a říci, že některý ve
   Valonsku zůstat může jiný nikoliv?

   

   Otázky k případu zmrzlina "Mars":

   1.       Je slučitelné s principy volného pohybu zboží, aby byl v členském státě zakázán
   prodej produktu v určitém obalu, který je vyráběn a prodáván v jiném členském státě v souladu
   s jeho právem, a to ve stejném obalu na základě toho, že:

   o         nový obal je schopen vyvolat ve spotřebiteli dojem, že výrobek je prodáván za
   stejnou cenu jako ve staré prezentaci

   o         vizuální prezentace +10% může ve spotřebiteli vyvolat dojem, že váha nebo objem
   výrobku se podstatně zvětšil?

   2.       Je výše popsaná německá právní úprava v rozporu s komunitárním právem -- tedy je
   požadavek určitého vnitrostátního práva na označování, balení a reklamy na produkty opatřením
   s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení dovozu ve smyslu čl. 28 i přes to, že tato
   regulace dopadá na všechny výrobky, bez ohledu na jejich původ?

   3.       Lze omezit dovoz zboží z jiného členského státu z důvodu ochrany spotřebitele?
   Existují jiné důvody, pro které by dovoz mohl být omezen?

   4.       Jaké podmínky musí splňovat výjimka dle čl. 30 SES?

   5.       Změnilo by se hodnocení celého případu, kdyby jednání společnosti Mars bylo v rozporu
   i s francouzským právem?

   

   Otázky k případu "UHT mléko":

   1.       Kterým ustanovením Smlouvy je regulován pohyb zboží v ES?

   2.       Jsou připuštěny výjimky z tohoto ustanovení? Z jakých důvodů?

   3.       Lze na tyto výjimky nahlížet jako na absolutní překážky volného pohybu zboží
   z v daném článku vymezených důvodů?

   4.       Lze souhlasit s argumentací Velké Británie v přestřeném sporu? Pokus se argumentovat
   z pozice Komise.

   

   Otázky k případu "Klinická kosmetika":

   1.       O interpretaci kterých ustanovení se v tomto případě jedná?

   2.       Lze posuzovat uvedené směrnice samostatně nebo je třeba zohlednit úpravu obsaženou ve
   Smlouvě?

   3.       Je přípustná úprava, sice omezuje volný pohyb zboží, avšak nijak nediskriminuje
   určitou skupinu výrobků přípustná? Pokud ano, za jakých okolností?

   4.       Platí tedy princip volného pohybu zboží absolutně?

   5.       Zařaď tento případ v linii rozsudků Cassis a Keck a Mithouard

   

   Otázky k případu Whisky a Koňak:

   1.       Jaký cíl sleduje čl. 90 Smlouvy?

   2.       Může být čl. 90 vztáhnut i na služby?

   3.       V čem spočívá aplikační rozdíl mezi odst. 1 a odst. 2 článku 90 Smlouvy?

   4.       Z jakého důvodu dle tvého názoru neuznal ESD argument Francie, která se hájila
   tvrzením, že v uvedeném období prodej whisky rostl i přes její vyšší zdanění?