Otázky k případu "Continental Can":

   1.       Je dominantní postavení na trhu samo o sobě protiprávní? Pokud ano proč, jestliže ne,
   vymez, za jakých okolností by skutečně mohlo být.

   2.       Lze z uvedených skutečností vyvodit, že došlo ke zneužívání dominantního postavení?
   V čem spočívá zneužívání?

   3.       Lze za zneužívání považovat pouhé vyloučení soutěže na rozhodném trhu? Kterými
   dalšími ustanoveními Smlouvy ES lze argumentovat?

   4.       Jaké podmínky musí být splněny, abychom mohli hovořit o dominantním postavení na
   společném trhu?

   5.       Pokus se vymezit pojem relevantní trh pohledem práva ES.

   6.       Je třeba zvažovat i zastupitelnost výrobků (obaly na konzervy nekulaté a kulaté,
   použitý materiál)?

   7.       Musí zneužívání dominantního postavení spočívat vždy v přímém poškozování
   spotřebitele (např. uplatňováním neodůvodněně vysokých cen)?

   8.       Je zneužívání dominantního postavení v komunitárním pojetí založeno na faktoru
   subjektivním (úmysl dosáhnout maximálního zisku za každou cenu) nebo objektivním (faktická
   likvidace soutěže bez zlého úmyslu)?

   9.       Proč Komise argumentovala čl. 81 a 82 Smlouvy? Jak jsou fúze regulovány právem ES
   v současné době?

   

                Otázky k případu Éstablissements Consten SA a Grundig GmbH v Komise:

   1.       Vymez okruh právních vztahů regulovaných čl. 81 a 82.

   2.       Mohou členské státy i nadále používat vlastní (národní) předpisy regulující
   hospodářskou soutěž? Pokud ano, v jakém rozsahu?

   3.       O jaký druh dohody se zde jedná (z hlediska vztahu mezi společnostmi Consten a
   Grundig)? Uveď i druhý v úvahu přicházející typ.

   4.       Dopadá čl. 81 na obě výše uvedené druhy dohod? Odůvodni.

   5.       V čem spočívá nebezpečnost obou druhů dohod (z pohledu ES)?

   6.       Posuď platnost a důsledky ujednání, na základě kterého si Constent měl zaregistrovat
   ve Francii ochrannou známku GINT a zamezit tak paralelním dovozům. Definuj paralelní dovozy,
   jsou pro jednotný vnitřní trh prospěšné či nikoliv?

   7.       Likviduje dohoda o výhradním prodeji hospodářskou soutěž (zde na trhu elektroniky)?

   8.       Vadí výhradní charakter prodeje? Vadí zákaz paralelních dovozů? Vadí zákaz prodávat
   v jiných členských státech?

   9.       Jak se vypořádáme s otázkou ochranné známky GINT a s porušováním známkových práv?
   (právo užívat známku má výlučný charakter!).

   10.    Proč nebyla aplikována bloková výjimka o smlouvách o výhradním prodeji? Proč byly
   přijaty blokové výjimky? Jaký je jejich smysl?

   11.    Změnilo by se hodnocení případu, pokud by Grundig měl jen zanedbatelný podíl na trhu?

   

   

                                    Otázky k případu Wood pulp:

   1.       Jak je se určuje "státní příslušnost" obchodních společností?

   2.       Vymez územní (teritoriální) působnost práva ES.

   3.       Vymez osobní působnost práva ES.

   4.       Definuj koncept objektivní a subjektivní teritoriality.

   5.       Má Společenství jurisdikci prosazovat právo hospodářské soutěže i proti podnikům
   z třetích zemí? Pokud ano, jaké předpoklady musí být naplněny?

   6.       Posuď oprávněnost argumentu, že k protiprávnímu jednání došlo mimo území ES.

   7.       Je skutečně rozhodnutí Komise v rozporu s mezinárodním právem veřejným -- tedy
   v rozporu se zásadou nevměšování?

   8.       Je možné, že je zde dán konflikt pravomocí (mezi orgány ES a např. úřady USA)
   v oblasti antitrustového práva?

   9.       Lze vymáhat pokuty uložené Komisí po subjektech nacházejících se mimo území ES? Pokud
   ano, jak?

   10.    Které orgány bdí nad dodržováním práva hospodářské soutěže?

   11.    Kdo přezkoumává sankce, uložené těmito orgány?

   

                                 Otázky k případu Rozsudek Boussac:

   1.       Definuj státní podporu!

   2.       Které státní podpory jsou z hlediska ES nežádoucí?

   3.       Existují výjimky z obecného zákazu státních podpor? Pokud ano, z jakých důvodů?

   4.       Lze považovat půjčky se zlevněnými úroky a úlevy na platbách na sociální pojištění za
   podpory ve smyslu čl. 87?

   5.       Proč Komise posuzovala schopnost společnosti CBSF získat finanční prostředky na
   kapitálovém trhu?

   6.       Uspěly CBSF a francouzská vláda, když argumentovaly, že získaly půjčky i od
   soukromých subjektů? Proč ne?

   7.       Zakazuje ustanovení čl. 87 SES i podpory poskytované Společenstvím?

   

   

                                  Otázky k případu United Brands:

   1.       Jakým způsobem zjišťuje Komise, zda je určitá společnost v dominantním postavení?

   2.       Definuj "rozhodný trh" z hlediska komoditního. Jakým způsobem je tento pojem vykládán
   -- široce (v našem případě tedy jako trh s veškerým ovocem) nebo úzce (tedy trh pouze
   s banány)?

   3.       Definuj "rozhodný trh" z hlediska geografického.

   4.       Může UBC zakazovat další prodej zelených (nedozrálých) banánů?

   5.       Byl postup, kdy UBC odmítla dodávat banány společnosti Ollessen oprávněný? Lze
   argumentovat smluvní svobodou -- možností nezávislé volby smluvního partnera?

   6.       Jaká kritéria musí vzít Komise v potaz, když rozhoduje o udělení pokuty pro porušení
   článků 81 a 82 Smlouvy?

   7.       Který orgán přezkoumává rozhodnutí Komise o uložení pokuty?