Veřejné finance

                                        Rozpočtová soustava,
                                          veřejný rozpočet







                                        Rozpočtová soustava

n    Tři pojetí:

  n   Soustava orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování, použití a kontrolu
  hospodaření veřejných peněžních fondů.

  

  n   Struktura peněžních fondů a vztahů mezi těmito peněžními fondy.

  

  n   Označuje soubor institucí a orgánů, peněžních fondů, jejich vzájemných vztahů a pravidel
  fungování.

                                        Rozpočtová politika

n    Procesy odehrávající se v rámci rozpočtové soustavy.



n    Je realizovaná státem na různých úrovních veřejné správy.



n    Cílem je zabezpečit veřejné příjmy potřebné k realizaci veřejných výdajů.

                                   Struktura rozpočtové soustavy

n    Závisí na členitosti veřejné správy

n    Musí být vydefinováno daňové určení

                                    Struktura veřejných rozpočtů

n    Soustava veřejných rozpočtů

  n    nadnárodní rozpočet

  

  n    ústřední rozpočet

  

  n    rozpočty jednotlivých celků územní samosprávy

  

  n    rozpočty neziskových organizací působících ve veřejném sektoru

  

n    Mimorozpočtové fondy (státní fondy a tzv. mimorozpočtové parafiskální fondy)

                                   Soustava veřejných rozpočtů ČR

                                          Veřejný rozpočet

    Každý veřejný rozpočet je:

n    upraven předpisem,

n    samostatně sestavován a schvalován,

n    má vlastní, zákonem stanovenou, příjmovou základnu, která mu zajišťuje částečnou nezávislost.

                                       Ekonomické hledisko VR

n    Veřejný rozpočet:

  n    sdružuje a rozděluje převážně veřejné prostředky k zajištění veřejných statků.



n    Veřejné prostředky:

  n    byly získány především na základě principů nenávratnosti, neekvivalentnosti a
  nedobrovolnosti,

  n    rozhoduje se o nich veřejnou volbou,

  n    podléhají veřejné kontrole.

  

n    Neefektivnost provázející veřejné rozpočty:

  n    alokační neefektivnost,

  n    neefektivnost z důvodu vracení finančních prostředků.

                                      Legislativní hledisko VR

n     "Pojmem "veřejné rozpočty centrální úrovně" se rozumí státní rozpočet, státní fondy, Fond
národního majetku, Pozemkový fond, fondy zdravotních pojišťoven, fondy organizačních složek státu a
státní finanční aktiva."



n     "Pojmem "veřejné rozpočty územní úrovně" ... rozpočty a fondy obcí, krajů a dobrovolných svazků
obcí."



     § 1 odst. 2, 3 opatření Ministerstva financí č.j. 111/74 200/1997 o rozpočtové skladbě



n     "Veřejné rozpočty ČR jsou soustavou státního rozpočtu, rozpočtů krajů a municipalit (místní
rozpočty), státní mimorozpočtové fondy, privatizační fondy (FNM a Pozemkový fond) a systém veřejného
zdravotního pojištění."

    

     Rozpočtový výhled 2003 -- 2006: Koncepce reformy veřejných rozpočtů, Ministerstvo financí 2003

                                    Pohledy na veřejný rozpočet

    Veřejný rozpočet představuje současně:

n    peněžní fond,

n    bilanci,

n    finanční plán,

n    nástroj řízení veřejné politiky.

                                  Veřejný rozpočet = peněžní fond

n    tok finančních prostředků

n    je vytvářen, rozdělován a používán na principu:

  n    nenávratnosti,

  n    neekvivalence,

  n    nedobrovolnosti.



n    Veřejné příjmy

  n    daně a poplatky

  n    úvěrový příjem

  

n    Veřejné výdaje

  n    vládní výdaje a o transfery



                                     Veřejný rozpočet = bilance

n    zahrnuje veškeré běžné a kapitálové příjmy a výdaje, jež jsou postupně přijímány a vydávány



n    běžná bilance



n    kapitálová bilance



n    Po skončení období, na které byl veřejný rozpočet vytvořen, může dojít k:

  n    vyrovnanému rozpočtu,

  n    přebytkovému rozpočtu (převedením do rezerv),

  n    schodkovému rozpočtu (kryje se z položky účetních rezerv).

                                           Běžná bilance

n     je rozhodující částí veřejného rozpočtu,



n     bilancuje běžné (každoročně se opakující příjmy) a běžné (každoročně se opakující) výdaje,



n     největší podíl představují tzv. obligatorní (zákonné či mandatorní) výdaje, ve vyspělých
zemích tvoří 2/3 rozpočtu,



n     v dlouhodobém horizontu měla být běžná bilance vyrovnaná,



n     pokud je běžná bilance pravidelně schodková je nutné zvážit:

  n    výši veřejných výdajů ke krytí potřeb veřejného sektoru,

  n    v rámci veřejných výdajů se zaměřit především na výši mandatorních výdajů,

  n    účinnost fiskální funkce daní, tzn. přezkoumat únosnost daňového zatížení, způsob výběru a
  správy daní, ztížení daňových úniků atd.).

                                         Kapitálová bilance

n    bilancuje běžně se neopakující (nejčastěji jednorázové) příjmy a běžně se neopakující
(nejčastěji jednorázové) výdaje,



n    díky budoucímu užitku nemusí být příjmy a výdaje kapitálového rozpočtu vyrovnány,



n    je teoreticky možné je financovat z návratných zdrojů.

    (Tento přístup je ovšem v posledních letech kritizován.)

                                  Veřejný rozpočet = finanční plán

n    VR jsou sestavovány vždy na jedno rozpočtové období, jež se shoduje se všemi rozpočty
rozpočtové soustavy.



n    Při sestavování VR je možné použít metody:

  n   shora-dolů,

  n   zdola-nahoru,

  n   kombinace přístupů (v ČR)

    n  Vychází se z empirických hodnot

    n  Doplní se o expertní odhady vývoje

                                     Kvalita veřejného rozpočtu

n    Závisí na kvalitě jeho odhadu:

  n   příjmů (daň. výnosů, uživatelských poplatků, správních poplatků, dotací, nedaňových příjmů,
  nových příjmů),

  n   výdajů (kapitálových a běžných souvisejících se zajišťováním veřejných statků a peněžních
  transferů),

  n   výdajů na financování nových potřeb,

  n   předpokládané inflace,

  n   nejistot.

                                      Řízený výdajový rozpočet

n     Poslání příslušného stupně veřejné vlády -- je založeno na stanovení cílové kvantity a kvality
potřeby a hledání finančních zdrojů, které umožní tuto cílenou potřebu zajistit v určitém časovém
horizontu dle charakteru potřeby,



n     z akcentování -- ze sestavování rozpočtové prognózy, ze které roční rozpočet vychází,



n     nepropadávání finančních prostředků.



n     Mezi přednosti se uvádí zejména:

  n    motivace k úsporám ve výdajích,

  n    možnost využít ušetřené finanční prostředky na realizaci nových aktivit,

  n    zjednodušení procesu rozpočtového plánování,

  n    možnost soustředit se na řešení důležitých úkolů.

                            Veřejný rozpočet = nástroj veřejné politiky

n    Stabilizační nástroj fiskální politiky:

  n   V případě poklesu výkonnosti ekonomiky může vláda podpořit ekonomický růst zvýšením veřejných
  výdajů,

  

  n   v době recese se daňoví poplatníci posouvají do pásem s nižším zdaněním,

  

  n   v době expanze získávají více zdanitelných prostředků a posouvají se tak do pásem s vyšším
  zdaněním.

                                         Rozpočtové zásady

n     Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu,

n     zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu,

n     zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu,

n     zásada dlouhodobé vyrovnanosti,

n     zásada efektivnosti a hospodárnosti,

n     zásada publicity.



Rozpočtové zásady upravuje:

n     Zákon č. 576/1990 Sb. Rozpočtová pravidla republiky a rozpočtová pravidla územních rozpočtů,

n     Zákon č. 218/2000 Sb. Rozpočtová pravidla republiky,

n     Vyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě.

                                         Rozpočtová skladba

    jedná se o systematické, jednotné a přehledné třídění, které umožňuje:

n    zabezpečit jednotnost a přehlednost

n    analyzovat příjmy a výdaje

n    zajistit potřebné informace



n    Třídění příjmů a výdajů respektuje:

  n    zásadu jednotnosti a závaznosti třídění

  n    zásadu dlouhodobé stability třídění

  n    zásadu srozumitelnosti

  n    zásadu kompatibility

                                         Rozpočtový proces

n    Sestavení návrhu (výkonné orgány státní správy),

n    projednání a schválení (volené orgány státní správy),

n    plnění,

n    případné schvalování úprav během rozpočtového období,

n    kontrola plnění.

  n   průběžná -- během rozpočtového období

  n   následná -- po skončení rozpočtového období

                            Vývoj veřejných výdajů (v % HDP) 1870 -- 1994

                                   Faktory růstu veřejných výdajů

n    Demografické faktory

n    Válečné události

n    Inflace, vyšší nákladovost služeb

n    Technologické změny

n    Politické a sociální vlivy

n    Demonstrační efekt









                      Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930

                      Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990

                     Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030 

                                    Děkuji za Vaši pozornost. J