Veřejné finance Sociální zabezpečení Členění mimorozpočtových fondů n Státní (účelové) fondy n o oblasti, které jsou významné pro vládu n oblasti, kde chce vláda ovlivnit tržní podmínky n Fondy podpory podnikání n různé vládní agentury, jež podporují podnikání finančním i nefinančním způsobem n dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa n Privatizační (majetkové) fondy n úspěšnost transformace ekonomiky n pouze přechodná existence n Svěřenecké (pojistné) fondy n prostředky určené na sociální a zdravotní pojištění Privatizační fondy n Fond národního majetku České republiky n technická realizace privatizačních rozhodnutí MF n dočasná správa státních podílů určených k převodu soukromým subjektům n zanikl v roce 2005 n Pozemkový fond n správa nemovitostí ve vlastnictví státu n vyplácení restitučních náhrad n sloužil ke krytí nákladů z privatizace n Fond dětí a mládeže n hospodaření s majetkem bývalého Svazu socialistické mládeže n zrušen kvůli nepříznivým hospodářským výsledkům Svěřenecké fondy n Sociální pojištění n Zdravotní pojištění n povinné příspěvky -- započítávají se do souhrnné daňové kvóty Sociální zabezpečení n řešení důsledků sociálních událostí a rizik a při garanci sociálních jistot n Sociální událost -- vede k tíživé sociální situaci n Sociální riziko - "sociální události či sociální příhody, které jsou právem známé, a s nimiž právo řadí vznik, změnu či zánik práv a povinností, pomocí nichž lze těmto událostem předejít či je zmírnit nebo překonat tíživou životní situaci způsobenou takovou událostí." (Krebs, 1997) n Sociální jistota - např. právo na vzdělání, právo na ošetření v nemoci n paradox sociálního zabezpečení Prvky sociálního zabezpečení n Péče o zdraví n Zabezpečení v nemoci a při úrazu, při invaliditě n Zabezpečení matek v těhotenství a v mateřství n Zabezpečení ve stáří n Zabezpečení v nezaměstnanosti n Zabezpečení pozůstalých v případě úmrtí rodinných příslušníků n Pomoc rodinám s dětmi Principy sociálního zabezpečení n univerzalita n uniformita n komplexnost n adekvátnost n sociální garance n sociální solidarita n sociální spravedlnost n participace Metody sociálního zabezpečení n Sociální pojištění n povinné příspěvky n princip ekvivalence (zásluhové dávky), princip všeobecnosti a univerzálnosti n soukromé pojištění, někdy se státní podporou n Státní sociální podpora n hrazeny z daní (není stanovena konkrétní částka) n např. přídavky na děti n Podnikové zaopatření n Sociální pomoc n hrazeno ze státního rozpočtu a z různých neziskových organizací n ve složitých životních situacích, kdy se občan nedokáže sám o sebe postarat, např. nezaměstnanost, úraz n princip solidarity n Sociální péče n realizaci těchto služeb provádí regionální veřejný sektor či soukromé neziskové organizace n Spoření n v rámci dobrovolného smluvního důchodového pojištění Dávky sociálního zabezpečení n Dávky zásluhové n závisí na výši předchozího příjmu n princip ekvivalence a princip solidarity n pouze peněžní forma (např. náhrady při pracovních úrazech) n Dávky univerzální (tzv. plošné dávky) n nezávisí na předchozím příjmu (porodné) n mohou mít formu peněžní i naturální (např. ve zdravotnictví) n Dávky individualizované (tzv. adresné dávky) n poskytovány dle určitého kritéria potřebným občanům v individuální výši n Dávky kombinované n kombinace zásluhových a univerzálních dávek, např. starobní důchody n posilovat zásluhovou složku Modely sociálního zabezpečení n Klasický model sociálního pojištění (Bismarckův model sociálního pojištění) n nevylučoval sociální pomoc, ale nezahrnoval státní zaopatření n nebyl součástí státního rozpočtu n zásluhovost (zásluhové dávky) a sociální solidarita (univerzální dávky) - byly poskytovány jen výjimečně (zdravotní péče) n Klasický model sociální pomoci (Liberální či anglosaský model) n vylučoval metody sociálního pojištění a metody státního zaopatření n zdokonaloval předchozí systém "chudinské péče" n důraz na individualizované dávky určené jen pro prokazatelně potřebné občany Modely sociálního zabezpečení n Moderní model sociálního pojištění (Konzervativní model sociálního pojištění) n z příspěvků na sociální zabezpečení n zásluhové dávky, dávky univerzální (na zdravotní péči a u přídavků na děti) a dávky poskytované v rámci sociální pomoci n (důchodové, nemocenské, úrazové, v nezaměstnanosti, rodinné, zdravotní péče) n Moderní liberální model sociální pomoci n rozšířen o zavedení prvků sociálního pojištění (starobního, pozůstalostního, v nezaměstnanosti, úrazového a v některých státech i univerzálního zdravotního). n nevyužívají se, příp. využívají ve velmi málo příspěvky na sociální zabezpečení n Beveridgeův model sociálního národního pojištění Modely sociálního zabezpečení n Univerzální model státního zaopatření n modifikace klasického modelu sociální pomoci n využívá pouze univerzální dávky nezávislé na výdělku n je většinou financován ze státního rozpočtu n Skandinávský sociálně demokratický model n zahrnuje jak princip sociální solidarity, tak také princip ekvivalence, přičemž se snaží zabezpečit všechny obyvatele n dávky poskytované v rámci tohoto modelu jsou univerzální dávky a zásluhové dávky n odmítá daňové ráje Financování sociálního zabezpečení n Přímé n povinné příspěvky + část daňového výnosu n dávky sociálního zabezpečení n Nepřímé n daňové úlevy u individuálních důchodových daní a důchodových daní korporací n daňové výdaje n Prostředky na financování sociální zabezpečení n v parafiskálním mimorozpočtovém fondu sociálního zabezpečení n ve veřejných rozpočtech n Sociální kvóta Systémy financování soc. zabezpečení n Průběžné financování n Příčiny deficitnosti tohoto systému: n Demografické příčiny (stárnutí obyvatel, nízká porodnost) n Rozsáhlý sociální program (široká "nabídka" dávek sociálního zabezpečení) n Potřeba valorizace dávek n Růst nákladů institucí poskytujících služby sociálního zabezpečení n Růst povinných příspěvků na sociální zabezpečení, což má za důsledek: n Snižování čisté mzdy zaměstnanců n Zvyšování nezaměstnanosti n Nízká tvorba nových pracovních míst n Malé domácí úspory n Vládní populismus Systémy financování soc. zabezpečení n Kapitálové financování n kapitalizovaný fond sociálního zabezpečení na pojišťovacím principu n respektuje princip ekvivalence a zásluhovosti n stát dohlíží nad hospodařením těchto pojišťoven a vymezuje způsoby zhodnocení n posiluje odpovědnost jednotlivce a stimuluje jej ke spoření na stáří (příspěvky ze státního rozpočtu, daňové výhody) Vícepilířový systém financování SZ n Veřejný pilíř n minimální prostředky na stáří a případná rizika n všeobecný program zdravotní péče, n všeobecný program sociální pomoci, n univerzální dávky soc. zabezpečení, n státem garantovaná min. výše starobního důchodu, n povinné pojištění n princip neekvivalence a solidarity n průběžný systém financování (povinné příspěvky, dávky) n Povinný soukromý pilíř n povinné spoření občanů v kapitalizovaném fondu pojišťovny n odluka sociálního zabezpečení od státu a zrušení mezigeneračního přerozdělování n princip ekvivalence (zásluhové dávky) n Dobrovolný soukromý pilíř n dobrovolné soukromé pojištění n princip ekvivalence a jsou používány zásluhové dávky Situace v ČR v oblasti SZ n Sociální zabezpečení je příjmem státního rozpočtu, přičemž je zahrnuto v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, odděleně se sleduje pouze část plynoucí na důchodové pojištění. n Metody sociálního zabezpečení: n sociální pojištění n sociální péče n sociální pomoc n Oblasti sociálního zabezpečení: n Důchodové pojištění n Nemocenské pojištění (včetně pojištění pro případ mateřství a invalidity) n Pojištění v nezaměstnanosti n Péče o rodinu n Sociální péče, tzv. záchranná sociální síť (např. péče o opuštěné děti, hendikepované občany apod.) n Zdravotní pojištění (dostupnost základní zdravotní péče) n Princip ekvivalence v kombinaci s principem solidarity Dvoupilířový systém financování sociálního zabezpečení n Veřejný pilíř n průběžné financování n Dobrovolný soukromý pilíř n starobní pojištění n Sociální zabezpečení je financováno: n povinným příspěvkem na sociální zabezpečení a povinným příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti n povinným veřejným zdravotním pojištěním Sazby pojistného v ČR Sazby sociálního pojištění v zemích EU Věk odchodu do důchodu v ČR Věk odchodu do důchodu Starobní důchod n Je složen ze dvou částí: n základní výměr n jedná se o pevnou částku ve výši 1 470 Kč měsíčně n procentní výměra n částka je vypočtena jako 1,5 % z výpočtového základu za každý celý rok pojištění, minimálně však 770 Kč měsíčně. n Starobní důchody jsou valorizovány, jestliže inflace překročí 5 %. n Průměrný důchod v ČR dosahuje necelých 7 300 Kč (rok 2006), průměrná čistá mzda činí 12500, tj. 58,4 %. n Průměrné penze dosahuje cca 44 % občanů, průměrné mzdy však jen cca 30 % občanů. n Občan, který měl hrubý měsíční příjem přes 50 000 dostane penzi ve výši 12 000. n velmi výrazný nepoměr mezi penzí a původní mzdou u občanů různých příjmových skupin (občané s podprůměrnou mzdou dostávají starobní důchod ve výši 90 % původního výdělku, naopak důchod občanů s nadprůměrnými příjmy je v ČR jedna z nejnižších ze zemí OECD) Výše důchodu vůči předchozí mzdě v ČR Relace důchodu k předchozí mzdě v ČR Výše státní penze v zemích OECD Hlavní problémy sociálního pojištění n vysoká nivelizace důchodů, která nemotivuje k vyšší ekonomické aktivitě n vysoká míra příjmové solidarity n nedostatečná připravenost systému na stárnutí populace n nárůst počtu předčasných starobních důchodů v předchozích letech a s tím související stagnace reálného odchodu do důchodu n nepřiměřeně velký rozsah náhradních dob pojištění n nedostatečný rozvoj nositele pojištění vlivem rozpočtového uspořádání a dlouhodobého poddimenzování finančních prostředků n (http://www.finance.cz/home/penzijni_pripojisteni/duchodove_systemy/situace_v_cr/) Povinné veřejné zdravotní pojištění n Poplatníci: n zaměstnanci, n zaměstnavatelé za své zaměstnance, n osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a n stát za nevýdělečné osoby. n Veřejné zdravotní pojištění je příjmem parafiskálního fondu (rozpočtů zdravotních pojišťoven) n Pojistné - 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance za kalendářní měsíc, popř. 13,5 % z 45 % příjmu z podnikání u osob samostatně výdělečně činných a 13,5 % z částky 3556 Kč u pojištěnců, za něž pojistné platí stát. Povinné veřejné zdravotní pojištění n Hospodaření ZZP je vyrovnané až mírně přebytkové, hospodářský výsledek VZP je záporný již několik let. n VZP zažívá postupný odliv pojištěnců k jiným zdravotním pojišťovnám. n Věrni VZP zůstávají lidé důchodového věku, kteří tvoří největší část pojištěnců (cca 80 % pojištěnců VZP je starších 60-ti let). n zvyšování průměrné doby pracovní neschopnosti, kdy v roce 1989 činila 17,1 dne, v roce 1990 18,39 a v roce 2003 30,45 dne Srovnání pracovní neschopnosti ČR a ostatních zemí Děkuji za Vaši pozornost. J