Subjekty trestního řízení

                                     Subjekty trestního řízení

Pojem:





n      orgány činné v trestním řízení:

  O/    soud

  O/    státní zástupce

  O/    policejní orgán

n      osoba, proti níž se řízení vede (podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený)

n      obhájce obviněného

n      poškozený

n      zúčastněná osoba

n      osoby s tzv. samostatnými obhajovacími právy

n      orgán pověřený péčí o mládež v řízení proti mladistvým

n      další osoby jako např. svědek, znalec, tlumočník, pokud uplatňují návrhy na svědečné,
znalečné nebo tlumočné







                                 Policejní orgán v trestním řízení

n      Policejní orgán – v trestním řízení se tak označují útvary Policie ČR, resp. útvar
Ministerstva vnitra pro inspekční činnost

n      Organizace a působnost policie – zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů

n      Úkoly policie související s trestním řízením:

  n    ochrana bezpečnosti osob a majetku,

  n    boj proti terorismu,

  n    odhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatelů,

  n    vedení vyšetřování o trestných činech.

n      Úkony trestního řízení koná zpravidla samostatně, ale pod dozorem státního zástupce. V
některých případech (zejména má-li být úkonem zasahováno do občanských, resp. lidských práv a
svobod) je k provedení úkonu třeba předchozího souhlasu státního zástupce nebo soudce.



Úloha policie v rámci jednotlivých částí přípravného řízení:



n      Prověřování:

    n   šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a
    směřující ke zjištění jeho pachatele

    n   zahájení trestního stíhání

    

n      Vyšetřování – Služba kriminální policie a vyšetřování Policie ČR:

    n   vyhledávání důkazů k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení
    případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu,

    n   předkládá státnímu zástupci návrh na podání obžaloby + seznam navrhovaných důkazů

  n    Vyšetřování, které provádí státní zástupce

    

n      Zkrácené přípravné řízení



                              Státní zastupitelství v trestním řízení

n      Historie veřejné žaloby

n      Definice:

     Soustava úřadů státu, určených k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech
svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství.

n      Orgán veřejné žaloby v trestním řízení, plní i další úkoly vyplývající z trestního řádu,
podílí se na prevenci kriminality a poskytování pomoci obětem trestných činů. 

n      Soustava státního zastupitelství:

  n    Nejvyšší státní zastupitelství (Brno)

  n    Vrchní státní zastupitelství  (Praha, Olomouc)

  n    Krajská státní zastupitelství (Praha, České Budějovice, Ústí nad Labem, Hradec Králové,
  Plzeň, Brno, Ostrava)

  n    Okresní státní zastupitelství



n      Postavení ve vztahu k Ministerstvu spravedlnosti

n      Úloha státního zástupce v přípravném řízení:

  n    orgán činný v trestním řízení

  n    povinnost stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví

  n    odpovídá za zákonnost průběhu přípravného řízení

  n    dozor státního zástupce v přípravném řízení

  n    výlučná oprávnění státního zástupce

  n    vypracovává a podává obžalobu

n      Úloha státního zástupce v řízení před soudem:

  n    postavení strany (na rozdíl od přípravného řízení)

  n    povinnost účastnit se hlavního líčení

  

                              Úkoly a soustava soudů v trestním řízení

n      Historický vývoj

n      Poslání soudů

n      Struktura soudů:

    n   Nejvyšší soud (Brno)

    n   Vrchní soudy (Praha, Olomouc)

    n   Krajské soudy (Praha, České Budějovice, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Plzeň, Brno,
    Ostrava)

    n   Okresní soudy

    n   Zvláštní postavení – Ústavní soud

n      Úkoly soudů

  n    Rozhodují o vině a trestu za trestné činy



n       Pravomoc a příslušnost soudů

n       Obsazení soudů

  n      soudci

  n      další úřední osoby – vyšší soudní úředník, justiční čekatel, asistent soudce, zapisovatel a
  protokolující úředník, tlumočník, probační úředník