I. Přístupy k údajům katastru nemovitostí Právní úprava: - z. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR v platném znění, - vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR, v platném znění Poskytování údajů z katastru nemovitostí lze rozdělit na: - vyhotovování výpisů, opisů, kopií nebo identifikací parcel ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací podle § 22 odst. 1 a 2 katastrálního zákona, - poskytování údajů v jiných formách stanovených prováděcím předpisem podle § 22 odst. 4 katastrálního zákona, - poskytování údajů dálkovým přístupem podle § 22 odst. 3 katastrálního zákona. Bezúplatné poskytování údajů z KN Některé právní předpisy stanovují, že bezúplatný přístup k údajům katastru nemovitostí mohou získat vybrané subjekty v případech, pokud zvláštní zákon stanoví povinnost katastrálních pracovišť předávat jim tyto údaje. Jedná se např. o tuto právní úpravu: - zákon o katastru nemovitostí České republiky (územně samosprávným celkům k výkonu jejich působnosti), - zákon o správě daní a poplatků, - zákon o lesích, - zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, - občanský soudní řád, - zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, - zákon o státní statistické službě, - zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, - zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Bezúplatné poskytování údajů z katastru nemovitostí územně samosprávným celkům Údaje poskytované bezúplatně se poskytují územně samosprávným celkům podle § 22 odst. 5 katastrálního zákona k výkonu jejich působnosti. Při tomto poskytování se postupuje podle § 10 vyhlášky o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, pokud není dále stanoveno jinak. Lhůty pro poskytování údajů (§ 15a vyhl.) - 30 dnů od podání žádosti o poskytnutí údajů, - do 60 dnů od podání žádosti vystaví úřad smlouvu (je-li třeba), - při odmítnutí poskytnutí informací – je třeba odkázat na přísl. právní předpisy (důvody odmítnutí) + poučit o přípustnosti stížnosti dle § 175 SŘ Formy poskytování údajů z katastru nemovitostí (§ 3 a násl. vyhl. 162/2001 Sb.) 1. Nahlížení do katastru nemovitostí nebo poskytnutí ústních informací 2. Výpisy, opisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací a identifikace parcel ve formě veřejných listin 3. Ověřené opisy nebo kopie listin ze sbírky listin katastru 4. Reprografické kopie z katastrálního operátu 5. Tiskové výstupy z katastrálního operátu 6. Dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí 7. Údaje katastru nemovitostí vedené v elektronické podobě 8. Kopie katastrální mapy doplněná orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí 9. Srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí z parcelami katastru II. Opravy chyb, revize katastru, obnova operátu KN Údaje v KN lze považovat za správné za splnění těchto podmínek: - údaj je v souladu se způsobilou listinou či jiným podkladem, - údaj není nepřesný (odchylky stanoví prováděcí předpis), - údaj je dostatečně aktuální, - údaj je odrazem souladnosti evidence KN se skutečným stavem, - způsob evidence údaje v KN je správný, - představuje soulad mezi SPI a SGI, - údaj je evidován v souladu se zásadami vedení KN Revize údajů KN § 7 KZ §50 vyhl. č. 26/2007 Sb. Obnova katastrálního operátu § 13 a násl. KZ § 54 a násl. vyhl. Při zjišťování průběhu hranice se rozlišují: - hranice vlastnické, - hranice druhů pozemků, popř. rozhraní způsobu využití nemovitosti, - obvody budov a obvody vodních děl, - hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky. Dále se prověřují údaje, které jsou obsahem katastru: - údaje o vlastníku podle § 10 vyhl. – tzn. jméno (název), adresu trvalého pobytu (sídla) vlastníka, identifikační číslo právnické osoby nebo rodné číslo fyzické osoby, - druh pozemku, - způsob využití pozemku a typ a způsob využití stavby, - popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy, - místní a pomístní názvy, - další prvky polohopisu. Oprava chyb v katastrálním operátu Klasifikace chyb: - systematické a náhodné, - absolutní a relativní, - podstatné a nepodstatné; - v psaní a počtech, - zřejmé omyly (vnitřní a vnější), - nesprávnosti, - chyby z nepřesnosti. Za chybu v katastrálním operátu se považuje chyba: - vzniklá zřejmým omylem, - chyba vzniklá na základě nesprávnosti v listině, - chybné geometrické a polohové určení nemovitosti. Zřejmý omyl V KZ je pojem zřejmý omyl použit pro označení jednoho ze způsobů vzniku chyby v § 8 odst. 1 písm. a) KZ. Ke zřejmému omylu může dojít při zápisu údajů katastru, kdy změna je, resp. byla provedena - v rozporu s listinou nebo s jiným podkladem pro změnu, - na základě listiny, která není dokladem o změně, - bez listiny ( pokud je jí jako podkladu k zápisu třeba). Může jít také o zřejmý omyl u chyby vzniklé při - podrobném měření v terénu, - výpočtu souřadnic, - zobrazení předmětu měření v SGI-v katastrální mapě, - výpočtu výměry parcely, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcí vyhláškou. Chyby z nepřesnosti Nepřesnost při podrobném měření, zobrazení předmětu měření a při výpočtu výměr může být způsobena např. chybou: - čtení na stupnici, - grafickou (při grafickém zpracování mapy), - hrubou, tj. omylem (chyba větší než krajní chyba pro daný přístroj a metodu měření, zpravidla způsobená nepříznivými podmínkami měření nebo poruchou přístroje), - kartometrickou (rozdíl mezi hodnotou odměřenou z mapy a hodnotou získanou z měření v terénu nebo z mapy většího měřítka), - krajní chybou (nejvyšší přípustná chyba za normálních podmínek), - měřením (souhrn elementárních chyb z nedokonalosti měřického zařízení, měřicí metody, smyslů měřiče a vnějších vlivů prostředí) apod. Teze k přednášce přednesené dne 16/3 2007 JUDr. Janou Dudovou, Ph.D.