1
Právo mezinárodního obchodu
Úvod ­ systematika mez.obchodních vztahů, roviny úpravy
Mezinárodní ekonomické právo (mez.organizace, WTO, rozbor
GATT)
Úprava vnějších obchodních vztahů ČR/ES
Právní režim mez.obchodních transakcí ­ probráno v MPS
Rozbor jednotlivých obchodních transakcí
Systematika a úprava mezinárodních
obchodních vztahů
Tři úrovně
vztahů
Vztahy mezi státy a mezinár. organizacemi
Vztahy mezi státem a subjekty na jeho území
Vztahy mezi obchodníky z různých států
Systematika a úprava mezinárodních
obchodních vztahů
Tři úrovně
vztahů
Státy a mezinár. organizace
Stát a subjekt na jeho území
Obchodníci z různých států
Jedná se o vztahy mezi
subjekty mezinárodního
práva veřejného. Jejich
vzájemné vztahy jsou
proto také tímto právem
regulovány.
Systematika a úprava mezinárodních
obchodních vztahů
Tři úrovně
vztahů
Státy a mezinár. organizace
Stát a subjekt na jeho území
Obchodníci z různých států
Tyto vztahy jsou
upraveny vnitrostátním
veřejným právem. Patří
sem oblasti práva
veřejného, správního,
finančního. Do této
oblasti zasahuje výrazně i
právo komunitární ­
například úprava vnějších
obchodních vtahů ES.
Systematika a úprava mezinárodních
obchodních vztahů
Tři úrovně
vztahů
Státy a mezinár. organizace
Stát a subjekt na jeho území
Obchodníci z různých států
Nejširší skupina vztahů,
jsou jádrem mezinárodního
obchodu. Odehrávají se
ovšem pouze v určitém
prostředí, které je vytvářeno
předcházejícími dvěma
skupinami vztahů. Vztahy
obchodníků jsou
regulovány primárně
mezinárodním právem
soukromým, ale výrazně
sem zasahují i nestátní
prostředky úpravy, jako
např. lex mercatoria.
Ekonomické teorie
liberalizmus vs. protekcionismus
? vhodnější ?
současný trend
po II. sv. válce nahrazování bilaterálních
dohod multilaterálními
postupné institucionalizování regulace mez.
obchodu = Bretton-Woodský systém,
GATT, WTO
2
Překážky obchodování
opatření přímo regulující vstup a výstup zboží
celní tarify, kvóty, dovozní licence, vývozní licence, certifikace
vnitrostátní regulace a politika
dopadá na domácí i zahraniční výrobky ­ technické požadavky, sanitární
a fytosanitární opatření, veřejné podpory, státní monopoly, politika
veřejných zakázek
obchodní praktiky, zvyklosti, kulturní rozdíly,
spotřebitelské preference
ekonomická a strukturální charakteristika dovozní země
investiční politika země, úvěrový kredit země, průmyslová politika
Mezinárodní ekonomické právo
je součástí mezin.práva veřejného
zabývá se ekonomickými vztahy mezi subjekty MPV
má výrazný vliv na samotné soukromoprávní mez.obchodní
transakce
mezinárodní obchodní systém (WTO)
mezinárodní finanční a měnové právo
mezinárodní právo rozvoje
mezinárodní investice
Mezinárodní smlouvy ­ typický pramen
dvoustranné vs. mnohostranné
erga omes vs. inter partes
podle předmětu ­ obchodní spolupráce, regulace
obchodu, daňové otázky, celní otázky, vytvoření
mez.organizace, unifikace úpravy soukromopráních
vztahů
v ekonomické oblasti pravidelně definují postavení
osob/zboží na území smluvních států = režimy.
Mnohostranné MS regulující obchodní
aspekty
nejznámější = GATT, GATS
komoditní dohody = regulace trhu s určitými
produkty, typicky zemědělskými ­ např. cukr, čaj, obilí.
Často zainteresovány rozvojové státy.
Účel = udržet určitou cenovou hladinu, exportní
stabilita.
Stojí mimo GATT/WTO.
A1
Další typy mnohostranných MS
vytvářejících mez.organizace
vytváření celků bez subjektivity = oblast volného
obchodu, celní unie (NAFTA, LAFTA, CEFTA,
ESVO)
unifikace určitých právních otázek (Úmluva OSN
o mezinárodní koupi zboží, Bruselská úmluva o
pravomoci a uznání a výkonu cizích soudních
rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, Římská
úmluva o právu rozhodném pro závazky ze smluv)
Režimy zacházení
nejvyšších výhod = stát se zavazuje přiznat subjektu ty
výhody, které přiznal/přizná subjektům z kteréhokoliv
třetího státu. Zajišťuje rovné zacházení se všemi cizinci.
Zrovnoprávňuje veškeré cizince mezi sebou. NIC
nevypovídá o zacházení cizinec vs. tuzemec.
omezená vs. neomezená
podmíněná vs. nepodmíněná
pozitivně vs. negativně formulovaná
Jedná se o metodu zacházení, nezajišťuje výsledek.
Využívaná (s výjimkami) v GATT (WTO).
Snímek 10
A1 Mezi smlouvami navzájem neexistuje žádné propojení. Některé z nich vytvářejí mezinárodní
organizace (Mezinárodní organizace pro přírodní kaučuk, Mezinárodní organizace pro kávu).
a) dohody, které stanoví jen určitá neformální pravidla. Do této skupiny jsou řazeny případy,
kdy existují buďto mezivládní konzultační výbory exportujících a importujících zemí (například
obchody mající za předmět zinek, kopru), anebo konsultační útvary (v rámci FAO pro citrusové
ovoce, čaj, banány atd.) či gentlemanské dohody týkající se cen a kvót (cukr, čaj, rýže).
b) dohody, které přinášejí regulaci dané oblasti. Jde o úmluvy smíšené povahy (mezi
exportujícími a importujícími zeměmi) nebo úmluvy zasahující jen země exportující nebo jen země
importující. Jde například o oblast obilí, kakaa, ropu, cín, kaučuk. Některé z těchto dohod se zabývají
jen odstraněním překážek obchodování, jiné přímo intervenují na trhu, zabývají se problematikou
cen, soutěže, kvót, zřízením vyrovnávacích skladů (tzv. buffer stocks).
Administrator; 24.9.2006
3
Režimy zacházení
národní režim = stejné zacházení s cizinci a vlastními
občany (asimilace). Zacházení s cizincem by nemělo
klesnout pod ,,minimální standard (mohl by být
zvýhodněn cizinec před vlastním občanem, např.
vyvlastnění, jestliže s vlastním občanem by bylo
zacházeno nevhodně).
Opět využíváno v GATT (WTO).
Režimy zacházení
reciproční režim = státy si navzájem poskytují stejné
výhody.
preferenční režim = cizincům z druhého státu jsou
poskytnuty výhody, které nejsou poskytnuty cizincům z
žádného jiného státu.
(s jedním státem máte režim nejvyšších výhod, s druhým nastavíte
režim preferenční státu s nejvyššími výhodami musíte
poskytnout to samé, co státu preferenčnímu)
Subjekty MPV - STÁT
různé role - spolutvůrce MS
- normotvůrce vnitrostátního veřejného práva
- obchodník problematika imunity
imunita ­ stát nemůže podléhat pravomoci orgánu jiného
státu (vychází se suverenity) v praxi již vyřešeno, dříve velké
problémy
procesní imunita
exekuční imunita
= nepodřízení se státu pod pravomoc orgánu
jiného státu (soud)
= nedojde k exekuci majetku státu na základě
rozhodnutí orgánu jiného státu
Imunita
Jak je to s imunitou, když stát vystupuje jako obchodník ?
a) tradiční koncepce = stát má absolutní imunitu, není
rozhodující, jakou činnost vykonává. Stát se ale může imunity
vzdát (výslovně vs. např. podepsání rozhodčí smlouvy)
b) zúžený, omezený přístup = je rozhodující účel činnosti, kterou
stát vykonává
Státy rozvojové a rozvinuté
Aspekt důležitý pro zacházení v některých oblastech ­ obchod.
Udělování např. preferenčních a nerecipročních režimů, ve WTO,
výhodnější úvěry od Světové banky.
definice rozvojového státu :
zaostalé zemědělství, mizivý průmysl, většina obyvatel zaměstnána v
prvovýrobě
nízká úroveň výrobních prostředků
nízká úroveň důchodu na hlavu
vysoký přírůstek obyvatelstva, pro který není výživa
vysoká negramotnost, nemocnost, úmrtnost
sebehodnocení státu ­ hraje důležitou roli
státy nejméně rozvinuté, méně rozvinuté, nově industrializované
JV1
Mezinárodní organizace
jejich role při úpravě mez.obchodu/v oblasti
mez.ekonomické spolupráce je velice podstatná
jsou místem, kde se projednávají změny v ekonomických
vztazích, poskytují finanční prostředky
zákl. členění - univerzální vs. regionální (územně)
- univerzální vs. komoditní
Snímek 17
JV1 cca 48 zemí, jako např.: Angolu, Bangladesh, Benin, Burkinu Faso, Burundi, Středoafrickou
republiku, Čad, Kongo, Djibuti, Gambii, Guineu, Haiti, Lesotho, Madagaskar, Malawi, Maledivy,
Mali, Mauretanii, Mosambique
Jiří Valdhans; 25.9.2006
4
Univerzální mez.organizace
OSN - Valné shromáždění
- Rada bezpečnosti
- Hospodářská a sociální rada (ECOSOC)
- Komise pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL)
- Konference pro obnovu a rozvoj (UNCTAD) : rešení
obchodu zejména ve vztahu k rozvojovým státům.
Spojováno s komoditními dohodami (káva, kakao, juta,
cukr, obiloviny, olivový olej, kaučuk, zinek, nikl, měď)
- Organizace pro průmyslový rozvoj (UNIDO)
Bretton-woodský systém, WIPO, UNIDROIT
Regionální mezinárodní organizace
Evropa
ES, Rada Evropy, OECD - podpora ekonomického růstu a
zaměstnanosti, rozvoj obchodu. EBRD (Evropská banka pro
obnovu a rozvoj) ­ podpora transformace zemí St+V. Evropy.
Afrika
UDEAC, CEMAC, ECOWAS, AMU, EAC, COMESA
Asie
ASEAN, APEC, SAARC
Amerika
MERCOSUR (zóna volného obchodu), CARICOM
(společný trh)
Bretton-woodský systém
vznik bretton-woodského systému po II.světové válce
znamenal výrazný posun při úpravě mez.ekon.vztahů ­ od
dvoustranné regulace k regulaci mnohostranné.
Klíčové organizace : IMF (Mezinárodní měnový fond)
IBRD (Mez.banka pro obnovu a rozvoj)
GATT (Všeob. dohoda o tarifech a
obchodu)
v tomto výčtu nepřesnost ­ GATT nebyla a není mezinárodní organizací, tou je až
WTO
Mezinárodní měnový fond (IMF)
vytvořen k podpoře mez.měnového systému, k usnadnění růstu
mez.obchodního systému, k podpoře stability měnových kurzů a
mez.platebního systému.
hlavní úkol : zmírňovat a zkracovat dobu trvání nerovnováhy
platebních bilancí členských zemí.
podmínkou členství = členství v IBRD.
členské státy musí zajistit volnou směnitelnost měny vůči měnám
zahraničním a mít k dispozici.
možnost získat úvěr ­ ve stavu nouze (deficit platební bilance).
Mohou požádat i bohaté státy (rozdíl od IBRD).
pravidelné konzultace s členskými zeměmi doporučení (pokud
chce země čerpat fin.pomoc, musí doporučení plnit)
kritika v 90.letech, problém morálního hazardu
Skupina Světové banky (WBG)
původně jedna org. - IBRD, postupně vznikly 4 další
- IDA (Mez.rozvojová asociace)
- IFC (Mez.finanční korporace)
- MIGA (Mnohostranná investiční záruční agentura)
- ICSID (Mez.středisko pro řešení sporů z investic)
cíl : podpora ekonomického a sociálního rozvoje prostřednictvím
poskytování úvěrů a technické pomoci v rozvojových zemích
(poskytnutím úvěru nastartovat obnovovanou ekonomiku)
Vlastníky (podílníky) banky jsou vlády členských států. Finanční
zdroje IBRD získává většinou emisí obligací. Jejich splacení
garantují vlády členských států.
Úvěr nemůže získat FO, bohatá země. Hodně chudé země ­
výhodnější podmínky úvěru. Splatnost většinou 12 ­ 15 let.
Skupina Světové banky (WBG)
různé názory ,,pomoc"
vede ke zvyšujícím se nerovnostem, země se dostávají do stále
většího zadlužení, protož nejsou schopny splácet ani staré úvěry
IBDR i přes nesplacení starších poskytuje nové tento negativní
dopad bude nadále pokračovat
rozvojové státy nakupují více, než si mohou dovolit = nerozvíjejí
vlastní produkci
5
GATT 1947
zatímco MMF a IBRD vznikly od počátku jako mez.organizace,
zde byl vývoj poněkud odlišný.
Sice se původně počítalo s MO, ale docházelo k průtahům. Státy
měly zájem na snížení tarifů, proto relevantní ustanovení vyčleněna
do samostatné smlouvy ­ GATT. Byl přijat Protokol o prozatímní
použitelnosti GATT (platnost 1.1. 1948)
1948 měla vzniknout MO, ale negativní postoj USA ovlivnil celou
řadu dalších států a k přijetí mez.smlouvy o Mez.obch.organizaci
nakonec nedošlo.
S tím byla spojena celá řada problémů :
Neexistence mezinárodní organizace
,,provizornost"
Nejasnosti týkající se pravomocí GATT
CÍLE GATT 1947
prostřednictvím vzájemných a pro zúčastněné výhodných dohod
dosáhnout podstatného snížení cel a jiných překážek obchodu.
čím dosáhnout :
poskytováním bezpodmínečných doložek nejvyšších výhod
reciprocitou nabytých a poskytnutých koncesí
ochranou domácí ekonomiky pouze pomocí cel
vypracování společných programů pro rozvoj obchodu
od počátku řada výjimek
činnost GATT ­ v tzv. kolech rounds
GATT 1947
první kola ­ zejména o snižování celních tarifů, teprve později
(když byl patrný úspěch prvních kroků) se objevuje zájem na
snižování netarifních překážek = zejména Tokijské (1973-1979)
a Uruguayské kolo (1986-1994)
v rámci Uruguayského kola ­ vznik nové MO = WTO
GATT 1947 byl přetvořen na GATT 1994. Jedná se o inovovaný
text, který již nezahrnuje organizační složku. Obě smlouvy chvíli
existovaly vedle sebe. Smluvní státy GATT 1947 musely výslovně
odstoupit a výslovně ratifikovat GATT 1994. WTO vedle GATT
1994 zajišťuje fungování dalších mez.smluv.
Rozdíly GATT vs. WTO
GATT byla dočasným fórem. Nebyla to mezinárodní organizace, i
když postupně vznikla jakási obdoba zajišťující dohled nad
plněním dohod.
WTO je stálá mez.organizace. Jako taková má svoje členy (GATT
měla pouze smluvní státy). Je právnickou osobou, které každý stát
poskytne právní způsobilost nutnou k výkonu jejich funkcí.
Zástupci a úředníci ­ mají výsady a imunity (jako diplomaté)
Systém mnohostranných dohod doprovázející GATT (od Tokio
round) nebyl závazný. Vstupuje-li stát do WTO, musí přijmout
veškeré mnohostranné dohody. Jinak vstup není možný.
GATT = zboží, WTO = zboží, služby, duševní vlastnictví
V obou útvarech systémy na řešení sporů, ve WTO
pravděpodobně lepší.
WTO 1.1.1995 (podpis 15.4.94 Marakéš), sídlo Ženeva
zajištění realizace GATT 1994, dalších mnohostranných dohod a
vícestranných dohod
fórum pro projednávání ,,otázek"
řešení sporů
spolupráce s MMF a IBDR
odstranění diskriminace = režimy nejvyšších výhod a národní režim
další odstraňování bariér obchodu
předvídatelnost obchodního systému
více soutěžních prvků v systému ­ odstranění exp.podpor,
dumpingů
příznivější podmínky pro rozvojové země
6
WTO ­ struktura dohod
jedná se o systém dohod
mnohostranné (všeobecné) obchodní dohody
vícestranné obchodní dohody
neoddělitelný
základ WTO,
členové je musí
přijmout
sice pod správou WTO, ale jinak nezávislé,
členové je nemusí přijmout, je to na jejich
zvážení. Závazné pro ty, kteří přijali.
GATT 1994
využívá již zmíněných dvou režimů ­ nejvyšších výhod, národního
stanoví omezení výjimek z těchto dvou režimů
stanoví podmínky a proces pro přijetí kvantitativních omezení
meze pro přijetí jiných omezení než jsou cla a kvant. omezení
Režim nejvyšších výhod se týká :
cel a jakýchkoliv dávek ukládaných při dovozu nebo vývozu, v
souvislosti s dovozem a vývozem, i při mezinárodních převodech
plateb za dovozy a vývozy
vybírání výše uvedeného
pravidel a formalit spojených s dovozem a vývozem
GATT 1994
Režim národního zacházení se týká :
zboží po jeho vstupu na trh = netýká se uvalení cel na dovoz
vnitřních daní a dávek, předpisů ovlivňující prodej, dopravu,
distribuci
GATS
sjednána v rámci Uruguayského kola. První svého druhu.
má pokrývat veškeré služby krom v ní výslovně uvedených
opět režimy nejvyšších výhod a národní
cíl = postupná liberalizace a transparentnost obchodu se
službami
vytvořena Rada pro obchod se službami
TRIPS
objem obchodu s nehmotnými statky významně roste
silná regulace normami mez.práva veřejného (WIPO)
zajištění ochrany právům k duševnímu vlastnictví
zajištění prosazení těchto práv státy na jejich území
řešení sporů v této oblasti mezi členy WTO
Vnější obchodní vztahy do 1990
monopol státu v oblasti vnějších hospodářských vztahů
stát je subjektem, který realizuje zahraniční obchod
podniky zahraničního obchodu ­ sice právně samostatné PO,
ale vlastněné 100% státem, zřízené za účelem výkonu
zahraničně obchodní činnosti.
stát ovšem neodpovídal za závazky těchto podniků
od 1990 velká část právní úpravy postupně rušena
7
Vnější obchodní vztahy do 2004
od 1992 ­ obchodovat se zahraničními subjekty mohou všichni
podnikatelé, pokud zákon nestanovil jinak (vojenský mat.)
základní důvody změn = převzetí závazků ve WTO a
přidružení k ES (Dohoda o přidružení)
I přes značnou liberalizaci si stát uchovává vliv na pohyb zboží
přes hranice (politické i ekonomické důvody).
Další podstatná změna ­ v 2004, členství v ES
Vnější obchodní politika ES, principy
tato oblast patří do ,,společné obchodní politiky"
upravené již Smlouvou o ES, čl. 131 ­ 134.
zásada asimilace = výhody jednotného vnitřního trhu.
zásada jednoty = jednotný režim pro dovoz i vývoz
---
celní sazby
celní a obchodní dohody
sjednocování liberalizačních opatření
vývozní politika (přímé a nepřímé podpory)
obchodní ochranná opatření
koncepce výlučné pravomoci = z judikatury ESD
oblast GATT = celé ve výlučné pravomoci
oblast GATS = výlučná pravomoc na služby poskytované bez
mezinárodního přemísťování objednatele a poskytovatele
(poskytované prostř. Internetu nebo korespondenčně)
oblast TRIPS = výlučná pravomoc na opatření na hranicích
(zabavování padělaného/pirátského zboží)
dohody o zemědělství, sanitární a fytosanitární opatření, technické
překážky obchodu = celé ve výlučné pravomoci
Pravomoci ES
výlučné = členské státy nemohou přijímat vlastní úpravu,
ledaže k tomu jsou komunitární normou zmocněny.
smíšené = členské státy mohou přijímat vlastní úpravu.
Vnější obchodní politika ES
Cíl = kontrola kvantity dovozu a maximalizace kvantity vývozu
za dodržení shodných podmínek pro všechny osoby
podnikající na území ES a v rámci závazků přijatých ve
WTO.
Nástroje :
tarifní
kvantitativní
autonomní
smluvní
právní akty ES
mez. smlouvy
ekonom.omezení
administr.omezení
Autonomní nástroje obch. politiky - CLA
Cílem Smlouvy o EHS = vytvoření celní unie, tj.
prostoru, v jehož rámci se obchoduje bez překážek (čl. 23
Smlouvy ES) a zároveň existuje jednotná celní politika
vůči třetím státům (společný celní sazebník ­ čl. 26
Smlouvy ES)
Cla : autonomní vs. smluvní (v rámci GATT ­ ovšem
výjimky směrem k GSP, ACP ­ Cotton, EHP, ...)
s tím souvisí i promítnutí preferenčního a
nepreferenčního režimu.
Autonomní nástroje obch. politiky - CLA
Provedeno předpisy :
nařízení 2913/92, celní zákoník ­ sjednocení evropského a
národního práva, jednotně definuje pojmy
nařízení 2658/87, celní sazebník ­ jeden ze zákl.prvků
systému, možné odchylky nahoru (ochrana) i dolů (preference)
nařízení 918/83, o systému Společenství pro osvobození od cla
nařízení 1719/2005, systém všeobecných celních preferencí
8
Všeobecný systém preferencí
vůči rozvojovým státům, v rámci WTO, na 10 let dopředu
vyloučeny některé zemědělské výrobky, textil, obuv, ocel (pro
rozvojové země nejzajímavější komodity).
Země realizující zákazy nucených prací a práce dětí, event.
ochranu životního prostředí = další zvýhodnění.
Nejméně rozvinuté země ­ bezcelní přístup s výjimkou zbraní.
Dočasné výjimky na banány, rýži, cukr.
suspenze/kvóta = výjimka z povinnosti platit clo
snaha o podporu zájmů výrobců z ES. Cíl = podpora
ekon.aktivity, podpora soutěže. Netýká se antidamping. cel.
Předmětem = suroviny, polotovary, součástky, které nejsou v
ES dostupné.
Žádají členské státy jménem výrobců.
Suspenze a kvóty
částečná nebo úplná
uplatňující se na určité množství zboží (kvóta) nebo na
nelimitované množství (suspenze)
na jedné straně neomezený dovoz ze třetích států, na druhé
straně požadavek na ochranu zájmů ES/subjektů z ES
snaha řídit druh a množství dovozu a v rámci dovolených mezí
tak chránit průmysl států ES
Obecná úprava ­ nař. 519/94, o dovozu z určitých třetích zemí
Přechodná, časově omezená úprava na dovoz z Číny ­ nař.
427/03
Zvláštní úprava o dovozu textilu
Dovozy do ES Obecná úprava dovozu
Dovoz by měl být ze třetích zemí neomezený, krom ochranných
opatření. Podmínkou jejich uvalení je proběhnutí informačního a
konzultačního postupu a vyšetřování.
Dohled = jestliže vývoj dovozu urč. Výrobku naznačuje možnost hrozby
vážné újmy výrobcům v ES, může být realizován statistický dohled nebo
kontrola před dovozem. Omezená doba platnosti. Pro propuštění do
volného oběhu je nutné předložení kontrolního dokumentu.
Informovat Komisi o nebezpečných
trendech v dovozu, které by mohly
vyžadovat zavedení ochr.opatření.
Musí vždy předcházet zavedení
ochr. opatření.
Zjistit, zda dovozy urč. Výrobku
způsobují nebo mohou způsobit
vážnou újmu výrobcům v ES. Musí
předcházet zavedení ochr. opatření
s výjimkou dočasného.
Ochranné opatření
Rozdíly podle toho, zda se jedná o členský stát WTO nebo stát
stojící mimo.
2 podmínky (je-li stát z WTO, musí být splněny obě) :
Zboží je dováženo ve zvýšeném množství
Výrobcům v ES to působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu.
Komise poté může :
Omezit dobu platnosti kontrolního dokladu
Podmínit propuštění do volného oběhu vydáním dovozního
povolení. Volný dovoz se tak mění na regulovaný. Jedná se
zejména o dovozní kvóty.
Mohou zasahovat celé území ES, i jen některé regiony.
Délka 4 roky, možnosti prodloužení, ... na max. 8 let.
Vývoz
Maximalizace exportu, jeho omezení pouze tam, kde se
projevují specifické zájmy.
Spadá sem i problematika podpory vývozu (velice citlivé).
Obecně ­ bez omezení. To možné např. za situace, kdy
hrozí vývoz na lukrativnější trhy a následně nedostatek v ES.
Zvláštní regulace pro :
Kulturní předměty
Kontaminované potraviny
Zboží dvojího použití (civilní i vojenské)
Nebezpečné chemikálie
9
Podpora vývozu
Krom zemědělství se společná podpora vývozu ve společné
obchodní politice nevyskytuje.
Opatření na podporu mohou být převzata pouze jednotlivými
státy s ohledem na pravidla hospodářské soutěže.
Formy :
Přímá/nepřímá podpora ve formě subvencí
Pojištění se státní zárukou
Poskytování úvěrů s výhodnějšími podmínkami
Smluvní nástroje společné obch. politiky
Zahrnuje: různé formy dohod a mezinárodních smluv ­
následující výčet nezahrnuje všechny, ale jen
nejdůležitější.
1. Preferenční dohody s rozvinutými státy
(př.přidružené a přistupující státy k ES)
2. Preferenční dohody s rozvojovými státy
3. Vztahy vůči vyspělým a silným ekonomikám
4. Vztahy s dalšími zeměmi, popř. seskupeními
zemí
Dohody s rozvinutými státy
Patří sem:
Vztahy vůči zemím ESVO a Švýcarsku
Asociační dohody (vznik zóny volného obchodu nebo
celní unie ­ např. Turecko)
tzv. evropské dohody (SE a VE státy, přijaty za
členy)
Dohody s rozvojovými státy
1) Středozemní iniciativy
2) Státy karibské, africké a pacifické skupiny
Tři nejznámější dohody:
Dohody z Yaoundé I, II, III
Dohody z Lomé
Dohody z Cotonu
Vztahy vůči vyspělým a silným
ekonomikám
USA
Kanada
Japonsko
Austrálie
Nový Zéland
Čína