Ročník 1964 Sbírka zákonu V' Československé socialistické republiky Částka 74 Vydána dne 19. záři 1964 Cena 90 hal. O BS A H: 175. V y h 1 á i k a ministra zabraniCnlch věci o Oohodá o mnohostrannom zúčtováni v pŕevoaitelnýcti rublacb a u zřízeni Mezinárodni bank? hospodářsko spolupráca 179. V y h 1 á i k a ministra zabraniCnlch vSci o Evropsko Omluvě o obchodní arbitráži Oznámení o vydáni obecných právních předpisu 175 VYHLÁŠKA ministra zahraničních věcí ze dna 3. července 1964 o Oohodě o mnohostranném zúčtováni v převod!telných rublech a o zřízeni Mezinárodní banky hospodářská spolupráce Dne 22. října 1963 byla v Moskvě podepsána 1S84. President republiky Dohodu ratifikoval <1n« Dohoda o mnohostranném zúčtováni v převodítel- 24. února 1964. Ratifikační listina Časkcsiovenské socialistic- ných rublech a o zřízeni Mezinárodní banky bos* podářská spolupráca mezi vládami Bulharské lidové republiky, Československé socialistické rspub- kó «publiky k Dohodě byla uložena v sekretariátě líky, Maďarské lidové republiky. Mongolské lidové Rady vzájemné hospodářsUš pomoci v Moskvě — republiky, Německé demokratické republiky, Pol- depozitáře Dohody - dne 12. března 1964. ské lidové republiky. Rumunské lidové reoubiiky a _ . . .. „ .,,,„,,, „,iK„ ?.Xinb„ vn/ „ .. f. . .,,.,. . ,.,,, Donoda vstoupila na zaklade svého článku xiv Svazu sovětsKých socialistických reoubllk. , .1 . „ „„,,. „ „ , _, , , , <_,*., ,„ v platnost dnem 18. kvétna 196?. S Donodou vyslovila vláda souhlas dne 12. prosince 1963 a Národní shromáždění dne 31. ledna Caský překlad Dohody se vyhlašuje současné. David v. r. Strana 1214 Sbírka zákonů C. 175/1984 Částka 74 Preklad DOHODA o mnohostranném zúčtovaní v převoditelných rublech a o zřízeni Mezinárodní banky hospodářské spolupráca Vlády Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Mongolské lidové republiky. Polské lidové republiky, Rumunské lidové republiky, Svazu sovětských socialistických republik a československé socialistické republiky v zájmu rozvoje a prohloubeni mezinárodní socialistické dělby práce, dalšího rozšíření a upevnení obchodních a hospodářských styků a v zájmu zdokonalení systému zúčtování a posílení devizového a finančního působení na plnění vzájemných závazků se dohodly takto: Článek I Zúčtování na základe dvoustranných o mnohostranných dohod a jednotlivých kontraktů o vzájemných dodávkách zboží, jakož I dohod o jiných platech mezi smluvními stranami se bude provádět od 1. ledna 1984 v převoditelnýcb rublech. Zlatý obsah převodltelného rublu činí 0.987412 g ryzího zlata. Každá smluvní strana, která má prostředky na účtech v převoditelnýcb rublech, může těmito prostředky volně disponovat pro zúčtování s ostatními smluvními stranami. Každá smluvní strana bude při uzavírání obchodních dohod zabezpečovat vyrovnanost příjmů a platů v převoditelnýcb rublech v rámci kalendářního roku se všemi ostatními smluvními stranami jako celkem. Přitom se bude přihlížet k vytváření nebo využívání případných rezerv v převoditelných rublech, jakož i k úvěrovým operacím. Každá smiuvni strana bude zajíš t o vat včasná a úplné splnění svých platebních závazků v převoditelných rublech vůči ostatním smluvním stranám a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce. Článek II S cílem napomáhat hospodářské spoluprácí a rozvoji národního hospodářství smluvních stran, jakož 1 rozšiřovat spoluprácí těchto stran s Jinými státy zřizuje se Mezinárodní banka hosp:dářské spolupráce se sídlem v í.'is^vfi. členy banky jsou smluvní strany. Oko lem banky Je: a) provádět mnohostranné zúčtováni v převoditelných rublech: b I úvěrovat zahraničně obchodní a jiné operacs smluvních stran: c) získávat a uschovávat volné prostředky v převoditelných rublech; d) získávat na účty a vklady zlato, dále volně směnitelné a jiné měny od členských států banky a rovněž od Jiných států a provádět operace s těmito prostředky do výše nashromážděných částek. Po skončeni prvního roku činnosti banky projedná bankovní rada otázku tvorby části základního kapitálu banky ve zlatě a ve volně směnitelných měnách a rovněž prozkoumá možnosti provádět prostřednictvím banky směnu převoditelných rublů na zlato a volně směnitelné měny; •) provádět jiné bankovní operace, odpovídající cílům a úkolům banky vyplývajícím z jejího Statutu. Kromě výše uvedených funkcí provádí banka z pověření a z prostřsdkú zainteresovaných států financování, a úvěrováni společné výstavby, rekonstrukce a provozu průmyslových podniků a jiných oi/jektú. Činnost banky se řídl touto Dohodou, Statutem banky, který je nedílnou součástí této Dohody, jakož 1 směrnicemi a předpisy vydávanými bankou v rámci její pravomoci. Článek III Základní kapitál Mezinárodní banky hospodářská spolupráce se stanoví v částce tři sta miliónů převoditelných rublů. Podíly (kvóty) smluvních stran na tomto kapitálu se stanoví podle objemu vývozu v jejich vzájemném obchodu a činí pro: Bulharskou lidovou republiku 17 mil. rublů Maďarskou lidovou republiku 21 mil. rublů Německou demokratickou republiku 55 mil. rublů Mongntsknu lidovců republiku 3 mtl. rublů Polskou lidovou republiku 27 mil. rublů Rumunskou lidovou republiku 13 mil. rublů Částka 74 Sbírka zákonů Č. 175/1964 Strana 1215 Svaz sovětských socialistických republik 116 mil. rubla Československou socialistickou republiku 45 mil. rubla Splácení základního kapitálu banky se buda zalistovat dodávkami zboží převyšujícími dovoz nad vybilancované dodávky zboží smluvních stran o částky, které se rovnají výši Jejich kvót. Splace-ní základního kapitálu banky (v převodltelných rublech) může být podle přání státu provedeno také ve volné směnitelná měně nebo ve zlatě. Podíly bude splácet každá smluvní strana v prvním roce ve výši 20 % své kvóty a v dalších letech podle rozhodnutí bankovní rady. Výše základního kapitálu banky může být změněna usnesením smluvních stran. Banka má rezervní kapitál; lhůtu, výši, ucel a způsob jeho vytváření určí bankovní rada. Banka může mít také zvláštní fondy vytvářené bankovní radou podlá dohody smluvních stran. Článek IV Mezinárodní banka hospodářská spolupráce provádí svou činnost na základe plná rovnoprávnosti a uznáváni svrchovanosti členských státu banky. Při projednávání a řešení otázek spojených ■ činností banky mají členové banky rovná práva. Článek V Zúčtování mezi smluvními stranami se bude provádět v převodltelných rublech prostřednictvím Mezinárodní banky hospodářské spolupráce za účasti bank smluvních stran. Stanoví se tyto základní zásady soustavy mnohostranného zúčtování: a J zúčtování se provádí.v převodltelných rublech na účtech bank smluvních stran; účty budou otevřeny v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce nebo v dohodo s ní v bankách smluvních stran. Přitom banka vyvážejícího státu zasílá příslušné dispoziční dokumenty na zboží, Jakož i platební dokumenty bezprostředně bance dovážejícího státu. Banky států sdělují denně Mezinárodní bance hospodářské spolupráce stanovenou formou údaje s uvedením příslušné částky pohledávek (příjmů) nebo plateb ve prospěch banky vývozce; b) platy se provádějí v převodltelných rublech v rámci vlastních prostředků každá banky na účtech, na které se účtují všechny příjmy ve prospěch banky disponující účtem včetně částek přijatých úvěrů: c) prostředky na účtech v převodltelných rublech disponuje banka smluvní strany, na jeilz jméno j8 účet otevřen: d) vlastní a zapůjčené prostředky bonk smluvních stran v převodltelných rublech se odclöiuü a za tím účolem se těmto bankám otevírati íed-nak účty, na kterých se shromažďuji prostředky náležející uvedeným bankám, a jednak úvěrové účty, na kterých se účtuji závazky z úvěru poskytnutých těmto bankám Mezinárodni bankou hospodářské spolupráce; e) přednostní formou zúčtování je Inkaso s následným akceptem (promptní Inkaso). Podlá dohody mezi bankami smluvních stran se mohou používat i jiné formy zúčtování (inkaso s předběžným akceptem, akreditivy, bankovní převody aj.); í) Mezinárodní banka hospodářské spolupráca vyplácí úroky z peněžních prostředků na účtech a z vkladů diferencovaně podle doby uložení. Bankovní rada může stanovit minimální objem zůstatku prostředků na účtech, který banka neúroči. Článek VI Mezinárodní banka hospodářské spolupráce může poskytovat úvěry: a) na zajištěni včasného zúčtování obratu zboží pří krátkodobém převýšení plateb nad příjmy (zúčtovací úvěr). Ověř na zaplacení zboží e poskytuje ihned při nedostatku prostředků na účtu plátce. Výši úvěru pro banku každé smluvní strany stanoví bankovní rada; b) na krytí převýšení plateb nad příjmy způsobeného sezónními a jinými podmínkami výroby a reallzaca zboží. Výši úvěru a lhůty jeho splacení stanoví bankovní rada na základě plánů příjmů a plateb, vyplývajících z piánu vývozu a dovozu zboží a Jiných operací. Takový úvěr sa poskytuje na lhůtu v rámci kalendářního roku; c) na krytí dočasného neplánovaného převýšení plateb nad příjmy, způsobeného opožděním dodávek zboží oproti stanoveným lhůtám. Takový úvěr se poskytuje podls rozhodnutí bankovní rady se splatností do konce kalendářního roku a při zvýšených úrokových sazbách. Současně s poskytnutím takového úvěru informuje banka smluvní strany v souladu s článkem VII. této Dohody; d) na operace spojené s rozšiřováním obratu zboží nad kontingenty zboží dohodnuté mezi smluvními stranami na dobu do konce příštího roku; a) na vyrovnání platební bilance ve spojitosti s dočasnými potížemi ve výměně zboží Jednotlivých států. Tento úvěr se poskytuje ve výjt-mačných případech podle rozhodnutí bankovní rady, přičemž lhůtu splatnosti takového úvěru stanoví bankovní rada v závislosti na konkrétních podmínkách, avšp.k ne s delší lhůtou než do konce příštího roku; f] na společnou výstavbu, rekonstrukci a provoz průmyslových podniků a Jiných objektů. Tento úvěr se poskytuje z prostředků poskytnutých zainteresovanými státy. Za používání úvěru se platí úroky. Výši úrokové s»zby stauoví bankovní rada diferencovaně podle druhu a lhůty splatnosti úvěru, vycházejíc Strara 1216 Sbírka zskonfl Ö. 175/1964 Částka 74 z nezoytnosti podněcovat hospodárné využívam peněžních prostředků a zajišťovat rentabilitu banky. Podlo rozhodnuti banxovni rady se může zúč'o-vaci úvěr poskytovat bezúročně; s přihlédnutím ke zvláštnostem výmeny zboží Jednotlivých státu může se poskytovat rovněž bezúročný úvěr na sezónní potřeby, přičemž však celková výše bezúročných úvěrů nesmí překročit 3 *>> ročního obratu výměny zbuií toho kterého státu s členskými státy banky. Článek VII Mezinárodní banka hospodářské spolupráce bude při plnění jí uležených tunkcí v oblasti zúčtováni a úvěrování všestranně napomáhat ke splněni závazných vzájemných dodávek zboží mezi smluvními stranami a k upevnění plánovací a piataboí kázně pří vzájemném zúčtování. V této souvislosti je banka zmocněna: a] omezovat nebo úplně zastavit poskytování úvěrů bankám těch smluvních stran, které nedodržují své platební závazky vůči bance nebo ostatním smluvním stranám. Omezováni a zastavováni úvěrování se provádí ve lhůtách stanovených bankovní radou; b) informovat na základě podkladů, které má k dispozicí, příslušné orgány a v nutných případech vlády smluvních stvan o porušování platebních závazků za dodaná zboží, jakož 1 závazků spojených s financováním a úvěrováním výstavby, rekonstrukce a provozu společných průmyslových podniků a Jiných objektů. Při zúčtování a úvěrováni v převodítelnýcřf rublech banka zajišťuje evidenci o plněni platebních závazků smluvních stran. Článek Vlil Zúčtování neobchodních operaci, uskutečňovaných podle vnitřních maloobchodních cen a sazeb za služby, se bude provádět na zvláštních účtech v národních manách v bankách smluvních stran podle dohod o zúčtování neobchodních platů, platných mezi těmito stranami. Tyto účty se mohou doplňovat z účtů v převoditelných rublech po přepočtu koeficientem a kursem s přirážkami (srážkami) pro neobchodní platy, stanovenými uvedenými dohodami o zúčtování neobchodních platů. Prostředky z účtu neobchoaních platů se mohou převádět na účty v převoditelných rublech rovněž s použitím vyia uvedeného koeficientu a kursu. Článek IX Na základě rozhodnutí rady Mezinárodní banky hospodářské spolupráce může tato banka pro-vádSt znotovaní v převoditelných rublech so státy, která nejsou smluvními stranami této Dohody. Způsob a podmínky zúčtování v přovoditelných rub-lerh s těmito sr-ity ii!-{::- ■>. bankovní rada v dohodo se zainteresovanými státy. Článek X Účast států v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce a činnost této banky nemůže být na překážku rozvoji bezprostředních finančních a Jiných vztahů smluvních stran jak mezí sebou navzájem, tak i s jinými státy. Článek XI Mezinárodní banka hospodářské spolupráce má na území každé smluvní strany právní způsobilost, nutnou k výkonu jejich funkci a k dosaženi jejích cílů. Banka, jakož 1 zástupci států v bankovní radě a funkcionáři banky požívají na území každé smluvní strany výsad a imunit, které jsou nezbytné k výkonu funkcí a dosažení cílů stanovených touto Dohodou a Statutem banky.. Právní způsobilost, výsady a Imunity uvedená v tomto článku určuje Statut banky. Článek XII Smluvní strany provedou změny vyplývající z této Dohody v dvoustranných dohodách platných mezí nimi, které stanoví zúčtováni clearingovými účty, nebo uzavřou nové dohody, předpokládající zúčtováni v převoditelných rublech. Po podpisu této Dohody prohlásí smluvní strany Dohodu o mnohostranném clearingu z 20. června 1957 za zrušenou podle článku 15 táže Dohody. Dlužné částky smluvních stran, vykázané na dvoustranných clearingových účtech k 1. ledna 1264, budou vzaty v úvahu při uzavírání obchodních dohod na rok 1964 a vyrovnány v rámci těchto dohod v převoditelných rublech způsobem dohodnutým mezi zainteresovanými stranami. Článek XIII Se souhlasem všech smluvních stran mohou přistoupit k této Dohodo jiné státy, které uznávají její cíle a zásady a ktsró přijmou závazky vyplývající z této Dohody a Statutu Mezinárodni banky hospodářské spolupráce. Dokument o přistoupení se předá depozitáři této Dohody. Článek XIV Tato Dohoda podléhá ratifikaci a vstoupl v platnost dnem, kdy poslední ze smluvních stran odevzdá svou ratifikační listinu depozitáři této Dohody. Avšak Dohoda bude předběžně prováděna počínate drum 1. ledna 1964, jestliže k tomuto dní' nevstoupí v platnost podle prvního odstavce tohoto čláoku. Pro státy, které přistoupí k této Dohodě, bude dnem vstupu v plsmost Dohody deu souhlasu všech smluvní':.'-! stran s přistoupením toho kterého státu k Dohodě. Částka 74 Sbírka zákona C. 175/1984 Strana 1217 Článek XV Tato Dohoda může být změněna jen se souhlasem všech smluvních stran. Každá smluvní strana může vypovědět tuto Dohodu s tím, že to oznámi nejméně 8 měsíců předem sekretariátu Rady vzájemné hospodářské pomocí a vyrovná bohem této doby svá závazky vyplývající z této Dohody. Tato Dohoda pozbývá platnosti, Jestliže )1 pro* Za vládu Bulharské lidové republiky: S. TodoroT v. r. Za vládu Maďarské lidové republiky: A. Apro v. r. Za vládu Německé demokratické republiky: W. Rumpf v. r. Za vládu Mongolské lidové republiky: D. Molomžamo v. r. hlási za zrušenou nejméně dvě třetiny smluvních stran. Clánsk XVI Tato Dohoda bude uležena v sekretariátě Rady vzájemné hospodářské pomoci, který bude plnit funkce depozitáře této Dohody. Sepsáno v Moskvě 22. října 1963 v jednom vy* hotoveni v ruském jazyce. Ověřené opisy této Dohody budou rozeslány depozitářem všem smluvním stranám. Za vládu Polské lidová republiky: P. Jaroszewicz v. r. Za vládu Rumunská lidové republiky: A. Birladeana v. r. Za vládu Svazu sovětských socialistických republik: M. LeseSko v. r. Za vládu Československé socialistické republiky: O. Sününek v. r. Strana 1218 Sbírka zákona £ 175/1964 Častica 74 PMlota« k ryhUte« í. 17V1964 So. STATUT Mezinárodní banky hospodářská spolupráca Mezinárodni banka hospodářská spolupráce Je zřízena podle dohody mezi vládami Buiharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Nemecké demokratické republiky, Mongolské lidové republiky, Polské lidové republiky, Rumunské lidové republiky, Svazu sovětských socialistických republík a Československé socialistická xepubliky s cílem napomáhat hospodářské spolupráci a rozvoji národního hospodářství Sienských států banky, Jakož 1 napomáhat při rozšiřování Jejich obchodních a hospodářských styků s Jinými zeměmi. I. Všeobecná ustanoveni Článek 1 Mezinárodní banka hospodářské spolupráce, dále Jen .banka", organizuje a provádí zúčtovací, úverové, finanční a Jiné bankovní operace. Článek 2 1. Banka Je právnickou osobou a nazývá m .Mezinárodní banka hospodářské spolupráce". 2. Banka Je zmocnená: a) uzavírat dohody, Jakož l provádět Jakékoliv operace v mezích své pravomoci; b) získávat, pronajímat a zcizovat majetek; e] žalovat a zodpovídat se před soudem a v arbitráži; d) zřizovat na území státu, v nämž má sídlo, Jakož 1 na území Jiných států pobočky a Jednatelství a mít své zástupce; s) vydávat smernica a předpisy o vécech patřících do její pravomoci; I) vykonávat další činnost směřující k plnení úkolů uložených bance tímto Statutem. 3. Banka odpovídá za své závazky do výše svého majetku. Banka neodpovídá za závazky členských států banky, stejné Jako členské státy banky neodpovídají za závazky banky. 4. Banka má razítko s nadpisem: „Mezinárodní banka hospodářské spolupráce". Pobočky a Jednatelství banky mají razítka s tímtéž nadpisem a s doplňkem názvu pobočky nebo Jednatelství. Sídlem banky Je Moskva, SSSR. Článek 3 Banka ručí za zachování tajemství o operacích, účtech a vkladech svých zákazníků a korespondentů. Všichni funkcionáři a zaměstnanci banky Jsou povinni zachovávat tajemství o operacích, účtech a vkladech banky, jejich zákazníků a korespondentu. II. Kapitál a fondy banky Článek 4 Banka má základní kapitál a rezervní kapitál. Banka může mít také zvláštní fondy. Článek 5 Základní kapitál banky činí 300 miliónů pře* voditelných rublů a vytváří se podíly v převoditel-ných rublech. členský stát banky má právo složit podíl do základního kapitálu banky (v převodltelných rublech ) také ve volně směnitelné měno nebo ve zlatě. Splácení základního kapitálu se provádí způsobem a ve lhůtách stanovených bankovní radou. Základní kapitál banky slouží k zabezpečeni Jejích závazků a používá se k účelům stanoveným Statutem banky. Výše základního kapitálu banky může být změněna na základě rozhodnutí členských států banky. V případě vystoupení státu z banky se Jeho podíl vrací. Přitom se od celkové Částky podílu odečítají dlužné částky tohoto státu vůči bance. Při zastavení činnosti banky se vracejí podíly a Jiné prostředky banky členským státům, a to po odečtení částky nutné k vyrovnání platebních povinností plynoucích ze vzájemného vypořádání nároků členských států banky. článek 9 Státu, který vložil do základního kapitálu banky svůj podíl, se vydává osvědčení, které je potvrzením a důkazem o složení podílu. Článek 7 Banka mi rezervní, kapitál, lhůtu, výši, účel a způsob jsho vytváření určí bankovní rada. Částka 74 Sbírka zákonů Ö. 175/1984 Strana 1219 Článek 3 Zvláštní fondy vytváří bankovní rada na zakladá dohody členských států banky. III. Operace banky Zúčtovací operace banky článek 9 8anka organizuje a provádí mnohostranná zúčtování obchodních a jiných operací v pfevodt-teiných rublech. Článek 10 Zúčtování e provádí v prevodttelných rublech prostřednictvím účtů bank členských států, dále jen „zmocnená banky", která se otevírají v Mezinárodni bance hospodářská spolupráce nebo po dohodo s ní v jlnvch zmocnených bankách. Platy se provádějí v rámci prostředku, která má každá zmocnená banka na účtech v převoditei-ných rublech. Článek U Banka přijímá a rozděluje prostředky v prevodttelných rublech ( v jiná měno způsobem stanoveným bankovní radou. Banka provádí taká jiné bankovní operace. Způsob provádění operaci, otevření, vedeni a uzavření účtů v bance stanoví bankovní rada. Zmocnené banky, která mají prostředky na účtech u banky v převodltelných rublech, mohou volná disponovat těmito prostředky při zúčtování provádánám v převodltelných rublech. Majitelé účtů v bance, které jsou vedeny v jiných manách, mohou volná disponovat prostřsdky na těchto účtech. Článek 12 Peňažní prostředky v převodltelných rublech ukládají zmocněné banky v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce. Za tyto prostředky vyplácí banka úroky ve výši stanovené bankovní radou. Článek 13 Banka provádí zúčtováni operace spojená s financováním investic a úvěrováním podniků a jiných objektů, která společně budují, rekonstruují a provozují zainteresované státy. Článek 14 Banka může provádět zúčtování v převodltelných rublech také se státy, které nejsou členy banky. Způsob a podmínky takového zúčtování v pře vodltelných rublech stanovi bankovní rada podle dohody se zainteresovanými státy. Článek 15 Banka může vydávat šeky v pfevodttalní'ch rublech l v jiných mônách a pruvádčt operace s :2:1i!to seky, jako2 i s šeky jiných bank. Podle rozhodnutí bankovní rady se mohou vydávat |tnú platební dokumenty. Článek 16 Banka může přejímat záruky za peněžní závazky bank članských států, jiných právnických osob, jakož i fyzických osob. Článek 17 Banka může spolupracovat s organizacemi, jejichž činnost odpovídá úkolům banky nebo se stát jejich členem. Článek 18 Banka uzavírá s jinými bankami dohody o způsobu zúčtování a vedení účtů otevíraných v bance. Jakož t uzavírá korespondentská a jiné smlouvy. Ověrové operace banky Článek 19 Banka poskytuje úvěry zmocněným bankám. Qvěry se poskytují na stanovené účely a za podmínky, že úvěr bude splacen v dohodnutých lhůtách. Očely, na které se poskytují úvěry, způsob poskytování úvěrů, jejich zajištění a spláceni stanoví bankovní rada. Článek 20 K provádění úvěrových operací sestavuje banka úvěrové plány. Úvěrové piány banky se sestavují na podkladě dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod na žádost zmocněných bank o poskytnutí úvěrů. Dveřové plány schvaluje bankovní rada. Žádost zmocněné banky státu o úvěry převyšující částky obsažené v úvěrovém plánu projedná banka s přihlédnutím k údajům předkládaným zmocněnou bankou o tom, jak stát plní obchodní dohody, a k Jiným k tomu nutným materiálům. Článek 21 Za úvěry přijaté od banky platí dlužníci úroky ve výši stanovené bankovní radou. Článek 22 Splácení úvěru poskytnutého bankou se provádí ve lhůtě splatnosti tak, že banka odepíše přednostně jako nesporné částky úvěru z běžného účtu dlužnické banky bez zvláštního příkazu dlužnické banky pro každý jednotlivý případ, a to na základě Jejího lhůtního prohlášeni. Nejsou-li prostředky nebo nenl-li dostatek prostředků na božném účtš dlužnické banky, může být pohledávka kryta tímtéž způsobem z prostředků docházejících na tento účet. Strana 1220 Sbírka zákonů C. 175/1984 Částka 74 Článek 23 Z pověřeni zainteresovaných států banka financuje a uvaruje společnou výstavbu, rekonstrukci a provoz průmyslových podniků a jiných objektů ze zdrojů poskytnutých těmito státy. článek 24 Banka uskutečňuje zúčtovací, úvěrové, depozitní, arbitrážni, záruční a jiná operace ve volná »měnitelných rublech i jiných měnách, jakož i operace se zlatem, a to v rozsahu svěřených prostředků. IV. Řízeni banky Článek 25 Řídícími orgány banky Jsou bankovní rada a bankovní správa. Bankovní rada Článek 28 Bankovní rada je nejvyšším řídicím orgánem, který celkově řídl činnost banky. Bankovní radu tvoři představitelé všech členských států baixky, přičemž každý členský stát banky má jeden hlas bez ohledu na výši podílu, který vložil do kapitálu banky. Cleny bankovní rady Jmenují vlády členských států banky v počtu až tří zástupců z každého státu. Bankovní rada zasedá pudle potřeby, nejméně vsak jednou za čtvrt roku. Zasedáním bankovní rady předsedají postupně představitelé každého členského státu banky. Článek 27 Usnesení nankovnl rady se přijímají Jednomyslně. Jednací řád bankovní rady stanoví sama bankovní rada. Článek 28 Bankovní rada: a) určuje celkové zaměřeni činnosti banky pří navazování styků a spolupráce banky s bankami Členských států a s bankami jiných států a rovněž i. spolupráce nebo účasti v organizacích, jejichž činnost odpovídá úkolům banky, b) schvaluje na návrh bankovní správy úvěrové a jiné plány banky, ročni výkazy, bilanci a rozdělení zisku banky, směrnice a předpisy banky o otázkách úvěrováni, financování, mezinárodního zúčtováni a devizových operaci, určující vzájemné vztahy banky s jejími zákazníky; stanoví výši úrokových sazeb na úvěry, vklady, běžné a jiná účty, organizační strukturu a systematlzaci banky, rozpočet správních výdajů banky; c) vytváří zvláštní fondy banky na základě dohody čienských štítů banky; d) jmenuje předsedu a členy bankovní správy; e) jmenuje revizní komisi banky, projednává ie|I iprávy a přijímá k nim usnesení; f) povoluje zřízení a likvidaci poboček, jednatelství a zastupitelství banky; g j projednává zprávy bankovní správy o jej' činnosti a přijímá k nim usnesení; h | předkládá k posouzeni členským stálům návrhy na pŕi'ímání nových členů banky; 1) schvaluje pracovní řád zaměstnanců banky; J) plní jiné funkce vyplývajíc! z tohoto Statutu, které jsou nutné pro dosaženi cílů a úkolů banky. Bankovní správa Článek 29 Bankovní správa je výkonným orgánem a bezprostředně řídí činnost banky v mezích pravomocí dané |I tímto Statutem a v souladu s usnesením bankovní rady. Bankovní správa je odpovědna a podřízena bankovní radě. Bankovní správu tvoří předseda a členové bankovní správy, jmenovaní z občanů členských států banky na dobu do pěti let. Počet členů bankovní správy stanoví bankovní rada. V případě 'ločasné nepřítomnosti předsedy bankovní správy vykonává jeho povinností podle usnesení bankovní správy jeden z členů bankovní správy. Předseda a členové bankovní správy při plněni služebních povinnosti jednají jako mezinárodní funkcionáři, kteří jsou nezávislí na organizacích a úředních osobách států, jejichž jsou občany. článek 30 Bankovní správa banky v osobě svého předsedy nebo jiných funkcionářů banky zmocněných k tomu bankovní správou zastupuje banku ve všech otázkách a operacích banky před úředními osobami, státními a mezinárodními organizacemi a Jinými právnickými osobami a uplatňuje jménem banky nároky a pohledávky u soudu a v arbitráži. Bankovní správa může zmocnit na základě zvláštního pověření funkcionáře banky, aby jednali Jejím jménem. Závazky a pověření banky Jsou platné, jsou-ll opatřeny dvěma podpisy, a to předsedy a člena bankovní správy, a v nepřítomnosti předsedy pak podpisy dvou členů bankovní správy, z nichž jeden musí být členem bankovní správy, vykonávajícím povinnosti předsedy bankovní správy. článek 31 Bankovní správa projednává základní otázky oper.ntívní činnosti banky, zejména: a i cizky. jejlchí řešení nebo schválení na základě tohoto Statutu přísluší do pravomoci ban- Částka 74 Sbírka zákonů C. 175/1984 Stran« 1221 KúvuI rady; připravuje pristu-iné amertály a uAvrhy k projednáni uansovm řade. b) otázky stanoveni zpüioöu podpisování penéz-uich a zúčtovacích dokladů a korespondence jménem banky, způsob podpisováni a vydáváni pověřeni jménem poboček a jednatelství banky, vzory peněžních a zúčtovacích dokladu používaných bankou ve vzájemných stycích s jejími zákazníky, úrokové sazby z úvěru, vkladů, z běžných a jiných účtů v souladu s usneseními bankovni rady, výši proviznich odměn *a splnění příkazů svých zákazníků a korespondentů, způsob a podmínky vydáváni záruk bankou, jakož i podmínky přijímáni směnek a ,i-ných peněžních závazků k evidenci a zajištění, c) otázky kontroly činnosti správ a odborů banky, jejich poboček, jednatelství a zástupců, d) otázky používání majetku a prostředků banky. Bankovní upráva má právo v mezích své pravomoci před klána t návrhy k posouzení bankovní radě. Jednací řád bankovní správy si stanoví bankovní správa sama. Usnesení přijatá bankovní správou se sepisují ve formě protokolů: K plněni usnesení bankovní správy se mohou vydávat příkazy, směrnice nebo předpisy, jež podepisuje předseda bankovní správy nebo na základě jeho zmocnění jeden z členů bankovní správy. článek 32 Předseda bankovní správy řídl činnost bankovní správy a provádí opatřeni nutná k splnění úkolů uložených bance tímto Statutem. Předseda bankovní správy: a) disponuje v souladu s tímto Statutem a s usneseními bankovní rady veškerým majetkem a prostředky banky, b) vystupuje jménem banky, c) dává příkazy a rozhoduje v operativních otázkách činnosti banky, d) podpisuje závazky a pověření jménem banky podle článku 30 tohoto Statutu. a) jmenuje a odvolává pracovníky banky, s výjimkou ředitelů, '- eří jsou členy bankovní správy, a podle systematlzace a rozpočtu správních nákladů, schválených bankovní radou, stanoví výši mezd a odměňuje vynikající pracovníky, f) plní jiné funkce vyplývající z tohoto Statutu a z usnesení bankovní rady. V. Organizace banky článek 33 Banka má správy, odbory, pobočky, jednatelství a zastuoltelství, která se zřizuji podle organizační struktury banky, schvalované bankovní radou. Zaměstnanci banky jsou ustanovováni z občanů členských států banky podle pracovního řádu zaměstnanců banky. Pro nezávislé plnení povinností se poskytují pracovníkům banky výsady a imunity podle článku 40 tohoto Statutu. VI. Revize činnosti banky Článek 34 Revizi člnnosfl banky, zahrnující prověrku výroční zprávy ůankovnl správy, pokladny a majetku, revizi evidence, výkaznictví a provozu banky, jejích poooček a jednatelství provádí revizní komise jmenovaná bankovní radou na dobu dvou let a skládající se z předsedy revizní iomlse a čtyř Členů. Předseda a členové revizní komise nemohou zastávat žádnou jinou funkci v bance. Organizaci a způsob prováděni revize stanovi bankovni rada. Článek 35 Bankovní správa poskytuje revizní komisi všechny materiály nezbytné pro provedení revize. Zprávy revizní komise se předkládají bankovní radě. VII. Způsob projednáváni sporů článek 36 Nároky vůči bance mohou být uplatněny bobem dvou let ode dne vzniku žalobního nároku. článek 37 Spory banky s Jejími zákazníky musí být projednávány v arbitráži, a to bud vybrané z existujících, nebo nově zřízené podle dohody stran. V případě, že není dosaženo výše uvedené dohody, předá se řešení sporu k projednání arbitráží př! obchodní komoře státu, kde má banka sídlu. Vlil. Výsady a imunity banky a jejích funkcionářů článek 38 1. Majetek banky, její aktiva a doklady bez ohledu na to, kde jsou, jakož i operace banky požívají imunity vůči jakémukoliv správnímu a soudnímu zásahu, pokud se banka v jednotlivých případech imunity nevzdá. Místnosti banky, jakož 1 jejích poboček, jednatelství a zastupitelství na území kteréhokoliv členského státu banky jsou nedotknutelné. 2. Banka na území Členských států banky: a) je osvobozena od všech přímých dani a dávek jak celostátních, tak t místních. Teto ustanovení se nevztahuje na platby za poskytnuto komunální a jiné služby, i>) je při dovozu a vývozu předmětů určených k služebnímu používáni osvobozena od celních poplatků a omezeni, Sirana 1222 Sbírka zákonu C. 175/196*4 Částka 74 c | poživa na území členských států banky stejných výh-ja, pokud lne o přednost, tarify a poplatky v poštovním, telagrafnim a telefonním styku, jakých na území těchto států pcíivajl diplomatické zastupitelská úrady. Článek 39 1. Zástupcům členských států v bankovní radě sa při plnénl jejicn úředních povinnosti poskytují na území členskvch států banky tyto výsady a imunity: a) imunita vůči zatčeni nebo zadrženi, jakož t vůči pravomoci soudních orgánů za všechny činy, kterých se mohou dopustit |eho zástupci, b I nedotknutelnost všech písemnosti a dokumentu. c) stejné ceinl výhody, pokud Jda o osobní zavazadla, (aké se poskytuji pracovníkům diplomatických zastupitelských úřadů odpovídající hodnosti v tom kterém státě, d) osvobozeni od osobních úkonů a od přímých dani a dávek z platu vypláceného zástupcům státem, který je jmenoval. 2. Výsady a Imunity stanovené v tomto článku se poskytuji uvedeným osobám výlučná v zájmu výkonu funkce. Každý členský stát banky má právo a |e povinen se vzdát imunity svého zástupca ve všech případech, v nichž má za to, že Imunita je překážkou výkonu soudnictví a že vzdání ;a imunity nebude na Ú1mu účelům, pro které byla Imunita poskytnuta. 3. Ustanoveni bodů 1 tohoto článku neplatí e pomeru mezi zástupcem a orgány státu, jehož je zástupce občanem. Článek 40 1. Bankovní rada určuje na základe návrhů bankovní' správy kategorie funkcionářů hanky, na které se vztahuji ustanovení tohoto článku. Jména těchto funkcionářů .sděluje pravidelne předseda bankovní správy příslušným orgánům členských států banky. 2. Funkcionáři banky při výkonu svých služebních povinností na území každého členského stáru banky: aj nepodléhají soudní a správni pravomoci za žádné činy. kterých se mohou dopustit lako funkcionáři, b) |sou osvobozeni od osrbnlch úkonů a přímých daní a dávek z platu vypláceného jím bankou. Toto ustanovení se nevztahuje na funkcionáře banky, kteří jsou občany státu, na jeho? území má banka, její pobočky, jednatelství a zastupitelství své sídlo, c i požívají steíných celních výhod, pokud jde o osobni zavazadla, jaké se poskytují v tom kterém státě pracovníkům diplomatických za-scipirelsKých úřadů odpovídající hodnosti. 3. Výsady a imunity stanovené v tomto článku se poskytuji funkcionářům banky výlučné ve služebním záicr.u. PřKdaada bankovní správy má právo a Je povinen vzdďti se imunity funkcionářů banky ve všech případech, kdy pudle jeho míněni bráni imunita výkonu soudnictví a kdy vzdám se imunity nebude nt újmu účelům, oro které hýla poskytnuta. Pokud jde o předsedu a členy bankovní správy, přísluší právo vzdát se imunity bankovní radé. IX. Výkaznictví Článek 41 Za hospodářský rok banky sa pokládá obdob! od L ledna do 31. prosince včetně. Roční ollance uveřejňuje bankovní správa způsobem stanoveným bankovní radou. X. Rozdělováni ziskn Článek 42 Zisk banky po schválení výroční zprávy se rozděluje podle utnesenl bankovní rady a může se použít k doplnení rezervního kapitálu a k jiným účelům. XI. Způsob přijímáni nových členů banky a vystoupení s banky Článek 43 Přijímání nových členů banky sa provádí za souhlasu všech členských států banky. Stát, který si přeje stát sa členem banky, podá bankovní radé žádost s poukazem na to. že souhlasí s cíli a zásadami banky a přijímá na sebe závazky vyplývající z tohoto Statutu, zejména o podílu na základním kapitálu hanky ve výši a lhůtách stanovených bankovní rsdeu. Každý stát se může zřící účastí v bance tím, že o tom uvědomí bankovní radu nejméně 8 měsíců předem. Během stanovené lhůty musí být upraveny vztahy mezi bankou a příslušným státem, pokud Jde o Jejich vzájemné závazky. XII. Závěrečná ustanovení Článek 44 Způsob změny Statutu Každý členský stát banky může předložit návrh na změnu tohoto Statutu. Změny Statutu banky se provádějí za souhlasu všech členských států banky. Článek 43 Zastaveni činnosti banky Činnost banky může být zastavena na základě rozhodnuti dvou třetin členských států banky, které stanoví způsob likvidace činnosti banky. Částka 74 Sbírka, zákonů C. 176/1964 Strana 1223 176 VYHLÁŠKA ministra zahraničních věci ze dne 3. srpna 1964 o Evropská Umlnvě o obchodní arbitra» Dne 21. dubna 1961 byla v Ženeve j menom Československé socialistické republiky podepsána s výhradou ratifikace Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráži. Dne 21. září 1963 byla uvedená Omluva ratifikována presidentem republiky. Československá ratifikační listina k Evropské úmluvo o mezinárodní obchodní arbitráži byla uložena dne 13. října 1963 u generálního tajemníka Organizace spojených národů v New Yorku. K plnění funkci uvedených v článku IV Omluvy byla určena Československá obchodní komora, resp. její předseda. Podle svého článku X odstavce 8 vstoupila Omluva pro Československou socialistickou republiku v platnost dne 11. února 1S64. Česky překlad Omluvy se vyhlašuje současna. David v. r. EVROPSKÁ OMLUVA O MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ ARBITRÁŽI Níže podepsaní, náležíte zmocněni, kteří se shromáždili pod záštitou Hospodářské komise Organizace spojených národu pro Evropu, a vzali na vědomí, že 10. června 1958 byla na konferencí Organizace spojených národů o mezinárodni obchodní arbitráži v New Yorku podepsána Omluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, ve snaze podporovat rozvoj evropského obchodu pokud možno odstraňováním některých těžkosti, která by mohly bránit organizaci a působení mezinárodní obchodní arbitráže ve vztahu mezi fyzickými anebo právnickými osobami různých evropských zemí, dohodli se na následujících ustanoveních: Článek I Rozsah Omluvy 1. Tato Omluvě se vztahuje: a) na rozhodčí (arbitrážní) smlouvy uzavřené za učolam urovnání sporů, které "Zbüly nebo vze-Jdou z prováděni mezinárodního ubchudu mezi fyzickými aneoo právnickými osobami, které při uzavírání smlouvy měly svůj cbvyklý pobyt nebo své sídlo v různých smiuvnich státech; b] na rozhodci řízení a nálezy vydané na základě smluv uvedených v odstavci 1, a) tohoto článku. 2. K účelům této Omluvy a j označení „rozhodčí (arbitrážní) smlouva" znamená buď rozhodčí doinžku obsaženou ve smlouvě nebo smlouvu o rozhodci, přičemž smlouva neto smlouva o rozhodci jsou podepsány stranami neDO obsaženy ve výměně dopisů, telegramů nebo dálnopisných sdělení, a v« vztazích mezí státy, jejichž zákoi.y nevyžadují, aby rozhodčí smlouva byla učiněna písemnou formou, znamená jakoukciiv dohodu, uzavřenou formou dovolenou těmito zákony; b j označení „arbitráž" znamená nejen rozhodování sporů rozhodci ustanovenými pro jednotlivě určený případ (arbitráž ad hoc), nýbrž také rozhodováni stálými rozhodčími instituce .ni: c; oziaCení „sídlo" znamená místo, kde je podnik, který uzavřel rozhodčí smlouvu. Strana 1224 Sbírka zákonů C. 176/1964 Částka 74 Článek II Způsobilost právnických osob veřejného práva podrobit se arbitráži 1. V případech uvedených v Článku I. odstavci' 1 této Omluvy mohou právnické osoby, které |sou podie právního řádu pro né použitelného považovány za „právnická osoby veřejného práva" platné uzavírat rozhodčí smlouvy. 1. Při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této Omluvě může každý smluvní stát prohlásit, že omezuje výše uvedenou možnost za podmínek blíže v jeho prohlášení uvedených. Článek III Způsobilost cizích státních příslušníků působit jako rozhodci V arbitráži, na niž se vztahuje tato Omluva mohou být jako rozhodci jmenováni také cizí státní příslušníci. Článek IV Organizace aroitrážs 1. Strany rozhodčí Smlouvy mohou ujednat a] žs své spory předloží stálé rozhodčí Instituci; v tomto případe se rozhodčí řízení bude řídit řádem táto instituce; nebo b) že své spory předloží rozhodčímu řízení pro jednotlivý případ (ad hoc); v tomto případe budou moci zejména: 1) jmenovat rozhodce nebo stanovit postup, podle něhož budou rozhodci jmenováni v případe nastalého sporu, ti) určit místo arbitráže; lit) stanovit pravidla řízení pro jednání rozhodců. 2. jestliže se strany dohodly, že předloží rozhodnutí svých sporů rozhodčímu řízení ad hoc a Jestliže ve lhůto 30 dnů — počítáno od doručení arbitrážní žádosti (žaloby) žalované stranS — jedna za stran nejmenuje svého rozhodce bude rozhodce — pokud není mezi stranami dohodnuto jinak — Jmenován na žádost druhé ze stran předsedou příslušné obchodní komory v zemi, v níž má strana, která je v prodlení v okamžiku podání arbitrážní žádosti svůj obvyklý pooyt nebo svcje sídlo. TohotJ odstavce bude použito také pro nahrazeni rozhodců Jmenovaných jednou ze stran nebo předsedou výše uvedené obchodní komory. 3. jestliže se strany dohodly, že předloží rozhodnutí svých sporů rozhodčímu řízení ad hoc, prováděnému jediným rozhodcem anebo nékollka rozhodci, aniž by rozhodčí smlouva obsahovala takcvé údaje o opatřeních potřebných pro organizaci rozhodčího řízení, o jaké jde v odstavci 1 tohoto článku, budou tato oratření podniknuta rozhodcem neba rozhodci, kteří -üie pravá, jemuž strany podrobily svou ioz-nodčí smlouvu; Oj ;t-;>i.-cj neoyia o tomto právu učiněna žádná zmínka, podle práva země, v r.Iž má být vydán rozhodčí nález; c) jastliže nebyla učiněna zmlnlca o právu, jemuž strany podi obily svou smlouvu a jestliže v době, kuy otázka byla vznesena před soudem, nemůže být předvídáno, v Které zemi má být vydán rozhodčí nález, podle práva použitelného podle koilsních pravidel projednávajícího soudu. Soud muže odmítnout uznání reznodčí smlouvy, jestliže podle práva jeho státu spor nemůže být podroben rozhodčímu řízení. 3. Jestliže bylo zahájeno rozhodčí řízení dříve než bylo vyvoláno jakékoliv soudní říjení, soudy smluvních států, u kterých byla později podána žaloba týkající se té-že věci mezi týmiž stranami nebo týkající se zjištění neexistence, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy odloží — pokud tomu nebrání vážné důvody — rozhodnutí o otázce příslušnosti rozhodce až do té doby. než bude vydán rozhodčí nález. 4. Žádost o povolení zatímních nebo zajíst o vacích opatření předložená soudu aesmí být posuzována jako neslučitelná s rozhodčí smlouvou nebo jako předložení záležitostí soudu k rozhodnuti ve věci samé. Článek Vil Použitelné právo 1. Strany mají na vůli určit právo, kterého mají rozhodci použít pro rozhodování ve věci samé. Ne-označí-ll strany použitelné právo, rozhodci použijí práva určeného podle kolisního pravidla, které budou považovat za přiměřené v daném připadá. V obou případech budou rozhodci přihlížet k ustanovením smlouvy a k obchodním zvyklostem. 2. Rozhodci budou jednat jako zprostředkovatelé dohody mezi stranami, jestliže to odpovídá vůli stran a jestliže to dovoluje právo, podle něhož sa řídl arbitráž. Článek VIII Odůvodněni nálezu Předpokládá se. že se strany dohodly na tom, že rozhodčí nález musí být odůvodněn, ledaže a) strany výslovně prohlásí, že nález nebude odůvodňován nebo že b) se podrobily rozhodčímu řízení, v jehož rámci není obvyklé uvádět důvody pro rozhodčí nálezy, pokud v takovém případě strany nebo Jedna z nich nepožádají výslovně před skončením ústního jednání, nebo nekonalo-U se ústní jednání, tedy před sepsáním nálezu, aby důvody byly uvedeny. Strana 1228 Sbírka zákonů C. 176/1964 Částka 74 Článek IX Zrušeni rozhodčího nálezu 1. Zrušení rozhodčího nálezu, který se Kdl touto Úmluvou v některém smluvním státe nezakládá důvod k odmítnutí uznání nebo vykonatelnosti v jiném smluvním státě, ledaže by zrušení bylo vysloveno v tom státě, ve kterém nález byl vydán nebo podie jehož práva byl vydán, a to pro některý z těchto důvodů: a) strany rozhodčí smlouvy byly podle práva, které se na ně vztahuje, nezpůsobilé k jednání nebo zmíněná smlouva není platná podle práva, jemuž strany tuto Smlouvu podrobily, nebo jestliže takové právo neoznačlly, podle práva státu, kde nález byl vydán; nebo b J strana, která žádá zruáoní, neoyla řádně vyrozuměna o ustanovení rozhodce nebo o rozhodčím Mžení nebo nemohla z jiných důvodů se v řízení vyjádřit; c) nález se týká sporu, na který se nevztahuje smlouva o rozhodci nebo který není v mezích rozhodčí doložky, nebo nález obsahuje rozhodnuti přesahující dosah smlouvy o rozhodci nebo rozhodčí doložky; mohou-lí však být ustanovení rozhodčího nálezu o věcech podrobených rozhodčímu řízeni odděleny od ustanovení o věcech, která mu nejsou podrobeny, první z nich mohou zůstat nedotčeny, nebo d) složení rozhodčího soudu nebo rozhodčí řízení nebyio v souladu s ujednáním stran, nebo ne-bylo-U takového ujednání, nebylo v souladu s článkem IV této Omluvy. 2. Ve vztazích mezi smluvními státy, které jsou zároveň účastníky Newyorské Omluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů ze dne 10. června 1958, omezuje odstavec 1 tohoto článku použití článku V. odstavec 1 e) Newyorské úmluvy pouze na zrušovací důvody, které tento odstavec výslovně uvádí. článek X' Závěrečná ustaaovení 1. Tato Cm:uva je otevřena k podpisu nebo přístupu státům, jež jsou členy Hospodářské komise pro Evropu a státům, jež jsou připuštěny do Komise v postavení poradním podle odstavce 8 mandátu Komise. 2. Země. jež se mohou zúčastnit některé činnosti Hospodářské komise pro Evropu v souladu s odstavcem 11 mandátu Komise, se mohou stát smluvními stranami této Omluvy přístupem k ní, až vstoupl v platnost. 3. Omluva bude otevřena k podpisu do 31. prosince 1901 včeaiě. Potě bude otevřena k přístupu. 4. Tato Omluva bude ratifikována. 5. Ratifikace nebo přistup budou proveden uložením listiny u generálního tajemníka Organ, zace spojených národů. 6. Při podpisu, ratifikaci nebo přístupu k tét Cmiuvě zašlou smluvní strany generálnímu tajen níkovl Organizace spojených národů seznam ob chodních komor nebo jiných institucí v jejich zem: jejichž předsedové budou pověřeni funkcemi své řenými článkem IV této Omluvy předsedům při slušných obchodních komor. 7. Ustanovení této Omluvy se nedotýkají plat nostt mnohostranných nebo dvoustranných dohot týkajících se arbitráže, které smluvní státy již uza vřely nebo uzavřou. 8. Tato Omluva vstoupí v platnost devadesá táho dne poté. kdy pět zemí, na něž se vztahuj» odstavec 1 tohoto článku, uloží své ratifikační lis tlny nebo listiny o přístupu. Pro každou zemi poz ději ratiftkující tuto Omluvu nebo k ní přistupující vstoupí tato Omiuva v platnost devadesátého dnr poté, kdy taková země uloží svou ratifikační listím, nebo listinu o přístupu. 9. Kterákoliv smluvní strana může vypovedá: tuto Omluvu oznámením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Výpověď vstoupí v účinnost dvanáct měsíců po dni, kdy generálni tajemník odbrží oznámeni o výpovědi. 10. Jestliže poté, kdy tato Omluva vstoupí v platnost, se počet smluvních stran v důsledku výpovědi sníží na méně než pět, Omluva pozbude platnosti datem účinnosti poslední výpovědi. 11. Generální tajemník Organizace spojených národů bude notifikovat zemím, uvedeným v odstavci 1, a zemím, jež se staly smluvními stranami podle odstavce 2 tohoto článku, a) prohlášeni učiněná podle článku II, odstavce 2. b j patifíkace a přístupy podle odstavce 1 a 2 tohoto článku, c) sdělení zaslaná podle odstavce 8 tohoto článku, d) datum vstupu v platnost této Omluvy podle odstavce 8 tohoto článku, e) vypovězení podie odstavce 9 tohoto článku, f) ukončení platností této Omluvy podle odstavce 10 tohoto článku. 12. Po 31. prosinci 1981 bude originál této Omluvy uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který každé zemi, na něž se vztahují odstavce 1 a 2 tohoto článku zašle lejl ověřen* opisy. Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádné zmocněni, podepsali tuto Omluvu. Dáno v Zenevě dne 21. dubna 1981 v jednom vyhotovení v ruském, anglickém a francouzském jazyce, přičemž všechny tři texty jsou stejně platné. Částka 74 Sbírka zákonů č. 176/1984 Strana 1227 Příloha k Omlavé Složeni a způsob činnosti Zvláštního Výboru uvedeného v Slánku IV Omluvy 1. Zvláštní Výbor uvedený v článku IV Omluvy bude složen ze dvou sta!«i:h členů a předsedy, (eden ze stálých členů bude volen obchodními komorami nebo jinými Institucemi určenými podle článku X odstavce 6 Omluvy se strany států, v nichž v oka* mžiku, kdy Omluva je otevřena k podpisu, Jsou zřízeny národní komitéty Mezinárodní obchodní komory a které v okamžiku volby jsou účastníky Omluvy. Druhý člen bude volen obchodními komorami nebo jinými institucemi určenými podle čiánku X odstavce 6 Omluvy se strany států, v nichž v okamžiku, kdy Omluva Je otevřena k podpisu, nejsou zřízeny národní komitéty Mezinárodní obchodní komory a které v okamžiku volby jsou účastníky Omluvy. 2. Osoby povolané k výkonu funkce předsedy Zvláštního Výboru za podmínek stanovených v odstavci 7, budou také voleny obchodními konturami nebo Jinými Institucemi způsobem stanoveným v odstavci 1 této Přílohy. 3. Obchodní komory nebo ostatní instituce uvedené v odstavci 1 této Přílohy volí současné a tt stejných podmínek Jako předsedy a stálé členy také náhradníky přeasedů a stálých členů Zvláštního Výboru pro případ, že předsedové nebo stálí členové dočasně nemají možnost vykonávat své povinnosti. Jestliže předseda nebo stálý člen nemůže trvale vykonávat své povinnosti nebo odstoupl, zvolený náhradník se stává předsedou případné stálým členem a sxupina obchodních komor nebo jiných institucí, která zvolila náhradníka. Jenž se stal předsedou nebo stálým členem, zvolí nového náhradníka. 4. První volby Výboru konají se do 90 dnů po uloženi páté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. Těchto voleb se mohou také zúčastnit obchodní komory nebo jiné Instituce států, která podepsaly Omluvu, ale Ještě se nestaly jejími smluvními stranami. Kdyby nebylo možno přistoupit k voibám v uvedeno lhůto, oude používání odstavců 3 až 7 článku IV Ústavy zastaveno až do doby, kdy budou provedeny výše uvedené volby. 5. S výhrariou ustanoveni odstavce 7 budou Členové Zvláštního Výboru zvoleni na období čtyř tet. Mové volby budou provedeny v prvních šesti běsících čtvrtého roku počítáno od předchozích voleb. Kdyby nová volba člnnů Výboru nevedla k vý- sledkům, zůstanou před tím zvoleni členové v« svých funkcích až do zvoleni nových členu 6. VýsleaKy voleb členu Zvlástnih-j Vyouru budou sděleny gene.álnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který je oznámí státům uvedeným v odstavci 1 článku X této Omluvy, jakož l státnm, které se stanou smluvními stranami podle odstavce 2 článku X. Generální tajemník oznámí také ténuo zemím případné zastavení účinnosti a opétné používáni odstavců 3 až 7 článku IV Omluvy podle odstavce 4 této Přílohy. 7. Osoby zvolené předsedou budou vykonávat svou funkci střídavě každá bohem dvou let. Sváření funkce předsedy jedné ze dvou osob zvolených za podmínek odstavce 2 se stane vylosováním pro prvé období dvou let poté, kdy Omluva vstoupl v platnost. Předsednictví pak připadne vždy pro období dalších dvou let osobo zvolená předsedou se strany skupiny států odlišné od skupin, která zvolila předsedu, jenž vykonával své funkce béhem bezprostředně předcházejícího období dvou let. 8. Žádosti Zvláštnímu Výboru podle či. IV odstavce 3 až 7 Omluvy se podávají výkonnému sekretáři Hospodářské komise pro Evropu. Výkonný sekretář je předá nejprve členu Zvláštního Výboru zvolenému Jinou skupinou zemi nežil skupinou, která zvolila předsedu vykonávajícího svou funkci v okamžiku podáni žádosti. Řešení navržené členem, na kterého se nejprve obrátil výkonný sekretář, bude odevzdáno prostřednictvím výkonného sekretáře druhému členu výboru a bude-ll tento člen s řešením souhlasit, bude pak považováno za rozhodnutí Výboru a takto onde sd*'eno výkonným sekretářem žadateli. 9. Jestliže oba členové zvláštního Výboru, na něž se obrátil výkonný sekretář, se nebudou moci dohodnout na těšeni písemnou cestou, svolá výkonný sekretář Hospodářské komise pro Evropu zasedání Zvláštního Výboru do 2enevy aby se pokusil dosáhnout jednomyslného rozhodnuti o žádosti. Nebude-li dosaženo jednomyslnosti, bude učinéno rozhodnutí Výboru větvinou hiss^ a sděleno výkonným sekretářem ř.nfiatel: 10. Výlohy sp!:.'«iné s lednánim Zvláštního Výboru ve sporu, kterv sh >uirie řídit touto Omluvou, zaplatí zálohou navrhriwiwi, který bude oprávněn uplatnit je jako výlohy řízení. Strana 1223 Sbírka zákonů 1984 Částka 74 O Z N A M £ N[ O VYDANÍ OBECNÍCH ? R A V N 1 C H P R E D PIS O Ostřfidnf správa pro rozvoj místního hospodářství vydala pod č). VIII/2-338/64 smôrniél o využíváni lůžková kapacity v bytech pro krátkodobé ubytováni sa úhradu, které nabylo účinnosti dnem 1. července 1964. Tato smernice stanoví za Jakých podmínek lze využívat lůžkovou kapacitu v bytech k účelům krátkodobého ubytováni a Jak se toto ubytování provádí. Smernice Je uveřejněna ve Sbírce směrnic pro NV, částka 16 a v Provozním zpravodajství č. 15/ 1964, do nichž lze nahlédnout na průmyslových odborech ONV a na MNV. Ostředni správa pro rozvoj místního hospodářství vydala 1. Směrnice pro zaměstnávání pracovníků x doplňkových zdrojů pro místní hospodářství (ČJ. 1/1-980/64 ze dne 20. července 19641. Podle směrnic mohou podniky místního hospodářství, rozpočtové organizace pro služby a organizace bytového hospodářství národních výborů za účelem rozšíření a zkvalitněni služeb a prací získávat pracovníky z doplnkových zdrojů nad stanovený plán. Těmito pracovníky se rozumí důchodci, občané se změněnou pracovní schopnosti, studenti, ženy z domácnosti a pracovníci, kteří chtějí pracovat v podnicích poskytujících služby se souhlasem stálého zaměstnavatele po svém normálním zaměstnání. Směrnice, jež nabyly účinnosti dnem 1. srpna 1964, obsahuji podrobné podmínky pro zaměstnáváni zmíněných osob. Směrnice pro zaměstnávání pracovníků z doplňkových zdrojů pro místní hospodářství byly publikovány ve Sbírce směrnic pro národní výbory, částka 27 ze dne 29. července 1964, pod ČJ. 38 a ve věstníku Ostředni správy pro rozvoj místního hospodářství .Provozní zpravodaj štvi", Ö. 18 ze dne 21. července 1964, pod č. 55. 2. Směrnice pro provozováni některých služeb a oprav na xákladfi povoleni národního výborn (čj. 1/1-931/84 ze dne 20. července 1964). Podle směrnic může s účinnosti od l. srpna 1964 místní národní výbor ve venkovských obcích, určených okresním národním výborem, povolit ve stanoveném rozsahu některým občanům, (kteří chtějí některou ze služeb vykonávat se souhlasem zaměstnavatele po svém normálním zaměstnání, důchodcům, ženám z domácností a občanům se změněnou pracovní schopností], provozováni drob-nvch řemeslných prací a oprav, osobních služeb a drobné doplňková výroby z místních zdrojů surovin pro místní potřebu. Ve směrnicích jsou obsažany podmínky, za kterých může být povolení vydano. Provozování uvedené činností lze výjimečně povolit i v Jiných obcích než na venkově za předpokladu, že v fronto místech Je nemůže účelně a hospodárně zajistit socialistická organizace. Směrnice pro provozování některých služeb a oprav na základě povelení národního výboru byly publikovány ve Sbírce směrnic pro národní výbory, částka 27 ze dne 29. července 1964, pod č. 39 a ve vi»stnzku Ostředni správy pro rozvoj místního hospodářství „Provozní zpravodajství" č. 16 ze dne 31. f-r-once 1984 č. 56. Vvd*»i«l' MiniS'nriivu sor4v«dinu«r|. - Redakce. Pr'a«» t Mol» strun« Trílst* t Talafno S3 38 41 at 49. - tdmintttraca: Statistic«* ■ «vidBnCm »v>i*v«r»itrt<. M::fctipixa u o Praná ■ míi* stinná rflít» 9 Talařon *3 :» 4i it 49 Vvchazi pudl« potraby " Přadplatn» o» calí fi« Xfis Mt - r.a p&l roku Kčs 10 - na iMvrt ronu Kŕ* :s.— ľfsijlír" li» na dot)« n»|man* 6 t v r i r o « u *tö\ ^n • : rtni KOidr^o *»lendäfnf*c» iirvrtl*tl - z.-iiSenl oitnsrij «« usnav« -an 'in - *r*nKrwanr rnklimicn *p •itua«'*!! ;&n ď>tuo