OBČANSKÉ PRÁVO PRÁVNÍ PRINCIPY A ZÁSADY SOUKROMÉHO PRÁVA Snímky slouží k orientaci posluchačů přednášek a k činění si poznámek. Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice. verze 1.2 (2006) © Ivo Telec, 2005 Ius est ars boni et aequi Publius Iuventilus Celsus, D. 1, 1, 1 pr. kol. 70 – kol. 140 po Kr. TEMATICKÝ PŘEHLED n účel a soustava n životní princip a postoj n obecné právní principy n zásady soukromého práva n zvláštní zásady soukromého práva n zásady soukromoprávních institucí 1. ČÁST VŠEOBECNĚ, PRÁVNÍ PRINCIPY A PRÁVNÍ NORMY ÚČEL PRÁVNÍCH PRINCIPŮ n bezprostředně normativní s cílem přímo právně upravit lidské chování n zákonodárně politický a technický n výkladový n aplikační vč. právní argumentace SOUSTAVA n obecné právní principy přirozené zásady právní n obecné zásady práva soukromého n obecné zásady práva veřejného n zvláštní (odvětvové) zásady práva soukromého n zvláštní (odvětvové) zásady práva veřejného n zásady právních institucí ŽIVOTNÍ PRINCIP n Princip vzájemného podporování (Prinzip der Stützender Hilfe) n Přirozenost lásky = kladné nastavení světa r rušení svobodnou vůlí ŽIVOTNÍ POSTOJ n Přirozený postoj ke spravedlnosti ü každodenní zkušenost, zejm. prožitím ü samozřejmé, bezděčné, vnímání významu věcí a přesvědčení o něm; „dětsky nevinný“ postoj n Právně teoretický postoj ü cílem porozumět, čím věci jsou (zatřídit je) ü zproblematizování přirozeně známého světa ü vyvolání právního problému ü rozumové zpochybnění přirozeného postoje SPOLEČENSKÉ ŘÁDY n Náboženský; např. náboženské symboly n Morální; srv. morální závazky, morálku právnických povolání n Právní; srv. právní normy a právní principy n Hospodářský; viz pravidla hospodářské soutěže n Vědecký; srv. vědecké zvyklosti n Politický; např. politické symboly nebo politická odpovědnost za politický delikt PŘÍKAZY PRÁVA Praecepta iuris sunt haec: Honeste vivere, alterum non laedere, suum cuique tribuere. Domitius Ulpianus, D 1, 1, 10, 1 (170 – 228 po Kr.) PŘEDPOROZUMĚNÍ … každý dobře ví, že smlouvy se mají plnit, dluhy platit, nikoho neuvádět v omyl, nepomlouvat ani neokrádat … n Právní řád jen formalizuje všeobecně známé rady, jak žít bez újmy vlastní nebo bližnímu r státně pozitivistická závislost na předpisu na všechno (nadužívání rozumu) L nebo na pouhém textu předpisu (nepoužívání rozumu) L OBECNÉ PRÁVNÍ PRINCIPY n Osvědčené principy právního státu = právní principy preamb. Ú n Argumentační důsledky logické nebo právně rétorické pro celý právní řád POVAHA A CÍL PRÁVNÍCH PRINCIPŮ n Axiomatická povaha apriorní dobra, všeobecně osvědčené a uznávané, které netřeba dokazovat (axiomy), jimiž se právní řád právního státu nechává ovládat (vláda práva); úhelné kameny práva n Cíl trvalé udržování obecného právního dobra (míru) mezi lidmi a vůči přírodě n Vnitřní jednota, soudržnost a účelnost práva PŘEHLED PRÁVNÍCH PRINCIPŮ n Právní ctnosti (právní hodnoty) n spravedlnost n úcta a uznání zdroje přirozených práv (vyšší moci) n nezadatelnost přirozených práv n svoboda vůle n osobní odpovědnost n nedotknutelnost lidské bytosti n rozumnost a rozumné očekávání n poměrnost n přiměřenost n bezpečí a důkazní jistota d- i • úcta k právům a svobodám jedince n rovnost v právech (právní rovnost) • obecné právní dobro n dobrá vůle n dobrá víra (bona fides) n dobré mravy (bonos mores) n dobrá pověst n dobrá správa i n zákon nepůsobí zpětně (lex retro non agit) n z bezpráví právo nevznikne (ius ex iniuria non oritur) n bezpráví neospravedlňuje bezpráví (iniuria non excusat iniuriam) n není trestu bez zákona, není trestného činu bez zákona, aj. n In favorem vitae n In favorem libertatis PRÁVNÍ PRINCIPY A PRÁVNÍ NORMY n 2 pojmové prvky práva n princip (hodnotový význam prima facie) n norma n Shodnost účelu E dobro a spravedlnost n Jednotný instrumentální význam právního řádu a obou jeho prvků O/ normy i principy mají být prodchnuty stejným „kmitočtem“, laděny na stejnou strunu i n Právní normy: platí výlučně příkaz, zákaz, nebo dovolení; jedno ruší druhé n Právní principy: platí souběžně dva nebo více; kříží se a vyvažují se vzájemně, a to: n secundum et intra legem = právní normy n praeter legem = právně politické podněty n extra (contra) legem = ius non scripta d- i n Pravidlo řešení střetu 2 prvků práva Stanoví-li právní princip jinak nežli právní norma nebo naopak, použije se ten prvek práva, který je přirozenější a v konkrétní nastalé věci spravedlivější E míra přirozenosti E míra spravedlivého uspořádání věci i n Poměr právního principu a právní normy neplatí zásada lex specialis derogat legi generali i n Původ právního principu všeobecné povědomí o přiměřenosti a závaznosti; trvá udržováním povědomí n Původ zákonné právní normy politické rozhodnutí, politická dohoda aj. politické dorozumění; vliv nahodilosti; trvá do zrušení PRÁVNÍ PRINCIP A PRÁVNÍ POLITIKA n Právní princip „nikdo nesmí mít prospěch ze svého protiprávního jednání“ n Právní politika „přímé daně se mají snížit, nepřímé zvýšit“ POLITIKA A PRÁVO n Vláda lidu n Svrchovanost lidu relativní skupinové (např. stranické) zájmy, předsudky; soutěž o veřejnou moc n Vláda práva n Právní stát n demokratický n jiný objektivní zájem spravedlnosti služba spravedlnosti STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY n Dvojčlenná struktura n skutková podstata (hypotéza, antecedent) podmiňující část, např. poškození zdraví n právní důsledek naplnění skutkové podstaty (sankce, účinek, konsekvent) podmíněná část, např. závazek nahradit škodu na zdraví D implicitní zásada neminem leadere 2. ČÁST PRÁVNÍ ZÁSADY PRÁVNÍ ZÁSADY n Právní zásady, na nichž je vybudován zákon; souladné s právními principy; vyjádřeny: ü zákonem (secundum et intra legem) ü mimozákonně (praeter legem, extra legem) n obecné n zvláštní (odvětvové), např. práva obchodního n jednotlivých právních institucí např. právní ochrany osobnosti nebo rodiny PŘIROZENÝ SMYSL ZÁKONA n § 7 ABGB, natürliches Sinn eines Gesetzes causa finalis = objektivní uspořádání poměrů mezi lidmi nebo vůči přírodě, které vychází z přirozených zákonitostí světa, z přirozených lidských práv z nich vyplývajících, jakož i z cíle lidského života PŘIROZENÉ ZÁSADY PRÁVNÍ n § 7 ABGB a návrh o. z. natürliche Rechtsgrundsätzen = nezadatelné životní zásady právního významu, státy uznávané a používané, nikoli však státy stanovené = zásady spravedlnosti (ekvita) d- ZÁSADY SPRAVEDLNOSTI n Přirozená spravedlnost (natural justice) = nepsané hmotné právo (ius non scripta); používáno mj. v rozhodčím řízení z vůle účastníků majetkového sporu (ekvita, ex aequo et bono) např. zásada neminem laedere n Co je spravedlivé? To, co je přirozeně (objektivně) prospěšné. KTERÉ TO JSOU? n ochrana života a zdraví, cti, důstojnosti a soukromí (osobnosti) n ochrana rodiny n ochrana vlastnictví n ochrana slabšího před bezdůvodnou újmou pro nedostatek věku (ochrana nezletilce) nebo pro závislost svého postavení (ochrana slabší strany) n nikdo nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě jiného d- i n slib zavazuje; smlouvy mají být plněny (pacta sunt servanda) n nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží n předpoklad dobré víry právního jednání nebo jiného chování (vyvratitelná domněnka) n zákaz zneužití práva k újmě jiného n nikdo nemůže zasáhnout do integrity jiného n nikdo nemůže na jiného převést více práv nežli má sám d- i n nikdo nesmí být nucen setrvávat ve společenství n nikdo nesmí být nucen vzdát se budoucích práv n nikdo nemůže mít prospěch z vlastního protiprávního jednání nebo z toho, že jednal ve zlé víře či proti dobrým mravům n nikomu neškodit d- i n nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží n nikdo se nemůže bezdůvodně obohatit na úkor jiného n spravedlivý důvod n práva bdělým (vigilantibus iura) aj. 3. ČÁST ZÁSADY SOUKROMÉHO PRÁVA VÝZNAM n hierarchicky hodnotový účel práva n ústavní přizpůsobení (konformita) podústavního práva n jednota, soudržnost a účel práva n všeobecná znalost práva n smysluplnost (ospravedlnění) práva n zákonodárné vodítko pro budoucí právo n argumentační a interpretační vodítko platného práva n Různá teoretická třídění zásad v písemnictví 1. PRIVÁTNÍ AUTONOMIE n Vše dovoleno, co není zakázáno čl. 2/3 LZPS, čl. 2/4 Ú, § 2/3 o. z., § 263 obch. z. n svoboda volby právně jednat nebo nejednat výjimkou smluvní přímus d- n svoboda volby smluvníka např. i veřejnou nabídkou komukoli i n svoboda volby účelu, obsahu, způsobu a formy právního jednání smlouvy typové nebo atypové, smíšené; O/ způsob volního projevu: výslovný r nevýslovný, per facta concludentia O/ forma: písemná prostá písemná kvalifikovaná např. volní projevy stran na téže listině nebo veřejnou listinou (notářským či exekutorským zápisem) MÍRA SVOBODY SPOLEČNOSTI n Míra svobody lidské společnosti je přímo úměrná míře možného uplatnění svobodné vůle jedince v soukromých poměrech r např. o. z. v původním znění z 1964 L d- OMEZENÍ PRIVÁTNÍ AUTONOMIE n Zásada minimálního omezení lidské svobody v soukromých poměrech; jen co je nutné k: n výkonu svobody jiných n ochraně všeobecných dober jakožto nerozložitelných hodnot patřících všem; např. dobrých mravů, veřejné morálky, veřejného pořádku, veřejného zdraví, veřejného bezpečí apod. i § 1992 čs. soukromoprávní obnovení možnosti církevního sňatku vedle občanského E rozšíření svobody vůle v soukromoprávní věci osobního stavu; svoboda volby formy sňatku; bezpečí nabytí osobního stavu mj. osvědčením MaÚ o způsobilosti k uzavření manželství r návrh o. z. a údajná systémovost statusového práva r stát rozvádí, ale neoddává (delegace) n právní podstatou je soukromoprávní souhlasné prohlášení (souhlasný projev vůle) snoubenců, právně druhotné je před kým projeveno; zápis do knihy manželství, vedené MaÚ, jen evidenční i SMLUVNÍ PŘÍMUS n Smluvní přímus ex lege nebo ex contractu Příklad: Zákonná kontraktační povinnost uzavřít i proti své vůli např. pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou: ü při výkonu povolání, např. advokáta ü provozem silničního motorového vozidla Ž = přímus právně jednat i proti své vůli v zájmu ochrany slabšího (klienta) nebo ochrany všeobecného dobra s volbou s kým jednat (volba pojistitele). 2. NEFORMÁLNOST n Svoboda vůle zvolit si formu právního jednání n neformální n formální n Výjimečně státem přikázaná právní forma n výslovná n přede svědky n písemná soukromou nebo veřejnou listinou, je-li k tomu sdostatek rozumný důvod ospravedlňující státní zásah do svobodné vůle 3. OCHRANA SOUKROMÉHO PRÁVA n Ochrana práva (§ 4 o. z., § 3/věta druhá o. s. ř.) před: n ohrožením reálnou hrozbou r jen hypotetická hrozba n porušením n Deliktní (právně bezdůvodný) zásah: n ohrožovací, např. příprava nebo pokus skutku n dokonaný n Zákaz odepření výkonu spravedlnosti (denegationis iustitiae), procesní zásada civilní • OCHRANA POKOJNÉHO STAVU n Quieta non movere § 5 o. z. účelem obnova narušeného pokojného stavu odstraněním zřejmého zásahu (obnovením statu quo ante) pomocí obecního úřadu obce s rozšířenou působností n Trestní právo správní přestupek proti veřejnému pořádku nebo občanskému soužití; § 47 nebo 49 přest. z. 5. NIKOMU NEŠKODIT n Neminem laedere § 415 a 420 an. o. z. nikomu neškodí, kdo vykonává své právo; např. kdo čerpá vodu z cizí studny z titulu svého práva z věcného břemene zatěžujícího cizí pozemek 6. OCHRANA SLABŠÍ STRANY n Slabší člověk je soukromým právem chráněn n nezletilec, srv. práva dítěte n nesvéprávný n zaměstnanec n pacient nebo klient n spotřebitel n nájemce bytu n původce výtvorů, např. autor - či vynálezce n menšinový akcionář aj. i PŘÍKLAD: SMLUVNÍ LICENCE - n Autorský zákon Nevyplývá-li z licenční smlouvy např. mezi autorem a televizním vysílatelem jinak, má se za to, že jde o nevýhradní licenci k televiznímu vysílání autorova díla. Nikoli o licenci výhradní. Tzn. in favorem auctoris. § 47/1 in fine a. z. i ZÁKAZ ZNEUŽITÍ MONOPOLU n Monopol n přirozený n právní (výhradní koncese) n Smlouva připojovací (adhézní) obchodník s elektřinou je povinen uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny s každým, kdo splňuje předpoklady (legální smluvní přímus) a zákazník podepisuje smluvní formulář předložený monopolistou, jehož obsah nemůže měnit; srv. např. energet. z. č. 458/00 Sb. 7. DOBRÁ VÍRA n Vyvratitelná domněnka (předpoklad) dobré víry každého ü soukromé právo založeno na předpokladu poctivosti n Výkladové pravidlo (§ 35/2 o. z.) právní jednání má být vykládáno tak, aby nebyl poškozen, kdo jednal bona fide, nebo kdo dobromyslně důvěřoval, že jiný jedná bona fide 8. DOBRÉ MRAVY n Souběh a prolínání mravnosti a právnosti n Zlatá pravidla (aureae regulae) soukromého práva: n neplatnost soukromoprávních jednání příčících se dobrým mravům § 39 o. z. n zákaz výkonu soukromých práv v rozporu s dobrými mravy § 3 odst. 1 o. z. n občanskoprávní odpovědnost za škodu úmyslným jednáním proti dobrým mravům; § 424 o. z. i n C. c.: bonne foi (ve významu dobrých mravů, jako mravní kategorie) n ABGB: gutte Sitten n BGB: Treu und Glauben n o. z.: zásady socialistického soužití (původní znění z 1964) 9. ZÁKAZ ZNEUŽITÍ PRÁVA n Zákaz výkonu práva na úkor bližního nebo všeobecného dobra (statku, blaha) např. zákaz výkonu práva vlastnického na úkor vlastníka sousedícího pozemku nebo na úkor pokojného stavu soužití v obci n Vlastnictví zavazuje (čl. 11/3 LZPS) K čemu? Ke zdržení se jeho výkonu na úkor 10. PRÁVA NÁLEŽEJÍ BDĚLÝM n Vigilantibus iura scripta sunt rozhodnost a odvaha brát se o své právo právo v rukou schopných; ü spí-li se na právech E zánik (prekluze) práva ex lege uplynutím doby a nečinností E oslabení práva dlužníkovou námitkou promlčení po uplynutí doby; naturální právo bez nároku 11. PRÁVNÍ BEZPEČÍ n Bezpečí: n stejného rozhodnutí o stejném právu n rozhodnutí toho, kdo je příslušen n stejného rozhodnutí každého, kdo bude rozhodovat o právu n Důkazní jistota nabytí práva např. pomocí svědků, veřejnou nebo soukromou listinou aj. 12. ODBORNOST n Zásada profesionality např. podnikatele Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, je zavázán nahradit škodu způsobenou za určitých okolností; např. odbornost advokáta vůči klientovi, lékaře v soukromé praxi vůči pacientovi apod. 13. LEX RETRO NON AGIT n Výslovný ústavní zákaz zpětné účinnosti norem trestního práva ve smluvním právu platí dohodnutá účinnost smlouvy: n uzavřením, kdy je shodná s platností n pozdější účinnost n dřívější účinnost, např. již od 1. 1. tohoto roku n Iura quesita práva nabytá před účinností právní normy, zůstávají nedotčena 14. PRÁVA TŘETÍCH n Zákaz výkonu smluvní svobody ke zhoršení postavení třetího (na jeho úkor) např. zákaz dohody dědiců na úkor věřitele zůstavitele 15. SMLUVNÍ SPRAVEDLNOST n Parita smluvních plnění = zásadní vyrovnanost vzájemných plnění s ohledem na účel smlouvy např. zásadně vyrovnaný poměr užitné hodnoty pronajaté obchodní místnosti a nájemného n Přirozený zákon rovnováhy (vyrovnání braní a dávání), Gleichgewichtsgesetz, Law of Equilibrium 16. ROZUMNÉ OČEKÁVÁNÍ n Rozumnost vlastností právního řádu ratio scripta rozumné uspořádání poměrů n Reasonable expectation rozumně lze očekávat určité chování n Zvláštní zásada obezřetnosti při podnikání na kapitálovém trhu z. č. 256/04 Sb. 17. ZDRAVÝ ROZUM n Common sense = rozumovému poznání nadřazený praktický soud a hodnocení životní situace dle prožité zkušenosti (empirie) bez vlivu právně teoretických znalostí = intuitivní zdroj základních právních pravd n Rozumné očekávání, reasonable expectation n Rozumné uspořádání poměrů 18. IN DUBIO MITIUS n V pochybnostech mírněji D poddajnost (dispozitivnost) norem soukromého práva n Výkladové pravidlo pro výklad smluv ü smlouvy jsou spíše platné, nežli neplatné; srv. projevenou vůli stran n In dubio pro reo zásada práva trestního 19. PŘEDCHÁZENÍ n Předcházení ohrožení nebo porušení soukromého práva nebo všeobecného dobra srv. též právní princip obezřetnosti; a to prevence: n sporů n soukromých deliktů a škod z nich n újem majetkových n újem nemajetkových d- i n Generální příkaz prevence vůbec Legální generální příkazy § 3/2 o. z. n vyvarovat se ohrožení nebo porušení práva n přednosti dohody o odstranění rozporu stran vč. možného přispění prostředníka (zprostředkovatele, mediátora) nebo smírce; srv. např. mediaci v kolektivním právu pracovním nebo autorském a souvisejících právech; srv. např. smírčí řízení soudní d- i § Generální smluvní prevence § 43 o. z. Legální příkaz smluvníkům odstranit vše, co může vést ke sporům např. nepoužívat vícevýznamové pojmy bez vysvětlení jejich určitého významu i n Generální škodní prevence § 415 o. z. Legální příkaz svým chováním neškodit (neminem laedere) na zdraví, majetku, přírodě nebo životním prostředí, tzn. neškodit na právech nebo všeobecných dobrech = též generální klausule skutkové podstaty zakázeného škodního chování; k tomu dále viz zvláštní skutkové podstaty deliktního práva škodního § 421 – 437 o. z. • NEZNALOST ZÁKONA NEOMLOUVÁ n Předpokladem je objektivní poznatelnost zákona bez dokazování jeho skutečné znalosti konkrétním člověkem = neomlouvá zejm. neznalost právních principů a obecných zásad práva soukromého nebo veřejného = nezjišťuje se subjektivní stav vědomí lidí o právu r právní význam zjištění osobních poměrů člověka 4. ČÁST ZÁSADY ZVLÁŠTNÍ VČETNĚ ZÁSAD PRÁVNÍCH INSTITUCÍ ZÁSADY ZVLÁŠTNÍ n Právo obchodní zásada poctivého obchodního styku aj. n Právo autorské a právo výkonných umělců zásada pravdivosti autorství nebo původcovství uměleckého výkonu n Právo pracovní zásada závislé práce aj. ZÁSADY PRÁVNÍCH INSTITUCÍ Např. n Zásada rodinné solidarity n Zásady vypořádání zaniklého společného jmění manželů § 149/2 - 4 o. z. aj. J LITERATURA Čečotová, Dobré mravy v slovenskom súkromnom práve. Bratislava 2005. Dworkin, Když se práva berou vážně. Praha 2001. Havel, Dobré mravy a poctový obchodní styk. Právník, 2000/1. Hurdík, Zásady soukromého práva. Brno 1998. Kühn, Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře. Praha 2002. Salač, Rozpor s dobrými mravy a jeho následky v civilním právu. Praha 2004.^2 Večeřa, Spravedlnost v právu. Brno 1997. % Foto: Schiermonnikoog, Frísko, Nizozemí 2006 Justiční palác, Brno, Morava, Česko 2006 Nedvězí, Čechy, Česko 2006