OBČANSKÉ PRÁVO VŠEOBECNĚ Snímky slouží k orientaci posluchačů přednášek a k činění si poznámek. Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice. verze 1.6 (2006) © Ivo Telec, 2005 „Nezáleží tak na právu samém, ale na duchu, kterým ho necháme proniknouti.“ Bohuš Tomsa, O filosofické výchově právníka. čsp. Bratislava, 1, 1927, s. 399. n přirozené a další základy soukromého práva n právní cit a zdravý rozum n smysl a pojem soukromého práva n svoboda soukromých poměrů n metody tvorby soukromého práva n soustava soukromého práva, soukromoprávní dějepis a zeměpis n globalizace a evropeizace soukromého práva n otevřené právní pojmy n prameny českého občanského práva TEMATICKÝ OBSAH n smysl, účel a pilíře soukromého práva n civilistika n přirozené základy soukromého práva n dějiny, přítomnost a budoucnost n globalizace a evropeizace n právní povaha soukromého práva n mravní a ústavní základy n prameny n ochrana 1. ČÁST SMYSL SOUKROMÉHO PRÁVA, JEHO PILÍŘE A CIVILISTIKA s ü CO JE SOUKROMÉ PRÁVO? ü CO JE OBČANSKÉ PRÁVO? i = část soukromoprávního řádu, která n uznává vrozená subjektivní lidská práva např. osobnostní právo na život n přikazuje, zakazuje nebo dovoluje lidské chování při: n výkonu vrozených přirozených práv např. při udělování svolení k zásahu n ochraně vrozených přirozených práv n přiznávání nabyvatelných práv, jejich výkonu nebo ochraně DRUHY SUBJEKTIVNÍCH SOUKROMÝCH PRÁV n osobní právo statusové; srv. zletilost, svéprávnost, manželství aj. osobní stav n jiná osobní práva; např. právo na ochranu osobnosti n majetková práva; např. právo dědické n práva absolutní; např. právo vlastnické n práva relativní; právo závazkové SMYSL SOUKROMÉHO PRÁVA ü Udržování přirozené rovnováhy v soukromých poměrech a jejich vyrovnávání ü Východiskem přirozené zákony rovnováhy a vyrovnání brání a dávání, působící ve vesmíru, přírodě a mezi lidmi ÚČEL SOUKROMÉHO PRÁVA n Dobro právního bezpečí soukromých poměrů lidí a právnických osob, a to stanovením: n způsobu výkonu a ochrany přirozených lidských práv, např. práv osobnostních n způsobu nabývání, výkonu a ochrany soukromých práv n soukromoprávní odpovědnosti za ohrožení nebo porušení přirozených nebo soukromých práv SOUKROMÉ POMĚRY n osobní nebo majetkové všeobecné n tvůrčí - n hospodářské vč. soutěžních n obchodní n pracovní @ aj., např. pojistné n osobní stav (status), např. manželství n jiné soukromé poměry, např. závazky ÚČEL A OBSAH SOUKROMOPRÁVNÍ NORMY Např. § 39 o. z. n Legislativně politický účel právní normy n Obsah právní normy (příkaz, zákaz nebo dovolení) Pravidlo zachování účelu práva Je-li porušen obsah právní normy, přičemž účel z ní vyplývající je zachován, je rozhodné zachování účelu za předpokladu, že porušení obsahu nezpůsobuje újmu nebo neohrožuje veřejný pořádek. STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY n Dvojčlenná struktura n skutková podstata (hypotéza, antecedent) podmiňující část, např. poškození zdraví n právní důsledek naplnění skutkové podstaty (sankce, účinek, konsekvent) podmíněná část, např. závazek nahradit škodu na zdraví D implicitní zásada neminem leadere PILÍŘE SOUKROMÉHO PRÁVA n Základní právní instituce n ochrana osobnosti a rodiny vč. osobního stavu n vlastnictví n závazky n odpovědnost za delikty i n Římskoprávní význam n personae (osoby) n res (věci) n actiones (žaloby) Gaius: Institutiones 2. stol. IUS CIVILE n Základ římského práva právní instituty vlastnictví, držby, dědictví, kupní smlouvy, daru, nájmu aj. 6. stol. Corpus iuris civilis n Převzetí římského práva 12. - 16. stol. západní a střední Evropa n Právně dějepisný a pojmově propedeutický význam římského práva PŘEVAŽUJÍCÍ EVROPSKÁ TRADICE n židovsko-křesťanské náboženství n klasická řecká filozofie n římské právo PRÁVOVĚDNÉ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA n Právní věda orientace účeloslovně-hodnotová ü Teorie “The One Right Answer“ n Otevřené právní pojmy d- generální klausule dotvářené soudcovským aj. používáním v konkrétních případech CIVILISTIKA n Význam n obecná nauka právní n jedna ze zvláštních částí (odvětví) právní vědy = věda občanského práva PRÁVNÍ VĚDA A CIVILISTIKA n Právní věda - obecná část n právní metodologie n teorie tvorby práva n právní hermeneutika n teorie právní argumentace n Právní věda - zvláštní část n privatistika n publicistika n konstitucionalistika n internacionalistika n civilistika = věda občanského práva n komercionalistika n právní romanistika n kanonistika aj. VĚDECKÁ SOUSTAVA SOUKROMÉHO PRÁVA n Obecné soukromé právo (právo občanské) (droit civil, das Zivilrecht, das bürgerliches Recht); ius generale n Zvláštní soukromá práva s předností úpravy n právo obchodní n právo cenných papírů n právo pracovní @ n právo průmyslového vlastnictví ^® n Právo soukromé mezinárodní SOUSTAVA PRÁVA OBČANSKÉHO n Přirozené zásady právní n Osobní práva osobního stavu (statusová práva) n lidí n právnických osob n Právní ochrana přirozeného osobnostního práva n Právo rodinné n Majetková práva absolutní (věcná práva, právo dědické) n Majetková práva relativní (závazková) n Právo deliktní PRÁVOVĚDNÉ METODY TVORBY SOUKROMÉHO PRÁVA n Zákonodárné (legislativně technické) metody n metoda souladu s přirozenými právy n metoda ústavní konformity n metoda rovnosti v soukromých právech n metoda mezinárodní a komunitární konformity n metoda vyšší abstrakce; např. generální klausule n metoda kasuistická; např. zvláštní skutkové podstaty n metoda konvenčních pravidel; např. Legislativní pravidla vlády právní formou usnesení vlády DIDAKTIKA OBČANSKÉHO PRÁVA n metoda řešení modelových situací, řešení fiktivního případu (moot) n metoda případových studií, řešení skutečného případu (case study) n právně klinická metoda n metoda procesní simulace (právnické divadlo), (moot court) n metoda odborných stáží n metoda právně tvůrčího psaní n doktrinárně paměťová metoda J EXKURS O PŘIROZENÝCH ZÁKLADECH SOUKROMÉHO PRÁVA ČLOVĚK V PROSTŘEDÍ n Jedinec n součást životního prostředí [ = pojetí přirozené, odpovědně svobodné n prvek struktury společenských vztahů vč. jejich právní formy čili právních vztahů vč. občanskoprávních vztahů = pojetí sociálně filozofické nebo sociologické vč. teorie socialistického občanského práva s apriorně nadřazeným „zájmem společnosti“ nad odpovědnou svobodou jedince L PARADIGMA PRÁVA n Filozoficko antropologické = přirozená důstojnost osobnosti spojená s přirozenými lidskými právy, zákonitostmi světa a vyšší mocí, sub specie aeternitatis n Sociálně filozofické nebo sociologické = vyrovnávání poměrů a zájmů = relativizovaný právní poměr stran MOC n Síla, vůle vyšší moc subjektivní právo přirozené o o soukromá moc veřejná moc subjektivní právo subjektivní právo soukromé veřejné VYŠŠÍ MOC n Zdroj silového působení ve světě, který je neodvislý od lidské vůle „ať chceme, nebo nechceme“ vyšší moc r nižší moc (lidská moc) n Zvláštní pojmový význam v závazkovém právu = nepředvídatelná a neodvratitelná okolnost, např. živelní pohroma; důsledkem zánik závazku pro následnou nemožnost plnění (vis maior) PRÁVO n Objektivní přirozený řád veškerenstva (physis) n Lidskou vůlí společensky stanovené nebo uznané pravidlo chování (thesis) PŘIROZENÉ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA n Platnost přirozených práv ü uznání neporušitelnosti přirozených práv člověka; preamb. LZPS ü slib ústavního soudce chránit neporušitelnost přirozených práv; čl. 85/2 Ú n Důsledky pro právo podústavní D důkaz logický a právně rétorický PŘIROZENÝ A PRÁVNÍ ŘÁD n Přirozený řád (na lidské vůli nezávislý) axiomatická soustava = netřeba dokazovat např. střídání ročních období n Právní řád (lidskou vůlí stanovený) např. zák. č. 54/1946 Sb., o letním čase PŘIROZENÉ A PŘIROZENOPRÁVNÍ n Přirozené = souladné s přirozenými světovými zákonitostmi a důstojností lidského jedince i druhu n Přirozenoprávní = právní doktrína právně filozofická myšlenka (idea) součást právní ideologie různé myšlenky lišící se zdrojem přirozených práv nebo jejich poznatelností PŘIROZENÉ PRÁVO n Objektivní pojmový význam = přirozené světové zákonitosti (objektivní řád dějů) se zdrojem ve vyšší moci, např. zákon rovnováhy (Gleichgewichtsgesetz) n Subjektivní pojmový význam = subjektivní vrozená přirozená práva každého člověka obsahově vyplývající z přirozených světových zákonitostí (přirozeného práva v objektivním právním smyslu) např. subjektivní přirozená práva osobnostní PŘIROZENÉ ZÁKONY n Láska (nikoli nenávist), Amor vincit omnia (Vergilius) kladné „nastavení“, absolutní hodnota n Zpětné působení; příčina a následek n Přitažlivost stejnorodosti, Simile gaudet simili n Tíha n Rovnováha; vyrovnání braní a dávání n Pohyb n Vznik a rozklad; koloběh aj. KTERÁ PRÁVA JSOU PŘIROZENÁ? n Práva vrozená (angeborne Rechte), § 16 ABGB ipso facto z povahy osobnosti (ABGB) n přirozená práva osobnostní např. přirozené právo žít; žijeme bez ohledu na stát, kmen, rod, církev aj. společenské autority n jiná práva přirozené povahy r n Práva nabyvatelná (erwerbliche Rechte), § 18 ABGB PŘÍKLADY MEZINÁRODNÍ n Vrozené právo každé lidské bytosti na život uznané čl. 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (1966), č. 120/76 Sb. n Přirozené právo dítěte na život uznané čl. 6 (1) Úmluvy o právech dítěte (1989), č. 104/91 Sb. i n Přirozené právo národů užívat plně a svobodně jejich přírodního bohatství a zdrojů (inherent right) uznané čl. 25 Mezinárod. paktu o hospodář., sociál. a kultur. právech (1966); č. 120/1976 Sb. n Přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané čl. 51 Charty SN (1945); č. 30/45 Sb. PŘÍKLADY JUDIKATURNÍ n Přirozené právo porobeného národa na boj proti okupujícímu agresorovi, včetně odporu branného N ÚS č. 55/95 Sb. n Přirozené právo společenských organizací a spolků na vrácení majetkových práv N ÚS č. 24/97 Sb. RYS OSTROVID n Přirozené právo rysa na existenci v naší přírodě MŽP: záchranný program silně ohroženého druhu živočicha rysa ostrovida v České republice (1998) Zvíře y = živý tvor popř. jiná majetková hodnota nežli věc nebo majetkové právo (o. z.) JUDIKATURA: POVAHA PRÁVA AUTORSKÉHO „1. Práva autorská se neodvozují od žádného zákonodárství, nýbrž čerpají svůj původ v právu přirozeném, které náleží každému jednotlivci k ochraně a užívání produktů své vlastní činnosti způsobem, který se mu líbí; zákon netvoří na prospěch autora nižádné právo, nýbrž slouží jen k ochraně a úpravě a modalit výkonu práva již existujícího, a to jednak v zájmu autorově, jednak v zájmu veřejnosti. A to je právě důsledek takového zásahu ve smyslu omezujícím, že po určitě době dílo připadne veřejnosti. d- i 2. S výjimkou legislativního omezení má autor literárního nebo uměleckého díla právo zabrániti každému neautorisovanému užívání: plnost jeho práv, obvykle shrnutá v právu edičním a výtvarném, existuje vždy nezávisle od zákonodárství a čím více věda přináší nové methody zužitkování, tím většího rozšíření musí být přiznáno ochraně.“ Rozh. smíšeného odvolacího dvora v Alexandrii z 13. 6. 1946, Droit d`auteur, 59, s. 130, čes. Soutěž a tvorba, 1947/3, s. 53 – 54. USPOŘÁDÁNÍ SUBJEKTIVNÍCH PŘIROZENÝCH PRÁV n Nezadatelné nabytí přirozených práv n Nezadatelná existence přirozených práv n Státem upravený výkon přirozených práv n Státem přiznaná ochrana přirozených práv POZNÁNÍ SUBJEKTIVNÍCH PŘIROZENÝCH PRÁV n Poznání citem ü právní cit (cit pro dobro a spravedlnost) vcítění se pomocí svědomí, metoda citové jurisprudence n Poznání zdravým rozumem ü povaha věci (Natur der Sache) ü míra všech věcí a následky věcí PRÁVNÍ CIT n Součást lidské osobnosti (ducha) (Rechtsempfinden) např. cit pro spravedlnost, cit pro rovnováhu subjektivních práv a obecných dober (Gleichgewichtsempfindung) = intuitivní zdroj právních pravd ZDRAVÝ ROZUM n Common sense = rozumovému poznání nadřazený praktický soud a hodnocení životní situace dle prožité zkušenosti (empirie) bez vlivu právně teoretických znalostí = intuitivní zdroj základních právních pravd n Rozumné očekávání (reasonable expectation) n Rozumné uspořádání poměrů „Osvícenství je vykročení člověka z jeho samým zaviněné nesvéprávnosti. Nesvéprávnost je neschopnost používat svůj vlastní rozum bez cizího vedení. Tato nesvéprávnost je zaviněna námi samými, když její příčinou není nedostatek rozumu, ale nedostatek rozhodnosti a odvahy používat ho bez cizího vedení. Sapere aude! Měj odvahu používat svůj vlastní rozum!, je tedy heslem osvícenství.“ Immanuel Kant, Odpověď na otázku: Co je to osvícenství?, 1730. Filos. čas., 41, 1993, č. 3, s. 381. Překl. Loužilův. 2. ČÁST DĚJINY, PŘÍTOMNOST, BUDOUCNOST SVĚTOVÉ ZÁKONODÁRSTVÍ ratio scripta n Prusko: ALR 1794 n Francie: Code civil 1804 n Louisiana: Code civil 1808 n Rakousko: ABGB 1811 n Německo: BGB 1896 n Švýcarsko: ZGB 1907, obligace 1881 n Itálie: C. c. 1942 n Nizozemí: BW 1970 – 1992 (10 knih) n Québec: C. c. Q. 1991 n Rusko: ΓK 1994 – 1995 (2 části) JINÁ POJETÍ n Anglie: obecné právo (common law) právo ekvity (law of equity) precedenční právo (case law) n Uhersko vč. Horních Uher: zvykové (obyčejové) právo n USA: restatement of law (opětovné shrnutí precedentního práva, kompendium), ALI SOUKROMOPRÁVNÍ ZEMĚPIS n Soukromoprávní soustavy n evropská kontinentální Francie poč. 19. stol. n anglo-americká (common law) Anglie poč. 12. stol. n islámská d- i n Soukromoprávní rodiny (okruhy) n románská n germánská n skandinávská n anglo-americká n islámská n asijská n africká, např. kmenové právo DĚJINY n Rakousko vč. Čech, Moravy a Slezska Codex Theresianus 1766, bez platnosti Josefinisches Gesetzbuch 1786, jen prvý díl ABGB 1811 (cís. pat. č. 946 sb. z. s.) \ 1797 Westgalizisches Gesetzbuch n Uhersko vč. Horních Uher: obyčejové právo n Československo převážně soukromoprávní dualismus 1918 - 1950 Čechy, Morava a Slezsko: o. z. o. (ABGB) Slovensko: uherské obyčejové právo 1937 vládní návrh čs. sjednocujícího o. z. i n České překlady ABGB 1812 kniha všeobecných zákonů městských pro všechny německé dědičné země Mocnářství Rakouského 1862 Zákoník obecní, občanský císařství Rakouského 1904 Obecný občanský zákoník rakouský i n Československo 1950 – 1964 o. z. č. 141/50 Sb., přiblížení právu sovětskému L 1948 Ústava 1949 zákon o právu rodinném 1950 zákon směnečný a šekový 1953 zákon o právu autorském 1960 Ústava 1963 zákon o rodině 1963 zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním 1963 zákoník mezinárodního obchodu d- i n Československo 1964 – 1992 o. z. č. 40/64 Sb., úpadek občanského práva L 1964 hospodářský zákoník, samostatně 1965 autorský zákon 1965 zákoník práce, samostatně 1969 zákon o odpovědnosti státu za škodu 1982 novela o. z. d- i 1990 ústavní zrovnoprávnění vlastnických práv J 1990 zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor 1990 velká novela hospodářského zákoníku 1991 Listina základních práv a svobod J 1991 zákon o ochraně hospodářské soutěže 1991 velká novela o. z. 1991 obchodní zákoník 1992 zákon o ochraně osobních údajů v informačních systémech 1992 zákon o zápisu věcných práv k nemovitostem 1992 zákon o cenných papírech 1992 federální koncept nového o. z. 1992 slovenská a česká Ústava J PŘÍTOMNOST n Česko od 1993 1994 zákon o vlastnictví bytů 1997 zákon o nadacích a nadačních fondech 1998 zákon o odpovědnosti za škodu vadou výrobku 2000 zákon o veřejných dražbách 2000 autorský zákon 2001 zákon o spotřebitelském úvěru 2002 všeobecná aplikační přednost ratifikovaných mezinárodních smluv J 2004 zákon o pojistné smlouvě 2004 platnost práva ES KROKY K BUDOUCNOSTI n Česko YEN 1996 široká koncepce o. z. 2001 věcný záměr o. z.; úzké pojetí 2002 věcný záměr obchodního zákona 2005 pracovní návrh o. z. 2006 zákoník práce J 3. ČÁST GLOBALIZACE A EVROPEIZACE SOUKROMÉHO PRÁVA A OTEVŘENÉ PRÁVNÍ POJMY SROVNÁVACÍ VĚDA SOUKROMÉHO PRÁVA n Devíza Lex multiplex ius unum n Cíl n sjednocení (unifikace) soukromého práva n sladění (harmonizace) soukromého práva srv. též rezoluce EP (1989 a násl.) n přiblížení (aproximace) soukromého práva SJEDNOCOVÁNÍ SOUKROMÉHO PRÁVA n Sjednocování právních norem n Sjednocování judikatury n Sjednocování soukromoprávních doktrín i n Společný základní světonázor a všelidské hodnoty n Pojem práva a soukromého práva zvlášť n Teorie pramenů práva n Právní metodologie n tvorby práva n používání práva n výkladu práva n Teorie argumentace n Teorie legitimace práva (ospravedlnění) GLOBALIZACE ü SOUKROMÉHO PRÁVA n Světové sjednocování (unifikace): n práva občanského ü mezinárodní smlouvy n práva obchodního ü mezinárodní smlouvy ü lex mercatoria aj. soft law; např. zásady mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT (1994, 2004) n Volba práva u závazků s cizím prvkem SVĚTOVÉ NEBO EVROPSKÉ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE n Spojené národy (UN) v New Yorku O/ Výbor pro práva dítěte O/ Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) n Haagská konference mezinárodního práva soukromého v Haagu n Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva (UNIDROIT) v Římě n Rada Evropy (CE) ve Štrasburku i n Mezinárodní organizace práce (ILO) v Ženevě n Světová obchodní organizace (WTO) v Ženevě n Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI) v Ženevě n Evropská patentová organizace (EPO) v Mnichově n Eurasijská patentová organizace (EAPO) v Moskvě aj. SVĚTOVÉ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY n Spojené národy hard law: n Úmluva o právech dítěte (1989) (č. 104/91 Sb.) n Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (1981) (č. 160/91 Sb.) „PRÁVO NENÍ TEXT“ n Sjednocování soukromého práva jednotným výkladem: J n mezinárodních smluv n právních předpisů n právních jednání (úkonů) n právních rozhodnutí; zejm. judikátů n Doktrinární význam světové právní vědy O/ právní hermeneutika = umění výkladu práva OTEVŘENÉ PRÁVNÍ POJMY n Sjednocování soukromého práva používáním otevřených právních pojmů ü open concepts, open textures, např. dobrá víra ü generální klausule, např. § 11 o. z. ü překonávání odlišností soukromoprávních soustav skrze společné právní jádro např. v EU n Doktrinární význam světové srovnávací vědy soukromého práva (komparatistiky) i n zákonodárství nemá definovat neurčité právní pojmy, ale ponechat jejich vymezení až na jejich použití na konkrétní budoucí případ n judikatura nemá definovat tyto pojmy, nýbrž je používat na konkrétní nastalý případ n právní doktrína má definovat tyto pojmy vymezením jejich účelu a obsahu 1. DOBRÁ VÍRA n Bona fides vědomý stav ducha, spočívající v přesvědčení o subjektivním právu nebo o jednání po právu, s nímž právní řád spojuje právní následky např. vydržení práva, mala fide závazek vydat i užitky z bezdůvodného obohacení, zápisná překážka známk. 2. DOBRÉ MRAVY n Boni mores způsoby chování bez újmy jinému člověku, zvířeti nebo přírodě, s nimiž právní řád spojuje právní následky např. negativně překážka platnosti smlouvy nebo výkonu práva, zápisná překážka známková 3. VEŘEJNÁ MORÁLKA n Public morality veřejné povědomí o chování, které není způsobilé veřejně pohoršit, s nímž právní řád spojuje právní následky např. negativně zápisná překážka průmyslově vzorová 4. VEŘEJNÝ POŘÁDEK n Ordre public stav věcí, vylučující nebezpečí veřejné poruchy způsobilé ohrozit kohokoli, s nímž právní řád spojuje právní následky např. negativně zápisná překážka známková; výhrada v soukromém právu mezinárodním ODSTRAŇOVÁNÍ TVRDOSTI n Tvrdost (hardship) práva soukromého r n kontextualismus podle okolností případu n používání otevřených právních pojmů (generální klausule) n ústavně konformní výklad n rebus sic stantibus smlouva uzavřena za konkrétního stavu s následnou změnou okolností E zánik závazku § 50a/3 o. z., 292/5 obch. z. E změna závazku soudem § 99 z. r. i n Tvrdost zákona práva veřejného r rozhodnutí na základě správního uvážení v jednotlivé věci např. v individuální věci práva sociálního zabezpečení z. č. 187/06 Sb., o nemocen. pojištění, aj. NOTORIETY n Skutečnosti obecně známé, které netřeba dokazovat (§ 122 o. s. ř.) n přírodní, např. sled ročních období n společenské, např. sled dnů v týdnu n Zásadní nepatřičnost v právu trestním E in dubio pro reo SJEDNOCOVÁNÍ JUDIKATRUY n Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku n Nejvyšší soud v Brně ü stanoviska ke sjednocování rozhodování soudů v civilních věcech ü Sb. soud. rozh. a stan. i n Soudní rozhodnutí zásadního významu po právní stránce n právní otázka zásadního významu (pro věc určující) n odpověď na ni má obecný dopad na všechny případy obdobné povahy EVROPEIZACE SOUKROMÉHO PRÁVA n Rada Evropy ü mezinárodní smlouvy, např. Evropská úmluva o právním postavení dětí narozených mimo manželství (1975), (č. 47/01 Sb. m. s.) ü doporučení n Evropská společenství ü prvotní zdroj: mezinárodní smlouvy ü druhotný (odvozený) zdroj: nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska a doporučení PRÁVO EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ n bezprostřední použitelnost práva ES n aplikační přednost práva ES před státním zákonem; srv. čl. 10 Ú n soukromoprávní odpovědnost státu za škodu jedinci porušením práva ES n bezprostřední účinek práva ES v soukromých i veřejných poměrech i n Sjednocování soukromých práv v ES, např. ü právo korporační n evropské hospodářské zájmové sdružení (EZHS), (nař. 1985) n evropská společnost (SE) a holdingová evropská společnost (nař. 2001) n evropská družstevní společnost (nař. 2003) ü soukromé právo mezinárodní Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (1980), (č. 64/06 Sb. m. s.) i n Slaďování soukromých práv v ES ü právní síla a forma cílové směrnice ü jednotný trh vč. soukromoprávní ochrany spotřebitele co je mimo jednotný trh, zůstává stranou IUS COMMUNE EUROPAEM n Evropské soukromé právo ü společný akademický referenční rámec ü evropský zákoník smluvního práva (ECC) ü principy evropského smluvního práva (PECL) ü principy evropského deliktního práva (PETL) ü společné jádro soukromého práva v Evropě ü evropský občanský zákoník ü evropské rodinné právo = nadstátní (odbornické) právo (soft law) i www.copecl.org www.sgecc.net 4. ČÁST POVAHA SOUKROMÉHO PRÁVA SOUKROMÉ PRÁVO OBJEKTIVNÍ A SUBJEKTIVNÍ n Objektivní právo (lex, law) = soukromoprávní řád = část právního řádu = soubor právních norem a právních principů soukromoprávní povahy n Subjektivní právo (oprávnění), (ius, right) = míra a způsob právně možného chování osob, vyplývajícího z právního řádu a chráněného státním prosazením PRÁVO SPRAVEDLIVÉ A PRÁVO PŘÍSNÉ n Právo spravedlivé, ius aequum n formální spravedlnost, aequum - se stejným se nakládá stejně n materiální spravedlnost, bonum - každý případ má být upraven nebo rozhodnut způsobem mu nejpřiměřenějším - ohled na okolnosti případu n Právo přísné, ius strictum - v soukromém právu výjimkou; např. právo směnečné (směnečná přísnost); přísnost vyrovnávána výhodou umoření směnky SOUKROMOPRÁVNÍ NORMY A SOUKROMOPRÁVNÍ PRINCIPY n Právní normy: platí výlučně příkaz, zákaz, nebo dovolení; jedno ruší druhé n Právní principy: platí souběžně dva nebo více; kříží se a vyvažují se vzájemně, a to: n secundum et intra legem = právní normy n praeter legem = právně politické podněty n extra (contra) legem = ius non scripta i n Poměr právního principu a právní normy neplatí zásada lex specialis derogat legi generali SOUKROMÉ PRÁVO A PROCESNÍ PRÁVO n Právo soukromé = hmotné n právo občanské aj. n Procesní právo = formální n procesní právo civilní (občanské) n procesní právo správní n procesní právo soudně správní n procesní právo trestní aj. SOUKROMÉ PRÁVO A PROCESNÍ PRÁVO CIVILNÍ n Soukromé právo - právo občanské, obchodní, pracovní aj. n Veřejné právo - procesní právo civilní (občanské); o. s. ř. Není jednotné „občanské právo hmotné a procesní“, ale zvlášť občanské právo (= soukromé) a zvlášť procesní právo občanské (= veřejné). r Je jednotné „trestní právo hmotné a procesní“ (= obojí veřejné). POJETÍ SOUKROMÉHO PRÁVA n Dualistické (české, slovenské aj.) n státem uznaná (zaručená) vrozená přirozená práva osobnostní aj. n státem daná (pozitivní) soukromá práva n Monistické n pozitivistické, např. Gesetzpositivismus L n sociologické, např. Freirechtschule, marxisticko-leninská obecná teorie státu a práva L SOUKROMÉ NEBO VEŘEJNÉ PRÁVO n Právní doktríny ü teorie mocenská s výjimkou veřejnoprávních smluv (subjektů) ü teorie subjektů, organická ü teorie zájmová, Ulpianus: „Publicum est, quod ad statum rei romane spectat, privatum quod ad singulorum utilitatem.“ n Konstantní judikatura zvláštního senátu R 276/04 Sb. NSS a násl., procesní věci kompetenčních sporů ve správním soudnictví SOUKROMÁ NEBO VEŘEJNÁ MOC n Soukromé právo (ius privatum) ü soukromá nadřízenost v soukromých poměrech např. obecně příkazní nebo zvlášť pracovně příkazní nadřízenost ü výkon nesvrchované soukromé moci, např. soukromé právo výpovědi soukromé smlouvy n Veřejné právo (ius publicum) ü veřejná nadřízenost ve veřejných poměrech např. rozkaz ü výkon svrchované veřejné moci, např. soudním rozhodováním o právech i ü nikdo nemá svrchovanou soukromou moc nad jiným ü rovný vztah např. pracovní poměr ü stát má svrchovanou veřejnou moc nad lidmi a právnickými osobami ü vrchnostenský poměr např. služební poměr, procesní vztah soudu a účastníka řízení d- PŘÍKLAD 1: KULTURNÍ PAMÁTKA G Soukromé právo vlastnické k domu. (o. z.) Veřejnoprávní prohlášení stále soukromého domu za kulturní památku s veřejnoprávním ochranným režimem za účelem zachování kulturního dědictví. (z. č. 20/87 Sb., o st. památk. péči) PŘÍKLAD 2: LOGO ^® Soukromé právo průmyslově vlastnické k nezapsanému grafickému označení (logu). Veřejnoprávní kvalifikace stále soukromého grafického označení (loga) na základě veřejnoprávního úkonu zápisného úřadu (zápisu označení do veřejného rejstříku ochranných známek) ^® se soukromoprávními účinky za účelem zvláštní soukromoprávní ochrany. ROVNOST V PŘIROZENÝCH A SOUKROMÝCH PRÁVECH Každý je roven v uznání svých přirozených osobnostních práv, v jejich výkonu a ochraně, jakož i v nabývání svých soukromých práv a v jejich výkonu a ochraně. ROVNOST V SOUKROMÉM PRÁVU n Nikdo nemá svrchovanou soukromou moc nad jiným ü právní princip svobodné vůle v soukromé autonomii ü nikomu nelze vnutit závazek ü nikdo nemůže soukromě vynutit ochranu svého soukromého práva (vyjma svépomocí); právní princip nemo iudex in causa sua ü slabší člověk je soukromým právem chráněn n Zákonodárná metoda (právní technika) soukromoprávně rovného zacházení ROVNOVÁHA A VZÁJEMNOST SOUKROMÝCH PRÁV n Přirozený zákon rovnováhy (Gleichgewichtsgesetz, Law of Equilibrium) n Vzájemnost (reciprocita) smluvních plnění n do ut des, dávám, abys mi za to něco dal n do ut facias, dávám, aby za to pro mne něco učinil n facio ut des, činím něco, abys mi za to něco dal n facio ut facias, činím něco, abys za to něco učinil pro mne SOUKROMOPRÁVNÍ OCHRANA SLABŠÍ STRANY n Slabší člověk je soukromým právem chráněn n nezletilec, srv. práva dítěte n nesvéprávný n zaměstnanec n pacient nebo klient n spotřebitel n nájemce bytu n původce výtvorů, např. autor - či vynálezce n menšinový akcionář aj. ZÁKAZ ZNEUŽITÍ MONOPOLU n Monopol n přirozený n právní (výhradní koncese) n Smlouva připojovací (adhézní) obchodník s elektřinou je povinen uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny s každým, kdo splňuje předpoklady (legální smluvní přímus) a zákazník podepisuje smluvní formulář předložený monopolistou, jehož obsah nemůže měnit; srv. např. energet. z. č. 458/00 Sb. SVOBODA SOUKROMÝCH POMĚRŮ Vše dovoleno, co není zakázáno čl. 2/3 LZPS, čl. 2/4 Ú, § 51, 491/1 o. z. n Svoboda vývoje lidské osobnosti vč. svobody tvorby n Vlastnická svoboda - vlastnictví zavazuje = zákaz zneužití práva vlastnického na úkor jiného n Smluvní svoboda - volba účelu, obsahu a formy závazku, smluvní strany, smluvního typu nebo atypu SVOBODA VŮLE Nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá čl. 2/3 LZPS, čl. 2/4 Ú n Soukromá (privátní) autonomie např. svobodná práce r nucená práce (trest) n Ius dispositivum každý si svobodně upravuje svá soukromá práva a stát se tomu poddává, není-li výjimečně vázán: n Ius cogens JUDIKATURA (…) Čl. 2 odst. 3 Listiny … ve své první dimenzi představuje strukturální princip, podle něhož lze státní moc vůči jednotlivci a jeho autonomní sféře (včetně autonomních projevů volních) uplatňovat pouze v případech, kdy jednání jednotlivce porušuje výslovně formulovaný zákaz upravený zákonem. (…) takový zákaz musí však musí reflektovat toliko požadavek, spočívající v zabránění jednotlivci v zásazích do práv třetích osob a v prosazení veřejného zájmu, je-li legitimní a proporcionální takovému omezení autonomního jednání jednotlivce. d- i (…) Ve své druhé dimenzi pak působí čl. 2 odst. 3 Listiny jako subjektivní právo jednotlivce na to, aby veřejná moc respektovala autonomní projevy jeho osobnosti, včetně projevů volních, které mají odraz v jeho konkrétním jednání, pokud takové jednání není zákonem výslovně zakázáno. Čl. 2 odst. 3 (…) je pak třeba aplikovat bezprostředně a přímo. Nál. ÚS z 4. 5. 04 sp. zn. I. ÚS 113/04, nál. č. 63 Sb. n. a usn., sv. 33. DISPOZITIVNOST SOUKROMOPRÁVNÍCH NOREM n Obecné pravidlo dispozitivnosti (§ 2/3 o. z.); zákon se poddává volnímu odchýlení se s výjimkami: n výslovný zákaz odchýlení se od zákona n z povahy zákona vyplývající zákaz odchýlení se, a to: n u práv osobního stavu (statusových) n hrozí-li tím újma jinému nebo veřejnému pořádku SOUKROMÉ PRÁVO PODDAJNÉ NEBO DONUCUJÍÍ n soukromé právo poddajné čemu? stát se poddává svobodné vůli lidí nebo právnických osob n soukromé právo výjimečně donucující jak? stát donucuje zákonem i proti svobodné vůli, je-li k tomu sdostatek rozumný důvod SMLUVNÍ PŘÍMUS n Smluvní přímus ex lege nebo ex contractu Příklad: Zákonná kontraktační povinnost uzavřít i proti své vůli např. pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou: ü při výkonu povolání, např. advokáta ü provozem silničního motorového vozidla Ž = přímus právně jednat i proti své vůli v zájmu ochrany slabšího (klienta) nebo ochrany všeobecného dobra s volbou s kým jednat (volba pojistitele) J 5. ČÁST MRAVNÍ A ÚSTAVNÍ ZÁKLADY MRAVNÍ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA n Souběh a prolínání mravnosti a právnosti n Zlatá pravidla (aureae regulae) soukromého práva: n neplatnost soukromoprávních jednání příčících se dobrým mravům; § 39 o. z. E závazek vydat bezdůvodné obohacení z neplatného soukromoprávního jednání; § 451 an. o. z. n zákaz výkonu soukromých práv v rozporu s dobrými mravy; § 3 odst. 1 o. z. n závazek nahradit škodu úmyslným jednáním proti dobrým mravům; § 424 o. z. JUDIKATRURA: PROVIZE „Uplatnění nároku na zprostředkovatelskou odměnu za zprostředkování uměleckého zaměstnání v cizině za stavu, kdy právní předchůdce nárokovatele pouze těžil ze svého někdejšího monopolu zprostředkování umělecké činnosti ve vztahu k cizině, aniž se o získání uměleckého zaměstnání přičinil, je výkonem práva, který je v rozporu s dobrými mravy.“ Rozs. MS v Brně z 22. 5. 1998, čj.: 37 C 251/93-41 MRAVNÍ SMYSL A SMYSL PRO KRÁSU n Mravní smysl = schopnost rozeznávat dobro a zlo např. šikanu nájemce bytu pronajímatelem n Smysl pro krásu = schopnost rozeznávat krásu (soulad a souzvuk) a ošklivost např. umělecké dílo, vzhled výrobku nebo obalu výrobku (design) = průmyslový (vkusový) vzor SOUKROMÉ PRÁVO V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI n Ústavněprávní pojem občanské společnosti Česko založeno na (preamb. Ú): n úctě k subjektivním lidským právům n zásadách občanské společnosti ü zásada primátu práva soukromého nad (převážně donucujícím) právem veřejným zejm. trestním nebo organizačně technickým (Privatrechtsgesellschaft) ü zásada právního státu (materieller Rechtsstaat) ü zásada rovnosti v soukromých aj. právech aj. ÚSTAVNÍ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA n Subjektivní veřejná ústavní práva občana = státem zformalizovaná přirozená práva člověka n Přímá působnost v poměrech: n soukromých; srv. právo na stávku n veřejných; srv. právo na soudní ochranu J 6. ČÁST PRAMENY ČESKÉHO OBČANSKÉHO PRÁVA ZDROJE n Ústavněprávní principy n právního státu n svrchovanosti zákona n Formální prameny právních norem n mezinárodní (mezistátní) n nadstátní n vnitrostátní d- i n Formální prameny vnitrostátní n ústavní n podústavní, např. o. z. n zákonné n podzákonné, např. vl. nř., vyhl. n psané (ius scripta) & $ n nepsané (ius nonscripta), např. zásady spravedlnosti použitelné jako hmotné právo dle shodné vůle účastníků rozhodčího řízení, dále srv. nál. ÚS Pl. ÚS 33/97, č. 30/98 Sb. PŮSOBNOST SOUKROMOPRÁVNÍCH NOREM n věcná n přímá n analogická (per analogiam legis, § 853 o. z., per analogiam iuris, podle zásad práva) zákon případ neupravuje, přičemž má být právně upraven, pročež se použije zákonem upravený případ obdobný n časová; srv. např. intertemporální právní normy n územní vč. podpovrchu a nadpovrchu n osobní vč. cizinců dle zásady národního zacházení; o. z. není zvláštním zákonem soukromého práva mezinárodního SOUSTAVA SOUKROMOPRÁVNÍCH ZÁKONŮ n Obecnost O vlajková loď = o. z. doprovodné lodě = obch. z., a. z., zák. pr. aj. n Podpůrnost nestanoví-li zvláštní zákon jinak, použije se podpůrně o. z. n Přednost stanoví-li zvláštní zákon jinak, použije se přednostně zvláštní zákon před o. z. r zák. práce L 7. ČÁST OCHRANA SUBJEKTIVNÍHO SOUKROMÉHO PRÁVA DRUHY OCHRANY SOUKROMÉHO PRÁVA n Soudní n Rozhodčí dle dohody v majetkových sporech n stálý rozhodčí soud n obecný n zvláštní (burzovní) n rozhodce ad hoc n finanční arbitr i n Výjimečně správní n Český telekomunikační úřad n [OÚ obce s rozšířenou působností u ochrany pokojného stavu] r ochrana práva n Svépomocná J PÍSEMNICTVÍ Rouček, Fr. – Sedláček, Jar. et al.: Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. 1. vyd. Praha: V. Linhart 1935 - 1937, sv. 1 - 6. 2. vyd. Praha: Codex Bohemia 1997 - 1998, sv. 1 - 6. d- i Gaius, Učebnice práva ve čtyřech knihách. Brno 1999.^3 Justiniánske inštitúcie. Bratislava 2000. Kincl, Dicta et regulae iuris aneb právnické mudrosloví latinské. Praha 1990. Rebro, Latinské právnické výrazy a výroky. Praha 1999. i Eliáš/Zuklínová, Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Praha 2001. % Foto: Fryšava pod Žákovou horou, Morava, Česko 2006 Libavá, Morava, Česko 2006 Sovinec, Morava, Česko 2005 Evropský parlament, Brusel, Belgie 2004 Kačina, Čechy, Česko 2006