Otázky k případu Bosman:

   1.       Jaká je právní povaha profesionálů -- lze je chápat jako zaměstnance resp. pracovníky?

   2.       Jak definuje právo ES pracovníka?

   3.       Jaká je právní povaha sportovních klubů -- jedná se o osoby soukromého práva?

   4.       Jaká je povaha pravidel sportovních asociací -- lze je chápat jako právo?

   5.       Je obsah pravidel o přestupu v rozporu s právem ES? Se kterými ustanoveními Smlouvy
   konkrétně?

   6.       Je v rozporu s právem ES předem určené složení profesionálních týmů s ohledem na
   povinné zastoupení tuzemských občanů?

   7.       Může vůbec právo ES dopadat na fotbal -- hru?

   

                                 Otázky k případu Donatella Calfa:

   1.       lze omezit volný pohyb osob a zakázat občanovi jiného členského státu pobyt na svém
   území?

   2.       proč řecký soud žádá výklad směrnice, zavazuje-li tato jen členské státy (čl. 249
   SES)?

   3.       jsou ustanovení vnitrostátního práva, která umožňují vyhoštění občana EU z členského
   státu EU, kde spáchal trestný čin v souladu s výše uvedenými články?

   4.       Je takové vyhoštění, které soud musí vyslovit bez možnosti vlastního uvážení
   v souladu s komunitárním principem proporcionality?

   5.       Posuď argument, že řecký občan by takto odsouzen být nemohl, nejedná se o
   diskriminaci?

   6.       Boj proti drogám je jedním z cílů EU, lze tím ospravedlnit takovýto výše popsaný
   zásah do komunitárních svobod?

   7.       Posuď, zda není dán případný konflikt pravomocí mezi ES a členskými státy (trestní
   zákonodárství vs základní svobody).

   8.       Jaké jsou předpoklady zákazu pobytu cizince jako trestní sankce v ČR?

   9.       Změnilo by se právní hodnocení celého případu, pokud by paní Calfa byla státní
   příslušnicí USA?

   10.    Jak lze zákaz pobytu účinně prosazovat po odstranění pasových kontrol na společných
   hranicích?

   

                                 Otázky k případu Turistické ceny:

   1.       jak jsou definovány a chápany služby v právu ES?

   2.       poskytování služeb lze dále diferencovat dle pohybu příjemce a poskytovatele služeb.
   Vymez možné situace. Dopadá právo ES na všechny z nich?

   3.       je skutečnost, že jsou v členském státě zpoplatněny návštěvy kulturních institucí,
   schopna narušit řádné fungování komunitárního trhu?

   4.       jedná se v daném případě o diskriminaci, či nikoliv?

   5.       zahrnuje svoboda poskytování služeb i svobodu služby přijímat?

   6.       lze akceptovat argument, že poplatky za vstup do muzea jsou nutné, pro jejich řádné
   fungování. Diferenciace mezi vlastními státními příslušníky a cizinci je nezbytná, protože
   prvně jmenovaní na tato muzea přispívají prostřednictvím svých daní?

   

                         Otázky k případu Komise v. Belgie (Státní služba):

   1.       o jaký druh řízení před ESD v tomto případě šlo?

   2.       jak je možné, že v řízení vystupovali zástupci vlád jiných členských zemí? Jaká jsou
   v řízení před ESD jejich práva? Mohou obdobně vstupovat od řízení i neziskové organizace příp.
   jiní jednotlivci.

   3.       může být určitý pojem ve Smlouvě ES interpretován v jednotlivých členských státech
   různě? Proč?

   4.       jaký druh výkladu preferuje ESD jakožto strážce důsledné evropské integrace?

   5.       jaký je obsahově výklad ESD, pokud jde o čl. 39 odst. 4? Jak lze tuto výjimku
   přesněji vymezit?

   6.       Je tento problém upraven ve Smlouvě ES i na jiném místě?

   7.       jaké důsledky by mělo rozhodnutí ESD v neprospěch Belgie pro konkrétní občany jiných
   členských států, kteří se v uvedených případech ucházeli o zaměstnání a byli odmítnuti? Vzniká
   jim z tohoto rozhodnutí nárok na uzavření pracovní smlouvy?

   

                                     Otázky k případu Centros:

   1.       které společnosti jsou oprávněny využívat svobodu usazování?

   2.       jaké formy působení zahraničních obchodních společností v ČR zná české právo?

   3.       jakými pohnutkami mohlo Dánsko hájit odmítavé stanovisko?

   4.       stručně definuj základní rozdíl mezi svobodou usazování a svobodou poskytování
   služeb!

   5.       jak by se změnilo hodnocení situace, když by překážku registrace pobočky kladlo
   nikoliv dánské, ale anglické právo?

   6.       jak by se změnilo právní hodnocení situace, když by společnost Centros usilovala po
   svém založení v Anglii o přesun sídla do Dánska?

   7.       připouští ESD omezení svobody usazovaní? Pokud ano, za jakých podmínek? Byly tyto
   podmínky v tomto případě splněny?

   8.       jaké jsou důsledky tohoto rozhodnutí v oblasti společenstevního práva členských
   států?

   9.       v této souvislosti se často hovoří o "efektu státu Delaware", lze se mu účinně
   bránit? Jak?

   10.    právní úpravy společností vychází zpravidla ze dvou základních teorií -- sídla a
   inkorporační? Ke které z těchto teorií se přiklání rozhodovací praxe ESD?