Dějiny logiky II.
                                         přednáška č. 3 a 4



Základní literatura:

Aristoteles: První analytiky. Academia. Praha: 1961

Aristoteles. O sofistických důkazech. Academia. Praha: 1978

G. W. F. Hegel: Dějiny filozofie III. Acadamia. Praha: 1974

J. Loužil. B. Bolzano. Melantrich. Praha: 1978

K. Szymanek: Umění argumentace. Univerzita Palackého. Olomouc 2003

V. Knapp, A. Gerloch. Logika v právním myšlení. 3. vydání. Eurolex Bohemia. Praha: 2000

M. Machovec. Logika. Rovnost. Praha: 1952

Systematizace:

Cryan D., Mayblin B., Shatil, S..Logika. 1. vydání. Portál. Praha: 2003

V. Čechák, K. Berka, I. Zapletal. Co víte o moderní logice. MME. Vyšehrad. Praha: 1981

K. Berka. O vzniku logiky. SNPL. Praha: 1959

K: Berka: Stručné dějiny logiky. Univerzita Karlova. Praha: 1994

J. Svatek, Úvod do logiky. Západočeská univerzita, Plzeň: 1997

J. Svatek, L. Dostálová. Logika pro humanistiku. A. Čeněk. Dobrá Voda: 2003

P. Sousedík. Logika pro studující humanitních oborů.Vyd. 2., rozš. Vyšehrad. Praha: 2001

K. Szymanek: Umění argumentace. Univerzita Palackého. Olomouc 2003

J. Štěpán, J. Hrubeš: Logika. Terminologický a výkladový slovník. Ateliér Milata. Ostrava: 1994

J. Tvrdý. Logika. Melantrich. Praha: 1937

El. zdroje: http://www.elabs.com/van/postavy.htm





                                   Megarská škola a stoická škola

MEGARŠTÍ: předmětem jejich zájmu byla výroková logika (především podmínková souvětí). Zástupci:
Filon a Diodoros Kronos



STOICI: pokračovali v úsilí Megarských. Užívali poprvé slovo „logika“, zabývali se především
sylogistikou. Hlavní představitel: Chrisippos (282-206 př. n.l.)



Stoiky doplnil Galénos (120-200 n.l.)- problematika disjunktivních výroků



                                             Středověk

Boëthius (480-524)-překlad Aristotelových děl do latiny

Středověk:

    1. raná scholastika (Piere Abélard (1079-1142) Dílo: „Sic et non“



   2. tzv. nová logika – studium výrokové logiky (do konce XIII. století). Především Albert Veliký
(1193-1280) a

    J. Duns Scotus (1266-1308)



   3. spor o universalia (W. Occam –1290-1349) - proti scholastice



                                             Renesance



n      P. Ramus (1515-1572), proti Aristotelovu přístupu, snaží se o disputaci v logice

n       F. Bacon (1561-1626)- induktivní logika. Dílo: „Novum organum scientiarum“

n      R. Descartes (1596-1650) – Dílo: „Rozprava o metodě, jak nutno vésti správně rozum a hledati
pravdu ve vědách“

                                         Matematická logika

n     17. století: v logice se objevuje matematická symbolika

n      G. W. Leibniz (1646-1716)

-záměr potvrdit zjištění věd prostřednictvím logiky

n     B. Bolzano (1781-1848)-oblast logické sémantiky

                             Algebraizace logiky a logizace matematiky

                                            XX. století