Veřejné finance Fiskální politika 6. přednáška 25. dubna 2008 Rozpočtová politika l teoretická východiska: klasické finance l zaměření: realizace alokačních a redistribučních záměrů l kompetentní subjekty: ministerstvo financí l vztah k rozpočtu: vyrovnanost je prioritou l vztah k veřejným výdajům: jako suma G+Tr l vztah k veřejným příjmům: daně (TA) G- vládní výdaje na nákup statků a služeb Tr - transfery Fiskální politika l teoretická východiska: keynesiánské finance l zaměření: mikroeko. stabilita a stimulace l kompetentní subjekty: vláda l vztah k rozpočtu: vyrovnanost není prioritou l vztah k veřejným výdajům: pouze G l vztah k veřejným příjmům: tzv. čisté daně (TA-Tr) G- vládní výdaje na nákup statků a služeb Tr - transfery Typy fiskální politiky l Expanzivní l přímé nástroje: zvýšení vládních výdajů l nepřímé nástroje: snížení daní l výsledek: rozpočtový schodek l Restriktivní l přímé nástroje: snížení vládních výdajů l nepřímé nástroje: zvýšení daní l výsledek: rozpočtový přebytek Fiskální opatření l Automatické stabilizátory l působí automaticky, dlouhodobě a proticyklicky, např. progresivní důchodové zdanění l nemají žádné nulové vnitřní zpoždění l Diskrétní opatření l opatření vlády, která mají jednorázový charakter, např. změny v daňových sazbách, zavedení nových daní l mají časová zpoždění Veřejný rozpočet l vyrovnaný l přebytkový l schodkový Prohlubování deficitu: Příjmy Výdaje stagnují rostou rostou pomaleji než výdaje rostou rychleji než příjmy klesají rostou klesají rychleji než výdaje klesají pomaleji než příjmy Rozpočtový deficit l je výrazem krátkodobé rozpočtové nerovnováhy l státní rozpočet l běžný rozpočet, u kapitálového se deficit nepřipouští l rozpočty územní samosprávy l mimorozpočtové fondy Členění rozpočtu dle veřejných financí l Strukturální l strukturální rozpočet propočítává, jaké by byly státní příjmy, výdaje či deficity, kdyby ekonomika fungovala na hladině potenciálního produktu l Cyklický l cyklický rozpočet je rozdíl mezi skutečným a strukturálním rozpočtem l Celkový deficit l = - (hotovostní příjmy – hotovostní výdaje – úroky z veřejného dluhu) Členění deficitu l U st. rozpočtu je důležité, zda deficit je: l plánovaný (aktivní) l neplánovaný (pasivní) l krátkodobý l výsledný deficit ročního hospodaření l střednědobý a dlouhodobý deficit Příčiny rozpočtového deficitu l Endogenní faktory l expanzivní charakter fiskální politiky l časové rozložení výdajového šoku l časové rozložení daňového zatížení na více generací l vládní populismus l Exogenní faktory l tempo ekonomického růstu l deprese ve světě l růst cen základních surovin l vývoj úrokové míry l úrok z veřejného dluhu l mimořádné události Důsledky deficitu státního rozpočtu l krátké období - pozitivní l eliminace vlivu exogenních faktorů l financování efektivních veřejných výdajových programů l v krátkém období je obtížné zvýšit daně, stejně jako je obtížné provést škrty ve výdajích l dlouhodobé období - negativní l růst veřejného dluhu l vyvolává inflační tlaky Financování deficitu státního rozpočtu l Dluhové financování l emisí st. dluhopisů l vnitřní dluh l vnější dluh l Peněžní financování l půjčkou od centrální banky, půjčkou ze zahraničí l monetizace dluhu – tzn. transformace deficitu do přírůstku peněžní zásoby l Ze státních aktiv Krytí deficitu l Krátkodobé řešení deficitu: l mimorozpočtovými nenávratnými zdroji l z rezerv l použitím návratných finančních prostředků l Dlouhodobé řešení deficitu: l ze státních finančních aktiv l zvýšením daní Schodek státního rozpočtu Přebytek/deficit (v % HDP) 2004 Bilance vládního sektoru v zemích EU v % HDP Výsledky ankety: Deficit státního rozpočtu Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2006) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2007) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2008) Veřejný dluh l Veřejný dluh je souhrn závazků: l státu l jednotlivých článků územní samosprávy l veřejných fondů l veřejně právních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou l veřejných podniků Důsledky veřejného dluhu l Rozpočtové l placení úroků z veřejného dluhu zatěžuje veřejné výdaje l vysoké úrokové náklady vedou v mnoha případech ke vzniku deficitu v dalším období l Redistribuční l u vnitřního dluhu je zpravidla nominální hodnota emitovaných státních cenných papírů na krytí dluhu příliš vysoká, nemohou ji nakupovat domácnosti. Prostřednictvím úroků z veřejného dluhu je přerozdělována část finančních prostředků z veřejných rozpočtů ve prospěch bohatých subjektů. l Fiskální l dochází k fiskální nerovnováze – zvyšováním podílu dluhu na HDP – zužuje se prostor pro působení stabilizační politiky l Změna struktury portfolia l z portfolia soukromého sektoru se vytlačují ostatní aktiva l Inflace l Přestoupení konvergenčního kritéria l podíl veřejného dluhu na HDP nižší než 60 %. Řešení dluhového problému l využít vlivu pozitivních exogenních faktorů l vyšší tempo eko. růstu než reálná úroková sazba z veřejného dluhu l inflace l zahraniční pomoci l využít vlivu aktivních vládních opatření l přebytek státního rozpočtu l mimořádné jednorázové paušální dávky z kapitálu k umoření dluhu l monetárním řešením l odmítnutí existujícího dluhu, případně úroku Veřejný dluh v ČR l V roce 1993 stát převzal dluh ve výši 164 mld. Kč, z toho: l Vnitřní státní dluh cca 92 mld. Kč (věřitelem se stala ČNB a obchodní banky) l Vnější dluh ve výši zhruba 72 mld. Kč. l 90. léta - nízký podíl tzv. sekuritizace dluhu (tzn. krytý státními cennými papíry). Dnes je plně sekuritizován vnitřní dluh. l Emitování střednědobých státních dluhopisů s dobou splatnosti od 2 do 5 let a výnosem cca 8 % l Většinu státních dluhopisů skupuje bankovní sektor a pojišťovací společnosti. l Podíl veřejného dluhu na HDP se v posledních letech výrazně zvyšuje, podle prognózy vývoje deficitu st. rozpočtu se tento veřejný dluh v nejbližších letech ještě zhorší. Účinné řešení dluhového problému zamezují l nepopulárnost většiny opatření l omezený časový horizont vlády l politické tlaky Fiskální iluze obyvatelstva Struktura a vývoj státního dluhu 1 Struktura a vývoj státního dluhu 2 Státní dluhopisy podle typu instrumentu Úrokové náklady státního dluhu Dluh (% HDP) 2004 Vládní dluh zemí EU v % HDP Tempo růstu veřejného dluhu l Každý občan včetně novorozenců a důchodců dluží přibližně 84 000 Kč! l Orientační částka nárůstu dluhu v současné době činí zhruba 380 Kč za sekundu! http://pda.ceskenoviny.cz/ekonomika/index_img.php?id=58247 Koncepce reformy veřejných financí l Hlavní cíl: l snižovat podíl schodku veřejných rozpočtů na HDP při dosahování sociální soudržnosti a kvality veřejných služeb l snížení deficitu státního rozpočtu l Reforma neusiluje o únosný cílový deficit 1 – 2 % HDP. l Neexistuje definice konečného cíle. Dílčí cíle reformy veřejných financí l Reforma zdravotního a sociálního zabezpečení l Reforma veřejného sektoru l Snížení pracovníků ve veřejném sektoru l Reforma daní l Stabilizovat daňové kvóty, zjednodušit daně, zefektivnit opatření proti daňovým únikům, posílit daňovou spravedlnost l Místní poplatky (daně) – především rozšíření okruhu obecních daní, např. daň z reklamy, posílit pravomoce obcí u daně z nemovitostí Dosažení cílů l z 1/3 růstem rozpočtových příjmů l DPH, l spotřební daně, l pojistné l ze 2/3 poklesem rozpočtových výdajů l platy ve veřejném sektoru, l snížení nemocenských dávek, l výdajové škrty Současný stav l Pouze změny v právní úpravě, které neposkytují systémové řešení l Nedostatečné růstové impulsy l jako např. výraznější snížení daní l růst ekonomiky je dán expanzí vývozu se zatím ještě fází hospodářského cyklu těsně pod vrcholem l nedostatečná revize daní a daňových formulářů l správní řád l Mandatorní výdaje – nepočítá se se škrty l Přetrvává nárůst veřejného dluhu Děkuji za Vaši pozornost. J