Veřejné finance
Fiskální politika
6. přednáška
25. dubna 2008
Rozpočtová politika
l teoretická východiska: klasické finance
l zaměření: realizace alokačních a redistribučních záměrů
l kompetentní subjekty: ministerstvo financí
l vztah k rozpočtu: vyrovnanost je prioritou
l vztah k veřejným výdajům: jako suma G+Tr
l vztah k veřejným příjmům: daně (TA)
G- vládní výdaje na nákup statků a služeb
Tr - transfery
Fiskální politika
l teoretická východiska: keynesiánské finance
l zaměření: mikroeko. stabilita a stimulace
l kompetentní subjekty: vláda
l vztah k rozpočtu: vyrovnanost není prioritou
l vztah k veřejným výdajům: pouze G
l vztah k veřejným příjmům: tzv. čisté daně (TA-Tr)
G- vládní výdaje na nákup statků a služeb
Tr - transfery
Typy fiskální politiky
l Expanzivní
l přímé nástroje: zvýšení vládních výdajů
l nepřímé nástroje: snížení daní
l výsledek: rozpočtový schodek
l Restriktivní
l přímé nástroje: snížení vládních výdajů
l nepřímé nástroje: zvýšení daní
l výsledek: rozpočtový přebytek
Fiskální opatření
l Automatické stabilizátory
l působí automaticky, dlouhodobě a proticyklicky, např. progresivní důchodové zdanění
l nemají žádné nulové vnitřní zpoždění
l Diskrétní opatření
l opatření vlády, která mají jednorázový charakter, např. změny v daňových sazbách, zavedení
nových daní
l mají časová zpoždění
Veřejný rozpočet
l vyrovnaný
l přebytkový
l schodkový
Prohlubování deficitu:
Příjmy Výdaje
stagnují rostou
rostou pomaleji než výdaje rostou rychleji než příjmy
klesají rostou
klesají rychleji než výdaje klesají pomaleji než příjmy
Rozpočtový deficit
l je výrazem krátkodobé rozpočtové nerovnováhy
l státní rozpočet
l běžný rozpočet, u kapitálového se deficit nepřipouští
l rozpočty územní samosprávy
l mimorozpočtové fondy
Členění rozpočtu
dle veřejných financí
l Strukturální
l strukturální rozpočet propočítává, jaké by byly státní příjmy, výdaje či deficity, kdyby
ekonomika fungovala na hladině potenciálního produktu
l Cyklický
l cyklický rozpočet je rozdíl mezi skutečným a strukturálním rozpočtem
l Celkový deficit
l = - (hotovostní příjmy – hotovostní výdaje – úroky z veřejného dluhu)
Členění deficitu
l U st. rozpočtu je důležité, zda deficit je:
l plánovaný (aktivní)
l neplánovaný (pasivní)
l krátkodobý
l výsledný deficit ročního hospodaření
l střednědobý a dlouhodobý deficit
Příčiny
rozpočtového deficitu
l Endogenní faktory
l expanzivní charakter fiskální politiky
l časové rozložení výdajového šoku
l časové rozložení daňového zatížení na více generací
l vládní populismus
l Exogenní faktory
l tempo ekonomického růstu
l deprese ve světě
l růst cen základních surovin
l vývoj úrokové míry
l úrok z veřejného dluhu
l mimořádné události
Důsledky deficitu
státního rozpočtu
l krátké období - pozitivní
l eliminace vlivu exogenních faktorů
l financování efektivních veřejných výdajových programů
l v krátkém období je obtížné zvýšit daně, stejně jako je obtížné provést škrty ve výdajích
l dlouhodobé období - negativní
l růst veřejného dluhu
l vyvolává inflační tlaky
Financování deficitu
státního rozpočtu
l Dluhové financování
l emisí st. dluhopisů
l vnitřní dluh
l vnější dluh
l Peněžní financování
l půjčkou od centrální banky, půjčkou ze zahraničí
l monetizace dluhu – tzn. transformace deficitu do přírůstku peněžní zásoby
l Ze státních aktiv
Krytí deficitu
l Krátkodobé řešení deficitu:
l mimorozpočtovými nenávratnými zdroji
l z rezerv
l použitím návratných finančních prostředků
l Dlouhodobé řešení deficitu:
l ze státních finančních aktiv
l zvýšením daní
Schodek státního rozpočtu
Přebytek/deficit
(v % HDP) 2004
Bilance vládního sektoru v zemích EU v % HDP
Výsledky ankety:
Deficit státního rozpočtu
Bilance příjmů a výdajů SR
(rok 2006)
Bilance příjmů a výdajů SR
(rok 2007)
Bilance příjmů a výdajů SR
(rok 2008)
Veřejný dluh
l Veřejný dluh je souhrn závazků:
l státu
l jednotlivých článků územní samosprávy
l veřejných fondů
l veřejně právních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou
l veřejných podniků
Důsledky veřejného dluhu
l Rozpočtové
l placení úroků z veřejného dluhu zatěžuje veřejné výdaje
l vysoké úrokové náklady vedou v mnoha případech ke vzniku deficitu v dalším období
l Redistribuční
l u vnitřního dluhu je zpravidla nominální hodnota emitovaných státních cenných papírů na krytí
dluhu příliš vysoká, nemohou ji nakupovat domácnosti. Prostřednictvím úroků z veřejného dluhu je
přerozdělována část finančních prostředků z veřejných rozpočtů ve prospěch bohatých subjektů.
l Fiskální
l dochází k fiskální nerovnováze – zvyšováním podílu dluhu na HDP – zužuje se prostor pro
působení stabilizační politiky
l Změna struktury portfolia
l z portfolia soukromého sektoru se vytlačují ostatní aktiva
l Inflace
l Přestoupení konvergenčního kritéria
l podíl veřejného dluhu na HDP nižší než 60 %.
Řešení dluhového problému
l využít vlivu pozitivních exogenních faktorů
l vyšší tempo eko. růstu než reálná úroková sazba z veřejného dluhu
l inflace
l zahraniční pomoci
l využít vlivu aktivních vládních opatření
l přebytek státního rozpočtu
l mimořádné jednorázové paušální dávky z kapitálu k umoření dluhu
l monetárním řešením
l odmítnutí existujícího dluhu, případně úroku
Veřejný dluh v ČR
l V roce 1993 stát převzal dluh ve výši 164 mld. Kč, z toho:
l Vnitřní státní dluh cca 92 mld. Kč (věřitelem se stala ČNB a obchodní banky)
l Vnější dluh ve výši zhruba 72 mld. Kč.
l 90. léta - nízký podíl tzv. sekuritizace dluhu (tzn. krytý státními cennými papíry). Dnes je
plně sekuritizován vnitřní dluh.
l Emitování střednědobých státních dluhopisů s dobou splatnosti od 2 do 5 let a výnosem cca 8 %
l Většinu státních dluhopisů skupuje bankovní sektor a pojišťovací společnosti.
l Podíl veřejného dluhu na HDP se v posledních letech výrazně zvyšuje, podle prognózy vývoje
deficitu st. rozpočtu se tento veřejný dluh v nejbližších letech ještě zhorší.
Účinné řešení dluhového problému zamezují
l nepopulárnost většiny opatření
l omezený časový horizont vlády
l politické tlaky
Fiskální iluze obyvatelstva
Struktura a vývoj
státního dluhu 1
Struktura a vývoj
státního dluhu 2
Státní dluhopisy podle typu instrumentu
Úrokové náklady státního dluhu
Dluh (% HDP) 2004
Vládní dluh zemí EU v % HDP
Tempo růstu
veřejného dluhu
l Každý občan včetně novorozenců a důchodců dluží přibližně 84 000 Kč!
l Orientační částka nárůstu dluhu v současné době činí zhruba 380 Kč za sekundu!
http://pda.ceskenoviny.cz/ekonomika/index_img.php?id=58247
Koncepce reformy
veřejných financí
l Hlavní cíl:
l snižovat podíl schodku veřejných rozpočtů na HDP při dosahování sociální soudržnosti a kvality
veřejných služeb
l snížení deficitu státního rozpočtu
l Reforma neusiluje o únosný cílový deficit 1 – 2 % HDP.
l Neexistuje definice konečného cíle.
Dílčí cíle reformy
veřejných financí
l Reforma zdravotního a sociálního zabezpečení
l Reforma veřejného sektoru
l Snížení pracovníků ve veřejném sektoru
l Reforma daní
l Stabilizovat daňové kvóty, zjednodušit daně, zefektivnit opatření proti daňovým únikům, posílit
daňovou spravedlnost
l Místní poplatky (daně) – především rozšíření okruhu obecních daní, např. daň z reklamy, posílit
pravomoce obcí u daně z nemovitostí
Dosažení cílů
l z 1/3 růstem rozpočtových příjmů
l DPH,
l spotřební daně,
l pojistné
l ze 2/3 poklesem rozpočtových výdajů
l platy ve veřejném sektoru,
l snížení nemocenských dávek,
l výdajové škrty
Současný stav
l Pouze změny v právní úpravě, které neposkytují systémové řešení
l Nedostatečné růstové impulsy
l jako např. výraznější snížení daní
l růst ekonomiky je dán expanzí vývozu se zatím ještě fází hospodářského cyklu těsně pod
vrcholem
l nedostatečná revize daní a daňových formulářů
l správní řád
l Mandatorní výdaje – nepočítá se se škrty
l Přetrvává nárůst veřejného dluhu
Děkuji za Vaši pozornost. J