Příklady na seminář na téma pravomoc a příslušnost soudů 1. A. B. a B. C. uzavřeli kupní smlouvu na převod nemovitosti. Návrh na vklad vlastnického práva katastrální úřad zamítl. A. B. proto podal ke specializovanému senátu krajského soudu pro projednávání a rozhodování věcí správního soudnictví žalobu podle § 65 SŘS, v níž se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí katastrálního úřadu. Jaký bude postup soudu? 2. Žalobce dne 11. 1. 2005 podal u Nejvyššího správního soudu žalobu, kterou se domáhal přezkoumání „rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 26. 7. 2004“. Z listin přiložených k žalobě přitom vyplynulo, že žalobce podáním ze dne 30. 1. 2004 uplatnil u žalovaného podle zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody ve výši 12 178 351 Kč způsobené mu v rámci daňového řízení nezákonnými rozhodnutími a nesprávným úředním postupem Finančního úřadu ve Zlíně a Finančního ředitelství v Brně. Přípisem ze dne 26. 7. 2004, který je napadán žalobou, žalovaný žalobcově žádosti částečně vyhověl, a to ve výši 14 333 Kč. Jaký bude postup soudu? 3. Rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví (v dalším textu též „Úřad“) ze dne 19. 4. 2001 byla zamítnuta přihláška prostorové ochranné známky s odůvodněním, že přihlašované prostorové označení, které je tvořeno pouhým tvarem výrobku, postrádá rozlišovací způsobilost k plnění rozlišovací funkce ochranné známky a je podle § 2 odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, vyloučeno ze zápisu do rejstříku ochranných známek. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí rozklad; o něm rozhodl předseda Úřadu dne 11. 3. 2002 tak, že se rozklad zamítá a napadené rozhodnutí o zamítnutí výše uvedené přihlášky ochranné známky se potvrzuje. Žalobce napadl toto rozhodnutí předsedy Úřadu dne 17. 5. 2002 žalobou ve správním soudnictví (§ 247 a násl. o. s. ř ., ve znění tehdy účinném) u Vrchního soudu v Praze. Vrchní soud však řízení do konce roku 2002 nedokončil a neskončenou věc převzal k dalšímu řízení Nejvyšší správní soud. Nejvyšší správní soud pak usnesením ze dne 24. 6. 2003 žalobu odmítl s poukazem na ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s. Poučil současně žalobce o tom, že může do jednoho měsíce od právní moci usnesení podat v téže věci žalobu podle části páté občanského soudního řádu (ve znění účinném po datu 1. 1. 2003) k místně příslušnému okresnímu soudu, a o tom, že při dodržení této lhůty mu zůstávají účinky dosud učiněných procesních úkonů zachovány. Žalobce se tímto poučením řídil a podal u Okresního soudu v Teplicích ve zmíněné lhůtě žalobu proti Úřadu. Petitem žaloby se domáhal výroku o tom, že Úřad je povinen zapsat do jím vedeného rejstříku ochranných známek přihlášku prostorové ochranné známky. Zvažte, jakým způsobem má okresní soud postupovat, má-li zato, že věc nepatří do jeho pravomoci. 4. Právní zástupce[1] žalované firmy A/ s.r.o., po té co obdrží žalobu, jíž se žalující firma domáhá zaplacení částky 456. 000,- Kč za zboží dodané žalované, předloží soudu smlouvu o dodávce předmětného zboží s rozhodčí doložkou, v níž je uvedeno, že případný spor týkající se uzavřené smlouvy bude projednáván rozhodci A.B., B.C., C.D. , ve smlouvě dále identifikovanými. Jaký bude postup soudu ? 5. Manžel podal žalobu o rozvod manželství ke Krajskému soudu v Brně. Jaké rozhodnutí krajský soud přijal? a. krajský soud o žalobě meritorně rozhodl b. krajský soud řízení zastavil z důvodu věcné nepříslušnosti c. krajský soud řízení zastavil a postoupil věc příslušnému okresnímu soudu d. krajský soud věc předložil k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci e. krajský soud žalobu občanovi vrátil a poučil ho o tom, že žalobu musí adresovat příslušnému okresnímu soudu 6. Rozvedený manžel podal proti bývalé manželce žalobu na vypořádání SJM na Okresním soudu v Uherském Hradišti. Žalovaná má bydliště v Uherském Hradišti, manželství bylo rozvedeno na Okresním soudu v Hodoníně, kde měli bývalí manželé i poslední společné bydliště. Jak rozhodne soud o místní příslušnosti? Vyberte jednu z následujících možností a odůvodněte jí. a. Okresní soud v Uherském Hradišti ve věci meritorně rozhodl b. Okresní soud v Uherském Hradišti po vyslovení místní nepříslušnosti postoupil věc Okresnímu soudu v Hodoníně c. Okresní soud v Uherském Hradišti po vyslovení své nepříslušnosti postoupil věc Okresnímu soudu ve Zlíně s poukazem, že tam má žalobce trvalé bydliště 7. Okresní soud po druhém jednání zjistil, že není místně příslušný. V usnesení vyslovil svoji nepříslušnost a skutečnost, že po právní moci usnesení bude věc postoupena místně příslušnému soudu. Žalovaný se proti tomuto usnesení odvolal. Vyberte správnou odpověď a odůvodněte: Krajský soud: a. usnesení potvrdil, protože zjistil, že v době podání žaloby nabyly splněny podmínky místní příslušnosti b. usnesení zrušil jako neopodstatněné a poukázal přitom na stadium řízení c. odvolání žalovaného odmítl jako nepřípustné 8. Otec žijící v Prostějově podal žalobu na snížení výživného proti své zletilé dceři (která bydlí v Brně a studuje na Právnické fakultě MU), na Okresním soudu v Prostějově. Jak soud posoudil místní příslušnost? a. Okresní soud v Prostějově o věci meritorně rozhodl b. Okresní soud v Prostějově po vyslovení místní nepříslušnosti postoupil věc Městskému soudu v Brně c. Okresní soud v Prostějově řízení zastavil a postoupil věc Městskému soudu v Brně 9. Po rozvodu manželství se matka odstěhovala se svými dvěma nezletilými dětmi z Brna do Žďáru nad Sázavou. Ještě před změnou svého bydliště podala na Městském soudu v Brně návrh na zvýšení výživného pro obě nezletilé děti (jedno z nich navštěvovalo ZŠ a druhé končilo ZŠ. Otec dětí má bydliště v Brně. Vyberte správnou možnost jak mohl soud postupovat: Městský soud v Brně: a. po zjištění, že děti již nemají bydliště v jeho obvodě, vydal usnesení, kterým přenesl místní příslušnost na Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou b. ve věci meritorně rozhodl, protože obě děti v době zahájení řízení ještě bydlely v Brně c. předložil věc Krajskému soudu v Brně, aby rozhodl o delegování věci k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou d. ve věci meritorně rozhodl. Protože otec má trvalé bydliště v jeho obvodě. ------------------------------- [1] Příklady č. 4 až 10 převzaty z práce Stavinohová, J., Macháčková, M., Michna, L.: Základy civilního procesu. Multimediální učební text (vloženo CD - ca 300 str.), 1. vydání, 2004.