Právo na spravedlivý proces Pojem a přehled Spravedlnost v soudním rozhodování n Spravedlivá aplikace hmotného práva n Není součástí práva na spravedlivý proces n Spravedlivé řízení n Výlučně procesní obsah n Podstatou není právo na úspěch v řízení, ale zachování určitých zásad (dílčích oprávnění) garantovaných ústavním pořádkem Prameny n Čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod n Aplikuje se ve věcech týkajících se občanských práv a závazků nebo trestních obvinění (autonomní výklad) n Judikatura ESLP n Čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech n Hlava pátá Listiny základních práv a svobod Komponenty práva na spravedlivý proces n Právo na přístup k soudu n Právo na účinné prostředky nápravy n Organizační principy n Principy týkající se průběhu řízení n Přiměřená délka řízení Organizační principy n Nezávislost soudu n Nestrannost soudu n Princip zákonného soudce (včetně zřízení soudu zákonem) n Viz předchozí přednáška Principy týkající se průběhu řízení n Spravedlnost řízení (obecně) n Princip plné jurisdikce n Zásada rovnosti zbraní a zásady s ní související n Právo být přítomen projednání vlastní věci (právo být slyšen) n Princip kontradiktornosti n Ústavně konformní průběh dokazování n Veřejnost a ústnost jednání n Zásady týkající se rozhodnutí soudu Jednotlivé komponenty práva na spravedlivý proces Právo na přístup k soudu n Právo domáhat se ochrany svého práva u soudu n Vztahuje se na n Žalobu n Opravné prostředky n Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí n Ústavní stížnost n Při interpretaci ustanovení upravujících přístup k soudu je nutno se vyhnout n Přílišnému formalismu (např. posuzování označení účastníků) n Přílišné pružnosti n Preference výkladu ve prospěch výkonu práva Právo na přístup k soudu - omezení n Omezení (lhůty, povinné zastoupení, soudní poplatky, zálohy, jistoty apod.) jsou přípustná pouze: n Nezasahují-li samotnou podstatu práva na přístup k soudu n Sledují-li legitimní cíl n Zachovávají-li přiměřený poměr mezi cílem a použitými prostředky n Zákaz odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae) n K zachování práva na přístup soudu slouží např. osvobození od soudního poplatku, bezplatné zastoupení advokátem Právo na účinné prostředky nápravy n Čl. 13 Úmluvy: každý má právo na účinné prostředky nápravy před vnitrostátním orgánem v případě porušení práv garantovaných Úmluvou n Musí jít o účinné prostředky v právu i praxi (např. náhrada nemajetkové újmy za porušení čl. 2 a 3) n ÚS: jednostranné zvyšování nájemného v bytech s regulovaným nájemným Spravedlnost řízení (obecně) n Vždy se posuzuje, zda řízení bylo jako celek spravedlivé a zda v něm byly respektovány principy práva na spravedlivý proces n Především je vyloučena n Svévole (např. nerespektování kogentní normy) n Přepjatý formalismus Princip plné jurisdikce n Rozhodnutí správních orgánů o občanských právech či závazcích nebo o trestních obviněních musí být přezkoumatelná soudy s plnou jurisdikcí n Plná jurisdikce: n Přezkum rozhodnutí po právní i skutkové stránce n Možnost provádět dokazování n Moderace výše pokuty n Část pátá OSŘ, správní soudnictví Princip rovnosti zbraní n Každá ze sporných stran musí mít přiměřenou možnost přednést svou záležitost za podmínek, které ji nestaví do podstatné nevýhody vůči protivníkovi n § 18 odst. 1 OSŘ – stejné možnosti uplatnění práv n Soud kupř. nemůže n Předvolat k jednání jenom jednu stranu n Nepřevzít podání učiněné jednou stranou n Nedoručit odvolacímu odpůrci odvolání proti procesnímu rozhodnutí (srov. § 210 odst. 1 OSŘ) n Rozlišovat mezi FO a PO z hlediska osvobození od SoP Právo na právní pomoc n Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy (i jinými orgány) n Nemajetnost nesmí být překážkou přístupu ke spravedlnosti n Ustanovení zástupce účastníku splňujícímu předpoklady osvobození od SoP (§ 30 OSŘ) Právo na tlumočníka n Každý účastník má právo jednat před soudem ve své mateřštině a soud je povinen ustanovit mu tlumočníka n Účastník musí dění před soudem rozumět n Iniciativa je na účastníku řízení n Sporné, zda právo na tlumočníka se vztahuje pouze na ústní jednání, nebo i na písemný styk soudu s účastníkem; ÚS z čl. 37 odst. 4 Listiny dovodil užší výklad (Pl. ÚS – st. 20/05) Právo být přítomen projednání vlastní věci (právo být slyšen) n Každý účastník řízení má právo být osobně přítomen, bez ohledu na to, zda jeho přítomnost bude mít vliv na obsah rozhodnutí n Je předpokladem realizace dalších procesních práv n Předvolání k jednání nutno doručovat nejen zástupci, ale i účastníku n Výjimkou je rozhodování v nepřítomnosti účastníka (§ 101 odst. 3 OSŘ) Princip kontradiktornosti n Účastník řízení n musí mít příležitost předložit každý důkaz nutný k tomu, aby prokázal své nároky n musí být seznámen s každým důkazem nebo stanoviskem, jejichž účelem je ovlivnit rozhodování soudu n musí mít možnost se k těmto důkazům nebo stanoviskům vyjádřit Ústavně konformní průběh dokazování n V rozporu s právem na spravedlivý proces jsou zejména případy n Důkazů získaných a použitých nezákonně n Opomenutých důkazů n Nevypořádání se s důkazními návrhy n Nehodnocení provedených důkazů n Svévolného hodnocení důkazů K důkazním návrhům n Soud není povinen vyhovět všem důkazním návrhům účastníků n Nevyhovění návrhu však může zásadně odůvodnit pouze tím, že n Tvrzená skutečnost není pro věc rozhodná n Důkaz není způsobilý ověřit ani vyvrátit dokazovanou skutečnost n Nadbytečnost důkazu Veřejnost jednání n Význam n Ochrana před kabinetní justicí n Prostředek udržování důvěry veřejnosti v soudy n K projednání věci je nutno zásadně nařídit jednání, jehož se bude moci účastnit i veřejnost n Postačí, proběhlo-li veřejné jednání v prvém stupni; odvolací a dovolací řízení pak může být neveřejné, odpovídá-li to jeho charakteru (např. posuzování pouze právních a nikoliv skutkových otázek) n Účastník se může práva na veřejné projednání vzdát Veřejnost jednání - výjimky n Úmluva: n Mravnost n Veřejný pořádek nebo národní bezpečnost v demokratické společnosti n Zájmy nezletilých n Ochrana soukromého života účastníků n V rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, mohla být veřejnost na újmu zájmům spravedlnosti n OSŘ § 116 Veřejné vyhlášení rozsudku n Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně, i kdyby byl vynesen bez nařízení jednání nebo i kdyby byla veřejnost vyloučena n Judikatura ESLP rozumí veřejným vyhlášením i uložení rozsudku v kanceláři soudu, kde je přístupný komukoliv n Srov. § 49 odst. 11 SŘS Odůvodnění rozhodnutí n Rozhodnutí soudu musí být odůvodněno n Nepožaduje se, aby se detailně vypořádalo s každým argumentem n Rozsah odůvodnění závisí na povaze rozhodnutí n Např. v rozsudku se musí vypořádat se vším, co v řízení vyšlo najevo, včetně základní argumentace účastníků n Usnesení o odmítnutí dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ stačí odůvodnit jenom velmi stručně n Některá usnesení není třeba odůvodňovat vůbec (§ 169 odst. 2 OSŘ) Předvídatelnost rozhodnutí n Rozhodnutí nesmí být pro účastníky s ohledem na stav řízení překvapivé n Má-li soud odlišný právní názor, musí jej stranám předestřít a umožnit jim doplnit svá tvrzení a důkazní návrhy n Srov. § 118a OSŘ n Problematická judikatura ÚS k zásadě dvouinstančnosti n Za porušení této zásady se dokonce považuje i potvrzení rozsudku I. stupně z jiného důvodu! (I. ÚS 122/05) Přiměřená délka řízení n Předcházelo-li správní řízení, počítá se lhůta od jeho zahájení n Do celkové délky se započítává i řízení o ústavní stížnosti, i exekuce n Kritéria n Složitost případu n Chování stěžovatele n Postup soudu n Význam předmětu řízení pro navrhovatele Vnitrostátní prostředky nápravy průtahů v řízení n Tzv. hierarchická stížnost na průtahy k předsedovi soudu podle § 164 ZSS n Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a ZSS) n Přiměřené zadostiučinění (§ 31a z. č. 82/1998 Sb.) n V penězích n Konstatování porušení práva Literatura n HUBÁLKOVÁ, E. Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Právo na spravedlivé řízení a další procesní práva. Praha : ASPI, 2006