Příklady – zastupování účastníků v civilním soudním řízení

   

   I. Zástupci účastníků na základě zákona (§§ 22-23 OSŘ)

   

   1. Je vedeno řízení o způsobilosti k právním úkonům otce nezletilého dítěte. Účastníky řízení
   o způsobilosti k právním úkonům (§ 186 a násl. OSŘ) jsou vzhledem k ustanovení § 81 odst. 1 a
   § 94 odst. 1 OSŘ také ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Účastníkem
   řízení o způsobilosti otce nezletilého k právním úkonům je v tomto případě tedy nezletilé dítě
   a jeho matka. Kdo v tomto případě bude zákonným zástupcem nezletilého dítěte? Odůvodněte.

   

   2. Manželství rodičů nezletilé J. P. se rozvádí. Nezletilé dítě bylo svěřeno do péče matky a
   otci byla stanovena povinnost platit výživné. Otec svou vyživovací povinnost dobrovolně
   neplní.

   

   a)      Kdo je oprávněn podat návrh na výkon soudního rozhodnutí k vymožení výživného
   nezletilého dítěte ve vztahu k otci?

   

   b)      Jak bude ošetřena situace v případě, že  oprávněná osoba (totožná s řešením v bodě a))
   podá návrh na zastavení výkonu soudního rozhodnutí, z důvodu že vymáhané výživné již bylo
   uhrazeno?

   

   3. Nezletilá sedmnáctiletá H. T. se rozhodla uzavřít manželství se zletilým M. S.

       Jsou následující tvrzení správná? Odůvodněte.

   

   a)      Věcně a místně příslušný okresní soud v řízení o povolení uzavřít manželství ustanoví
   nezletilé H. T. opatrovníka.

   

   b)      Nezletilá H. T. nemůže zmocnit v daném řízení advokáta jako svého zástupce.

   

   

   II. Zástupci účastníků na základě plné moci (§§ 24-28 OSŘ)

   

   4. Žalovaný D. N. si pro řízení ve věci ochrany osobnosti zvolil zástupce advokáta Mgr. M.K.
   Po prvním jednání, které s advokátem Mgr. M. K. na krajském soudě absolvoval nebyl s jeho
   službami spokojený a měl pocit, že nedostatečně hájí jeho práva a oprávněné zájmy. Následující
   den se potkal se svým kamarádem a ten mu doporučil svého advokáta – renomovaného odborníka na
   problematiku ochrany osobnosti – pana JUDr.R. G. Na další jednání, které soud ve věci nařídil
   se žalovaný D. N. dostavil s advokátem JUDr. R.G. Na soudní jednání se však dostavil i advokát
   pan Mgr. M. K. Ve spise je založena pouze plná moc udělená advokátovi panu Mgr. M.K. avšak
   žalovaný trvá na svém novém zástupci.

   Jak byste v takovém případě v roli soudce postupovali?

   

   5.  JUDr. J. H. vystupuje jako obecný zmocněnec oprávněného ve věci nařízeného výkonu
   rozhodnutí. Okresní soud zjistí, že JUDr. J. H. vystupuje jako obecný zmocněnec oprávněného
   ještě v dalších věcech u téhož exekučního soudu, a to např. pod sp. zn. 14 Nc 12196/2007, 14
   Nc 11533/2007 a 14 Nc 11538/2007.

   

   a)      Jak okresní soud k danému zjištění přistoupí?

   b)      Může se JUDr. J. H. nechat zastoupit jiným obecným zmocněncem?

   c)      Obecně (nevztahuje se k danému příkladu). Může obecný zmocněnec zastupovat účastníka
   v řízení o podaném dovolání?

   

   6. Žalobce A. F. si jako účastníka řízení pro zastupování ve věci žaloby na vyklizení
   nemovitosti zvolil dle ustanovení § 27 odst. 1 OSŘ jako zástupce svého strýce slovenské státní
   příslušnosti. Je zvolení takového zástupce přípustné?

   

   7.  Žalovaná L. J. vypověděla procesní plnou moc svému advokátovi ještě před doručením
   soudního rozhodnutí, avšak oznámení o tom došlo soudu až po doručení rozhodnutí tomuto
   advokátovi. Žalovaná se dovolává neúčinnosti doručení příslušného soudního rozhodnutí (např.
   s ohledem na včasně podané odvolání proti předmětnému rozhodnutí). Bude žalovaná v daném
   případě úspěšná?

   

   

   III. Zastupci účastníků na základě rozhodnutí soudu (§§ 29-31 OSŘ)

   

   8.  Soud prvního stupně usnesením ustanovil žalované R. F. opatrovníka.V odůvodnění usnesení
   soud uvedl, že se nedaří doručovat žalované písemnosti na adresu uvedenou v žalobě, na níž
   byla přihlášena k pobytu. Jiné místo pobytu žalované se nepodařilo zjistit ani dotazem na
   Centrální evidenci obyvatel. Podle sdělení Vězeňské služby ČR nebyla žalovaná ve vazbě ani ve
   výkonu trestu. Žalované jako osobě neznámého pobytu byl podle ustanovení § 29 odst. 3 OSŘ
   ustanoven soudem opatrovník, a to Městská část Brno- Líšeň, kde měla žalovaná poslední známé
   bydliště. Městská část Brno – Líšeň s ustanovením opatrovníkem nesouhlasí. Může se nějakým
   způsobem Městská část Brno-Líšeň bránit?

   

     9. Okresnímu soudu Brno-venkov byla doručena žádost účastníka řízení o ustanovení zástupce.
   Účastník v daném případě objektivně splňoval předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudním
   poplatků (dle ust. § 138 OSŘ) a ustanovení zástupce bylo třeba k ochraně jeho zájmů. Přesto
   však okresní soud po úvaze žádost účastníka o ustanovení zástupce zamítl. Postupoval Okresní
   soud správně?

   

   10. Nezletilému F. P. byl soudem ustanoven opatrovník dle ustanovení § 37 odst. 1 a 2 ZOR.
   Opatrovník se v den nařízeného soudního jednání nemůže k soudu dostavit, a to z důvodů nemoci.
   Posuďte správnost následujícího tvrzení.

   „Opatrovník může zmocnit jinou osobu k zastupování účastníka v tom rozsahu., v jakém je
   oprávněn za účastníka jednat.“