Příklady na seminář na téma procesní úkony účastníků

   

   

    1. Žalobce podal k okresnímu soudu žalobu v elektronické podobě, podepsanou zaručeným
       elektronickým podpisem doplněným o kvalifikovaný certifikát vydaný akreditovaným
       poskytovatelem certifikačních služeb.

   Posuďte z hlediska smyslu § 42 OSŘ, jak má soud naložit s tímto podáním, pokud žalobce ve
   stanovené lhůtě nepředloží soudu písemné podání shodného znění.

   

    2. Žalobce uplatnil vůči žalovanému u soudu nárok na zaplacení peněžité částky, kterou mu
       žalovaný dle jeho tvrzení dlužil z toho důvodu, že na základě smlouvy o nájmu žalovaný
       užíval nebytové prostory a neposkytl za to žalobci smluvené protiplnění (nájemné). Okresní
       soud po projednání věci žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že nájemní smlouva je
       absolutně neplatná, a proto z tohoto titulu nelze žalobci plnění přiznat; žalobci nelze
       přiznat plnění ani z titulu bezdůvodného obohacení, neboť předmět řízení vymezuje žalobce
       nejen žalobním petitem, ale i určením rozhodných skutečností, a takto vymezený předmět
       řízení není soud v důsledku dispoziční zásady oprávněn měnit. Jestliže žalobci v žalobě
       tvrdili, že požadují plnění z uzavřené smlouvy o nájmu, a v průběhu řízení žalobu
       nezměnili (§ 95 OSŘ) a nově netvrdili skutečnosti, týkající se užívání nemovitosti
       žalovanou bez právního důvodu, nemohl se soud bezdůvodným obohacením žalované zabývat,
       neboť to nebylo předmětem řízení.

   Posuďte, zda za popsaného stavu může soud sám nárok žalobce kvalifikovat jako nárok
   z bezdůvodného obohacení, nebo zda je nezbytný předchozí postup podle § 95 OSŘ.

   

    3. Žalobce se domáhal u soudu vydání nemovitosti podle § 126 odst. 1 občanského zákoníku.
       V průběhu řízení v prvním stupni zaslal soudu podání, v němž žalobní petit upravil tak, že
       nadále žádal vyklizení, a nikoliv vydání nemovitosti.

   Posuďte, zda jde o změnu žaloby, či nikoliv. Rovněž uveďte, zda v případě vindikování
   nemovitosti má znít petit na vydání či vyklizení nemovitosti.

   

    4. Žalobce se žalobou domáhal původně zaplacení částky 100 000 Kč; posléze v odvolacím řízení
       svůj návrh omezil na 75 000 Kč.

   Uveďte, o jaký procesní úkon se jedná; může jej žalobce učinit za odvolacího řízení?

   

    5. U okresního soudu probíhal spor o vypořádání společného jmění manželů (SJM). Žalobce vzal
       po třetím jednání svoji žalobu zpět, avšak žalovaná s tímto úkonem nesouhlasila, neboť
       v důsledku toho by nastoupila domněnka vypořádání SJM, uvedená v § 150 odst. 4 občanského
       zákoníku, která je pro ni nevýhodná.

   Uveďte, jak bude soud postupovat.

   

    6.  Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 90 000 Kč. Žalovaný v průběhu řízení
       vznesl kompenzační námitku: vzhledem k tomu, že má vůči žalobci pohledávku ve výši 70 000
       Kč navrhl, aby jej soud zavázal k povinnosti zaplatit toliko 20 000 Kč a ve zbytku žalobu
       zamítl. Soud vyloučil návrh žalovaného k samostatnému projednání podle § 97 odst. 2 OSŘ.

   Posuďte, zda soud postupoval správně.