3. oddíl: Převod práv ze směnky postoupením pohledávky Převodítelnost prostřednictvím rubopisu není vlastností každé směnky. Podle ustanovení § 11 odst. 2 ZSŠ může indosabilitu vyloučit výstavce směnky (vlastní i cizí) tzv. rektadoložkou186. m Urfus, Zdomácnění směnečného práva v českých zemích a počátky novodobého práva obchodního, 1959, s. 105. 185 Opitz, Der Funktionswandel des Wechselindossaments, 968. s. 60. 186 Je sporné, zda se rektadoložka může objevit i u směnky na vlastní řad výstavce, laková směnka by obsahovala např. následující text: „Zaplaťte nikoliv na řad můj vlastní". Přípustnosti rektadoložky se v těchto případech vzpírá jazykový výklad ustanovení § 3 odst. 1 ZSŠ, podle kterého může směnka znít na vlastní řad výstavce. Doložka „nikoliv na řad" je s uvedeným ustanovením v rozporu. Lze tedy mít za to, že jde o neplatnou směnku. 122 Úvod do směnečného pr Pod sankcí neplatnosti je stanovena písemná forma rektadoložky, nep stačuje proto ústní slib, že směnka nebude indosována. Zákon demonstrate ně uvádí její vzorové znění; „nikoliv na řad", čímž předchází nebezpečí,^ by se v praxi rektadoložka rozpadla do různých pleonastických variant. -J Umístění rektadoložky na směnce vyplývá z povahy věci. Rektadoloži sice nemusí být součástí směnečného textu jako směnečná klauzule, mJ však být umístěna na směnce, a to tak, aby byla kryta výstavcovým pq| písem. V praxí ji zpravidla najdeme před označením směnečného věřitel („Zaplaťte nikoliv na řad panu Karlu Černému"). S ohledem na ustanov^ § 11 odst. 1 ZSŠ, podle kterého je směnka zákonný ordrepapír, nepostačuj škrtnutí doložky „na řad" ve směnečném formuláři. Tím by výstavce dosáfil nul jenom toho, že směnka nem vystavena na řad, ovšem právě podlé § lj odst. 1 ZSŠ lze i takovou směnku převést rubopisem. M Méně jednoznačné je již řešení případů, kdy na listině figurují dva rozporné zápisy || „na řad" a „nikoliv na řad". Typicky tento problém vznikne tam, kde výstavce poul žil směnečný formulář, vlastnoručně do něj vepsal rektadoložku a opomenul přitomf škrtnout předtištěnou doložku „na řad". Tyto směnky můžeme považovat za neplatil né pro neurčitost formy, neboť není jasné, zda se jedná o cenný papír na jméno nebol na řad. Opačný názor vychází z toho, Že ze směnky vyplývá výstavcova vůle učiniti ze směnky rektasměnku a ke Škrtnutí doložky „na řad" došlo nepřímo doplněnímj rektadoložky. M Současná soudní praxe neřeší tuto otázku jednotně a příslušná judikatura vyššich% soudů (alespoň podle informací autora) zatím neexistuje. Na úrovni soudů prvního^! stupně se zdá převažovat druhé naznačené pojetí, které má sice svou logiku, ovšem ^ i svá úskalí. Rozdílné posuzovaní údajů, se kterými se výstavce pouze ztotožnil pod-*. písem směnečného formuláře, a údajů, které doplnil vlastnoručně sám, může vést ^ k nejistotě ve směnečných vztazích. Stejný problém se totiž nemusí týkat pouze rek- \ tadoložky, ale i dalších údajů, které bývají ve směnečných formulářích předtištěny? (např. měny). Je potom otázkou, jak budou soudy rozhodovat, pokud ve směnce bude i doplněno „euro" a v předtísku bude figurovat „KČ". Lze očekávat, že zde bude stáno- -.i visko negativní, byť jde v zásadě o případ se stejným základem jako u kombinované > doložky „na řad: nikoliv na řad". Ze směnky se rektadoložkou výstavce stává cenný papír na jméno. Další t převod proto bude uskutečněn pouze ve formě a s účinky postoupení pohledávky (§ 524-530 ObČZ). K platnosti smlouvy o postoupení pohledávky zákon vyžaduje písemnou formu (§ 524 odst. 1 ObčZ). Tím bude vyhověno i zákonné úpravě v § 19 odst. 1 ZCenP, který pro převod každého listinné- * ho cenného papíru na jméno písemnou formu předepisuje. Podle ustanovení § 17 ZcenP bude k převodu nutné ještě předám dohodnutého cenného pa- ^ ř prevody směnečných práv 12„ píru nabyvateli. Bez dispozice s listinou by se ostatně nový věřitel nemohl ^ legitimovat k výkonu směnečných práv. Na rozdíl od indosace při postoupení pohledávky nový nabyvatel nenabývá směnku oríginárně, nýbrž pouze vstupuje do práv předchozího věřitele. Z hlediska směnečných dlužníků sehrává klíčovou roli ustanovení § 529 odst. 1 ObčZ, podle něhož jsou námitky, které mohl dlužník uplatnit proti původnímu věřiteli v době postoupení, zachovány i po změně věřitele. Postoupením pohledávky se tedy postavem dlužníka zásadně nezhoršuje187. 2 pohledu věřitele se rektasměnka ve srovnání s ordresměnkou hůře převádí, neboť obecně-právnímu nabyvateli nepřeje norma tolik jako směnečně-právnímu. Nový věřitel bude vystaven nebezpečí námitek z vlastních vztahů dlužníka a předchozího věřitele. Odpovědnost původního věřitele vůči postupnflcovi je třeba posoudit podle příslušných předpisů občanského zákoníku188. V souvislosti s postoupením směnečných pohledávek řeší naše praxe často otázku, zda lze převádět postoupením pohledávky i ty směnky, které rektadoložku neobsahují (běžné ordresměnky). Jednalo by se tak o další možnost převodu vedle indosace. Starší česká literatura i judikatura tuto variantu připouští, stejně jako moderní zahraniční literatura (byť se v ní zdůrazňuje, že to nem obvyklé189). Směnečný věřitel by tak měl u směnky na řad volbu mezi indosamentem a cessí s tím, že by bylo věcí jeho uvážení, pro který z obou způsobů převodu se rozhodne. Pro naši starší nauku i zahraniční teorii jde o samozřejmost, kterou nem třeba odůvodňovat. Na podporu můžeme uvést argument a maiore ad minus k § 11 odst. 2 ZSŠ: jestliže se směnka, která je co do převodních účinků omezena na derivativní efekt (tedy rektasměnka), převádí postoupením pohledávky, o to více musí být taková možnost převodu přípustná u směnky, kterou lze převést s úplnými originárními účinky (tedy u ordresměnky). Toho využili např. tvůrci rakouského zákona na ochranu spotřebitele (Konsumenten-schutzgesetz, BGBl. 1979/140, ve zkratce KSchG), když ve vztazích mezi spotřebitelem a podnikatelem zakázali použití směnek, ledaže by se jednalo o směnky opatřené mj. také rektadoložkou výstavce (viz § 11 KSchG). Rakouská úprava se tak snaží předcházet situaci, že by spotřebitel po převodu směnky nemohl dalšímu nabyvateli namítat nic ze svých vlastních vztahů k podnikateli. 188 Viz § 527 ObéZ. 189 Baumbach/Hefermehl, Wechselgesetz und Scheckgesetz, 1997. s. 164. 124 Úvod do směnečného práva Z pohledu českého práva ale úspěšnost této argumentace zpochybňuje úprava v zákoně o cenných papírech, která se vztahuje í na směnky130. Dle § 18 odst. 1 ZCenP se k převodu cenného papíru na řad vyžaduje i rubopis, Cesse u ordresměnky pro převod postačovat nebude, neboť úprava výslovně trvá i na indosamentu. Indosace a postoupení pohledávky nejsou proto alternativami převodu ordresměnky, nýbrž - alespoň de lege lata - dva vzájemně se vylučující způsoby převodu: směnka je buď ordresměnkou a převádí se prostřednictvím indosamentu (v určitých případech i blankotradicí), nebo obsahuje rektadolozku výstavce a jako rektasměnka se potom převádí výhradně postoupením pohledávky. Srov. § 1 ZCenP.