částka XIII. — Cis, 66.                                             167
Zákon, honební
p r o   m a r k r a la s t v? í  M o r a y s k é.
JĽ  Mcnôbuí oravo  ?  *e-hn wfconávánn A«  ustanovení všeobecná.
§ L
Honební právo spojeno jest s vlastnictvím půdy.
§ 2.
Vykonáváni honebníbo práva zá]e£í vo vy! ne. n á oprávnenosti maj etniku vlastní honby nebo nájemníků honby v zákoně tomto naznačených, honebná zvířata v honebnlro jejich obvodu ne vyskytující hájiti, stíhati, chytati, zabíjeti, a zvířata tato nebo po případe odloučené, upotřebitelné částky jejich (svržené parohy a port t jakož i nalepena vajíčka avere pernatá, pak zvěř, která pošla nebo mrtvá byla nalezena, sobe privlasbkrvab
Vykonávaní honebníbo práva, však pokud dle ustanovení tohoto zákona vlastníkovi půdy nepřísluší právo vlastní honby, dovoleno jest jen způsobem pronajmu v § 8. naznačeným.
§ 3.
Zvířaty k honbě, pokud se tyče k hájení příhodnými jsou ve smyslu tohoto zákona:
Vysoká a dančí zvěř,
srn,
zajíc,
tetřev hlušec, tetřev zvrhlý (míšený, prostřední), tetřívek, jeřábek a koroptev,
křepelka, chrásta!,
bažant,
drop,
čejka,
všeliké druhy sluk, jako; sluka lesní, pekasínka obecná, pekasinka malá, kulík bařinný, kulík říčný, sluka polní a j.,
slípky vodní.