Seminář TPP č. 2 Subjekty trestního řízení Program semináře: 1. Pravomoc a příslušnost soudu 2. Postavení osoby, proti níž se řízení vede 3. Postavení poškozeného v trestním řízení Příklady k řešení v semináři I. Příslušnost soudu: 1. Obviněnému bylo sděleno obvinění pro trestný čin loupeže dle § 234/2 písm. b) TZ (§ 173/2 písm. b) TrZ), kterého se měl dopustit v Blansku. Který soud bude věcně a místně příslušný k projednání obžaloby? Který soud bude příslušný rozhodovat o event. odvolání? Který soud bude v přípravném řízení příslušný k rozhodování o vzetí obviněného do vazby? 2. Obviněný měl spáchat v Praze 2 trestný čin loupeže (§ 234 odst. 1 TZ, § 173 odst. 1 TrZ), v Benešově trestný čin krádeže (§ 247 odst. 1 TZ, § 205 odst. 1) a v Kolíně zavinit dopravní nehodu, při níž byla zraněna spolujezdkyně (§ 224 odst. 2 TZ, § 147 odst. 2 TrZ). O všech trestných činech se vede společné řízení. U kterého soudu bude podána obžaloba? 3. Obviněná A.J. měla spáchat v Brně trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 TZ (§ 173 odst. 1 TrZ) tak, že vylákala poškozeného do hotelového pokoje, nasypala mu do pití uspávací prostředek a poté, co usnul, mu odcizila hotovost ve výši 5.000 Kč. Tento čin zorganizoval v Olomouci obviněný J.K. Který soud bude příslušný pro společné řízení? 4. Obviněný byl stíhán pro zanedbání povinné výživy dle § 213 odst. 1 TZ (§ 196 odst. 1 TrZ), kterého se měl dopustit tím, že soustavně neplnil vyživovací povinnost ke svým dvěma nezletilým dětem. Výživné určil Okresní soud v Blansku. Obviněný bydle v době, kdy neplnil vyživovací povinnost, v Brně, děti bydlely s matkou v Prostějově. Který soud bude pro věc místně příslušný? 5. Mladistvý byl obviněn z trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) TZ (§ 205 odst. 1, 2 TrZ), kterého se měl dopustit v Blansku. Trvale žije u rodičů v Olomouci, kde také chodí do školy. Který soud je místně příslušný k projednání obžaloby. 6. U Okresního soudu v Břeclavi byla podána obžaloba na obviněného Z.L. pro trestný čin zanedbání povinné výživy dle § 213 odst. 1,3 TZ, který měl spáchat tak, že v době od 5.12. 2004 do 30.7. 2005 ve svém bydlišti v Břeclavi ani jinde, ničím nepřispíval na výživu své nezletilé dcery J.L., nar. 5.8. 1990, ačkoli podle rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15.7. 2003 sp.zn. C 28/03 mu byla stanovena povinnost přispívat na její výživu k rukám matky nezletilé H.K., bytem Brno částkou 1.000 Kč měsíčně, přičemž za uvedené období dluží částku 8.000 Kč a v důsledku neplnění vyživovací povinnosti nezletilá trpěla nedostatkem základních prostředků k obživě a pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1,2 TZ, jehož se měl dopustit tím, že dne 15.2.2005 v prodejně IVT Brno, a.s. Veveří 77 odcizil dvě jízdní kola v hodnotě 27.000 Kč. Byla obžaloba podána u příslušného soudu? II. Vyloučení soudce Krajský soud v Plzni rozhodl usnesením ze dne 28.5.2001 podle § 30 odst. 1 tr.ř., že předseda senátu JUDr. P. P. je vyloučen z projednávání úkonů trestního řízení ve věci obžalovaného M.K. vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 33 T 1/2001. Toto rozhodnutí odůvodnil tím, že předseda senátu JUDr. P.P. , který byl do roku 1994 advokátem, byl počátkem 80. let ustanoven JUDR. P. A,, který v té době byl vazebně stíhán pro majetkovou trestnou činnost. V trestní věci obžalovaného M.K. vystupuje JUDr. P.A. jako poškozený. Senát Krajského soudu dospěl k závěru, že s ohledem na předchozí vztah mezi předsedou senátu JUDr. P.P. a JUDr. P.A. by mohl obžalovaný M.K. dospět k závěru, že předseda senátu má k němu určitý poměr a že je tedy vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení. Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě stížnost krajský státní zástupce v Plzni. V odůvodnění namítl, že nebyly splněny podmínky pro postup podle § 30 ods. 1 tr. ř. , neboť jde o vztah z doby před 20 lety, obžalovaný navíc sám námitku podjatosti nevznesl, stejně tak sám předseda senátu uvádí, že se subjektivně podjatý být necítí. Stěžovatel proto navrhl, aby stížnostní soud napadané usnesení zrušil a krajskému soudu uložil aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Ke stížnosti se vyjádřili se obžalovaný M.K. a poškozený JUDr. P.A. a další poškození vě věci. Obžalovaný prostřednictvím svého obhájce odmítl názor krajského státního zástupce a uvedl, že podjatost předsedy senátu jím byla vnímána a že by námitku v nejbližších dnech písemně vznesl. Poškození prostřednictvím svého zmocněnce uvedli, že vztah advokáta a klienta, který byl předsedou senátu a poškozeným, musel být úzkým, bezpochyby spojeným s předáváním zcela důvěrných informací, Tato skutečnost nepochybně vzbuzuje důvodné pochybnosti, že předseda senátu nemůže ve věci nestranně rozhodovat, přičemž podmínkou pro postup podle § 30 odst. 1 není vznesení námitky podjatosti kteroukoli ze stran. 1. Který soud bude rozhodovat o stížnosti. 2. Navrhněte, jak by měl stížnostní soud rozhodnout a odůvodněte.