Strategie prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2009-2011 Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor školství Obsah 2 Úvod 5 ANALÝZA I. Analýza kriminality - koncepce, návrhy, opatření 8 I.1 Porovnání Jihomoravského kraje a ČR 8 I.1.1 Majetková kriminalita 10 I.1.2 Ostatní trestná činnost 12 I.1.3 Násilná trestná činnost 12 I.1.4 Pachatelé trestných činů 13 I.1.5 Oběti trestných činů 14 I.2 Zatíženost jednotlivých okresů 15 I.2.1 Hospodářská kriminalita 17 I.2.2 Pachatelé trestných činů v rámci OŘ 18 I.3 Rozbor na území jednotlivých OOP 18 I.3.1 OŘ Blansko 18 I.3.2 MŘBrno 19 I.3.3 OŘ Brno-venkov 19 I.3.4 OŘ Břeclav 20 I.3.5 OŘ Hodonín 21 I.3.6 OŘ Vyškov 22 I.3.7 OŘ Znojmo 23 II. Sociálně demografická charakteristika Jihomoravského kraje 24 II.1 Obyvatelstvo Jihomoravského kraje - základní údaje 24 II.2 Demografický vývoj v Jihomoravském kraji v roce 2007 26 II.3 Struktura vzdělanostní úrovně obyvatelstva Jihomoravského kraje 28 II.4 Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 30. červnu 2008 28 II.4.1 Absolventi a jejich uplatnění na trhu práce 31 II.5 Územní srovnání - vybrané ukazatele podle okresů Jihomoravského kraje 32 II.5.1 Okres Blansko 34 II.5.2 Okres Brno-město 35 II.5.3 Okres Brno-venkov 36 II.5.4 Okres Břeclav 37 II.5.5 Okres Hodonín 38 II.5.6 Okres Vyškov 38 II.5.7 Okres Znojmo 49 II.6 Informace o sociálně vyloučených lokalitách a sociálně a kulturně 40 znevýhodněných skupinách obyvatelstva III. Institucionální analýza 43 III.1 Veřejná správa 43 III.1.1 Kurátoři pro mládež 43 III.1.2 Sociální kurátoři 44 III.1.3 Oddělení prevence a volnočasových aktivit 45 III.2 Školy a školská zařízení 46 III.2.1 Výchovné ústavy 48 III.2.2 Diagnostické ústavy 49 III.2.3 Pedagogicko - psychologické poradny 49 III.2.4 Střediska výchovné péče 50 III.2.5 Domy dětí a mládeže a střediska volného času 50 III.2.6 Školní družiny a kluby 51 III.3 Vazební věznice a věznice na území Jihomoravského kraje 52 III.3.1 Vazební věznice Brno 52 III.3.2 Věznice Břeclav 53 III.3.3 Věznice Kuřim 53 III.3.4 Věznice Rapotice 53 III.3.5 Věznice Znojmo 54 III.4 Služby sociální prevence 54 III.4.1 Azylové domy 54 III.4.2 Domy na půl cesty 55 III.4.3 Noclehárny 56 III.4.4 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 56 III.4.5 Terapeutické komunity 57 III.4.6 Telefonická krizová pomoc 57 III.4.7 Kontaktní centra 58 III.4.8 Krizová pomoc 59 III.4.9 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 59 III.4.10 Terénní programy 60 III.4.11 Intervenční centra 61 III.4.12 Subjekty poskytující pomoc obětem trestné činnosti 61 III.5 Probační a mediační služba České republiky 62 III.6 Nestátní neziskové organizace 63 III.7 Nejvýznamnější instituce v Jihomoravském kraji, které poskytují 63 možnosti zájmové nebo sportovní činnosti dětem a mládeži III.8 Policie ČR 64 III.8.1 Preventivně informační skupiny Policie ČR 64 III.9 Městské policie a jejich preventivní aktivity 66 III.9.1 Mobilní poradenské centrum 67 III.9.2 Senior akademie 67 III.10 Komise a pracovní skupiny prevence kriminality 68 III.10.1 Pracovní skupina prevence kriminality Jihomoravského kraje 69 IV. Informace o sociologických výzkumech, šetřeních, anketách apod. 71 týkajících se oblasti prevence kriminality na území Jihomoravského kraje IV.1 Výzkum veřejného mínění k problematice prevence kriminality - 2006 72 IV.2 Sociologické šetření vnímání pocitu bezpečí ve městech zapojených do 76 městské úrovně prevence kriminality V. Přehled preventivních projektů a výše finančních prostředků vynaložených 77 na jejich realizaci ve městech a obcích Jihomoravského kraje V.1 Systém prevence kriminality v České republice 77 V.2 Finanční zajištění aktivit v oblasti prevence kriminality z rozpočtu 80 Jihomoravského kraje KONCEPCE I. Východiska 82 I.1 SWOT analýza - faktory ovlivňující oblast prevence kriminality 82 na území Jihomoravského kraje II. Definování priorit koncepce 85 II.1 Priority 85 II.2 Hlavní a specifické cíle 86 II.3 Cílové skupiny 87 II.4 Trestné činy a delikventní jednání 87 II.5 Nastavený systém prevence kriminality v Jihomoravském kraji 87 II.6 Účinná preventivní opatření 88 III. Návrhy řešení problémů 88 III.1 Akční plán - konkretizace cílů a opatření pro jednotlivé oblasti 89 III.1.1 Efektivní prevence kriminality v Jihomoravském kraji 89 III.1.2 Informování veřejnosti o míře kriminality v kraji a o realizovaných opatřeních 90 III.1.3Efektivní koordinace aktivit a subjektů zapojených do 91 preventivních aktivit v Jihomoravském kraji III.1.4 Zvyšování odborné úrovně poskytovatelů služeb v oblasti prevence kriminality 92 IV. Způsob vyhodnocení 93 V. Aktéři a jejich role 94 V.1 Policie ČR 94 V.2 Pracovní skupina prevence Kriminality Jihomoravského kraje 94 V.3 Metodik prevence kriminality 95 V.4 Obce 95 V.5 Nestátní neziskové organizace 96 V.6 Komerční sektor 96 V.7 Veřejnost 96 VI. Dlouhodobá udržitelnost tématu prevence kriminality na úrovni kraje 97 VII. Dodatky 98 VII.1 Použité zdroje 98 VII.2 Seznam zkratek 98 VII.3 Seznam tabulek 99 VII.4 Seznam grafů 101 VII.5 Seznam příloh 101 Úvod Kriminalita je problémem, který se dotýká každého občana. Každý z nás si uvědomuje určitou pravděpodobnost vzniku situace, v níž se může stát obětí popřípadě svědkem trestného činu. Průzkumy vnímání pocitu bezpečí občany, provedené v některých městech Jihomoravského kraje, svědčí o tom, že nejčastěji se lidé obávají různých typů krádeží. To zcela koresponduje i s informacemi Policie ČR, podle kterých právě majetková kriminalita představuje největší objem páchané trestné činnosti. Prevence kriminality jako pojem nebyla doposud jednoznačně definována a její definice se různí. Dle MV ČR prevence kriminality zahrnuje soubor nerepresivních opatření, tedy veškeré aktivity vyvíjené státními, veřejnoprávními i soukromoprávními subjekty směřující k předcházení páchání kriminality a snižování obav z ní. Patří sem opatření, jejich cílem či důsledkem je zmenšování rozsahu a závažnosti kriminality a jejích následků, ať již prostřednictvím omezení kriminogenních příležitostí, nebo působením na potenciální pachatele a oběti trestných činů. Oblast prevence je vymezena několika právními normami. Nejširší rámec prevence kriminality je vymezen zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a Ústavním zákonem č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod. Dalším vymezením pro prevenci kriminality je Trestní řád, kde v Hlavě první, § 1 Obecných ustanovení je uvedeno, že trestní „Řízení musí působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti“. V § 158 odst. 2 téhož zákona je konstatováno, že „Vyšetřovatel a policejní orgán jsou povinni učinit všechna potřebná opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů, jsou povinni činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti“. Další právní normou, která se problematiky prevence dotýká, je zákon ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky, v němž v § 47 odst. 3 je ustanovení, podle něhož „Policejní útvary upozorňují orgány a osoby uvedené v odst. 1 na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení veřejného pořádku anebo ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku“. Prevence kriminality kraje je souhrn komplexních opatření přijímaných orgány veřejné správy na území kraje k zamezení vzniku trestné činnosti vymezené Trestním řádem a Trestním zákonem. Prevence kriminality kraje je pak vymezena: * Územím kraje; * Trestnou činností, která může ovlivnit kraj; * Zákonnými možnostmi, které má kraj k dispozici pro prevenci kriminality. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění, ustanovením § 1 odst. 4 říká: „Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů“. Prevence kriminality představuje komplex opatření sociální prevence, situační prevence, včetně informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností a pomoci obětem trestných činů. Cílem preventivní politiky je snížení míry a závažnosti trestné činnosti a zvýšení pocitu bezpečí občanů. Preventivní aktivity se uskutečňují na celostátním, regionálním i místním stupni a v každém tomto případě na primární, sekundární a terciární úrovni. Okruh subjektů preventivní politiky zahrnuje mimo orgány činné v trestním řízení – systém justice, policie, státní zastupitelství, soudy a vězeňství, i další instituce (např. nerepresivní orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů, církve, podnikatelské subjekty a jednotlivé občany). Objekty prevence kriminality jsou kriminogenní faktory (sociální prostředí, příčiny a podmínky kriminality), potenciální či skuteční pachatelé trestné činnosti a potenciální či skutečné oběti trestných činů. Sociální prevence se snaží pozitivně působit na chování potencionálních pachatelů trestné činnosti a vyvolat žádoucí změnu v jejich sociálním prostředí (v rodině, škole, komunitě apod.). Zaměřuje se zejména na rizikové skupiny dětí a mládeže s již zaznamenanými kriminálními delikty, s výchovnými problémy, ze sociálně nevyhovujícího prostředí, bez sociálního zázemí (např. 18 letí opouštějící dětské domovy či výchovné ústavy), experimentující s drogou, sociálně handicapované skupiny jako jsou bezdomovci, drogově závislí, osoby provozující prostituci, osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody. Do okruhu sociální prevence jsou řazeny projekty nabízející sportovní aktivity, zájmové a vzdělávací aktivity, krizová a poradenská zařízení a také osvětová činnost. Situační prevence staví na zkušenosti, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Prostřednictvím opatření režimové, fyzické a technické ochrany se snaží kriminogenní podmínky minimalizovat. Nejefektivněji působí při omezování majetkové trestné činnosti. Situační prevence je relativně levná, klade minimální nároky na personální a materiální zabezpečení a má rychlý a poměrně snadno statisticky měřitelný efekt. Její účinnost je podmíněna trváním přiměřených opatření. Mezi projekty situační prevence patří městské kamerové dohlížecí systémy, pulty centralizované ochrany, osvětlení, spojovací, výpočetní a další technické zařízení. Prevence viktimnosti a pomoc obětem trestných činů je založena na konceptech bezpečného chování, diferencovaného s ohledem na různé kriminální situace a psychickou připravenost ohrožených osob. V praxi se jedná o skupinové a individuální zdravotní, psychologické a právní poradenství, trénink v obranných strategiích a propagaci možnosti ochrany před trestnou činností. Sociální a situační přístupy se vzájemně doplňují v primární, sekundární a terciární prevenci. Primární prevence je orientovaná na celou společnost, její instituce a občany. Spočívá převážně v optimalizaci životních podmínek (zvláště sociálních a materiálních), v péči o náležité fungování všech prosociálních aktivit, které vedou k vhodné socializaci jedinců a pozitivnímu rozvoji společnosti. Zahrnuje především výchovné, vzdělávací, volnočasové, osvětové a poradenské aktivity zaměřené zejména na nejširší veřejnost. Zvláštní pozornost je zaměřena na pozitivní ovlivňování dětí a mládeže (využívání volného času, možnosti sportovního vyžití). Těžiště primární prevence spočívá v rodinách, ve školách a školských zařízeních a v lokálních společenstvích. Sekundární prevence je cíleně orientovaná na rizikové jedince a skupiny osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli nebo oběťmi trestné činnosti (specializovaná sociální péče), na společensky nežádoucí jevy (např. drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, vandalismus, interetnické konflikty, dlouhodobou nezaměstnanost) a příčiny kriminogenních situací. Terciární prevence představuje resocializační opatření, jejichž objektem jsou ti, kteří již trestný čin spáchali. Zaměřuje se na lokality, které již byly kriminalitou zasaženy, a na osoby, které se již staly oběťmi trestných činů. Jejím cílem je udržet dosažené výsledky předchozích intervencí a rekonstrukce nefunkčního sociálního prostředí. ANALÝZA I. Analýza kriminality - koncepce, návrhy, opatření Analýza kriminality byla zpracována na základě statistických údajů ze statistických výkazů Policie ČR, konkrétních poznatků a zkušeností Policie ČR a sociologických šetření vnímání pocitu bezpečí občanů. Na doporučení MV ČR byla analýza zpracována na úrovni kraj, okres a obvod. I.1 Porovnání Jihomoravského kraje a ČR Z pohledu VÚSC - kraje je analýza kriminality provedena v sedmi okresech, které jsou přilehlé k druhému největšímu městu ČR. V následném textu bude patrné, že geografická poloha a koncentrace obyvatelstva má velký vliv na složení kriminality. Obyvatelé Jihomoravského kraje žijí v kraji, který svou kriminalitou uzavírá první polovinu krajů. Je to nejlepší výsledek, pokud přihlížíme pouze k regionům s vysokým počtem obyvatel. Tabulka č. 1: Sestavení pořadí zatíženosti v krajích v roce 2007 a porovnání s rokem 2006 kraj k 31.12. 2006 změna proti roku 2005 rok 2006 k 31.12. 2007 změna 06-07 rok 2006 rok 2007 změna 06-07 (index) změna 06-07 (%) pořadí dle indexu 2007 čr 1028718 +66612 336266 357461 +21195 329,2 347,5 +18,3 +6,3 pha 1188812 +17555 89618 87319 -2299 765,5 734,5 -31,0 -2,6 1 stč 1175254 +31183 37188 43956 +6768 325,0 374,0 +49,0 +18,2 3 jč 630006 +4294 16025 15834 -191 256,1 251,3 -4,7 1,2 9 pl 554537 +4919 13986 15421 +1435 254,5 278,1 +23,6 +10,3 8 kv 304602 +14 9492 10583 +1091 311,6 347,4 +35,8 +11,5 5 úst 823265 +1132 32837 34663 +1826 399,4 421,0 +21,6 +5,6 2 lb 430774 +3211 14778 16050 +1272 345,6 372,6 +27,0 +8,6 4 KH 549643 +2347 11557 13648 +2091 211,2 248,3 +37,1 +18,1 10 PA 507751 +2466 9587 10483 +896 189,7 206,4 +16,6 +9,3 12 VY 511645 -5508 8184 9612 +1428 158,2 187,9 +29,7 +17,4 13 JM 1132563 +9362 32042 33437 +1395 285,3 295,2 +9,9 +4,3 7 OL 639894 +4768 14092 15734 +1642 221,9 245,9 +24,0 +11,6 11 MS 1249290 -8264 36993 39729 +2736 294,2 296,1 +1,9 +7,4 6 ZL 589839 -867 9887 10992 +1105 167,4 186,4 +19,0 +11,2 14 Podíváme-li se krátce na trendy za poslední 4 roky, zjistíme pokles kriminality. Při bližším pohledu ale zjistíme, že „slibný pokles“ kriminality střídá nárůst v posledních 2 letech. Zde je jednou z hlavních příčin změna v posuzování nezákonného jednání za volantem - řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění a řízení pod vlivem alkoholu na trestný čin. I tak patří náš kraj v tomto ukazateli k nejlepším v ČR. Tabulka č. 2: Vývoj kriminality ČR a kraje (VÚSC) v letech 2003-2007 - celková kriminalita evidovaná celková TČ- abs. počet meziroční odchylky v % kraj 2003 2004 2005 2006 2007 03-04 04-05 05-06 06-07 03 - 07^*^ čr 357740 351629 344060 336266 357461 -1,7 -2,1 -2,2 +6,3 -0,10 pha 99119 97433 95731 89618 87319 -1,8 -1,7 -6,4 -2,6 -11,90 stč 38567 37776 37208 37188 43956 -2,0 -1,5 -0,1 +18,2 +13,97 jč 15837 16494 16850 16025 15834 +4,1 +2,2 -3,8 1,2 -0,02 pl 16236 16935 15236 13986 15421 +4,3 -10,0 -8,2 +10,3 -5,02 kv 10609 10374 10107 9492 10583 -2,2 -2,6 -6,8 +11,5 -0,24 úst 30934 32375 32773 32837 34663 +4,7 +1,2 +0,2 +5,6 +12,05 lb 15667 15357 15074 14778 16050 -2,0 -2,0 -1,8 +8,6 +2,44 KH 12822 12692 11737 11557 13648 -1,0 -7,5 -1,5 +18,1 +6,44 PA 10540 10519 10288 9587 10483 -0,2 -2,2 -6,8 +9,3 -0,54 VY 8693 8526 7933 8184 9612 -1,9 -6,2 +2,4 +17,4 +10,57 JM 34463 32094 30923 32042 33437 -6,9 -3,6 +3,6 +4,3 -2,98 OL 15822 15352 14841 14092 15734 -3,0 -3,3 -5,1 +11,6 -0,56 MS 37391 35163 35145 36993 39729 -5,9 -0,1 +5,3 +7,4 +6,25 ZL 11040 10639 10181 9887 10992 -3,6 -4,3 -2,9 +11,2 -1,07 * Porovnání situace v roce 2003 a v roce 2007 V porovnání s údaji v ČR je Jihomoravský kraj v běžném průměru na počet obyvatel a jediným dynamickým faktorem je hospodářská kriminalita, která je oproti průměru zvýšena o 3 procentní body. Tato kriminalita však v celkové kriminalitě tvoří pouze 13 % podíl. Tabulka č. 3: Porovnání ČR a Jihomoravského kraje ČR -počet ČR - % kraj - počet kraj - % odchylka kraj - ČR celková TČ 357 461 100 33 347 100 z toho: / / / / / majetková 228 266 63,80 20 284 60,83 -2,97 násilná + mravnostní 21 240 5,90 1 746 5,24 -0,66 ostatní kriminalita 18 795 5,20 1 843 5,53 0,33 zbývající kriminalita 51 061 14,30 5 083 15,24 0,94 hospodářská 37 981 10,60 4 456 13,36 2,76 Při bližším zhodnocení druhů kriminality zjistíme, že největším a nejpočetnějším druhem kriminality je tzv. kriminalita majetková. Majetková kriminalita je co do počtu největším problémem jak v Jihomoravském kraji, tak v České republice. Tento druh kriminality nejvíce obtěžuje občany a návštěvníky Jihomoravského kraje, přestože společenská nebezpečnost není nejvyšší. I.1.1 Majetková kriminalita Více jak 2/3 podíl na majetkové trestné činnosti tvoří krádeže, při kterých pachatelé nepřekonávají překážku k dokonání trestného činu. U těchto případů pachatelé využívají nedostatečného zabezpečení majetku a nepozornosti občanů. Při interpretaci těchto dat ale musíme vzít v úvahu, že do krádeží prostých se započítávají všechny krádeže věcí z aut a to i při zjevném použití násilí (např. rozbité boční okno či vytržený zámek dveří). V této oblasti je příležitost pro preventivní opatření, zvláště když si uvědomíme, že nezanedbatelná část této kriminality je latentního charakteru. Při dalším bližším zkoumání statistických údajů zaujmou 2 čísla, která přesahují republikový průměr. Jedná se o krádeže kapesní a krádeže věcí z aut. Kapesní krádeže jsou především fenoménem ve velkých městech, v malých obcích se téměř nevyskytují. Souvisí to s vysokou koncentrací obyvatel. Ke kapesním krádežím dochází především v prostředcích a na zastávkách městské hromadné dopravy a v přeplněných nákupních centrech. Krádeže věcí z aut už nelze v takové míře přičítat pozornosti obyvatel. I tak mnozí z nich trestnou činnost doslova „přitahují“. Při akcích na parkovištích obchodních domů policisté často zjišťují, že si řidiči pletou svá vozidla s trezorem. Někteří si to navíc uvědomují a nezřídka činí i kontraproduktivní opatření. Zloději se však kromě věcí v autech zaměřují i na vybavení (zejména autorádia). Hitem se v blízké budoucnosti stanou krádeže satelitních navigací, které se již začínají masově rozšiřovat. Za krádežemi v jiných objektech se skrývají krádeže v restauračních zařízeních, krádeže v šatnách velkých firem a nákupních centrech. Tabulka č. 4: Porovnání ČR a Jihomoravského kraje - majetková trestná činnost ČR - počet ČR - % kraj - počet kraj - % odchylka kraj - ČR majetková celkem 228 266 100 20 284 100 z toho: / / / / / krádeže vloupáním 54 925 24,10 4 570 22,53 -1,57 krádeže prosté 154 207 67,50 13 894 68,50 1,00 ostatní 19 134 8,40 1 820 8,97 0,57 Tabulka č. 5: Porovnání ČR a Jihomoravského kraje - majetková trestná činnost - krádeže prosté ČR - počet ČR - % kraj - počet kraj - % odchylka kraj - ČR krádeže prosté celkem 154 207 100 13 894 100 z toho: / / / / / kapesní 19 153 12,40 2 294 16,51 4,11 jiné na osobách 8 962 5,80 676 4,87 -0,93 motorová vozidla dvoustopá 19 501 12,60 1 089 7,84 -4,76 věci z aut 51 516 33,40 4 840 34,84 1,44 součástky z aut 5 829 3,80 320 2,30 -1,50 jízdní kola 5 395 3,50 458 3,30 -0,20 krádeže v bytech 4 259 2,70 391 2,81 0,11 v jiných objektech 25 705 13,70 2 735 19,68 5,98 ostatní 12 001 7,80 942 6,78 -1,02 U krádeží vloupáním přesahují republikové průměry krádeže vloupáním do rodinných domků, bytů i restaurací a hostinců. Proti tomuto druhu kriminality lze poměrně účinně bojovat hned několika prvky situační prevence (zabezpečení vstupu do objektu - dveře, okna, kamerové systémy, alarmy a napojení na pulty centrální ochrany a další jednoduchá opatření -zamykání vchodových dveří, sousedská ostražitost). Tabulka č. 6: Porovnání ČR a Jihomoravského kraje - majetková trestná činnost - krádeže vloupáním ČR - počet ČR - % kraj - počet kraj - % odchylka kraj - ČR krádeže vloupáním 54 925 100 4 570 100 z toho: / / / / / do obchodů 3 404 6,20 241 5,27 -0,93 do restaurací a hostinců 2 310 4,20 214 4,68 0,48 do bytů 4 322 7,90 385 8,42 0,52 do chat 5 377 9,90 353 7,72 -2,18 do rodinných domků 4 841 8,80 541 11,84 3,04 I.1.2 Ostatní trestná činnost Za povšimnutí stojí velmi vysoká čísla u sprejerství a to i v porovnání s celorepublikovým průměrem. V Brně je jednou z příčin vysoká koncentrace studentů. Prevence kriminality u tohoto trestného činu může být: · Zvyšování právního vědomí u nejmladších pachatelů (řada z nich dosud neví, že u sprejerství nezáleží na výši škody); · Dále přichází do úvahy zvýšení počtu legálních ploch (ne vždy se ale osvědčuje, sprejerům chybí adrenalin); · Kamerové systémy (zde hrozí vytlačení kriminality do oblastí, které nejsou monitorovány). I.1.3 Násilná trestná činnost Než se zaměříme na podrobnější rozbor kriminality na jednotlivých okresních ředitelstvích Policie ČR v rámci Jihomoravského kraje, vrátíme se ještě ke společensky nejnebezpečnějším TČ. Při pohledu na statistiky zjistíme, že oproti majetkové trestné činnosti se u kriminality násilné jedná pouze o desetinu z celkového počtu, ale z pohledu preventivních projektů velmi těžce postihnutelnou. Neustále se zvyšuje brutalita pachatelů. Statisticky nejpočetnějšími případy jsou TČ loupeže, které v násilné kriminalitě tvoří 40 %, a tento jev souvisí nejenom se stále větším rozdílem v sociální situaci jednotlivých vrstev obyvatel, ale i větší penetrací finančních institucí a obchodních center a dalších obchodních aktivit. Tabulka č. 7: Porovnání ČR a Jihomoravského kraje - násilná trestná činnost ČR -počet ČR - % kraj - počet kraj - % odchylka kraj - ČR násilná 19 551 100 1 626 100 z toho: / / / / / loupeže 4 668 23,80 348 21,40 -2,40 úmyslné ublížení na zdraví 6 175 31,60 445 27,37 -4,23 nebezpečné vyhrožování 1 930 9,90 178 10,95 1,05 vydírání 1 336 6,80 119 7,32 0,52 porušování dom. svobody 2 273 11,60 201 12,36 0,76 I.1.4 Pachatelé trestných činů Policie na jižní Moravě pracovala s více jak 12 tisíci pachateli trestných činů (12 546), z nichž byla necelá 2 % pod hranicí trestní odpovědnosti. Tito pachatelé nebudou za svou trestnou činnost potrestáni. Téměř 5% ze zjištěných pachatelů spadá do kategorie mladistvých a za svá provinění jim hrozí poloviční trest. Při interpretaci těchto dat je třeba brát do úvahy i fakt, že zatímco struktura pachatelů u násilné trestné činnosti odpovídá s největší pravděpodobností realitě, u majetkové trestné činnosti může být zkreslena množstvím „neznámých“ pachatelů. Tabulka č. 8: Pachatelé (včetně podílu nezletilých, mladistvých a recidivistů) trestná činnost celkem osob nezletilí (do 15 let) tj. % mladiství (15-18) tj. % recidivisté tj. % násilná 1 194 40 3,35 81 6,78 439 36,77 mravnostní 79 7 8,86 6 7,59 30 37,97 krádeže vloupáním 692 75 10,84 90 13,01 315 45,52 krádeže prosté 2 077 69 3,32 172 8,28 1 271 61,19 ostatní 1 411 28 1,98 66 4,68 434 30,76 zbývající 4 268 13 0,30 118 2,76 1 578 36,97 hospodářská 2 599 3 0,12 18 0,69 655 25,20 celková TČ 12 546 249 1,98 583 4,65 4 910 39,14 I.1.5 Oběti trestných činů Následující tabulka přehledně zaznamenává rozložení kriminality podle věku obětí. Největší podíl kriminality na nezletilých vykazují okresy Blansko a Znojmo, největší podíl obětí seniorů vidíme v okrese Břeclav. Zbylé dvě tabulky ukazují pouze kapesní krádeže a krádeže na osobách. Tabulka č. 9: Rozložení kriminality podle věku obětí v okresech Jihomoravského kraje kriminalita na osobách procenta BK BM BO BV HO VY ZN do 15 let 4% 14% 3% 8% 5% 7% 7% 14% od 15-18 let 5% 5% 5% 6% 7% 4% 8% 6% nad 18 a do 60 let 78% 74% 79% 76% 72% 77% 71% 69% nad 60 let 13% 8% 13% 11% 16% 12% 14% 12% kapesní krádeže procenta BK BM BO BV HO VY ZN do 15 let 0,4% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% od 15-18 let 5% 22,2% 4,9% 3,5% 6,3% 0,0% 16,7% 7,4% nad 18 a do 60 let 84% 77,8% 83,7% 93,0% 81,0% 70,0% 83,3% 75,9% nad 60 let 11% 0,0% 11,0% 3,5% 12,7% 30,0% 0,0% 16,7% krádeže na osobách procenta BK BM BO BV HO VY ZN do 15 let 4,4% 0,0% 4,7% 4,2% 3,9% 3,1% 5,3% 0,0% od 15-18 let 3,9% 0,0% 4,3% 0,0% 5,9% 1,5% 0,0% 0,0% nad 18 a do 60 let 70,3% 80,0% 68,6% 83,3% 68,6% 76,9% 78,9% 85,7% nad 60 let 21,5% 20,0% 22,4% 12,5% 21,6% 18,5% 15,8% 14,3% Na teritoriu Jihomoravského kraje se v loňském roce stalo 5 046 obyvatel a návštěvníků oběťmi trestného činu. Nejvíce jich bylo ve městě Brně (3 934), nejméně naopak v okrese Vyškov (90). Nejvíce obětí trestných činů (přepočítáno na počet obyvatel) má Městské ředitelství Brno a dále okresy Břeclav a Znojmo. Nejméně postižených fyzických osob bylo naopak v okrese Vyškov. Graf č. 1: Kriminalita na osobách (OŘ) I.2 Zatíženost jednotlivých okresů Ze sedmi okresů Jihomoravského kraje je nejexponovanějším územím okres Brno-město. Následuje Břeclav a Znojmo se zhruba poloviční zatížeností kriminalitou. Nejmenší kriminalitou v přepočtu na počet obyvatel se pyšní okresy Hodonín a Vyškov. Ukazatele platí téměř univerzálně pro násilnou i majetkovou trestnou činnost, výjimkou je okres Brno-venkov, který je na tom téměř nejlépe, co se týká oblasti násilné trestné činnosti. Pro srovnání uvádíme dva grafy, v jednom porovnáváme okresy dle absolutních čísel zaznamenaných trestných činů v roce 2007 na daném území, druhý již srovnává okresy podle indexu - přepočet na 1 000 obyvatel. Graf č. 2: Srovnání TČ na OŘ Policie ČR v Jihomoravském kraji za rok 2007 (absolutní čísla) Graf č. 3: Srovnání TČ na OŘ Policie ČR v Jihomoravském kraji za rok 2007 (index) Tabulka č. 10: Pořadí OŘ v zatíženosti dle indexu nápadu TČ v Jihomoravském kraji okres celková kriminalita pořadí Blansko 16,6 5 Brno-město 50,8 1 Brno-venkov 21,0 4 Břeclav 24,2 2 Hodonín 13,5 7 Vyškov 15,4 6 Znojmo 23,9 3 I.2.1 Hospodářská kriminalita Přestože hospodářská kriminalita netvoří páteř analýz nutných pro zpracování koncepce prevence kriminality, nemělo by se na ni zapomínat. Těžko lze preventivně působit na vyšší příjmové skupiny obyvatelstva, ale je třeba se zaměřit na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Ať už mají podvody různou formu (podvodná žádost o úvěr, podvody se zajištěním úvěru, použití úvěru k jinému účelu - fiktivní vydání věci, spotřebitelské úvěry - bílý kůň), počet případů roste. Napomáhá tomu i netečnost bankovních a úvěrových společností, které ve snaze sjednat co nejvíce úvěrů, zanedbávají např. kontrolu uvedených údajů. Krachující firmy se převádí na osoby bez domova, které nedokáží s vidinou tisícikorunového okamžitého „výdělku“ domyslet důsledky svého jednání. V úvěrových podvodech figuruje mnoho hráčů: * Jedinci žijící v „pasti chudoby“; * Nezaměstnaní; * Bezdomovci; * Osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách; * Propuštění z výkonu trestu; * Osoby na nich parazitující; * Situace využívající jedinci - organizátoři podvodů; * Banky, leasingové společnosti apod. Zde je místo pro neziskové organizace, které by měly s rizikovými klienty pracovat, odrazovat je od sjednávání dalších a dalších úvěrů (spirála dluhů), upozorňovat je na rizika „výhodného“ odkoupení firem atd. Pro ilustraci uvádíme tabulku s počtem úvěrových podvodů v roce 2007. Tabulka č. 11: Úvěrové podvody v roce 2007 okres obyvatelé zjištěno TČ škody (v tis. Kč) index Blansko 109 188 48 7 072 0,4 Brno-město 366 680 719 117 283 2,0 Brno-venkov 178 311 60 7 288 0,3 Břeclav 125 477 89 43 016 0,7 Hodonín 157 291 117 15 143 0,7 Vyškov 87 103 39 1 390 0,4 Znojmo 112 585 108 5 733 1,0 I.2.2 Pachatelé trestných činů v rámci OŘ Nejvíce „známých“ pachatelů bylo vyšetřováno či stíháno v okresech Brno-město, Znojmo a Břeclav. Co se týče struktury, tak mladiství pachatelé nejčastěji páchají své skutky na okrese Znojmo a v Brně, recidivistům se líbí nejvíce v Brně a na okrese Znojmo. Tabulka č. 12: Pachatelé - OŘ Policie ČR v Jihomoravském kraji celkem recidivisté děti + mladiství okres počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Blansko 109 188 883 8,1 5 126 1,2 7 60 0,5 5 Brno-město 366 680 5 802 15,8 1 2 558 7,0 1 323 0,9 2 Brno-venkov 178 311 1 298 7,3 6 579 3,2 4 84 0,5 6 Břeclav 125 477 1 132 9,0 3 290 2,3 6 83 0,7 4 Hodonín 157 291 1 339 8,5 4 585 3,7 3 109 0,7 3 Vyškov 87 103 589 6,8 7 207 2,4 5 35 0,4 7 Znojmo 112 585 1 418 12,6 2 545 4,8 2 138 1,2 1 I.3 Rozbor na území jednotlivých OOP Jednotlivá obvodní oddělení budeme porovnávat v rámci svých okresů. Podrobnější rozbor bezpečnostní situace jsme se rozhodli udělat jen v těch obvodních odděleních, která se v rámci celokrajského srovnání odlišují od postavení „svého“ okresu. Bližší informace v tabulkách a počty obyvatel jsou převzaty z oficiálních policejních statistik - index přepočítán na 1 000 obyvatel. I.3.1 OŘ Blansko V okrese Blansko zaujmou údaje z OOP Letovice. Zvýšené hodnoty v oblasti násilné trestné činnosti jsou způsobeny objasněním série loupeží, kterých se dopustil pachatel na mladistvé oběti. Vyšší čísla u krádeží jsou způsobena vysokou mírou tranzitní dopravy na trase R 43 (odpočívadla, restaurace - krádeže nafty) a výrobní závod ve Velkých Opatovicích (krádeže nafty). Tabulka č. 13: OOP Blansko, Boskovice, Černá Hora, Letovice - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté celková trestná činnost násilná + mravnostní OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Blansko 47 000 815 17,3 1 65 1,4 2 Boskovice 24 723 369 14,9 4 23 0,9 4 Černá Hora 20 047 326 16,3 2 19 0,9 3 Letovice 19 265 304 15,8 3 35 1,8 1 krádeže vloupáním krádeže prosté OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Blansko 47 000 134 2,9 2 194 4,1 2 Boskovice 24 723 65 2,6 3 73 3,0 4 Černá Hora 20 047 78 3,9 1 68 3,4 3 Letovice 19 265 30 1,6 4 97 5,0 1 I.3.2 MŘ Brno Vzhledem ke specifičnosti MŘ Brno není prováděna bližší analýza na obvodní oddělení. Počty obyvatel jsou zjistitelné jen orientačně. Jednotlivá obvodní oddělení často zahrnují jen několik ulic z městských části. Navíc město Brno je, stejně jako Břeclav, Hodonín a Znojmo, „vyjmuto z krajské úrovně prevence kriminality“. Podklady lze navíc čerpat ze zprávy v oblasti veřejného pořádku za MŘ Brno. Tabulka č. 14: MŘ Brno - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí MŘ Brno 366 680 18 610 50,8 1 805 2,2 1 krádeže vloupáním krádeže prosté OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí MŘ Brno 366 680 2 124 5,8 1 9 151 25,0 1 I.3.3 OŘ Brno-venkov Jednoznačným „lídrem“ v počtu trestných činů je v okrese Brno-venkov OOP v Rajhradě. Patří k nejvytíženějším OOP v Jihomoravském kraji vůbec. Na vině je zejména nákupní a zábavní centrum Olympia. Při zběžném pohledu na statistiky na to ukazuje také rozpor v pořadí u násilné a majetkové trestné činnosti. Velká koncentrace lidí u nákupního centra s sebou nese zvýšený nápad trestné činnosti v oblasti kapesních krádeží, krádeží z nákupních vozíků, vloupání do aut. Rovněž nezanedbatelnou část tvoří krádeže zboží v supermarketu. Dalším velkým tahounem je průmyslová zóna v Modřicích lemující silnici R52 ve směru na Vídeň. Dochází zde ke krádežím zásilek (jedna z centrál firmy DHL), krádežím v šatnách velkých firem a ke kriminalitě spojené s velkým počtem parkujících aut. Tabulka č. 15: OOP Šlapanice, Ivančice, Kuřim, Rosice, Tišnov, Židlochovice, Rajhrad - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté celková trestná činnost násilná + mravnostní OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Šlapanice 26 637 603 22,6 2 39 1,5 2 Ivančice 25 754 492 19,1 5 26 1,0 5 Kuřim 21 487 409 19,0 6 42 2,0 1 Rosice 29 990 616 20,5 3 32 1,1 4 Tišnov 23 304 354 15,2 7 20 0,9 6 Židlochovice 24 817 497 20,0 4 31 1,2 3 Rajhrad 20 368 774 38,0 1 15 0,7 7 krádeže vloupáním krádeže prosté OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Šlapanice 26 637 144 5,4 2 213 8,0 3 Ivančice 25 754 67 2,6 7 169 6,6 6 Kuřim 21 487 79 3,7 4 164 7,6 4 Rosice 29 990 118 3,9 3 271 9,0 2 Tišnov 23 304 81 3,5 6 112 4,8 7 Židlochovice 24 817 89 3,6 5 185 7,5 5 Rajhrad 20 368 138 6,8 1 400 19,6 1 I.3.4 OŘ Břeclav V rámci okresního ředitelství Břeclav jsou nejzatíženější obvodní oddělení v Mikulově a Pohořelicích. Ve všech druzích trestné činnosti zaujímá první místo obvodní oddělení Mikulov. Rozhodujícím faktorem je blízkost státní hranice. Město a okolí je hojně navštěvováno turisty, je tranzitním městem pro dálkové přepravce a nejen občané ČR tudy jezdí na dovolenou. Turisté nejezdí jen za památkami v Mikulově, ale také na CHKO Pálava. V regionu Mikulovska a Pohořelicka je rozšířené pěstování ovoce a vína, sady a vinice jsou v období sklizní vítaným cílem nenechavců. Množství zaparkovaných vozidel také počty trestných činů majetkové kriminality značně zvyšuje. Zejména území, které spravuje OOP Pohořelice, je velmi rozlehlé a z hlediska prevence kriminality obtížně uchopitelné. Tabulka č. 16: OOP Břeclav, Hustopeče, Mikulov, Pohořelice, Velké Pavlovice - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté celková trestná činnost násilná + mravnostní OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Břeclav 52 741 1 341 25,4 3 77 1,5 3 Hustopeče 26 306 477 18,1 4 34 1,3 4 Mikulov 19 854 719 36,2 1 39 2,0 1 Pohořelice 10 223 305 29,8 2 19 1,9 2 Velké Pavlovice 16 437 192 11,7 5 18 1,1 5 krádeže vloupáním krádeže prosté OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Břeclav 52 741 140 2,7 4 440 8,3 3 Hustopeče 26 306 96 3,6 3 164 6,2 4 Mikulov 19 854 147 7,4 1 300 15,1 1 Pohořelice 10 223 42 4,1 2 136 13,3 2 Velké Pavlovice 16 437 26 1,6 5 80 4,9 5 I.3.5 OŘ Hodonín Okresní ředitelství v Hodoníně je nejméně zatížené území v rámci Jihomoravského kraje. Velmi vzácnou vyrovnanost „hodonínských“ obvodních oddělení narušuje pouze obvodní oddělení v samotném Hodoníně. Je to dáno jednak blízkým hraničním přechodem. Hodonín leží na železničním koridoru z Břeclavi do Petrovic u Karviné, protíná jej i několik hlavních silničních tahů. Nezanedbatelným faktem je také vyšší koncentrace obyvatel v okresním městě. Velmi důležitým faktorem je i vyšší míra nezaměstnanosti, která se dlouhodobě pohybuje nad celorepublikovým průměrem. Donedávna byly větším problémem krádeže jízdních kol, v současnosti se jedná spíše o krádeže osobních věcí (např. mobily, doklady) odložených na zábavách a diskotékách. Na trestné činnosti se ve vyšší míře podílejí recidivisté. Statistiky trestné činnosti i přestupkovosti vykazují dle vedoucího OOP trvalý pokles. V prvních měsících po vstupu do „Schengenu“ se nepotvrdila ani obava zvýšeného nárůstu trestné činnosti občanů Slovenska. Tabulka č. 17: OOP Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí na Moravě - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté celková trestná činnost násilná + mravnostní OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Bzenec 14 355 158 11,0 3 22 1,5 1 Dubňany 25 015 262 10,5 5 28 1,1 3 Hodonín 41 564 878 21,1 1 52 1,3 2 Kyjov 37 600 426 11,3 2 42 1,1 4 Strážnice 10 009 105 10,5 4 11 1,1 5 Veselí na Moravě 30 300 287 9,5 6 33 1,1 6 krádeže vloupáním krádeže prosté OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Bzenec 14 355 23 1,6 3 29 2,0 5 Dubňany 25 015 26 1,0 6 50 2,0 6 Hodonín 41 564 135 3,2 1 241 5,8 1 Kyjov 37 600 80 2,1 2 91 2,4 2 Strážnice 10 009 16 1,6 4 22 2,2 4 Veselí na Moravě 30 300 34 1,1 5 73 2,4 3 I.3.6 OŘ Vyškov Zatíženost okresního ředitelství není vysoká, v rámci Jihomoravského kraje má okresní ředitelství druhou nejlepší pozici. Vyčnívá pouze OOP Vyškov (největší město v okrese). Co se týče složení trestné činnosti, stojí za povšimnutí údaje z OOP Slavkov u Brna. Zvýšený počet krádeží aut a krádeží vloupáním do aut je způsoben vyšší koncentrací motorizovaných návštěvníků slavkovského zámku. Tabulka č. 18: OOP Bučovice, Rousínov, Slavkov, Vyškov - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté celková trestná činnost násilná + mravnostní OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Bučovice 15 716 226 14,4 3 16 1,0 1 Rousínov 15 343 231 15,1 2 12 0,8 2 Slavkov 19 924 257 12,9 4 15 0,8 3 Vyškov 37 569 625 16,6 1 28 0,7 4 krádeže vloupáním krádeže prosté OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Bučovice 15 716 46 2,9 2 62 3,9 4 Rousínov 15 343 45 2,9 1 63 4,1 3 Slavkov 19 924 57 2,9 3 84 4,2 2 Vyškov 37 569 95 2,5 4 214 5,7 1 I.3.7 OŘ Znojmo V teritoriu znojemského okresního ředitelství je na tom nejhůře obvodní oddělení ve Znojmě. Na vině je stejně jako v Mikulově blízkost státní hranice a hraničního přechodu. V dosahu se navíc nachází obchodní zóna pro více jak 10 000 návštěvníků. Statistiky majetkové a násilné kriminality navyšují krádeže vloupáním do aut (a návazná trestná činnost - např. neoprávněné držení platební karty), podvody v přilehlých kasinech, na kterých se velkou měrou podílejí skupinky naturalizovaných Turků z Rakouska. V samotném městě se vyskytuje ve zvýšené míře i sprejerství. Tabulka č. 19: OOP Hrušovany nad Jevišovkou., Jevišovice, Moravský Krumlov, Prosiměřice, Vranov nad Dyjí, Znojmo - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté celková trestná činnost násilná + mravnostní OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Hrušovany n. J. 16 000 359 22,4 3 22 1,4 2 Jevišovice 12 000 189 15,8 5 7 0,6 6 Moravský Krumlov 24 561 325 13,2 6 24 1,0 4 Prosiměřice 8 671 209 24,1 2 6 0,7 5 Vranov n. D. 7 297 130 17,8 4 8 1,1 3 Znojmo 49 117 1 477 30,1 1 81 1,6 1 krádeže vloupáním krádeže prosté OOP počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Hrušovany n. J. 16 000 46 2,9 2 81 5,1 3 Jevišovice 12 000 31 2,6 3 32 2,7 6 Moravský Krumlov 24 561 57 2,3 5 79 3,2 5 Prosiměřice 8 671 18 2,1 6 85 9,8 1 Vranov n. D. 7 297 18 2,5 4 31 4,2 4 Znojmo 49 117 245 5,0 1 420 8,6 2 II. Sociálně demografická charakteristika Jihomoravského kraje II.1 Obyvatelstvo Jihomoravského kraje - základní údaje Rozlohou 719 630 ha a počtem obyvatel 1 140 534 se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Poloha kraje je z geografického hlediska poměrně výhodná díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci EU kraj sousedí se Slovenskem a Rakouskem, v rámci republiky s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Z celkové rozlohy kraje tvoří 60 % zemědělská půda, z níž připadá 83 % na ornou půdu. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské) mají okresy Znojmo a Vyškov. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 48 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno-venkov. V rámci živočišné výroby zaujímá Jihomoravský kraj jedno z předních míst v chovu prasat a drůbeže. Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR, který činí 11 %. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele kraje v roce 2006 dosáhl 72 % průměru EU. Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále dominantní postavení v ekonomice kraje zpracovatelský průmysl, který se na celkové hrubé přidané hodnotě kraje podílí 24,1 %, na další tradiční odvětví především jižních oblastí kraje, zemědělství, připadá pouze 3,0 %. Rozvíjející se stavebnictví se podílí 7,8 % a nelze opomenout ani obchod a opravy spotřebního zboží s 14,3 % a tzv. komerční služby (15,3 %). Jihomoravský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, především u velkých průmyslových center. Z tohoto hlediska dosahují nepříznivých hodnot emisí znečisťujících látek především okresy Hodonín a Brno-město. Podíl na znečištění má rovněž vzrůstající množství automobilů, zejména ve velkých městech. V kraji narůstá počet obyvatel, využívajících napojení na kanalizaci s čističkou odpadních vod, což je mimo jiné jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění části vodních toků Moravy, Dyje a Svratky. Problematice ochrany životního prostředí je v Jihomoravském kraji věnována značná pozornost, což dokazuje každoročně objem investic, určený na jeho ochranu. Významnou součástí regionální spolupráce, podporovanou zejména Krajským úřadem Jihomoravského kraje, je vytváření mikroregionů. Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem pro společné prosazování zájmů a záměrů zejména venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích určitého území. V kraji je registrováno 66 mikroregionů, které zaujímají 85 % jeho rozlohy. Přirozené spádové centrum celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc, je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů, které podtrhují jeho status rušného mezinárodního obchodního centra. Druhé největší město republiky má také značný nadregionální význam. Je jednak sídlem řady institucí celostátního významu, především soudnictví, ale i významným centrem kultury a vysokého školství. Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D-1, D-2 a rychlostní komunikace R-43 a R-52. Významný dopravní uzel v případě silniční, dálniční a železniční dopravy a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje představuje město Brno. Civilní letiště v Brně-Tuřanech je celoročně schopno přijímat všechny typy letadel. Krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU. Město Brno je členem sdružení evropských měst se zájmem o vybudování rychlé železnice. Zvyšující se intenzitu zejména silniční dopravy lze doložit počtem evidovaných 423 tisíc osobních a 53 tisíc nákladních automobilů v roce 2006 v kraji. Husté silniční dopravě slouží dálnice a silnice v úhrnné délce 4,5 tisíc km. II.2 Demografický vývoj v Jihomoravském kraji v roce 2007 Podle výsledků demografické statistiky žilo k 31. prosinci 2007 na území Jihomoravského kraje 1 140 534 obyvatel (555 338 mužů, 585 196 žen). Od počátku roku přibylo v kraji 8 000 obyvatel, což jej v celkovém přírůstku obyvatel v mezikrajském srovnání staví na třetí místo (po Středočeském kraji a Praze). V meziokresním srovnání v rámci Jihomoravského kraje se nejvíce zvýšil od začátku roku počet obyvatel v okrese Brno-venkov (o 4 800), ke snížení počtu obyvatel došlo pouze v okrese Hodonín (o 115 osob). Při hodnocení meziokresního srovnání nutno zdůraznit, že na základě vyhlášky č. 513/2006 Sb., ze dne 3.11.2006, která nabyla platnost dne 1.1.2007, byly změněny hranice okresů, které po úpravě kopírují průběh hranic obcí s rozšířenou působností (v rámci Jihomoravského kraje tato vyhláška postihla 26 obcí). V roce 2007 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 12 371 dětí (6 312 chlapců, 6 059 děvčat), což je o 859 dětí více než v roce 2006. Nejvíce dětí se narodilo v Brně, nejméně v okrese Vyškov. V relativním vyjádření porodnosti (počet narozených na 1 000 obyvatel) je Jihomoravský kraj spíše podprůměrný (10,9). Republiková hodnota tohoto ukazatele činí 11,1 dětí na 1 000 obyvatel. V okrese Břeclav se v roce 2007 narodilo nejméně dětí v přepočtu na počet obyvatel (9,5), nižší porodnost z okresů v rámci republiky byla pouze na Pelhřimovsku (9,3). V roce 2007 zemřelo v Jihomoravském kraji 11 774 osob (5 859 mužů, 5 915 žen). Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním. V počtu úmrtí na 1 000 obyvatel obsadil Jihomoravský kraj předposlední místo s druhou nejvyšší hodnotou 10,4 případů. Nejhorší úmrtnost z jihomoravských okresů byla v Brně-městě 11,2 případů na 1 000 obyvatel. Nejvyšší kojenecká úmrtnost byla na Břeclavsku, nejvyšší novorozenecká úmrtnost byla na Hodonínsku. V roce 2007 byl v Jihomoravském kraji uzavřen rekordní počet sňatků od počátku 90. let minulého století, a to 6 287 sňatků. Nejvíce sňatků bylo uzavřeno v Brně (2 300), nejméně v okrese Vyškov (428). V Jihomoravském kraji i v České republice bylo uzavřeno 5,5 manželství na 1 000 obyvatel. V hodnoceném období byl povolen i rekordní počet rozvodů, a to 3 369 rozvodů. Největší rozvodovost (počet rozvodů na 1 000 obyvatel) vykazuje v Jihomoravském kraji okres Brno-město (4,0), naopak nejnižší je v okrese Břeclav (1,9). Rozvodovost v Jihomoravském kraji dosahuje 3,0 rozvodu na 1 000 obyvatel, stejně jako je průměr České republiky. Do Jihomoravského kraje se v roce 2007 přistěhovalo 16 883 osob, vystěhovalo se z něj 9 509 osob. Nejvíce lidí se přistěhovalo do Brna (10,5 tis.) a do okresu Brno-venkov (8,6 tis.), z Brna se však i nejvíce lidí vystěhovalo (8,8 tis.). I přesto byl v Brně zaznamenám kladný migrační přírůstek. Jediným z okresů Jihomoravského kraje, ve kterém počet vystěhovalých osob převýšil počet přistěhovalých byl okres Hodonín (56 osob). Jihomoravský kraj s počtem 10,7 tis. přistěhovalých cizinců se stal třetím cizinci nejvyhledávanějším krajem republiky. Podíl cizinců na celkovém počtu přistěhovalých je však nejvyšší ze všech krajů (63,2 %). Meziročně se více než zdvojnásobil počet přistěhovalých osob s ukrajinským státním občanstvím (5,1 tis.). Do okresu Blansko se přistěhovalo nejvíce osob s mongolským občanstvím v porovnání všech okresů republiky. Z celkového počtu vystěhovalých 9,5 tis. osob z kraje bylo pouze 2 tis. osob s cizím státním občanstvím. V průběhu roku 2007 došlo v rámci kraje k více než 18,8 tis. případů (nejsou zahrnuty případy stěhování v rámci jedné obce) „vnitřního“ stěhování (v rámci území kraje) a Jihomoravský kraj se tak umístil na pomyslné druhé příčce za krajem Středočeským (22 tis.). V rámci území okresů bylo nejčetnější stěhování mezi obcemi okresu Brno-venkov (2,3 tis. případů), k nejmenšímu pohybu došlo mezi obcemi v okrese Vyškov (1 tis.). Tabulka č. 20: Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji a jeho okresech za rok 2007 - absolutní údaje okres, kraj živě narození zemřelí přirozený přírůstek přistěhovalí vystěhovalí přírůstek stěhováním celkový přírůstek Blansko 1 127 1 023 104 1 730 1 287 443 547 Brno-město 4 209 4 091 118 10 540 8 805 1 735 1 853 Brno-venkov 2 201 1 870 331 8 578 4 099 4 479 4 810 Břeclav 1 076 1 119 -43 1 379 1 119 260 217 Hodonín 1 551 1 610 -59 1 243 1 299 -56 -115 Vyškov 918 892 26 1 842 1 452 390 416 Znojmo 1 289 1 169 120 1 243 1 120 123 243 Jihomoravský kraj 12 371 11 774 597 16 883 9 509 7 374 7 971 Tabulka č. 21: Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji a jeho okresech v roce 2007 - relativní údaje na 1 000 obyvatel okres, kraj živě narození zemřelí přirozený přírůstek přistěhovalí vystěhovalí přírůstek stěhováním celkový přírůstek Blansko 10,7 9,7 1,0 16,4 12,2 4,2 5,2 Brno-město 11,5 11,2 0,3 28,7 24,0 4,7 5,1 Brno-venkov 11,4 9,7 1,7 44,4 21,2 23,2 24,9 Břeclav 9,5 9,9 -0,4 12,2 9,9 2,3 1,9 Hodonín 9,9 10,2 -0,4 7,9 8,3 -0,4 -0,7 Vyškov 10,5 10,2 0,3 21,1 16,6 4,5 4,8 Znojmo 11,4 10,4 1,1 11,0 9,9 1,1 2,2 Jihomoravský kraj 10,9 10,4 0,5 14,9 8,4 6,5 7,0 II.3 Struktura vzdělanostní úrovně obyvatelstva Jihomoravského kraje K pozitivům Jihomoravského kraje patří dostatečná síť předškolních a školských zařízení. Děti v předškolním věku svěřují rodiče 633 mateřským školám, základní vzdělání poskytuje 479 základních škol, z nichž převážná část žáků přechází na další studium do 56 oborů středních odborných učilišť nebo do 92 oborů středních odborných škol a 41 gymnázií. Síť škol většinou pokrývá požadavky na umístění dětí, i když se stále ještě projevují některé nedostatky. Snahou středního a učňovského školství je zabezpečení provázanosti nabídky středního školství s potřebami trhu práce. Na nadprůměrné vzdělanostní úrovni obyvatel v kraji má podíl i kvalitní systém vysokého školství. Potřebné vzdělání poskytují studentům civilní i soukromé vysoké školy v Brně a Lednici, opomenout nelze ani význam Univerzity obrany v Brně. II.4 Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 30. červnu 2008 Tabulka č. 22: Nezaměstnanost - mezikrajové srovnání kraj počet obyvatel k 31.3.2008 míra registrované nezam. - % k 30.6.2008 Pořadí k 30.6.2008 uchazeči o zaměstnání celkem k 31.3.2008 volná pracovní místa celkem k 31.3.2008 počet uchazečů na 1 místo k 31.3.2008 Pořadí k 31.3.2008 čr 10 403 136 5,01 336 297 151 311 2,2 pha 1 218 644 1,96 1 17 113 32 441 0,5 1 stč 1 208 145 3,64 3 27 729 20 496 1,4 3 jč 633 750 3,51 2 15 645 7 592 2,1 5 pl 562 783 3,74 4 13 743 14 299 1,0 2 kv 307 975 6,31 12 12 524 3 732 3,4 10 úst 833 218 9,32 14 47 254 6 259 7,5 13 lb 434 751 5,56 9 14 243 4 614 3,1 9 KH 552 850 3,80 5 13 450 6 060 2,2 6 PA 512 380 4,48 6 14 463 9 598 1,5 4 VY 514 146 4,64 7 15 428 5 481 2,8 8 JM 1 142 013 5,68 11 41 670 15 549 2,7 7 OL 641 809 5,57 10 22 523 5 438 4,1 11 MS 1 249 844 8,00 13 61 270 12 614 4,9 12 ZL 590 828 4,98 8 19 242 7 138 2,7 7 Jihomoravský kraj dlouhodobě patří ke krajům s vyšší nezaměstnaností. V červnu 2008 dosáhla míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 5,68 %. Je zatím nejnižší od počátku roku, ve srovnání s lednem 2008 se snížila o 1,35 procentního bodu. Průměru České republiky (5,01 %) nedosáhlo celkem 6 krajů, přičemž s nejvyšší nezaměstnaností se stále potýká Ústecký kraj s nezaměstnaností 9,32 %. Tabulka č. 23: Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 30. červnu 2008 okres, kraj míra nezaměstnanosti v % neumístění uchazeči o zaměstnání meziměsíční přírůstek (úbytek) neumístěných uchaz. v % meziroční přírůstek (úbytek) neumístěných uchaz. v % celkem ženy muži Blansko 4,99 6,93 3,53 2 824 -1,9 -10,3 Brno-město 5,27 6,59 4,20 11 664 -0,8 -20,4 Brno-venkov 3,93 5,64 2,68 4 195 0,1 -17,7 Břeclav 5,16 6,45 4,21 3 406 -3,3 -29,1 Hodonín 9,17 11,55 7,46 7 576 -0,3 -13,8 Vyškov 3,74 5,38 2,55 1 850 -2,2 -29,4 Znojmo 8,17 11,05 6,02 4 894 -6,9 -19,4 Jihomoravský kraj 5,68 7,42 4,37 36 409 -1,8 -19,4 V okrese Znojmo se míra nezaměstnanosti snížila od letošního ledna o téměř 4 procentní body, v okrese Břeclav o téměř 2,5 procentního bodu. V meziročním srovnání se naopak nejvíce snížila nezaměstnanost v okrese Břeclav (2,39 procentního bodu), na druhém místě je okres Znojmo (2,16 procentního bodu). V rámci celé České republiky si z jihomoravských okresů koncem června nejhůře stál okres Hodonín na 72. místě. Nejlépe si v tomto období stály okresy Vyškov (22. místo) a Brno-venkov (25. místo). Pod republikovým průměrem byl ještě okres Blansko s mírou nezaměstnanosti 4,99 % (41. místo). Tabulka č. 24: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30. červnu 2008 okres, kraj uchazeči celkem z toho uchazeči v % dosažitelní ženy absolventi a mladiství se zdravotním postižením s nárokem na podporu v nezaměstn. počet uchazečů na 1 volné prac. místo Blansko 2 824 93,6 59,9 4,0 30,8 38,2 2,6 Brno-město 11 664 94,2 55,8 4,6 17,4 27,0 1,4 Brno-venkov 4 195 91,8 60,5 5,0 24,1 38,5 1,2 Břeclav 3 406 92,6 53,8 5,9 24,4 36,0 4,6 Hodonín 7 576 95,1 52,9 5,5 24,4 29,0 8,6 Vyškov 1 850 93,8 60,2 4,3 25,6 36,5 2,9 Znojmo 4 894 97,0 57,8 5,3 17,0 30,0 3,6 Jihomoravský kraj 36 409 94,3 56,4 5,0 21,7 31,3 2,2 Úřady práce v Jihomoravském kraji registrovaly ke konci 1. pololetí 2008 celkem 36 409 uchazečů o zaměstnání (15 884 mužů a 20 525 žen), což je o 683 uchazečů méně než v květnu. Ve srovnání s červnem loňského roku se jejich počet snížil o 8 783 osob. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo ke konci června letošního roku 34 327 uchazečů dosažitelných, tedy těch, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Ve srovnání s červnem 2007 se jejich počet snížil o 8 056 osob. Meziroční zvýšení počtu volných pracovních míst o 4,5 tis. míst se projevilo snížením počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo z 3,8 uchazečů v červnu 2007 na 2,2 uchazečů v červnu 2008 . Graf č. 4: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihomoravském kraji podle měsíců II.4.1 Absolventi a jejich uplatnění na trhu práce Počty absolventů v okresech Jihomoravského kraje ukazuje následující tabulka. Pro přesnější podchycení situace jsou ve sloupcích uvedeny hodnoty za jednotlivé stupně dosaženého vzdělání. Tabulka č. 25: Počty absolventů středních škol a konzervatoří Jihomoravského kraje podle okresů a stupně dosaženého vzdělání ve školním roce 2006/2007 okres C D E H L0 L5 K M J N (konz) celkem Blansko 308 104 201 229 371 1 213 Brno-město 48 6 104 1 457 598 779 1 668 2 679 41 59 7 439 Brno-venkov 42 287 100 141 260 292 1 122 Břeclav 3 20 243 51 109 272 388 1 086 Hodonín 4 80 633 119 278 267 549 1 930 Vyškov 15 197 24 56 186 347 825 Znojmo 4 46 446 23 164 235 464 1 382 celkem 56 9 307 3 571 1 019 1 728 3 117 5 090 41 59 14 997 Poznámka: Kód dosaženého vzdělání podle klasifikace oborů KKOV: C, D, J - střední vzdělání H, E - střední vzdělání s výučním listem K - střední vzdělání s maturitní zkouškou na gymnáziích L0, M - střední vzdělání s maturitní zkouškou L5 - nástavbové studium N - konzervatoře Celkový počet nezaměstnaných absolventů (a rovněž i podíl počtu nezaměstnaných absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných) a jeho vývoj se během školního roku mění. Počet absolventů hledajících práci se každoročně zvyšuje v červnu s koncem školního roku a svého maxima dosahuje v září, od října se postupně opět snižuje a minimální hodnoty dosahuje v květnu. Platný zákon o zaměstnanosti stanoví, že zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání je poskytována fyzickým osobám do 25 let věku a absolventům vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Na základě dohody mezi MŠMT a MPSV se i nadále pro potřeby statistického sledování používá definice absolventa jako uchazeče o zaměstnání evidovaného na ÚP podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu (30. dubnu nebo 30. září daného roku), u kterého doba od ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky. Absolventi škol se hlásí do evidence ÚP podle místa svého trvalého bydliště, mohou se tedy objevit jako nezaměstnaní v jiném okrese, než v jakém studovali. Tato situace nastává zejména u absolventů vysokých škol, v menší míře také u středoškoláků. Míra nezaměstnanosti absolventů je dána poměrem počtu dosažitelných nezaměstnaných absolventů konkrétního druhu přípravy či skupiny oborů k celkovému počtu absolventů (tj. zaměstnaných, nezaměstnaných i příp. pokračujících v dalším vzdělávání) v daném druhu přípravy či v dané skupině oborů. Hodnota míry nezaměstnanosti tedy vyjadřuje, kolik procent absolventů dané skupiny oborů zůstane bez zaměstnání. Tabulka č. 26: Absolventi škol registrovaní na úřadech práce Jihomoravského kraje podle kategorií vzdělání k 30. září 2007 kategorie vzdělání BK BM BO BV HO VY ZN JMK A+B Bez vzdělání, neúplné základní vzdělání 0 4 1 1 1 0 0 7 C Základní vzdělání, praktická škola 9 197 27 52 35 18 47 385 D Nižší střední 0 7 2 0 0 0 1 10 E Nižší střední odborné 16 43 33 35 62 31 25 245 H Střední odborné (vyučen) 107 254 192 192 334 101 274 1 454 J Střední nebo střední odborné bez maturity a bez vyučení 1 0 2 1 2 1 1 8 K ÚSV 12 56 17 27 17 13 25 167 L ÚSO (vyučení s maturitou) 86 156 98 108 209 58 75 790 M ÚSO s maturitou (bez vyučení) 136 325 210 211 277 113 213 1 485 N Vyšší odborné 29 55 32 21 46 17 27 227 R Bakalářské 13 57 17 11 25 6 12 141 T Vysokoškolské 44 210 63 36 60 32 31 476 V Doktorské (vědecká výchova) 0 3 0 1 2 0 0 6 absolventi celkem 453 1 367 694 696 1 070 390 731 5 401 II.5 Územní srovnání - vybrané ukazatele podle okresů Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj je podle platného zákonného ustanovení vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo a Židlochovice. Tabulka č. 27: Území - k 31. prosinci 2006 okres, kraj rozloha celkem (km^2) počet obcí celkem se statutem města hustota obyvatelstva (osoby/ km^2) Blansko 942 130 8 115,4 Brno-město 230 1 1 1 592,9 Brno-venkov 1 238 162 12 141,5 Břeclav 1 174 70 10 105,0 Hodonín 1 086 81 8 144,5 Vyškov 889 81 5 98,4 Znojmo 1 637 148 4 69,9 Jihomoravský kraj 7 196 673 48 157,4 Tabulka č. 28: Obyvatelstvo - k 31. prosinci 2006 okres, kraj počet obyvatel ženy podíl obyvatel ve věku 0-14 let (%) podíl obyvatel ve věku 15-64 let (%) podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) průměrný věk obyvatel (roky) rozvody na 1 000 obyvatel (%) Blansko 108 753 55 338 14,6 70,3 15,1 40,2 2,8 Brno-město 366 680 190 088 12,9 70,5 16,5 41,8 2,8 Brno-venkov 175 151 89 139 15,2 70,1 14,7 40,0 2,7 Břeclav 123 194 63 034 14,2 72,0 13,5 39,7 2,5 Hodonín 156 951 79 983 14,3 71,4 14,4 39,9 2,5 Vyškov 87 443 44 460 14,7 70,9 14,4 39,8 3,0 Znojmo 114 391 58 119 15,1 71,3 13,6 39,5 2,8 Jihomoravský kraj 1 132 563 582 161 14,1 70,8 15,0 40,5 2,7 Tabulka č. 29: Trh práce - k 31. prosinci 2006 okres, kraj uchazeči o zaměstnání ženy volná prac. místa celkem míra reg. nezaměstn. (%) Blansko 3 815 2 126 1 118 6,67 Brno-město 17 078 9 191 2 306 7,88 Brno-venkov 5 571 3 281 1 650 5,71 Břeclav 6 542 3 340 553 9,59 Hodonín 10 834 5 349 804 13,33 Vyškov 3 340 1 849 597 6,84 Znojmo 8 050 4 353 962 13,61 Jihomoravský kraj 55 230 29 489 7 990 8,82 Tabulka č. 30: Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání - k 31. prosinci 2006 okres, kraj základní (%) střední odborné (%) úplné střední s maturitou (%) vysokoškolské (%) Blansko 24,0 45,3 26,3 3,3 Brno-město 29,2 34,6 27,0 8,3 Brno-venkov 25,9 43,8 25,3 4,4 Břeclav 29,3 46,1 21,4 2,6 Hodonín 23,5 51,2 22,1 2,5 Vyškov 26,0 45,0 24,0 4,4 Znojmo 29,0 51,1 17,5 1,9 Jihomoravský kraj 27,2 43,9 23,6 4,6 II.5.1 Okres Blansko Okres Blansko leží v severní části Jihomoravského kraje a jeho území sousedí s pěti okresy České republiky. Po zohlednění změn správního uspořádání k 1.1.2007 se rozlohou 86 268 ha okres Blansko řadí k menším okresům Jihomoravského kraje, menší je jen okres Brno-město s 23 032 ha. Administrativně se okres Blansko po sladění hranic k 1.1.2007 člení na 116 obcí a dále pak na 174 částí obcí. Statut města má 8 obcí - je to Adamov, Blansko, Boskovice, Kunštát, Letovice, Olešnice, Rájec-Jestřebí a Velké Opatovice. Celkem 97 obcí má pouze 1 část obce, 19 obcí se dělí na 2 a více částí obce, město Letovice má dokonce 17 částí obce. Z hlediska velikostních skupin obcí bylo v okrese 36 obcí s počtem obyvatel menším než 199 (počty obyvatel ke konci roku 2005), 37 obcí mělo stav obyvatel v rozmezí 200 až 499 osob, 500 až 999 obyvatel mělo 24 obcí, 16 obcí spadalo do skupiny 1 000 až 4 999 obyvatel, 2 obce (Boskovice a Letovice) patřily do skupiny 5 000 až 19 999 obyvatel a konečně 1 obec byla ve skupině 20 000 až 49 999 obyvatel (Blansko - 20 557 obyvatel). Ve městech žilo 53 % obyvatelstva. Od 1.1.2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Blansko působí 2 obce s rozšířenou působností (ORP) - Blansko a Boskovice (obce 3. stupně). Podle správního území těchto 2 obcí, které bylo menší než bývalý okres, byly k 1. lednu 2007 narovnány hranice okresu, 14 obcí tak přešlo pod okres Brno-venkov. Příslušnost k okresu tedy změnilo 13 obcí spadající pod ORP Tišnov (Běleč, Brumov, Bukovice, Hluboké Dvory, Lomnice, Ochoz u Tišnova, Osiky, Rašov, Rohozec, Strhaře, Synalov, Unín, Zhoř) a 1 obec spadající pod ORP Šlapanice (Březina). Správní obvod Boskovice má větší rozlohu - 511 km^2, patří sem 73 obcí s celkovým počtem obyvatel 50 171 (k 31. 12. 2005). Správní obvod Blansko má rozlohu 351 km^2, 43 obcí mělo 54 354 obyvatel. K nižšímu správnímu členění - v rámci ORP Boskovice jsou celkem 3 pověřené obecní úřady (POU) - Letovice, Velké Opatovice (obce 2. stupně) a Boskovice, v rámci ORP Blansko jsou 2 POU - Adamov (obec 2. stupně) a Blansko. K 31.12.2006 (okres před územní změnou) žilo v okrese Blansko 108 753 osob, z nichž bylo 55 338 žen (50,9 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2005 zvýšil o 610 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel došlo zásluhou stěhování, zatímco se v průběhu roku 2006 z okresu vystěhovalo 1 065 osob, přistěhovalo se 1 751 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 686 osob). Přirozená měna vedla k úbytku obyvatel, živě se v roce 2006 narodilo 1 047 dětí, ovšem zemřelo 1 123 osob (přirozený úbytek představoval 76 osob). Podle věkové struktury z konce roku 2005 bylo z celkového počtu obyvatel 15,0 % osob ve věku do 14 let, stáří 15 až 64 let mělo 70,2 % obyvatel okresu a starších 65 let bylo 14,8 % osob. Průměrný věk obyvatel okresu na konci roku 2005 dosahoval 40,0 roků (38,4 u mužů a 41,4 u žen). V rámci Jihomoravského kraje je nejvyšší věkový průměr v okrese Brno-město, a to 41,5 roku, naopak okresem s nejnižším věkovým průměrem je Znojmo -38,9 roku. Hospodářství v okrese mělo vždy průmyslově - zemědělský charakter. V průmyslu bylo podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 zaměstnáno více než 42,2 % ekonomicky aktivních obyvatel, ve stavebnictví 8,1 % a v zemědělství 5,6 % ekonomicky aktivních. Z průmyslových odvětví má nejdůležitější postavení se svou stoletou tradicí strojírenství. Registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla k 31.12.2006 v okrese Blansko hodnoty 6,67 %, což je po okrese Brno-venkov (5,71 %) nejnižší míra nezaměstnanosti v rámci Jihomoravského kraje (nejvyšší byla v okrese Znojmo - 13,61 %). Tomuto faktu napomáhá vcelku snadná dopravní dostupnost brněnských podniků. Podle údajů ze SLDB 2001 do Brna-města či do Brna-venkova v té době cestovala celá čtvrtina těch, kteří za prací vyjížděli mimo obec svého bydliště. Vyjížděli zřejmě i za vyšším výdělkem. V roce 2005 dosáhla průměrná mzda u podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci se sídlem v okrese celkem 15 927 Kč na přepočtenou osobu, v okrese Brno-město to však bylo 19 049 Kč a v okrese Brno-venkov 17 614 Kč. Z výdělků během ekonomicky aktivního života pak plyne i výše starobního důchodu. V roce 2005 pobíralo v okrese Blansko starobní důchod celkem 14 992 osob, jeho průměrná výše dosáhla částky 7 560 Kč. II.5.2 Okres Brno-město Okres Brno-město tvoří statutární město Brno, které je druhým největším městem České republiky, zároveň je centrem Moravy, jedné z historických zemí Koruny české. Na území města Brna žije téměř třetina obyvatel celého Jihomoravského kraje, 366 680 obyvatel tvoří 32,4 celku a na 1 km^2 připadá1 594 obyvatel (k 31.12.2006). Z územně správního pohledu se statutární město Brno člení na 29 městských částí. Největší, co do počtu obyvatel, je městská část Brno-střed, nejmenší městská část Brno-Útěchov. Rozloha města (230 km^2) se na současný stav zvětšovala postupným připojováním předměstských obcí. V roce 1919 vzniklo tzv. Velké Brno připojením 23 předměstských obcí, v roce 1944 byla k Brnu připojena Líšeň, v roce 1960 Bystrc, v letech 1961 až 1980 bylo připojeno dalších 11 obcí. Městské části v dnešní podobě vznikly v roce 1990. Z přibližně 194,4 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel Brna bylo podle údajů ze sčítání lidu v roce 2001 jen 1,0 % osob zaměstnáno v primárním sektoru (zemědělství), dále 28,5 % v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) a 63,6 % v terciárním sektoru (služby). Míra nezaměstnanosti ke konci roku 2006 dosáhla 7,88 %, ve srovnání s ostatními okresy Jihomoravského patří dlouhodobě k okresům s nižší úrovní nezaměstnanosti. Vzhledem ke své poloze patří Brno k územím se značnou intenzitou dopravy. Město leží na křižovatce dálnic D1 (Praha - Brno) a D2 (Brno - Bratislava), které jsou součástí transevropské dálniční sítě. Je významným železničním uzlem. Na území městské části Brno-Tuřany je vybudováno mezinárodní civilní letiště, které splňuje požadavky na celoroční provoz všech typů letadel. II.5.3 Okres Brno-venkov Okres Brno-venkov vznikl po reformě státní správy v roce 1960 a tvoří široký pás obklopující ze všech stran město Brno. Po zohlednění změn správního uspořádání k 1.1.2007 celková plocha okresu Brno-venkov dosáhla 149 891 ha. Od 1.1.2005 podle zákona o změně hranic krajů přešlo do Jihomoravského kraje celkem 25 obcí z kraje Vysočina. Jde o 24 obcí z okresu Žďár nad Sázavou a o 1 obec (Senorady) z okresu Třebíč, které se staly obcemi okresu Brno-venkov. V rámci sladění hranic okresů s hranicemi správních území obcí s rozšířenou působností k 1.1.2007 se počet zvýšil o dalších 25 obcí -14 obcí z okresu Blansko, 7 obcí z okresu Břeclav a 4 obce z okresu Znojmo. Počet obcí okresu se tak zvýšil z původních 137 obcí na 187 obcí, 13 z nich má statut města - Dolní Kounice, Ivančice, Kuřim, Modřice, Oslavany, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Újezd u Brna, Zbýšov a Židlochovice. Okres Brno-venkov nemá vlastní okresní město. Na území okresu žilo ke konci roku 2006 (okres před územní změnou) celkem 175 151 obyvatel, z toho bylo 89 139 žen (50,9 %). Zajímavostí je, že na rozdíl od ostatních okresů kraje se počet obyvatel okresu Brno-venkov dlouhodobě zvyšuje, a to především zásluhou migračního přírůstku. V roce 2006 se sice vystěhovalo celkem z okresu 3 487 osob, ale přistěhovalo se 4 813 osob, migrační saldo tedy dosáhlo 1 326 osob. Významný podíl představují přistěhovalí z okresu Brno-město, kteří vyhledávají a využívají dobré podmínky pro výstavbu domů a bytů v klidném a krásném prostředí obcí okresu Brno-venkov s relativně dobrým dopravním napojením na Brno. Podle územní struktury platné od 1. ledna 2003 jsou jednotlivé obce okresu seskupeny do správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V okrese Brno-venkov jsou sídla ORP v souladu se změnami k 1.1.2007 rozmístěna ve městech Ivančice, Kuřim, Rosice, Pohořelice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice. Správní území těchto obcí nyní odpovídá území okresu. Správní obvod Ivančice má rozlohu 172 km^2, 17 obcí mělo 23 434 obyvatel (stav k 31.12. 2005 podle přepočteného stavu ve správní struktuře platné od 1.1.2005). Správní obvod Kuřim má rozlohu 77 km^2, 10 obcí mělo 19 494 obyvatel, správní obvod Pohořelice má rozlohu 195 km^2, 13 obcí mělo 12 588 obyvatel, správní obvod Rosice má rozlohu 174 km^2, 24 obcí mělo 23 220 obyvatel, správní obvod Šlapanice má rozlohu 343 km^2, 40 obcí mělo 55 107 obyvatel, správní obvod Tišnov má rozlohu 343 km^2, 59 obcí mělo 27 520 obyvatel a správní obvod Židlochovice má rozlohu 194 km^2, 24 obcí mělo 27 860 obyvatel. Více jak 31,6 % ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo podle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu a výrobě elektřiny, 11,4 % ve stavebnictví, 11,3 % v obchodě, 6,6 % v odvětví dopravy, pošty a telekomunikace, 5,3 % ve zdravotnictví, veterinárních a sociálních činnostech, 5,1 % ve školství, stejné procento ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení. V zemědělství a lesnictví pracovalo 4,8 % ekonomicky aktivních stejně jako v činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky. Registrovaná míra nezaměstnanosti k 31.12.2006 dosáhla 5,71 % a patří dlouhodobě mezi nejnižší. Je to dáno také tím, že obyvatelé okresu nachází pracovní příležitosti především v Brně. Podle výsledků SLDB 2001 vyjíždělo za prací z bydliště téměř 48 tisíc obyvatel, z toho více jak 60 % vyjíždělo za prací právě do krajské metropole Brna. Vyjížděli i za vyšším výdělkem. II.5.4 Okres Břeclav Okres Břeclav se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Po zohlednění změn správního uspořádání k 1.1.2007 má okres Břeclav rozlohu 103 882 ha. Administrativně se okres Břeclav po sladění hranic k 1.1.2007 člení na 63 obcí a dále pak na 69 částí obcí. Celkem 9 obcí má statut města - Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanžhot, Mikulov, Podivín, Valtice, Velké Bílovice a Velké Pavlovice. Celkem 58 obcí má pouze jednu část, 4 obce se dělí na 2 části a město Břeclav má 3 části. Z hlediska velikostních skupin obcí bylo v okrese 12 obcí s počtem obyvatel menším než 499, 500 až 999 obyvatel mělo 18 obcí, 29 obcí spadalo do skupiny 1 000 až 4 999 obyvatel, 2 obce (Hustopeče a Mikulov) patřily do skupiny 5 000 až 19 999 obyvatel a konečně 1 obec (Břeclav) byla ve skupině 20 000 až 49 999 obyvatel. Břeclav je největším městem okresu - měřeno jak počtem obyvatel (25 652), tak rozlohou (8 717 ha). Od 1.1.2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí, v souladu se změnami hranic k 1.1.2007 na území okresu Břeclav působí 3 obce s rozšířenou působností (ORP) - Břeclav, Hustopeče a Mikulov (obce 3. stupně). Správní obvod Břeclav má největší rozlohu - 439 km^2, patří sem 17 obcí s celkovým počtem obyvatel 58 664 (k 31.12.2005). Správní obvod Hustopeče má rozlohu 355 km^2, 28 obcí mělo 34 593 obyvatel a správní obvod Mikulov má rozlohu 245 km^2, 17 obcí mělo 19 663 obyvatel. K nižšímu správnímu členění - v rámci ORP Hustopeče jsou 2 pověřené obecní úřady (POU) - Klobouky u Brna (obec 2. stupně) a Hustopeče. K 31.12.2006 (okres před územní změnou) žilo v okrese Břeclav 123 194 osob, z nichž bylo 63 034 žen (51,2 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2005 zvýšil o 51 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel došlo zásluhou stěhování. Zatímco se v průběhu roku 2006 z okresu vystěhovalo 1 176 osob, přistěhovalo se 1 335 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 159 osob). Přirozená změna vedla k úbytku obyvatel, živě se v roce 2006 narodilo 1 166 dětí, ovšem zemřelo 1 274 osob (přirozený úbytek představoval 108 osob). Podle věkové struktury z konce roku 2004 bylo z celkového počtu obyvatel 15,2 % osob ve věku do 14 let, stáří 15 až 64 let mělo 71,8 % obyvatel okresu a starších 65 let bylo 13,0 % osob. Průměrný věk obyvatel okresu na konci roku 2004 dosahoval 39,1 roků (37,3 u mužů a 40,8 u žen). V rámci Jihomoravského kraje je nejvyšší věkový průměr v okrese Brno-město, a to 41,4 roku, naopak okresem s nejnižším věkovým průměrem je Znojmo - 38,9 roku. Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2001 více jak 27 % ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu pracovalo v průmyslu, který je prezentován gumárenským a plastikářským, chemickým, strojírenským, polygrafickým a potravinářským odvětvím. V obchodě a pohostinství pracovalo 14 %, ve stavebnictví téměř 10 % a v zemědělství 9 % ekonomicky aktivních obyvatel. Okres Břeclav se dlouhodobě řadí k okresům s poměrně vysokou mírou registrované nezaměstnanosti, která k 31.12.2006 dosáhla 9,59 %. II.5.5 Okres Hodonín Okres Hodonín leží na jihovýchodní Moravě při hranici se Slovenskou republikou. Území okresu o celkové rozloze 1 099 km^2 zaujímá 15,3 % rozlohy území Jihomoravského kraje a je charakteristické svým protáhlým tvarem ze západu na východ. Administrativně se okres Hodonín člení po narovnání hranic k 1.1.2007 na 82 obcí a dále pak na 93 částí. Celkem 8 obcí má statut města - Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Vracov a Ždánice. Celkem 75 obcí má pouze 1 část obce, 7 obcí se dělí na 2 a více částí obce, město Kyjov má 4 části obce. Z hlediska velikostních skupin obcí bylo v okrese 5 obcí s počtem obyvatel menším než 199, 16 obcí mělo stav obyvatel v rozmezí 200 až 499 osob, 500 až 999 obyvatel mělo 25 obcí, 31 obcí spadalo do skupiny 1 000 až 4 999 obyvatel, 4 obce (Strážnice, Dubňany, Veselí nad Moravou a Kyjov) patřily do skupiny 5 000 až 19 999 obyvatel a konečně 1 obec byla ve skupině 20 000 až 49 999 obyvatel (Hodonín - 26 110 obyvatel k 31.12.2006). K tomuto datu žilo v okrese (před územní změnou) celkem 156 951 obyvatel, z toho bylo 79 983 žen (51,0 %). Průměrný věk obyvatel okresu na konci roku 2004 dosahoval 39,3 roků (37,4 u mužů a 41,1 u žen). V rámci Jihomoravského kraje je nejvyšší věkový průměr v okrese Brno-město, a to 41,4 roku, naopak okresem s nejnižším věkovým průměrem je Znojmo - 38,9 roku. K 1.1.2003 vstoupilo v platnost nové územně správní uspořádání. Na území okresu Hodonín působí 3 obce s rozšířenou působností (ORP) - Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou (obce 3. stupně). Od počátku roku 2007 bylo zesouladěno území okresu s územími správních obvodů ORP a k okresu Hodonín tak přibyla 1 obec z okresu Vyškov (Mouchnice v ORP Kyjov). ORP Kyjov má také největší rozlohu (470 km^2) a spadá pod něj nejvíce obcí - 42 s celkovým počtem 56 080 obyvatel (k 31.12.2005). Nejvíce obyvatel spadá pod správu ORP Hodonín - 61 862 v 18 obcích, rozlohou zaujímá 286 km^2. Nejmenší počet obyvatel mělo ORP Veselí nad Moravou - 39 769 ve 22 obcích, s rozlohou 343 km^2. K nižšímu správnímu uspořádání - v rámci ORP Kyjov jsou 3 pověřené obecní úřady (POÚ) - Bzenec, Ždánice (obce 2. stupně) a Kyjov, v rámci ORP Veselí nad Moravou jsou také 3 POU - Strážnice, Velká nad Veličkou (obce 2. stupně) a Veselí nad Moravou. Zánik, popřípadě různé transformace velkých průmyslových podniků, které v minulosti patřily k hlavním zaměstnavatelům obyvatel okresu Hodonín, se plně projevily ve vysoké míře nezaměstnanosti obyvatelstva. Ani vznik převážně menších podniků, ať už v průmyslové nebo zemědělské sféře, neměl vliv na zlepšení zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti ke konci roku 2005 dosáhla 13,33 %, z dlouhodobého hlediska v meziokresním srovnání je jednou z nejvyšších v České republice. II.5.6 Okres Vyškov Okres Vyškov leží ve východní části Jihomoravského kraje, sousedí se šesti okresy. Po zohlednění změn správního uspořádání k 1.1.2007 patří okres Vyškov rozlohou 87 608 ha k menším okresům Jihomoravského kraje, menší je pouze okres Brno-město (23 032 ha) a okres Blansko (86 268 ha). Administrativně se okres Vyškov po sladění hranic k 1.1.2007 člení na 80 obcí a dále pak na 118 částí obcí. Pouze 5 obcí má statut města (Bučovice, Ivanovice na Hané, Rousínov, Slavkov u Brna a Vyškov). Celkem 66 obcí má pouze 1 část obce, 17 obcí se dělí na dvě a více částí obce, město Vyškov má dokonce 14 částí obce. Z hlediska velikostních skupin obcí bylo v okrese 6 obcí s počtem obyvatel menším než 199, 32 obcí mělo stav obyvatel v rozmezí 200 až 499 osob, 500 až 999 obyvatel mělo 29 obcí, 10 obcí spadalo do skupiny 1 000 až 4 999 obyvatel, 2 obce (Bučovice a Slavkov u Brna) patřily do skupiny 5 000 až 19 999 obyvatel a konečně 1 obec byla ve skupině 20 000 až 49 999 obyvatel (Vyškov - 22 013 obyvatel). Od 1.1.2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Vyškov působí 3 obce s rozšířenou působností (ORP) - Bučovice, Slavkov u Brna a Vyškov (obce 3. stupně). Podle správního území těchto tří obcí byly od počátku roku 2007 narovnány hranice okresu, tím tedy obec Mouchnice, která patří pod ORP Kyjov, přešla do okresu Hodonín. Správní obvod Vyškova má největší rozlohu - 547 km^2, patří sem 42 obcí s celkovým počtem obyvatel 50 636 (k 31.12.2005), následují Bučovice s rozlohou 171 km^2, patří sem 20 obcí s 15 713 obyvateli. Správní obvod Slavkova u Brna má rozlohu 158 km^2, 18 obcí mělo 20 414 obyvatel. K nižšímu správnímu členění: Bučovice a Slavkov u Brna plní zároveň i funkci pověřeného obecního úřadu (POU), v rámci ORP Vyškov jsou celkem 3 POU - Ivanovice na Hané, Rousínov (obce 2. stupně) a Vyškov, navíc Vojenský újezd Březina. K 31.12. 2006 (před územní změnou) žilo v okrese Vyškov 87 443 osob, z nichž bylo 44 460 žen (50,8 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2005 zvýšil o 323 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel přispělo stěhování. Zatímco se v průběhu roku 2006 vystěhovalo z okresu 1 237 osob, přistěhovalo se 1 639 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 402 osob). Ve stejném období se živě narodilo 813 dětí, ovšem zemřelo 892 osob (přirozený úbytek představoval 79 osob). Podle věkové struktury z konce roku 2004 bylo z celkového počtu obyvatel 15,3 % osob ve věku do 14 let, stáří 15 až 64 let mělo 70,5 % obyvatel okresu a starších 65 let bylo 14,2 % osob. Průměrný věk obyvatel okresu dosahoval 39,4 roků (37,9 u mužů a 40,9 u žen). V rámci Jihomoravského kraje je nejvyšší věkový průměr v okrese Brno-město, a to 41,4 roku, naopak okresem s nejnižším věkovým průměrem je Znojmo - 38,9 roku. Hospodářství v okrese vždy mělo průmyslově - zemědělský charakter. V průmyslu podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo zaměstnáno 29,9 % ekonomicky aktivních obyvatel, v zemědělství to bylo 6,1 % a ve stavebnictví 10,5 % ekonomicky aktivních. Registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla ke konci roku 2006 hodnoty 6,84 %, což je hodnota příznivější, než úroveň nezaměstnanosti za celý Jihomoravský kraj (8,82 %). Tomuto faktu napomáhá vcelku snadná dopravní dostupnost brněnských podniků. II.5.7 Okres Znojmo Okres Znojmo patří rozlohou 159 050 ha mezi největší okresy České republiky. Základní podobu a velikost získal v roce 1961 sloučením okresu Znojmo a Moravský Krumlov s částí okresu Moravské Budějovice, současná podoba byla upravena k 1.1.2007 zesouladěním hranic okresu se správním územím obcí s rozšířenou působností. Administrativně se okres Znojmo po sladění hranic k 1.1.2007 člení na 144 obcí a dále pak na 170 částí obcí. Celkem 5 obcí má statut města - jsou to Hrušovany nad Jevišovkou, Miroslav, Moravský Krumlov, Znojmo, nejmladším městem jsou Jevišovice (únor 2007). Celkem 129 obcí má pouze 1 část obce, 15 obcí se dělí na 2 a více částí obce, město Znojmo má 9 částí obce. Z hlediska velikostních skupin obcí bylo v okrese 40 obcí s počtem obyvatel menším než 199, 57 obcí mělo stav obyvatel v rozmezí 200 až 499 osob, 500 až 999 obyvatel mělo 26 obcí, 19 obcí spadalo do skupiny 1 000 až 4 999 obyvatel, 1 obec (Moravský Krumlov - 6 021 obyvatel) patřila do skupiny 5 000 až 19 999 obyvatel a konečně 1 obec (Znojmo - 35 032 obyvatel) byla ve skupině 20 000 až 49 999 obyvatel. Od 1.1.2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Znojmo působí 2 obce s rozšířenou působností (ORP) - Moravský Krumlov a Znojmo (obce 3. stupně). Podle správního území těchto 2 obcí byly narovnány od 1.1.2007 hranice okresu, území okresu se zmenšilo o 4 obce - Branišovice, Loděnice, Šumice a Troskotovice spadající pod ORP Pohořelice a nyní patří do okresu Brno-venkov. Správní obvod Znojmo má větší rozlohu - 1 243 km^2, patří sem 111 obcí s celkovým počtem obyvatel 90 162 (k 31.12.2005). Správní obvod Moravský Krumlov má rozlohu 348 km^2, 33 obcí mělo 22 297 obyvatel. K nižšímu správnímu členění - v rámci ORP Znojmo jsou celkem 3 pověřené obecní úřady (POU) - Hrušovany nad Jevišovkou, Vranov nad Dyjí (obce 2. stupně) a Znojmo, v rámci ORP Moravský Krumlov jsou 2 POU - Miroslav (obec 2. stupně) a Moravský Krumlov. K 31.12.2006 (před územní změnou) žilo v okrese Znojmo 114 391 osob, z nichž bylo 58 119 žen (50,8 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2005 zvýšil o 129 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel přispělo stěhování. Zatímco se v průběhu roku 2006 vystěhovalo z okresu 991 osob, přistěhovalo se 1 209 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 218 osob). Ve stejném období se živě narodilo 1 067 dětí, ovšem zemřelo 1 156 osob (přirozený úbytek představoval 89 osob). Z hospodářského hlediska je okres Znojmo okresem zemědělsko-průmyslovým. V uplynulém desetiletí, podobně jako v celé České republice, vstoupil do mnoha podniků na území okresu zahraniční kapitál. V tomto období také některé větší či menší podniky nevydržely z různých důvodů tlak konkurence a zanikly nebo musely změnit svoji činnost. Naproti tomu vznikla celá řada převážně menších podniků, které si své místo na trhu již našly. Podobná situace nastala i v zemědělství. Veškeré tyto změny se odrazily na trhu práce. Vzhledem k poměrně nízkému zprůmyslnění okresu, absenci velkých podniků a sezónnosti některých činností, dosahuje okres Znojmo vysoké nezaměstnanosti, která se prohlubuje v zimních měsících, kdy klesá zájem o pracovníky v zemědělství, stavebnictví a službách. K 31. prosinci 2006 dosáhla registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo 13,61 %, což byla nejvyšší hodnota v rámci Jihomoravského kraje. Nepříliš lichotivý je také fakt, že průměrné mzdy patří naopak k nejnižším v kraji. II.6 Informace o sociálně vyloučených lokalitách a sociálně a kulturně znevýhodněných skupinách obyvatelstva Poradenství a pomoc s vyšším zastoupením romských občanů v lokalitách Jihomoravského kraje je zajišťována většinou prostřednictvím pracovníka odboru sociálních služeb. Péče je zaměřena na pomoc při řešení tíživých životních situací, obtížných rodinných poměrů a nejaktuálnějších problémů, dále na už uvedenou pomoc při pracovním uplatnění a na poskytování sociálně právního poradenství. Mezi nejčastější a nejpalčivější problémy, které Romové každodenně řeší, patří otázky většinou ekonomického charakteru - problémy s bydlením, nedostatek finančních zdrojů, dlouhodobá nezaměstnanost, zadluženost, závislost na sociálních dávkách a s tím související psychická frustrace, která pramení z jejich situace. Pokud mají obce vytvořený komunitní plán, je v něm definovaná pracovní skupina pro sociálně nepřizpůsobivé občany. Nejpočetnější jsou Romové v Brně. Jedná se o poměrně nesourodou skupinu obyvatel, pocházející z původních moravských, slovenských, maďarských, olašských a německých romských komunit, mezi kterými neexistuje jednotící prvek (např. příbuzenský…). Podle kvalifikovaných odhadů žije na území města Brna asi 15 - 17 tisíc Romů. Vhodnou formou práce v sociálně vyloučených lokalitách je terénní sociální práce. Jihomoravský kraj spolupracuje s neziskovými organizacemi, které se tímto fenoménem v rámci svých projektů zabývají, a to IQ Roma servis, o.s. a DROM, příspěvková organizace Brno. Spolupráce spočívá zejména v oblasti terénní sociální práce a hledání pomoci pro klienty v některých částech města Brna. DROM realizoval v letech 2006 - 2007 pilotní projekt „Asistent Policie ČR pro práci v sociálně vyloučených romských komunitách“ v rámci Národní strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám (strategie byla přijata vládou ČR 22. ledna 2003 a v lednu 2006 aktualizována pod názvem Strategie práce Policie ČR ve vztahu k menšinám pro léta 2006 - 2007). Projekt byl navržen jako opatření, které by Policii ČR usnadnilo kontakt a komunikaci s minoritní komunitou. V roce 2007 se terénní práce rozšířila na mapování obcí a lokalit v Jihomoravském kraji a pomoc klientům žijícím v těchto lokalitách, tedy v přirozeném prostředí klientů, obvykle v jejich domácnostech. Práce asi v 5-6 problémových lokalitách jihomoravského regionu je oproti městu Brnu specifičtější. Pro klienty v jednotlivých lokalitách Jihomoravského kraje je menší dostupnost a šíře nabídky služeb, často mezi zájemci o službu panuje nedůvěra a neznalost. Terénní sociální práce ukazuje sociální pracovníky i z jiné strany než jsou klienti zvyklí např. z městských úřadů, proto je snaha o navázání důvěry. Přichází s nabídkou služeb, popř. návrhů řešení, které klient může v dané situaci využít. Snaží se ho co nejvíce začleňovat do sociálního prostředí. Důležitým předpokladem je dobrovolné zapojení se do spolupráce a aktivní přístup klienta k řešení jeho problémové situace. Terénní sociální práce je dlouhodobá, úspěchů obvykle nelze dosáhnout v krátkodobém časovém horizontu. Pokud se dostanou občané tzv. vyloučených lokalit mimo výše uvedenou pomoc, narůstají problémy nejen v sociální oblasti, ale i v oblasti kriminality a dalších sociálně patologických jevů s největším dopadem u dětí a mládeže z neuspořádaného rodinného prostředí, kde dospělí jsou nevzdělaní a bez zaměstnání. Jejich rodiny většinou žijí u příbuzných, jsou závislé na sociálních dávkách, vyrůstají v naprosto hygienicky nevyhovujícím prostředí. V rodinách těchto dětí se často vyskytuje závislost na alkoholu a jiných návykových látkách (cigarety, toluen…) a rovněž kriminalita. Děti a dospívající mladí lidé tak přebírají nevhodné vzorce chování, což velmi negativně ovlivňuje jejich další osobnostní vývoj. Jsou tak velmi často citově deprivovaní, žijí s pocitem, že nikam nepatří. V důsledku toho bývají už ve škole apatičtí, nebo naopak emoční, později páchají trestnou činnost. Mají narušený vztah k dospělým, a to jak k rodičům (zvláště u olašských Romů), tak i k pedagogům. Dětem a mladým lidem z vyloučených lokalit často schází schopnost vcítit se do pocitu toto druhého a naopak bývají přecitlivělí vůči své osobě. Mají zvýšenou tendenci k agresivním reakcím, často útočí zejména verbálně a zdaleka nejsou tak odolní vůči psychické zátěži. Jejich typickým znakem je neschopnost se soustředit na práci, chybí jim vůle. Prostředí tzv. vyloučených lokalit a jejich negativní vliv umocňuje rodinnou tradici ve výchově, kdy je dětem ponechána mnohem větší volnost v jednání. Mnohdy až živelné fungování rodin poznamenává jednání dětí, které pokud chtějí něčeho dosáhnout, jednají často pragmaticky nebo nahodile. Proto později nedokáží své jednání kontrolovat, ovládat a už vůbec ne předjímat následky svých činů. U romských dětí je velmi často problematická školní docházka, často mají velký počet neomluvených hodin, ale i omluvených (skryté záškoláctví podporované nedůslednými rodiči). Záškoláctví, povalečství, vandalismus, toxikomanie, výtržnictví, šikana bývají často předchůdci kriminality. U mnohých dětí není pěstováno plnění školních či domácích povinností. Pokud projeví zájem o další vzdělávání v režimu středního školství, často školy už v 1. či 2. ročníku opouštějí a zůstávají v péči úřadů práce (sociálního dávkového systému). Právě absence vůle a schopnosti soustředit se na smysluplnou činnost jsou častou příčinou neúspěchu na trhu práce. Dlouhodobá nezaměstnanost vede k zajištění finančních prostředků z jiných než pracovních zdrojů. Tím se mnozí občané z tzv. vyloučených lokalit dostávají do situací, ve kterých páchají trestnou činnost. A bohužel trestná činnost a následný pobyt ve vězení nebývají u těchto občanů posuzovány jako ostuda či sociální propad, ale stávají se dokonce i jakýmsi modelem způsobu života těchto lidí. V mnohých rodinách jsou děti vedeny k tomu, jak se v určitých situacích zachovat, jak případně obejít zákon, jak páchat trestnou činnost s tím, že vědí, že do 15 let nejsou děti trestně odpovědné. III. Institucionální analýza V rámci systému prevence i mimo něj existuje a dále vzniká celá řada institucí, zařízení a organizací, které se zabývají prevencí kriminality. Ve veřejné správě působí sociální pracovníci oddělení péče o rodinu a dítě, kurátoři pro mládež, koordinátoři sociální péče o osoby společensky nepřizpůsobené, sociální asistenti, protidrogoví koordinátoři na krajských úřadech a obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, metodici pro prevenci sociálně patologických jevů a manažeři prevence kriminality působící na krajských úřadech. U Policie ČR je na všech úrovních - okresní, krajské i celostátní, vytvořena síť kriminalistů specializovaných na vyšetřování trestné činnosti mládeže a trestné činnosti páchané na mládeži. Prevencí se rovněž zabývají Preventivně informační skupiny Policie ČR a městské policie. Mimo systém státní správy a samosprávy působí stovky nevládních a charitativních organizací, které se ve své činnosti orientují na problematiku předcházení vzniku negativních jevů ve společnosti, pracují s rizikovými skupinami dospělých, dětí a mládeže. Systém subjektů působících v oblasti prevence kriminality není a ani nemůže být souborem pouze vedle sebe existujících a vzájemně nezávislých institucí, nýbrž tvoří jeden celek, ve kterém se nabídka služeb a pomoci prolíná, doplňuje a navazuje na sebe. Cílem níže uvedené institucionální analýzy je získání přehledu základních informací o existenci a působnosti konkrétních institucí, subjektů, zařízení a služeb na úrovni Jihomoravského kraje působících v oblasti prevence kriminality na primární, sekundární a terciární úrovni. III.1 Veřejná správa Kurátoři pro mládež a koordinátoři sociální péče pro osoby společensky nepřizpůsobené jsou pracovníky odborů sociálních věcí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a obvodních, městských či magistrátních úřadů. Často bývají začleněni do specializovaných pracovišť sociální prevence, kde mohou být začlenění také protidrogoví koordinátoři, případně manažeři prevence kriminality. III.1.1 Kurátoři pro mládež Kurátor pro mládež je specializovaný sociální pracovník, do jehož náplně práce patří pečovat: * O děti mladší 15 let, které se dopustily trestného činu; * O mladistvé ve věku 15-18 let, kteří se dopustili přestupku nebo trestného činu a bylo u nich zahájeno trestní stíhání; * O děti a mladistvé, kteří mají opakované vážné poruchy chování, např. útěky z domova, zneužívání návykových látek, závislost na hracích automatech, absence ve škole apod. Kurátoři uvedeným dětem, mladistvým a jejich rodinám poskytují sociálněprávní, výchovnou, poradenskou a socioterapeutickou pomoc s cílem odstranit nebo minimalizovat vlivy vedoucí k sociálně patologickému chování. Do kompetence kurátorů dále spadá: · Vedení evidence obtížně vychovatelných dětí a mladistvých; · Podávání zpráv orgánům činným v trestním řízení o osobách nezletilých dětí a mladistvých, kteří se dopustili trestného jednání a zprávy o osobám nezletilých a mladistvých, kteří byli poškozeni jednáním jiných osob; · Poskytování sociálně právního, výchovného a případně i psychologického poradenství dětem i rodičům při řešení rodinných, sociálních, osobních problémů a krizových situací; · Zprostředkování péče odborných poradenských a zdravotnických pracovišť a ostatních odborných zařízení; · Účast na úkonech v přípravném řízení (výslech, konfrontace, seznámení s výsledky vyšetřování apod.), účast na hlavním líčení a veřejném zasedání v trestních věcech mladistvých, odvolání se do rozhodnutí soudu; · Podávání podnětů na zahájení řízení o nařízení ústavní či ochranné výchovy, výchovných opatření i jejich zrušení; · Zajištění výkonu opatrovnictví; · Realizace a organizace preventivních programů apod. III.1.2 Sociální kurátoři V současné době je péče o společensky nepřizpůsobené občany v rámci Jihomoravského kraje zajišťována v Brně odborem sociální péče Magistrátu města Brna, a to konkrétně oddělením sociální prevence a pomoci a oddělením sociální rehabilitace a dále odbory sociálních věcí na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. Personálně je tato agenda zajišťována prostřednictvím sociálních kurátorů. Kurátoři poskytují poradenskou, preventivní, výchovnou, resocializační a psychoterapeutickou péči včetně materiální pomoci. Dále tuto péči do jisté míry poskytují zaměstnanci sociálních oddělení úřadů městských částí a obecních úřadů. Mluvíme-li o osobách společensky nepřizpůsobených, jedná se o občany, kteří se ocitli v nepříznivé situaci, kterou nemohou překonat bez pomoci společnosti. Zvláštním aspektem této situace je, že ji v některých případech ani překonat nechtějí, popř. ztratili schopnost si tuto situaci jako nepřijatelnou uvědomit. Dle platné legislativy jde o občany: * Propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody; * Proti nimž je vedeno trestní řízení, popřípadě jim byl výkon trestu podmíněně odložen; * Závislé na alkoholu a jiných návykových látkách; * Žijící nedůstojným způsobem života; * Propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti. Problémy typické pro osoby společensky nepřizpůsobené: * Svým způsobem života se dostávají do konfliktu se společností a jejími institucemi; * Využívání pololegálních či nelegálních způsobů uspokojování svých potřeb; * Dlouhodobá nezaměstnanost a nepravidelný příjem; * Potíže v oblasti bydlení, bezdomovectví; * Hodnotová dezorientace, nedostatek smyslu pro realitu; * Obtížná komunikace s institucemi majoritní společnosti; * Syndromy frustrace a deprivace; * Potíže v oblasti osobního zázemí, narušené a omezené interpersonální vztahy a vazby. Sociálně nepřizpůsobení občané netvoří jednotnou ucelenou skupinu, ale výrazně strukturované society odlišné podle příčin své nepřizpůsobenosti. Tabulka č. 31 : Počet kurátorů pro mládež a sociálních kurátorů v Jihomoravském kraji celkem v Jihomoravském kraji Kurátor pro mládež 35 Sociální kurátor 47 III.1.3 Oddělení prevence a volnočasových aktivit Na krajském úřadě Jihomoravském kraji velmi dobře funguje vzájemná spolupráce mezi metodikem prevence sociálně patologických jevů, krajským protidrogovým koordinátorem, metodikem prevence kriminality a koordinátorem pro národnostní menšiny. Spolupráce je usnadněna díky spojení všech pracovních pozic na vytvořeném oddělení prevence a volnočasových aktivit v rámci odboru školství. V kraji byla vytvořena síť kontaktních pracovníků na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, kteří jsou odpovědní za oblast prevence kriminality. Spolupráce při zajišťování úkolů v této oblasti a vzájemná komunikace probíhá e-mailově (zasílání aktuálních zpráv a materiálů z oblasti prevence kriminality), telefonicky (řešení konkrétních vzniklých problémů, okamžité doplnění potřebných údajů atd.), ale také prostřednictvím pravidelných metodických porad s pracovníky trojkových obcí. Cílem těchto porad je především poskytování metodické pomoci při zapojení do systému prevence kriminality na místní úrovni (dotační program Jihomoravského kraje, dotační program MV), při plánování preventivních opatření, která přesahují hranice jednotlivých obcí, a vzdělávání pracovníků trojkových obcí. Obdobná metodická pomoc, směrem k pracovníkům obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, probíhá také v oblasti protidrogových aktivit a národnostních menšin. V resortu školství se jedná především o vzájemnou komunikaci a metodické vedení okresních a školních metodikům prevence. III.2 Školy a školská zařízení Na úrovni Jihomoravského kraje je primární prevence v gesci odboru školství, oddělení prevence a volnočasových aktivit. Je součástí obsahu poradenských služeb (Vyhláška č. 72/2005 Sb.). Dalším závazným dokumentem je Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2005-2008“ a Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, Č.j.: 20 006/2007 (novelizován 16. října 2007). Koordinace a přímá práce se školami je zajišťována: · Krajským školským koordinátorem prevence ve spolupráci s metodikem prevence kriminality, krajským protidrogovým koordinátorem a koordinátorem pro národnostní menšiny; · Okresními metodiky prevence; · Školními metodiky prevence. Přehled zacílených programů primární prevence: · Nespecifická primární prevence (pestrá nabídka aktivit bez přímé souvislosti na rizikové chování u dětí a mládeže); · Specifická primární prevence (aktivity a programy specificky zaměřené na výskyt sociálně patologických jevů): ü Všeobecná (zaměřená na běžnou populaci dětí a mládeže, tématické programy s metodikou); ü Selektivní (zaměřená na žáky s předpokladem rizikového chování); ü Indikovaná (zaměřená na jednotlivce nebo skupinu s projevy rizikového chování). Na systému primární prevence v resortu školství se dále podílejí státní i nestátní subjekty: školy a školská zařízení, pedagogicko-psychologické poradny, Poradenské centrum pro drogové závislosti při PPP v Brně, fakulty MU v Brně, MMB, obce, OSPOD, KHS, MHS, ZÚ, Policie ČR, Městské policie a nevládní neziskové organizace (centra prevence drogových závislostí, kontaktní a preventivní centra, nízkoprahové kluby apod.). Nestátní neziskové organizace doplňují síť primární prevence. Jedná se především o preventivní aktivity v mimoškolním prostředí a realizaci specifických preventivních programů v oblasti protidrogové prevence. Mezi základní systémové prvky primární prevence ve školách a školských zařízeních patří především: · Minimální preventivní program - dokument školy, který má oporu v zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů a zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Úroveň školních preventivních strategií (jak obsahová stránka, tak formální) je různá. V záporných případech se jedná o malou podporu vlastní aktivity žáků nebo zapojení celého pedagogického sboru včetně spolupráce s rodiči; * Dále se jedná o činnost okresních metodiků prevence. Pedagogicko-psychologické poradny prostřednictvím metodika prevence zajišťují prevenci sociálně patologických jevů, realizaci preventivních opatření a koordinaci školních metodiků prevence. * Školní poradenská pracoviště. Jihomoravský kraj je zařazen do systémového projektu „VIP - Kariéra“. Jedná se o postupné zavádění školních poradenských pracovišť (psycholog, speciální pedagog, výchovný poradce, školní metodik prevence). Jeho účinnost a efektivita je ověřována v rámci celé ČR; * Certifikace - byl nastartován proces certifikace odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence uživatelů návykových látek. Certifikace je určitou garancí efektivních programů ve školním i mimoškolním prostředí. Ze závěrečných hodnocení Minimálních preventivních programů škol a školských zařízení vyplývá, že hlavními problémy školy v oblasti sociálně patologických jevů u dětí a mládeže jsou: · Agresivita žáků, vandalismus, vulgární projevy (je zaznamenána stoupající tendence u děvčat); · Záškoláctví; · Návykové klátky - kouření a alkohol (převážně mimo prostory školy s narůstající tendencí); · Návykové látky - experimentování a užívání omamných a psychotropních látek (převážně mimo prostory školy); · Násilí ve skupině (šikana); · Časté krádeže. Mezi méně až ojedinělé případy patří: · Netolismus (patologické hráčství); · Poruchy příjmu potravin (zejména mentální anorexie); · Závislost na politickém a náboženském extremismu; · Projevy rasismu. Dotazníkovým šetřením byla získána data o porušení pravidel školního řádu. Mapování výskytu sociálně patologických jevů sice neřeší jejich příčiny, ale všechna zjištění pomohou při zacílení preventivních aktivit nejen u specifické primární prevence, ale také u prevence sekundární a terciární. Jedná se především o problematiku kouření a užívání alkoholu u dětí mládeže. Škola nemůže problematiku výskytu sociálně patologických jevů řešit a zvládnout sama. V oblasti primární prevence je zapotřebí pokračovat v týmovém přístupu všech zainteresovaných subjektů (obce, MMB, NNO, Policie ČR, KHS, ZÚ, PF MU, apod.). Pro včasnou intervenci je nutné prohloubit spolupráci s OSPOD. V rámci krajského úřaduje je nutné spolupracovat s odborem zdravotnictví a sociálních věcí. Primární odpovědnost má stále rodina. Jako důležité se jeví především: · Mapování situace v oblasti výskytu návykových látek a dalších sociálně patologických jevů v jednotlivých regionech - zejména užívání alkoholu a kouření u dětí a mládeže; · Rozpoznání a zajištění včasné intervence především v případech: ü Týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání; ü Ohrožování mravní výchovy mládeže. · Vzdělávání v celé šíři sociálně patologických jevů (praktická a teoretická připravenost celého pedagogického týmu); · Programy ke zvýšení prestiže zdravého životního stylu Zdraví - 21 (finanční podpora zařazení škol zřizovaných JMK do programu „Škola podporující zdraví“); · Při finančních podpoře projektů výhledově zohlednit zda je či není program certifikován. Efektivní podporu systému koordinace a metodickou pomoc v oblasti primární prevence může podpořit vznik center primární prevence v Jihomoravském kraji. III.2.1 Výchovné ústavy Na území Jihomoravského kraje působily ve školním roce 2006 - 2007 celkem 4 výchovné ústavy. Žádný z nich nezřizuje Jihomoravský kraj - 3 jsou zřizovány MŠMT a 1 je soukromý. V Jihomoravském kraji působil ve školním roce pouze jeden výchovný ústav, kam jsou umísťovány děti ve věku povinné školní docházky - Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna, Moravský Krumlov, Nádražní 698. V souladu se zákonem č. 109/2002 Sb., je pro děti mladší 15 let součástí výchovného ústavu dětský domov se školou. Toto zařízení je určeno pouze pro dívky, chlapci jsou umísťováni mimo území kraje. Ostatní výchovné ústavy jsou určeny pro mládež a pečují o chlapce s nařízenou ústavní či ochrannou výchovou: · Výchovný ústav, střední škola, internát a školní jídelna, Olešnice na Moravě, Trpínská 317 (zařazeny jsou i dívky s nařízenou ústavní výchovou); · Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna Višňové, Zámek 1; · Soukromý výchovný ústav s.r.o, Troskotovice. Mimo výchovného ústavu v Troskotovicích mají umístěné děti možnost v rámci ústavů plnit povinnou školní docházku či připravovat se na povolání ve školách pro děti a žáky se zdravotním postižením, které jsou součástí zařízení. III.2.2 Diagnostické ústavy Diagnostický ústav je školské zařízení, které přijímá děti s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a děti, u nichž bylo nařízeno předběžné opatření. Na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení je umísťuje do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. Důležitým úkolem diagnostického ústavu je vedení evidence dětí umístěných v zařízeních a zároveň vedení evidence volných míst v zařízeních v rámci svého územního obvodu. Na základě toho pak vypracovává pro ministerstvo návrhy potřebných změn a upozorňuje ministerstvo na situace vyžadující zásah zřizovatele. Na území Jihomoravského kraje působí v současné době 2 diagnostické ústavy, jejichž zřizovatelem je MŠMT: · Dětský diagnostický ústav, SVP, základní škola a školní jídelna, Brno, Hlinky 140 měl ve školním roce 2006 - 2007 ve své působnosti dětské domovy, dětské domovy se školou, základní školy (bývalé zvláštní a pomocné školy s internátem) a výchovné ústavy rozmístěné do 4 krajů - Jihomoravský, Vysočina, Zlín a Olomouc; · Diagnostický ústav pro mládež, SVP a školní jídelna, Brno, Veslařská 246 je jediným koedukovaným zařízením (péče je zde věnována zároveň chlapcům a dívkám) svého typu pro mládež od 15 do 18 let v České republice. III.2.3 Pedagogicko - psychologické poradny Ve školním roce 2006 - 2007 v kraji pracovalo 9 pedagogicko-psychologických poraden, z nichž 8 je zřizovaných krajem a 1 soukromým zřizovatelem. Činnost pedagogicko - psychologických poraden je v rámci standardů stanovených platnou legislativou (zákon č. 561/2004 Sb., vyhláška č. 72/2005 Sb.) zaměřena zejména na péči o děti a žáky se specifickými poruchami učení a chování. Další činnosti se zaměřují hlavně na oblast prevence sociálně patologických jevů a drogových závislostí, kariérové poradenství a péče o mimořádně nadané děti. Není stanovena spádovost pro jednotlivá zařízení, neboť dle platných právních předpisů má zákonný zástupce možnost vybrat si jakékoliv poradenské zařízení. Prostřednictvím metodika prevence zajišťují tato poradenská zařízení prevenci sociálně patologických jevů, realizaci preventivních opatření a koordinaci školních metodiků prevence. V každém okrese Jihomoravského kraje je zajištěn 1 pracovní úvazek pro okresního metodika prevence. Tabulka č. 32: Přehled působnosti okresních metodiků prevence v Jihomoravském kraji okres organizace okresní metodik prevence úvazek Brno PPP psycholog 1,0 Brno-venkov PPP speciální pedagog 1,0 Blansko PPP speciální pedagog 1,0 Břeclav PPP sociální pracovník 1,0 Hodonín PPP psycholog 1,0 Vyškov PPP ekonom 1,0 Znojmo PPP speciální pedagog 1,0 III.2.4 Střediska výchovné péče Střediska výchovné péče nejsou dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, zařazena mezi školská poradenská zařízení. Střediska poskytují všestrannou preventivně výchovnou péči dětem a mládeži s negativními jevy chování, pokud nejsou důvody pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy ve speciálních výchovných zařízeních. Pracují na úrovni primární a sekundární prevence a cílem je zachytit první signály problémů či potíží v procesu psychického vývoje jedince, poskytnout mu radu nebo systematickou péči a tím předejít vážným problémům jakými jsou kriminalita, toxikomanie, psychické poruchy a podobně. Podmínkou přijetí do střediska je svobodné rozhodnutí klienta a jeho zákonných zástupců. Pracovníci středisek výchovné péče aktivně spolupracují s rodiči, pracovníky škol, speciálně pedagogickými centry, pedagogicko-psychologickými poradnami, sociálními pracovníky, Policií ČR a také s pracovníky společenských institucí participujících na výchově dětí a mládeže. Na území Jihomoravského kraje působí v současné době 3 střediska výchovné péče, z toho dvě střediska zřizuje MŠMT a jedno zařízení je soukromé: · Středisko výchovné péče pro děti a mládež, Brno, Hlinky 140; · Středisko výchovné péče pro děti a mládež, Brno, Veslařská 246; · Středisko výchovné péče pro děti a mládež HELP ME, Brno, Bořetická 2 - soukromé zařízení. III.2.5 Domy dětí a mládeže a střediska volného času Domy dětí a mládeže a střediska volného času (dále DDM) tvoří síť výchovně vzdělávacích zařízení s posláním naplňovat rekreační a výchovně vzdělávací aktivity. Nabídka činností DDM je určena žákům školního věku, mládeži, dětem předškolního věku a jejich rodičům. DDM pracují i s ohroženými sociálními skupinami a jsou zařazeny mezi subjekty plnící úkoly v sociální prevenci a protidrogové politice. Při vybraných zájmových činnostech integrují tělesně handicapované děti. V Jihomoravském kraji je zřízeno 33 školských zařízení pro zájmové vzdělávání, z toho 26 zřizuje Jihomoravský kraj, 5 obce a 2 církev. Aktivity DDM lze rozčlenit na pravidelné a příležitostné zájmové činnosti, spontánní aktivity a prázdninové činnosti. Pravidelná zájmová činnost vychází z aktuální poptávky a trendů společnosti. Je realizována v zájmových kroužcích, klubech a kurzech. Tabulka č. 33: Počty zájmových útvarů a účastníků dle okresů ve školním roce 2006/2007 okres zájmová činnost zájmové útvary celkem členové zájmových útvarů celkem střediska pro volný čas dětí a mládeže - kraj Blansko 201 2 609 Brno-město 993 10 353 Brno-venkov 283 3 753 Břeclav 82 940 Hodonín 179 2 039 Vyškov 91 932 Znojmo 363 4 369 kraj celkem 2 192 24 995 střediska pro volný čas dětí a mládeže - obec Brno-venkov 114 1 281 Břeclav 42 406 Vyškov 82 1 003 obec celkem 238 2 690 střediska pro volný čas dětí a mládeže - církev Brno-město 161 1 297 celkem 2 591 28 982 Příležitostná činnost, spontánní aktivity a výukové programy jsou další formou trávení volného času a vzdělávacích aktivit. Ve většině DDM existuje nabídka - menu výukových programů, které pracovníci realizují dle požadavků klienta. Příležitostná zájmová činnost je obsažena v různých akcích, soutěžích a účelových, často dobročinných nebo společenských aktivitách. Plán akcí je obvykle měsíčně aktualizován a veřejnost dané lokality je o nabídce informována prostřednictvím dostupných místních médií, vývěsních tabulí a výloh. Vrcholem roční práce je letní táborová činnost. Jihomoravské DDM organizují tábory všech známých typů a mohou se pochlubit jak profesionálním přístupem k organizaci, tak osvědčenými lokalitami, kde své tábory pořádají. Prázdninová činnost je zaměřena na některou oblast zájmové činnosti např. jazyky, turistika, cykloturistika, keramika, tvořivá dílna, rodiče s dětmi, jezdectví atd. Pro neorganizované děti a mládež se pořádají příměstské tábory, zájem rodičů o tento typ aktivit však klesá. III.2.6 Školní družiny a kluby Školní družiny pracují v součinnosti s dalšími subjekty, které nabízejí komplexní aktivity výchovy mimo vyučování (zájmové kroužky škol, zájmové útvary domů dětí a mládeže, schůzky dětských organizací, výuka v základních uměleckých školách atp.). Činnost školních družin je vymezena dobou bezprostředně před nebo po školním vyučování a odchodem žáků domů nebo za jinými mimoškolními aktivitami. S ohledem na specifické podmínky či potřeby, může probíhat provoz školních družin i o prázdninách. Ve spolupráci s dalšími subjekty organizují akce i ve volných dnech, kdy neprobíhá pravidelné školní vyučování. Celkem se na území Jihomoravského kraje nachází 862 oddělení ŠD. Největší podíl na poskytování zájmového vzdělávání dětí, žáků a mládeže mají základní školy zřízené obcemi. Tabulka č. 34: Počty žáků ve školní družině a klubu školní družina školní klub počet škol počet oddělení počet žáků počet škol počet žáků celkem 414 862 22 213 51 6 536 z toho v ZŠ 409 854 22 085 51 6 536 v MŠ 4 4 31 0 0 ve spol. zařízení MŠ a DDM 1 4 97 0 0 obecní 410 845 21 821 49 6 418 soukromé 3 10 222 2 118 církevní 1 7 170 0 0 Školní kluby jsou zřízeny a pracují na menším počtu škol, zaměření jejich činnosti je určeno přednostně pro žáky II. stupně základních škol. Poskytují rovněž možnost realizovat volnočasové aktivity i v období vedlejších a hlavních prázdnin, včetně sobot a nedělí. Do školních klubů mohou být zařazeni též žáci prvního stupně základních škol, víceletých gymnázií, konzervatoří a jiných typů základních škol, jejichž věk odpovídá věku žáků druhého stupně základních škol. Počet žáků v nich pracujících se mírně zvýšil, stejně jako počet žáků ve školních družinách. III.3 Vazební věznice a věznice na území Jihomoravského kraje Vězeňství je nedílnou součástí trestní politiky státu. V rámci moderních trendů práce s vězni se neustále rozvíjí „programy zacházení“ a zároveň dochází k prohlubování spolupráce se všemi institucemi působícími v oblasti prevence. V zájmu ochrany společnosti je nutné zajistit takové podmínky výkonu trestu, aby působení na pachatele bylo co nejúčinnější. Většina ze zhruba 16 500 odsouzených se dříve či později vrací do normálního občanského života. Na území Jihomoravského kraje se nachází celkem pět věznic. III.3.1 Vazební věznice Brno Vazební věznice v Brně-Bohunicích je profilována jako vazební věznice a zajišťuje výkon vazby obviněných mužů, žen a mladistvých. Výkon trestu odnětí svobody vykonávají v Brně odsouzení, zařazení do věznice s dozorem (kapacita 79 míst) a s ostrahou (kapacita 20 míst). Kromě toho je ve Vazební věznici v Brně vyčleněna kapacita pro dočasně umístěné odsouzené (nástupy do výkonu trestu odnětí svobody, eskorty k jiným soudům apod.). Od roku 2005 je ve Vazební věznici Brno také v provozu oddělení se zesíleným stavebně-technickým zabezpečením s kapacitou 44 míst pro odsouzené, zařazené do výkonu trestu s ostrahou. V roce 1997 byl zahájen v objektu Vazební věznice Brno provoz vězeňské nemocnice s rehabilitačním, specializovaným a psychiatrickým pavilonem. Celková ubytovací kapacita Vazební věznice Brno činí 527 míst. Z toho je pro výkon vazby určeno 265 míst a pro výkon trestu 262 míst. Ve Vazební věznici Brno, včetně vězeňské nemocnice, je zaměstnáno 592 zaměstnanců a příslušníků Vězeňské služby ČR. Z toho je 113 příslušníků Justiční stráže a 288 příslušníků Vězeňské stráže. Odsouzení, zařazení do výkonu trestu s dozorem a ostrahou, jsou pracovně zařazeni v provozech vazební věznice. Zájmová činnost je soustředěna do doby osobního volna a představuje širokou nabídku kroužků. Aktivní činnost vyvíjí Sdružení Podané ruce, které v rámci projektu „Drogové služby ve vězení“ kontaktuje uživatele drog a nabízí jim pomoc. Od září roku 2004 mají odsouzení možnost zvyšovat si svou kvalifikaci studiem na Ekonomicko-správní fakultě MU Brno. Studium probíhá přímo ve Vazební věznici Brno. III.3.2 Věznice Břeclav Jako samostatná věznice působí Věznice Břeclav od roku 1997. Do věznice jsou trvale umisťováni pouze muži. Do 31. prosince 2005 fungovala jako věznice vazební, v současné době jsou do ní umísťováni odsouzení, kteří jsou soudem zařazeni do věznice s dohledem nebo do věznice s ostrahou. Výkon vazby je zajišťován pouze pro okres Břeclav. Normovaná kapacita je celkem 176 míst. III.3.3 Věznice Kuřim Věznice s ostrahou je určena pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených mužů starších 18 let. Ubytovací kapacita věznice činí 525 míst. V roce 2007 byla ve věznici úspěšně realizována pilotáž prvního standardizovaného programu zacházení s odsouzenými. Program pod názvem 3 Z (zastav, zamysli se, změň se) je zaměřen na dospělé muže, kteří jsou 2 až 3 krát ve standardním výkonu trestu odnětí svobody za převážně majetkovou činnost. Program klade důraz na uvědomění si vlastní viny a nácvik nekriminálního chování. V současné době pravidelně dochází do věznice tři pracovníci Sdružení podané ruce a v rámci projektu „Drogové služby ve vězení“ poskytují služby cca 30 odsouzeným v obou typech věznic (dozor a ostraha). V rámci projektu je zahrnuto nejenom terapeutické zacházení s odsouzenými, ale i školení personálu věznice. III.3.4 Věznice Rapotice Od 15. září 2005 je objekt Rapotice oddělením Vazební věznice Brno, který bude sloužit jako věznice s dozorem pro celkem 600 odsouzených. Jedná se o prostory a pozemky bývalé vojenské raketové základny ležící 30 km západně od Brna. Pokud se podaří projekt úspěšně dokončit, půjde o největší zařízení Vězeňské služby ČR. III.3.5 Věznice Znojmo Novodobá historie věznice ve Znojmě začíná v roce 1995. V květnu 1996 proběhla tzv. malá kolaudace a celková kolaudace Vazební věznice Znojmo byla 11. listopadu 1996. Po rekonstrukci a otevření byla Vazební věznice Znojmo pobočkou věznice brněnské. Od 1. ledna 1998 se stala věznicí samostatnou. Od února 2000 zde probíhají kuchařské rekvalifikační kurzy pro odsouzené. V rámci programů zacházení s odsouzenými se pořádají koncerty, besedy. Odsouzení pracují v zájmových kroužcích, hrají ve vlastní kapele, vydávají časopis, ve spolupráci se specialisty připravili výstavu svých prací v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Jeden z hlavních cílů je zaměstnávání odsouzených, který se vzhledem k zájmu podnikatelských subjektů daří úspěšně plnit. III.4 Služby sociální prevence Na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1.2007, je zřízen Registr poskytovatelů sociálních služeb. Smyslem tohoto zákona je chránit práva a oprávněné zájmy lidí, kteří jsou oslabeni v jejich prosazování, a to z různých důvodů jako je věk, zdravotní postižení, nedostatečně podnětné sociální prostředí, krizová životní situace a mnoho dalších příčin. Zákon vymezuje vedle práv a povinností jednotlivců také práva a povinnosti obcí, krajů, státu a samozřejmě také poskytovatelů sociálních služeb. Služby sociální prevence jsou činnosti, které zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1.2007. Služby sociální prevence jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti života lidí. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců služeb sociální prevence patří zejména rodiny s dětmi, lidé, kteří z různých důvodů žijí "na okraji" společnosti, senioři, ale také lidé se zdravotním postižením. Základními činnostmi při poskytování služeb sociální prevence jsou výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti apod. Poskytovatelem sociální služby je právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1.2007. III.4.1 Azylové domy Azylové domy jsou zařízení poskytující komplex služeb, jehož cílem je pomoci člověku samostatně řešit nepříznivou životní situaci a stát se nezávislým na systému sociální pomoci. Cílovou skupinou jsou lidé, kteří se ocitnou v takové životní situaci, kterou vnímají jako obtížnou, naléhavou a nejsou schopni ji řešit vlastními silami. V azylových domech je poskytováno hlavně ubytování, možnost hygienické očisty, výměny prádla, stravování, socioterapeutická pomoc při řešení konfliktů a pomoc při vyhledávání zaměstnání. Klienty jsou hlavně lidé bez přístřeší, většinou jde o občany propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody. Azylové domy na území Jihomoravského kraje zaregistrované, na základě zákona č. 108/2006 Sb., v Registru poskytovatelů sociálních služeb: * Centrum sociálních služeb Armády spásy, Mlýnská 316/25, Brno-střed, Trnitá, 602 00 Brno 2; * Azylový dům, Křenová 296/20, Brno-střed, Trnitá, 602 00 Brno 2; * Domov pro matky s dětmi - ZVONEK, Terezy Novákové 1947/62a, Řečkovice, 621 00 Brno 21; * Domov pro matky s dětmi - Společná cesta, Heyrovského 610/11, Bystrc, 635 00 Brno 35; * Dům sociální prevence, Podnásepní 384/20, Brno-střed, Trnitá, 602 00 Brno 2; * Azylový dům pro ženy a matky s dětmi v tísni, Opatovice 92, 682 01 Vyškov 1; * Azylový dům pro muže, Přímětická 1789/42, Znojmo, 669 02 Znojmo 2; * Domov svaté Agáty Břeclav, Komenského 409/6, Poštorná, 691 41 Břeclav 4; * Domov sv. Markéty - azylové domy, Staňkova 386/47, Brno-Královo Pole, Ponava, 612 00 Brno 12; * Centrum PRO Boskovice, Dukelská 2265, 680 01 Boskovice; * Domov pro matky v tísni Znojmo, Mašovická 3061/12, Znojmo, 669 02 Znojmo 2; * Denní centrum s azylovým bydlením Břeclav - azylový dům, U sýpek 3242/1, Břeclav, 690 03 Břeclav 3; * Domov pro matky s dětmi, tř. Dukelských hrdinů 1715/57, Hodonín, 695 01 Hodonín 1; * Centrum PRO Blansko, Sladkovského 1860/2b, Blansko, 678 01 Blansko 1; * Azylový dům pro muže, Karlova 628/61, Maloměřice, 614 00 Brno 14; * Azylové bydlení pro matky s dětmi v tísni, Jiráskova 634, 672 01 Moravský Krumlov; * Domov pro dětský život, Soběšická 560/60, Brno-sever, Husovice, 614 00 Brno 14; * Zařízení Helena, Bratislavská 215/31, Brno-střed, Zábrdovice, 602 00 Brno 2; * Psychocentrum Domeček Hodonín, o.p.s., Skácelova 2711/2, Hodonín, 695 01 Hodonín 1; * Azylový dům pro cizince, Vranovská 849/48, Brno-sever, Husovice, 614 00 Brno 14; * Azylový dům pro mládež (AD I), Celní 15/3, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39; * Azylový dům pro mladé dospělé, Vídeňská 14/78, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39. III.4.2 Domy na půl cesty Domy na půl cesty jsou zařízení určená mladým dospělým, kteří ukončili pobyt ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, a nemají ani zajištěné bydlení, ani rodinné zázemí. Domy na půl cesty poskytují těmto mladým lidem nejen pouhé ubytování, ale také pomoc při řešení obtížných sociálních situací, zajišťují výcvik v psychosociálních dovednostech a v maximální míře simulují model budoucího samostatného života ve společnosti. Domy na půl cesty na území Jihomoravského kraje zaregistrované, na základě zákona č. 108/2006 Sb., v Registru poskytovatelů sociálních služeb: * Pobytová následná péče Domova pro dětský život - byty na půl cesty, Soběšická 560/60, Brno-sever, Husovice, 614 00 Brno 14; * Dům na půli cesty, Velký Dvůr 134, 691 23 Pohořelice; * Odbor sociálních služeb, Kabátníkova 220/8, Brno-Královo Pole, Ponava, 602 00 Brno 2; * Dům na půl cesty, Vídeňská 14/78, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39. III.4.3 Noclehárny Noclehárny jsou určené lidem bez přístřeší, kteří mají zájem o přespání. Podstatou služby je poskytnutí přespání, případně stravy. Hlavním cílem je snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů a vytvořit podmínky, aby v případě zájmu mohli uživatelé získat vlastní bydlení (noclehárna plní funkci prvního stupně integračního programu). Noclehárny na území Jihomoravského kraje zaregistrované, na základě zákona č. 108/2006 Sb., v Registru poskytovatelů sociálních služeb: * Centrum sociálních služeb Armády spásy, Dům Josefa Korbela, Mlýnská 316/25, Brno-střed, Trnitá, 602 00 Brno 2; * Dům sociální prevence, Podnásepní 384/20, Brno-střed, Trnitá, 602 00 Brno 2; * Noclehárna, Vídeňská , Vídeňská 226/4, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39; * Noclehárna - azylový dům pro muže, Přímětická 1789/42, Znojmo, 669 02 Znojmo 2; * Noclehárna pro muže Blansko, Luční 399/10, Blansko, 678 01 Blansko 1; * Noclehárna pro lidi bez přístřeší Hodonín, Sacharovova 3590/39, Hodonín, 695 01 Hodonín 1. III.4.4 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Výše uvedená zařízení se zabývají primární a sekundární prevencí vzniku sociálně patologických jevů. Hlavní péče je věnována rizikovým skupinám neorganizované a problémové mládeže ve věku 6 - 26 let. Kontakt je získáván díky nízkoprahovému přístupu, tj. bezplatnému, anonymnímu a dobrovolnému zapojení do programů. Zařízení realizují volnočasové a klubové aktivity, speciální poradenství, skupinovou práci, pobytové programy pro školní kolektivy, sociální terapii, návaznou péči a terénní programy. Cílem služby je zlepšit kvalitu života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se životním stylem, umožnit lépe se orientovat v sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti: * Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti; * Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; * Sociálně terapeutické činnosti; * Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež na území Jihomoravského kraje zaregistrovaná, na základě zákona č. 108/2006 Sb., v Registru poskytovatelů sociálních služeb: * Komunitní centrum armády spásy, Kornerova, Brno, Kornerova 221/1, Brno-střed, Zábrdovice, 602 00 Brno 2; * Komunitní centrum Armády spásy, Brno, Staňkova 354/4, Brno-Královo Pole, Ponava, 602 00 Brno 2; * Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Oblastní charity Tišnov, Janáčkova 333, Tišnov, 666 01 Tišnov 1; * Zlatá zastávka Adamov, Smetanovo náměstí 99/5, Adamov, 679 04 Adamov 1; * Centrum prevence drogových závislostí, Koupelní 3746, Hodonín, 695 01 Hodonín 1; * DROM, romské středisko, Bratislavská 227/41, Brno-střed, Zábrdovice, 602 00 Brno 2; * Nízkoprahový klub Wu-Wej, Masarykovo náměstí 280/12a, Kyjov, 697 01 Kyjov 1; * Centrum vzdělávání, Centrum motivace a stimulace, Hybešova 545/51, Brno-střed, Staré Brno, 602 00 Brno 2; * KLUB LABYRINT, Švermova 757/19, Bohunice, 625 00 Brno 25; * Dětský dům Zábrdovice, Lazaretní 9/1, Brno-Židenice, Zábrdovice, 615 00 Brno 15; * Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Pavlač, Milady Horákové 1895/19, Brno-střed, Černá Pole, 602 00 Brno 2; * Nízkoprahový klub Likusák, Jedovnická 4178/5, Brno-Vinohrady, Židenice, 628 00 Brno 28; * Dům jistoty, Anenská 10/10, Brno-střed, Staré Brno, 602 00 Brno 2; * Nízkoprahové centrum pro mládež Jonáš, Kubíčkova 23, Bystrc, 635 00 Brno 35; * Nízkoprahový klub pro děti a mládež PVC Blansko, Sadová 149/2, Blansko, 678 01 Blansko 1; * Nízkoprahové zařízení pro mládež a mladé dospělé, Vídeňská 14/78, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39; * Centrum dětí a mládež Teen Callenge v Brně, Cejl 18, Ponava, 602 00 Brno 2. III.4.5 Terapeutické komunity Jedná se o zařízení, jejichž cílem je celkové zotavení člověka ze zneužívání drog, změna jeho životního styku a plnohodnotné zapojení do každodenního života. Cílovou skupinou jsou osoby závislé zejména na návykových látkách a na hracích automatech. Zařízení poskytují ubytování, stravování, informace, psychoterapii a mnoho dalších služeb. Terapeutické komunity na území Jihomoravského kraje zaregistrované, na základě zákona č. 108/2006 Sb., v Registru poskytovatelů sociálních služeb: * PNP Krok, třída Komenského 557/37, Kyjov, 697 01 Kyjov 1; * Občanské sdružení Krok, třída Komenského 2124/88, Nětčice, 697 01 Kyjov 1; * Terapeutická komunita Byty na půl cesty pro muže a ženy, Štěpánská 312/8, Brno-střed, Trnitá, 602 00 Brno 2; * Doléčovací centrum Jamtana, Francouzská 851/36, Brno-střed, Zábrdovice, 602 00 Brno 2. III.4.6 Telefonická krizová pomoc Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. Služba obsahuje tyto základní činnosti: * Telefonickou krizovou pomoc; * Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Telefonická krizová pomoc na území Jihomoravského kraje zaregistrovaná, na základě zákona č. 108/2006 Sb., v Registru poskytovatelů sociálních služeb: * Linka důvěry Blansko, Komenského 2366/19, Blansko, 678 01 Blansko 1; * Modrá linka - linka důvěry pro děti a mládež, Lidická 1880/50, Brno-střed, Černá Pole, 602 00 Brno 2; * Linka Anabell Občanského sdružení Anabell, Bratislavská 183/2, Brno-střed, Zábrdovice, 602 00 Brno 2; * Pedagogicko-psychologická poradna Hodonín, P. Jilemnického 2854/2, Hodonín, 695 01 Hodonín 1; * SPONDEA při ČČK Brno, o.p.s., Sýpka 1351/25, Brno-sever, Černá Pole, 613 00 Brno 13. III.4.7 Kontaktní centra Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: * Sociálně terapeutické činnosti; * Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí; * Poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. Kontaktní centra na území Jihomoravského kraje zaregistrovaná, na základě zákona č. 108/2006 Sb., v Registru poskytovatelů sociálních služeb: * Kluby ČR, o.p.s., Křenová 204/62b, Brno-střed, Trnitá, 602 00 Brno 2; * Agentura služeb - K-centrum, terénní program a program prevence, Stromořadní 596/8, Břeclav, 690 02 Břeclav 2; * Kontaktní centrum Hodonín a terénní práce v rámci Harm reduction, Pančava 687/56, Hodonín, 695 01 Hodonín 1; * Charita Kyjov, Kontaktní centrum - víceúčelová drogová služba, třída Palackého 194/30, Kyjov, 697 01 Kyjov 1; * Kontaktní centrum Drug Azyl, Vídeňská 225/3, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39; * Denní psychoterapeutické sanatorium Elysium, Hapalova 1490/22, Řečkovice, 621 00 Brno 21; * Kontaktní centrum Netopeer - Víceúčelová drogová služba, Horní Česká 236/4, Znojmo, 669 02 Znojmo 2. III.4.8 Krizová pomoc Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Služba obsahuje tyto základní činnosti: * Poskytnutí ubytování; * Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy; * Sociálně terapeutické činnosti; * Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Krizová pomoc na území Jihomoravského kraje zaregistrovaná, na základě zákona č. 108/2006 Sb., v Registru poskytovatelů sociálních služeb: * Magdala - pomoc obětem obchodování s lidmi a nucené prostituce Znojmo, Dolní Česká 313/1, Znojmo, 669 02 Znojmo 2; * Magdala Blansko, Komenského 2366/19, Blansko, 678 01 Blansko 1; * Centrum PRO Blansko, Sladkovského 1860/2b, Blansko, 678 01 Blansko 1; * Okno dokořán Blansko, Komenského 2366/19, Blansko, 678 01 Blansko 1; * SPONDEA při ČČK Brno, o.p.s., Sýpka 1351/25, Brno-sever, Černá Pole, 613 00 Brno 13. III.4.9 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Služba obsahuje tyto základní činnosti: * Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti; * Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; * Sociálně terapeutické činnosti; * Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi na území Jihomoravského kraje zaregistrované, na základě zákona č. 108/2006 Sb., v Registru poskytovatelů sociálních služeb: * Centrum pro rodinu a sociální péči, Josefská 516/1, Brno-město, 602 00 Brno 2; * Centrum sociálních služeb Kyjov, třída Palackého 67/7, Kyjov, 697 01 Kyjov 1; * Rodinný sociální asistent Znojmo, Dolní Česká 313/1, Znojmo, 669 02 Znojmo 2; * Centrum PRO Blansko, Sladkovského 1860/2b, Blansko, 678 01 Blansko 1; * Centrum PRO Boskovice, Dukelská 2265, 680 01 Boskovice; * Pobočka FOD Hodonín, Národní třída 335/91, Hodonín, 695 01 Hodonín 1; * Pobočka FOD Brno, Francouzská 861/58, Brno-střed, Zábrdovice, 602 00 Brno 2; * HoSt Home - Start Česká republika, Renneská třída 765/42, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39; * INEX-SDA Brno - centrum preventivních projektů pro děti a mládež, Anenská 10/10, Brno-střed, Staré Brno, 602 00 Brno 2; * Terénní a ambulantní následná péče Domova pro dětský život - soc.aktivizační služby, Soběšická 560/60, Brno-sever, Husovice, 614 00 Brno 14; * Stonožka - Mikulov, Růžová 561/1, Mikulov, 692 01 Mikulov na Moravě; * Agentura pro občany, Kyjov 1358, 697 01 Kyjov 1; * Dětský dům Zábrdovice, Lazaretní 9/1, Brno-Židenice, Zábrdovice, 615 00 Brno 15; * Sociálně aktivizační program pro děti a mládež, Kozí 27/2, Brno-město, 602 00 Brno 2; * Sdružení "Piafa" ve Vyškově - sociálně rehabilitační centrum, Žerotínova 727/2, Vyškov-Předměstí, 682 01 Vyškov 1; * SOZE, Mostecká 855/5, Brno-sever, Husovice, 614 00 Brno 14; * SPONDEA při ČČK Brno, o.p.s., Sýpka 1351/25, Brno-sever, Černá Pole, 613 00 Brno 13; * Psychosociální služby pro rodiny se specifickými potřebami, Orlí 516/20, Brno-město, 602 00 Brno 2. III.4.10 Terénní programy Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti: * Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; * Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Terénní programy na území Jihomoravského kraje zaregistrované, na základě zákona č. 108/2006 Sb., v Registru poskytovatelů sociálních služeb: * Okno dokořán Blansko, Komenského 2366/19, Blansko, 678 01 Blansko 1; * SPONA Blansko, Komenského 2366/19, Blansko, 678 01 Blansko 1; * DROM, romské středisko, Bratislavská 227/41, Brno-střed, Zábrdovice, 602 00 Brno 2; * Charita Kyjov, Terénní programy, třída Palackého 194/30, Kyjov, 697 01 Kyjov 1; * Centrum komunitní a terénní sociální práce, Hybešova 545/41, Brno-střed, Staré Brno, 602 00 Brno 2; * Romodrom pro regiony - Jihomoravský kraj, Francouzská 14/84, Brno-sever, Zábrdovice, 602 00 Brno 2; * Rozkoš bez Rizika, Vlhká 166/10, Brno-střed, Zábrdovice, 602 00 Brno 2; * Drogová služba Vyškov, Palánek 417/74, Brňany, 682 01 Vyškov 1; * Víceúčelová drogová služba na Blanensku, Smetanova 1588/3, Blansko, 678 01 Blansko 1; * Terénní programy Brno, Vídeňská 225/3, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39; * Společenství Romů na Moravě, Romano jekhetaniben pre Morava, Bratislavská 244/65a, Brno-sever, Zábrdovice, 602 00 Brno 2. III.4.11 Intervenční centra Novelou zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách byl do zákona o sociálních službách doplněn nový druh sociální služby, a to sociální služby intervenčních center § 60 a. Od 1.1.2007 nabízí 15 intervenčních center své služby v každém kraji (výjimkou je kraj Moravskoslezský, kde jsou centra dvě). V intervenčních centrech je na základě rozhodnutí o vykázání nebo zákazu vstupu nabídnuta pomoc osobám ohroženým domácím násilím nejpozději do 48 hodin od doručení opisu rozhodnutí o vykázání. Pomoc může být poskytnuta i na základě žádosti ohrožené osoby. Služby intervenčních center jsou poskytovány bezplatně. Součástí služby je zajištění spolupráce a vzájemné informovanosti mezi intervenčními centry, poskytovateli jiných sociálních služeb, orgány sociálně-právní ochrany dětí, obcemi, útvary Policie České republiky a obecní policie, jakož i ostatními orgány veřejné správy. Intervenční centrum na území Jihomoravského kraje zaregistrované, na základě zákona č. 108/2006 Sb., v Registru poskytovatelů sociálních služeb: * SPONDEA při ČČK Brno, o.p.s., Sýpka 25, 613 00 Brno-Černá pole. III.4.12 Subjekty poskytující pomoc obětem trestné činnosti V Registru poskytovatelů sociálních služeb jsou v Jihomoravském kraji, na základě zákona č. 108/2006 Sb., zaregistrováni níže uvedené subjekty poskytující pomoc obětem trestné činnosti: · Centrum naděje a pomoci o.s., Vodní 258/13, Brno-střed, Staré Brno, 602 00 Brno 2; · Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Smetanovo nábřeží 513/27, Vyškov-Předměstí, 682 01 Vyškov 1; · Azylový dům pro ženy a matky s dětmi v tísni, Opatovice 92, 682 01 Vyškov; · Noclehárna - azylový dům pro muže, Přímětická 1789/42, Znojmo, 669 02 Znojmo; · Odborné sociální poradenství Oblastní charity Tišnov, Janáčkova 333, Tišnov, 666 01 Tišnov 1; · Celsuz-charitní poradenství, třída Kpt. Jaroše 1928/9, Brno-střed, Černá Pole, 602 00 Brno 2; · Okno dokořán Blansko, Komenského 2366/19, Blansko, 678 01 Blansko 1; · Linka důvěry Blansko, Komenského 2366/19, Blansko, 678 01 Blansko 1; · Domov svaté Agáty Břeclav, Komenského 409/6, 691 41 Břeclav 4; · Centrum PRO Boskovice, Dukelská 2265, 680 01 Boskovice; · Denní centrum s azylovým bydlením Břeclav-azylový dům, U sýpek 3242/1, Břeclav, 690 03 Břeclav 3; · Magdala-pomoc obětem obchodování s lidmi a nucené prostituce Znojmo, Dolní Česká 313/1, Znojmo, 669 02 Znojmo 2; · Zlatá zastávka Adamov, Smetanovo náměstí 99/5, Adamov, 679 04 Adamov 1; · DROM, romské středisko, Bratislavská 227/41, Brno-střed, Zábrdovice, 602 00 Brno 2; · Pobočka FOD Brno, Francouzská 861/58, Brno-střed, Zábrdovice, 602 00 Brno 2; · Zařízení FOD Klokánek v Brně-Líšni, Michalova 2586/4, Líšeň, 628 00 Brno 28; · Občanská poradna, třída Palackého 194/30, Kyjov, 697 01 Kyjov 1; · Charita Veselí nad Moravou - Občanská poradna, tř. Masarykova 136, 698 01 Veselí nad Moravou; · Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Sladkovského 1860/2b, Blansko, 678 01 Blansko; · Občanská poradna Brno, Anenská 10/10, Brno-střed, Staré Brno, 602 00 Brno 2; · Pedagogicko-psychologická poradna Hodonín, P. Jilemnického 2854/2, Hodonín, 695 01 Hodonín 1; · Persefona o.s., Bratislavská 215/31, Brno-střed, Zábrdovice, 602 00 Brno 2; · Právní občanská poradna Dialog, o.s., Nerudova 321/7, Brno-střed, Veveří, 602 00 Brno 2; · Psychocentrum Domeček Hodonín, o.p.s., Skácelova 2711/2, Hodonín, 695 01 Hodonín 1; · Azylový dům pro mládež (AD I), Celní 15/3, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39; · Azylový dům pro mladé dospělé, Vídeňská 14/78, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39; · Nízkoprahové zařízení pro mládež a mladé dospělé, Vídeňská 14/78, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39; · Občanská poradna, Orlí 516/20, Brno-město, 602 00 Brno 2; · Helena, o.s. Magdalenium, sídlí na neveřejné adrese. III.5 Probační a mediační služba České republiky Na základě účinnosti zákona č. 257/2000 Sb. zahájila k 1.1.2001 Probační a mediační služba oficiálně svoji činnost. Probační a mediační služba usiluje o naplňování trestní spravedlnosti v České republice, především vytvářením podmínek pro uplatnění alternativních postupů v trestním řízení, zejména tzv. odklonů a zajištění efektivního výkonu alternativních trestů včetně nalezení účinné reakce na spáchaný trestný čin. Za tím účelem provádí PMS probaci a mediaci, podílí se na řešení sporů mezi obviněnými a poškozenými, usiluje o urovnání konfliktních stavů v souvislosti s trestným řízením a o obnovení respektu ke společenským normám. Nedílnou součástí poslání PMS je prevence a snižování rizik opakování trestné činnosti. Cíle činnosti PMS: * Integrace pachatele - začlenění obviněného resp. pachatele do života společnosti bez dalšího porušování zákonů; * Participace poškozeného - zapojení poškozeného do procesu vlastního odškodnění, obnovení jeho pocitu bezpečí, integrity a důvěry ve spravedlnost; * Ochrana společnosti - účinné řešení konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením a efektivním zajištěním realizace uložených alternativních trestů a opatření. Probační a mediační služba se člení na ředitelství se sídlem v hlavním městě Praze a střediska působící v jednotlivých soudních okresech. Celkový počet středisek, včetně nových poboček, je v současné době 78. Střediska PMS na území Jihomoravského kraje: * Brno, oddělení probačních a mediačních činností pro mládež a nezletilé, oddělení probačních a mediačních činností pro dospělé, oddělení výkonu trestu obecně prospěšných prací, Kozí 8, 602 00 Brno; * Blansko, Hybešova 5, 678 01 Blansko; * Břeclav, Náměstí T.G. Masaryka 3, 690 00 Břeclav; * Hodonín, Koupelní 19, 695 01 Hodonín; * Vyškov, Nádražní 7, 682 01 Vyškov; * Znojmo, Rudoleckého 14, 669 02 Znojmo. III.6 Nestátní neziskové organizace Činnost nestátních neziskových organizací v oblasti prevence je zaměřena na poskytování sociálních služeb, krizovou intervenci, sportovní a jinou zájmovou činnost ve volném čase. V oblasti sociální prevence je vytvořen systém akreditací nevládních organizací a udělování licencí odborným pracovníkům. Důraz se klade na profesní vzdělávání a zpracování metodik úspěšných projektů. V Jihomoravském kraji je registrováno více než pět tisíc subjektů, které řadíme pod pojem nestátní neziskové organizace. Český statistický úřad zachycuje ve svých statistikách detailně počty všech nestátních neziskových organizací, které však nemohou a neodrážejí reálný stav, protože neudávají, kolik subjektů vyvíjí viditelné aktivity, kolik jich je v likvidaci nebo fyzicky - avšak nikoliv právně - zaniklo. Financování nestátních neziskových organizací má vícezdrojový charakter. Zdroje financování lze rozdělit do dvou základních skupin: * Systém veřejného financování, na kterém se podílejí instituce veřejné správy, tj. státní správy a samosprávy; * Finance z neveřejných zdrojů (tuzemských i zahraničních), kam patří: ü Nadace tuzemské i zahraniční; ü Podnikatelská sféra; ü Individuální dárci tuzemští i zahraniční; ü Příjmy z vlastní činnosti; ü Členské příspěvky (týká se hlavně občanských sdružení); ü Část příjmů z loterií a her; ü Daňová a poplatková zvýhodnění. III.7 Nejvýznamnější instituce v Jihomoravském kraji, které poskytují možnosti zájmové nebo sportovní činnosti dětem a mládeži Volnočasové aktivity jsou všeobecně vnímány jako jeden z důležitých a efektivních prvků prevence sociálně patologických jevů. Tyto aktivity mají mimo jiné významnou úlohu v usměrňování agresivního chování u dětí a mládeže. Velkou měrou se podílejí na rozvoji sociálního vědomí a etického kodexu jedince právě v ranném věku. Mnohým, zejména zdravotně postiženým a handicapovaným jedincům, napomáhají v úspěšné integraci do společenského života. Mezi nejvýznamnější instituce poskytující zájmové činnosti patří zejména: * Asociace turistických oddílů dětí a mládeže; * Junák-svaz skautů a skautek ČR; * Pionýr; * Česká tábornická unie; * Kolpingovo dílo České republiky o.s.; * Liga lesní moudrosti; * Sbory dobrovolných hasičů; * Sdružení přátel folkloru v Brně; * Sdružení přátel Jaroslava Foglara, o.s; * YMCA Brno; * Zeměpisná společnost "MORAVA"; * Hnutí Brontosaurus; * Středisko Radost, občanské sdružení; * Eco Centrum Brno; * ZÁLESÁCI - pobyt v přírodě; * Salesiánské středisko mládeže - dům dětí a mládeže Brno-Líšeň; * Centrum pro rodinu a sociální péči v Brně a mnoho dalších. Mezi nejvýznamnější instituce poskytující sportovní činnosti patří zejména: · Jihomoravské krajské sdružení ČSTV; · Česká obec sokolská; · Orel; · Asociace školských sportovních klubů AŠSK; · Klub českých turistů; · Jihomoravská krajská asociace sport pro všechny. III.8 Policie ČR Policie ČR je garantem preventivních aktivit na území Jihomoravského kraje v oblasti situační prevence. Jedná se především o spolupráci při budování technických systému a pultů centrální ochrany. Policie zajišťuje opatření organizačního charakteru tj. častější výskyt policistů na ulici, zhoršování podmínek pro páchání kriminálních deliktů. III.8.1 Preventivně informační skupiny Policie ČR Prioritou Ministerstva vnitra v oblasti prevence kriminality je také konstituování Preventivně informačních skupin Policie ČR. Jedná se o vytváření nových pracovišť Policie ČR na úrovni okresních, městských nebo obvodních ředitelství. Jejich hlavním úkolem je komunikace a spolupráce s místními orgány a institucemi, sdělovacími prostředky a občany. Cílem je integrovat Policii ČR do preventivních aktivit měst, poskytovat informace pro plánování preventivních opatření a informovat občany o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností a dopravní nehodovostí. V Brně, Hodoníně a Břeclavi jsou zřízeny poradenské místnosti - policisté zde poradí a předvedou jak zabezpečit byt, rodinný domek či automobil, vysvětlí a na modelových, plně funkčních panelech, mohou simulovat činnost zabezpečovací elektroniky stejně jako funkci bezpečnostních dveří, zámků, dveřních panoramatických kukátek a dalších zabezpečovacích systémů. Adresy poradenských místností v Jihomoravském Kraji: * Běhounská 1, 611 38 Brno; * Národních hrdinů 15, 690 16 Břeclav; * Velkomoravská 16, 695 01 Hodonín. Preventivní projekty Policie ČR realizované na území Jihomoravského kraje: * Kapka prevence - projekt pracovních listů pro první stupeň základních škol - Hodonín; * Soutěž v policejních disciplínách pro středoškoláky – celokrajská akce (prevence dopravní i závislostí); * Preventivní místnost s policejní expozicí (včetně rozšíření činnosti na audiovizuální informování občanů cestou velkoplošné televize) - Brno; * Projekt „Bezpečné nakupování“ - pokračující projekt pro preventivní působení na nakupující (krádeže z vozidel, krádeže tašek, krádeže peněženek, plakáty vozy MHD) - Brno; * Práce s menšinami (prioritně s romskou komunitou) - opatření související s napadáním dětí u ZŠ - Břeclav a Brno; * Pilotní projekt SUPERVIZE pro policisty zatíženými prací s menšinami a sociálně nepřizpůsobivými obyvateli; * Ve spolupráci s DROM zahájení činnosti projektu „Asistent policie v sociálně vyloučených lokalitách“ - Brno; * Vzorová služebna EFQM, další rozšíření služby občanům - systém webové kamery a virtuální překladatelské centrum Policie ČR pro překlad znakové řeči Brno OOP Brno- střed; * Služba SMS zpráv pro neslyšící - Unie neslyšících Brno; * Nová tvář prevence závislostí (ochrana mládeže) - projekt zaměřený na problematiku nalévání alkoholu dětem a nezletilým; * Dopravní akce "Jezdíme s úsměvem"; * A jsem vidět - dopravně bezpečnostní akce zaměřená na viditelnost nejzranitelnějších účastníků silničního provozu; * Léto za volantem - dopravně preventivní akce zaměřená na dodržování zákazu požívání alkoholických nápojů u řidičů a také na ostatní pravidla - bezpečnostní přestávky apod.; * Podzim za volantem - dopravně preventivní akce zaměřená na dodržování zákazu požívání alkoholických nápojů u řidičů a také na ostatní pravidla; * Zaostřeno na seniory - prevence trestné činnosti a dopravní nehodovosti; * Zebra se za tebe nerozhlédne - akce pro chodce. Policie ČR je pro Jihomoravský kraj hlavním partnerem při zpracování analýz trestné činnosti na území Jihomoravského kraje, při formulování návrhů na řešení identifikovaných problémů a bezpečnostních rizik. Zástupci Policie ČR jsou stabilními členy Pracovní skupiny prevence kriminality Jihomoravského kraje. III.9 Městské policie a jejich preventivní aktivity Městská policie přispívá k ochraně bezpečnosti osob a majetku v souladu se zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění, a to zejména přípravou a realizací projektů prevence kriminality, dopravní nehodovosti a sociálně patologických jevů. Za dobu své existence je městská policie v mnohých obcích Jihomoravského kraje významným realizátorem preventivních opatření. Tabulka č. 35: Městské policie zřízené při obcích s rozšířenou působností: obec s rozšířenou působností městská policie zřízena od roku počet strážníků městské policie Blansko ano 1992 19 Boskovice ano 1991 10 Brno ano 1992 432 Břeclav ano 1992 20 Bučovice ano 1992 5 Hodonín ano 1991 32 Hustopeče ano 1999 2 Ivančice ano 1991 8 Kuřim ne Kyjov ano 1992 17 Mikulov ano 1992 14 Moravský Krumlov ano 1991 7 Pohořelice ano 1997 2 Rosice ano 1991 5 Slavkov u Brna ano 2008 3 Šlapanice ano 1992 5 Tišnov ne Veselí nad Moravou ano 1992 15 Vyškov ano 2000 15 Znojmo ano 1991 39 Židlochovice ano 2000 10 Preventivní činnost městské policie na území Jihomoravského kraje lze rozdělit do následujících základních oblastí: * Komplexní osvětová, informační a poradenská činnost ve školách a školských zařízeních; * Komplexní osvěta a poradenská činnost se zaměřením na ochranu před trestnými činy páchanými na seniorech, zdravotně a tělesně postižených občanech; * Metodická příprava strážníků obecních policií; * Dopravní výchova; * Volnočasové aktivity u dětí a mládeže; * Posílení důvěry v policejní složky; * Spolupráce se sdělovacími prostředky a ostatními organizacemi. III.9.1 Mobilní poradenské centrum Ojedinělým projektem v rámci celé České republiky je projekt Městské policie Brno - „Mobilní poradenské centrum“. Mobilní poradenské centrum umožňuje městské policii zprostředkovat potřebné informace z oblasti prevence kriminality občanům nejen v Brně a jeho okrajových městských částech, ale i v celém regionu Jihomoravského kraje. Prostřednictvím speciálně upraveného autobusu Karosa nabízí městská policie občanům širokou škálu informací, rad a praktických ukázek forem zabezpečení movitého i nemovitého majetku, elektronické zabezpečovací systémy pro byty, domy i objekty k podnikání. Dále pak tatáž zařízení, která jsou určena pro motorová vozidla, obytné a nákladní přívěsy a jízdní kola. Občané se v poradenském centru mohou seznámit s ukázkami mechanických zábran, zámkových mechanismů a dalších doplňkových zařízení k zajištění vstupních dveří a oken u bytů a domů. Součástí nabídky je i ucelená ukázka předepsané výbavy jízdních kol se zaměřením na bezpečnost cyklistů v silničním provozu. Tabulka č. 36: Mobilní poradenské centrum - počet výjezdů a návštěvníků za rok 2007 počet výjezdů v Brně počet výjezdů mimo Brno počet návštěvníků leden 0 0 0 únor 0 0 0 březen 1 0 350 duben 1 3 1 055 květen 4 8 2 098 červen 6 5 3 030 červenec 3 0 183 srpen 3 0 200 září 3 3 2 578 říjen 3 1 1 075 listopad 0 0 0 prosinec 0 0 0 celkem 24 20 10 569 III.9.2 Senior akademie Senior akademie je projektem, který kombinuje prvky informační a situační prevence. Jedná se o dlouhodobé vzdělávání seniorů v oblasti prevence kriminality. Tématické okruhy jsou zvoleny na základě analýz a konzultací s odborníky v dané problematice a jsou koncipovány jako metodika k bezpečnému chování ve společnosti. Odborní lektoři se zaměřují na rozpoznání možného nebezpečí a možnosti jak takové nebezpečí eliminovat nebo jak se mu vyhnout. Maximální důraz je při výuce kladen na chování potencionální oběti, které by nemělo motivovat potencionálního pachatele. V praxi to znamená naučit se chování, které bude z pohledu pachatele antiiniciační. Absolventi „Senior-akademie“ obdrží osvědčení o absolvování a pro Odbor prevence Městské policie Brno se stanou neformálními partnery -asistenty prevence kriminality. Jednou ročně jsou organizována setkání absolventů, kde jsou absolventi v jednorázovém dvouhodinovém semináři seznámeni s novými trendy v oblasti prevence kriminality a současně se s pracovníky odboru prevence dělí o své zkušenosti při své asistenční a poradenské činnosti. Senior akademie je koncipována v rozsahu cca 70 hodin. Jednotlivé výukové bloky jsou naplánovány do dvou dvouhodinových bloků v průběhu jednoho týdne. V praxi to znamená, že jeden den v týdnu absolvují posluchači jeden výukový blok po čtyřech hodinách. Celý cyklus přípravy posluchačů je ukončen v průběhu šesti měsíců. Vyučovací předměty pro posluchače: * Prevence násilných útoků; * Prevence domácího násilí; * Prevence majetkových TČ; * Zabezpečení majetku; * Psychologie - viktimologie; * Sekty, spolky a drogy; * Závislosti našich dětí; * Městská policie Brno; * Preventivní projekty; * Dopravní výchova. Tabulka č. 37: Senior akademie - 2. ročník 2007/2008 počet přihlášených posluchačů počet přednáškových dnů počet hodin počet vyučujících lektorů 114 25 68 7 III.10 Komise a pracovní skupiny prevence kriminality Komise a pracovní skupiny prevence kriminality (působí při některých obcích a městech Jihomoravského kraje) jsou pracovní skupiny odborníků, kteří se profesionálně zabývají sociálně patologickými jevy. Hlavními úkoly těchto „pracovních skupin“ jsou zejména: · Analýza kriminality obce/lokality (počet a typy trestné činnosti, struktura pachatelů a nejčastější objekty kriminality v dané lokalitě); · Sociálně-demografická analýza obce/lokality (zejména ve vztahu ke kriminálně rizikovým skupinám); · Zmapování dosavadních aktivit orgánů státní správy, samosprávy, nestátních neziskových organizací a dalších institucí působících v oblasti sociální a situační prevence; · Zpracování preventivních projektů, které přímo směřují k řešení identifikovaných problémů obcí nebo vytipovaných rizikových lokalit, jedná se o projekty z oblasti situační i sociální prevence a projekty týkající se informování občanů o možnostech ochrany před trestnou činností. Tabulka č. 38: Komise a pracovní skupiny prevence kriminality při obcích s rozšířenou působností: obec s rozšířenou působností pracovní skupina prevence název zřízena od roku schválena radou schválena zastupitel- stvem Blansko ano Komise prevence kriminality 2002 ano ne Boskovice ne Brno ano Městská rada pro prevenci kriminality 1995 ano ne Břeclav ano Komise prevence kriminality 2008 ano ano Bučovice ne Hodonín ano Komise pro prevenci kriminality 1999 ano ne Hustopeče ano Komise prevence kriminality 2005 ano ne Ivančice ne Kuřim ano Pracovní skupina prevence kriminality města Kuřimi 2008 ano ne Kyjov ano Komise pro prevenci kriminality 2001 ano ne Mikulov ano Komise pro prevenci kriminality 2004 ano ne Moravský Krumlov ano Komise protidrogové prevence, prev. soc. pat. jevů a prevence kriminality 2005 ano ne Pohořelice ano Komise prevence kriminality 2008 ano ano Rosice ano Pracovní skupina pro prevenci kriminality 2004 ano ne Slavkov u Brna ne Šlapanice ano Komise prevence kriminality 2008 ano ano Tišnov ano Komise prevence kriminality 2004 ano ne Veselí nad Moravou ne Vyškov ano Komise pro prevenci kriminality 2002 ano ne Znojmo ano Komise pro prevenci kriminality 2005 ano ne Židlochovice ano Pracovní skupina prevence kriminality 2007 ano ano III.10.1 Pracovní skupina prevence kriminality Jihomoravského kraje Rada Jihomoravského kraje v souladu s § 59 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění, na své 139. schůzi konané dne 22. listopadu 2007 usnesením č. 8634/07/R 139 zřídila Pracovní skupinu prevence kriminality, schválila náplň činnosti Pracovní skupiny prevence kriminality a jmenovala její členy. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje v souladu s § 37 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění, na svém 22. zasedání konaném dne 13. prosince 2007 usnesením č. 1516/07/Z 22 vzalo na vědomí zřízení Pracovní skupiny prevence kriminality. Pracovní skupina prevence kriminality Jihomoravského kraje se zřizuje pro poradní a iniciativní činnost v otázkách týkajících se prevence kriminality na území Jihomoravského kraje. Hlavními cíli v činnosti Pracovní skupiny prevence kriminality jsou zejména: * Podpora provázanosti a součinnosti při uplatňování aktivit v oblasti prevence kriminality na místní úrovni; * Podpora a rozvoj konkrétních programů v oblasti prevence kriminality na místní úrovni. Pracovní skupina prevence kriminality zejména: * Vyhodnocuje situaci v oblasti prevence kriminality na území Jihomoravského kraje a připravuje orgánům Jihomoravského kraje doporučení k zajištění potřeb v uvedených oblastech; * Připravuje pro orgány Jihomoravského kraje souhrnné zprávy o situaci v oblasti prevence kriminality na území Jihomoravského kraje; * Plní úkoly, kterými ji pověřily orgány Jihomoravského kraje; * Projednává předložené materiály a vydává k nim stanoviska pro jejich další projednávání v orgánech Jihomoravského kraje; * Navrhuje orgánům Jihomoravského kraje výši finančních prostředků jako samostatné položky rozpočtu Jihomoravského kraje pro dotaci na projekty v oblasti prevence kriminality; * Vyjadřuje se k projektům předkládanými nestátními neziskovými organizacemi a obcemi v rámci dotačních řízení v oblasti prevence kriminality; * Navrhuje rozdělení finančních prostředků vynakládaných ze státní účelové dotace a z rozpočtu Jihomoravského kraje na projekty v oblasti prevence kriminality; * Připravuje podklady pro tvorbu strategie prevence kriminality a bezpečnostní analýzy. Výše uvedený výčet „pracovišť prevence na území Jihomoravského kraje není zdaleka úplný. Existuje celá řada dalších zařízení, institucí a subjektů, které se rovněž zabývají oblastí prevence kriminality. Preventivní systém není a ani nemůže být seskupením pouze vedle sebe existujících a vzájemně nezávislých institucí, ale tvoří jeden celek, ve kterém se nabídka preventivních služeb prolíná, doplňuje a navazuje na sebe. IV. Informace o sociologických výzkumech, šetřeních, anketách apod. týkajících se oblasti prevence kriminality na území Jihomoravského kraje Hlavním cílem sociologických výzkumů, šetření, anket apod. týkajících se oblasti prevence kriminality je především zmapování té kriminality, která se v největší míře dotýká obyvatel vybraných obcí, měst, lokalit (kapesní krádeže, přepadení, vloupání, znásilnění, krádeže motorových vozidel, vandalismus apod.). Dalším cílem výše zmíněných analýz je zjištění důvodů ohrožení obyvatel, včetně jejich postojů k jednotlivým problémům spojených s kriminalitou, a jejich zkušenosti s trestnými činy. Na základě terénních šetření bývá sestavena mapa obav nebo strachu občanů. Ta by měla být určitým vodítkem pro porovnání mezi skutečným pocitem bezpečí občanů a mezi reálným nápadem trestné činnosti ve vybraných lokalitách. Tabulka č. 39: Sociologické výzkumy, šetření a ankety týkající se oblasti prevence kriminality provedené na základě zakázek obcí s rozšířenou působností obec s rozšířenou působností sociologické šetření rok název Blansko ne Boskovice ne Brno ano 1996 2002 2005 Vnímání pocitu bezpečnosti občany města Brna Vnímání pocitu bezpečnosti občany města Brna Vnímání pocitu bezpečnosti občany města Brna Břeclav ano 2007 Sociodemografická analýza, Průzkum potřebnosti sociálních služeb mezi populacemi zadavatelů a poskytovatelů ve spádové oblasti Bučovice ne Hodonín ano 2000 Sociologická sonda Hodonín Hustopeče 2005 2006 2008 Šetření mezi rizikovou skupinou mládeže k volnočasovým aktivitám Průzkum a anketa mezi občany zaměřená na dopravní nehodovost ve městě Průzkum mezi občany na vyhodnocení rizikových míst ve městě Ivančice ne Kuřim ne Kyjov ano 2001 Bojíte se kriminality Mikulov ano 2004 2008 Vnímání pocitu bezpečí - pro zřízení MKDS Je Mikulov bezpečný Moravský Krumlov ano 2006 2007 Kouření a užívání návykových látek žáky 9. ročníků ZŠ v regionu Moravský Krumlov Rodiče a děti v regionu Moravský Krumlov, Průzkumy kvality kontaktu s veřejností Pohořelice ne Rosice ano 2004 - 2008 Demografická analýza a vývoj nezaměstnanosti, institucionální analýza a bezpečnostní analýza Slavkov u Brna ano 2007 Socio-demografická analýza správního obvodu obce s rozšířenou působností Slavkov u Brna Šlapanice ano 2008 Komunitní plánování, Terénní průzkum pro zjištění sociálně patologických jevů mládeže Tišnov ano 2004 2006 2007 Průzkum pocitu bezpečí a ochoty občanů k účasti na prevenci kriminality Pocit bezpečí a vnímání policie ze strany veřejnosti v Tišnově Region města Tišnov - Projekt průzkumu užívání alkoholových a nealkoholových drog mezi mládeží Veselí nad Moravou ne Vyškov ano 2001 Analýza pocitu bezpečí Znojmo ano 2006 Výzkum veřejného mínění - pocit bezpečí občanů města Znojma Židlochovice ano 2005 Společně plánujme rozvoj města IV.1 Výzkum veřejného mínění k problematice prevence kriminality - 2006 Republikový výbor pro prevenci kriminality na svém jednání dne 30. června 2005 schválil realizaci výzkumu veřejného mínění k problematice prevence kriminality. Na realizaci výzkumu uvolnil částku 1 mil. Kč a pověřil Institut pro kriminologii a sociální prevenci přípravou dotazníku a vyhodnocením výsledků výzkumu. Na základě výběrového řízení byla k realizaci výzkumu vybrána agentura Factum Invenio, s r.o. Výsledky reprezentativně popisují situaci v celé České republice a je možné výsledky interpretovat i z pozice jednotlivých krajů. V Jihomoravském kraji bylo dotazováno celkem 137 občanů starších 15 let. Výběr respondentů byl proveden kvótním způsobem, přičemž kvótními znaky byly pohlaví, věk, vzdělání a velikost místa bydliště. Cílem výzkumu je získání přehledu o postojích občanů k preventivní práci, a to jak v současné perspektivě, tak i s výhledem do budoucnosti. Tabulka č. 40: Názory na vztah občanů k Policii ČR Odpovědi na otázky (v %): ano, velmi spíše ano, než ne spíše ne, než ano ne, téměř vůbec neví Myslíte si, že občané v místě Vašeho bydliště aktivně pomáhají Policii ČR při odhalování kriminality ? 5,8 33,6 36,5 7,3 16,8 Myslíte si, že občané v místě Vašeho bydliště aktivně pomáhají Policii ČR při předcházení kriminalitě ? 3,6 35,0 34,3 13,9 13,2 Myslíte si, že Policie ČR v místě Vašeho bydliště při odhalování trestné činnosti stojí o spolupráci občanů ? 8,0 49,6 18,2 9,5 14,7 Tabulka č. 41: Názory na příčiny kriminality - výběr Odpověď na otázku: Jak velký vliv na současnou úroveň kriminality má podle Vašeho názoru (v %): pořadí malý vliv velký vliv 1 zneužívání drog 20,6 79,4 2 alkoholismus 23,5 76,5 3 nezaměstnanost 27,4 72,6 4 špatný příklad politiků 30,1 69,9 5 korupce státních úředníků 31,6 68,4 6 - 7 prostituce 32,1 67,9 6 - 7 korupce v policii 32,1 67,9 8 agresivní reklama 35,6 64,4 9 bezdomovectví 39,7 60,3 10 krize rodiny 42,6 57,4 11 příliv cizinců 47,0 53,0 12 chudoba 57,4 42,6 13 způsob výchovy ve školách 63,7 36,3 Tabulka č. 42: Názory respondentů na otázku, které programy prevence se mají podporovat (v %) Podpořit: ano*) programy pro snižování nezaměstnanosti 49,0 rozvoj specializovaných klubů pro mládež na „šikmé ploše“ 21,9 programy vedoucí k úspěšnému léčení drogových závislostí 24,1 programy zavedení většího množství bezpečnostních kamer do ulic 32,8 programy lepšího osvětlování ulic 8,8 úsilí těch občanů, kteří si chtějí lépe zabezpečit svůj majetek 11,6 přednáškovou činnost na školách 21,2 zvýšení množství policistů na ulicích 46,7 stavby sportovišť a pouličních sportovních plácků 27,0 poradenskou činnost a linky důvěry 12,4 programy plošného vyhledání a pomoci dětem s výchovnými problémy 21,9 zlepšení technického vybavení policie 14,5 právní a etickou výchovu ve školách 22,6 aktivity církví 8,0 kulturní a vzdělávací programy pro Romy 15,3 vědecký výzkum příčin a podmínek kriminality 6,5 aktivity dětských a mládežnických organizací 32,1 otevírání azylových domů pro občany v tísni 17,5 programy zaměřené na výchovu mladých lidí k partnerství a rodičovství 17,6 systém důraznějšího postihu rodičů za nezvládnutí výchovy svých dětí 38,0 osvětu o obraně proti kriminalitě tiskem letáků, informačních brožur apod. 7,3 vytváření občanských hlídek, tzv. domobrany v místě bydliště 11,0 zabezpečení více profesionálních i dobrovolných pracovníků pro práci s mládeží 17,4 rozšiřování množství a kapacit věznic, aby bylo možno uvěznit více pachatelů 8,0 * respondent mohl vybrat 5 programů z předloženého seznamu Tabulka č. 43: Poznatky o viktimizaci respondentů v průběhu jednoho roku Odpověď na otázku: Stal jste se v průběhu posledních 12 měsíců obětí nějaké majetkové kriminality? Ukradl Vám někdo něco nebo Vám byla způsobena škoda na majetku, na jehož pořízení jste se finančně podílel nebo na kterém máte majetkový podíl? (v %) ano 19,0 ne 81,0 Odpověď na otázku: Stal jste se v průběhu posledních 12 měsíců obětí násilné kriminality, např. napadl Vás někdo fyzicky, byl jste zraněn? (v %) ano 2,9 ne 97,1 Odpověď na otázku: Řekl jste, že jste se stal v průběhu posledních 12 měsíců obětí majetkové či násilné kriminality. Ohlásil jste to orgánům policie? (v %)* ano 73,3 ne 26,7 * Procenta vypočítána z těch respondentů, kteří uvedli, že se v průběhu posledních 12 měsíců stali obětí majetkové nebo násilné kriminality Tabulka č. 44: Poznatky o předpokladu respondentů, zda se stanou oběťmi trestného činu v průběhu budoucích 12 měsíců Odpověď na otázku: Nakolik je podle Vás pravděpodobné, že byste se v následujících 12 měsících mohl stát obětí majetkové kriminality? (v %) To, že se stanu obětí majetkové kriminality je: málo pravděpodobné středně pravděpodobné velmi pravděpodobné 32,1 55,0 12,8 Odpověď na otázku: Nakolik je podle Vás pravděpodobné, že byste se v následujících 12 měsících mohl stát obětí násilné kriminality? (v %) To, že se stanu obětí NÁSILNÉ kriminality je: málo pravděpodobné středně pravděpodobné velmi pravděpodobné 35,5 59,8 4,7 Tabulka č. 45: Názor na stav a vývoj kriminality Odpověď na otázku: Domníváte se, že se kriminalita ve srovnáním se stavem před 10 lety snížila či zvýšila? (v %) Řekl byste, že se kriminalita v ČR v místě Vašeho bydliště výrazně snížila 0,7 0,0 poněkud snížila 11,7 10,2 zůstala stejná 16,1 32,8 poněkud zvýšila 8,7 32,8 výrazně zvýšila 29,2 16,1 neví 3,6 8,0 Tabulka č. 46: Hypotetický zájem občanů zapojit se do organizování preventivních aktivit Odpověď na otázku: Byl(a) byste ve Vaší současné konkrétní životní situaci ochoten(na) působit v nějaké dobrovolné činnosti, která podporuje dobré využívání volného času dětí a mladých lidí? Případně ji nějak podporovat? (v %) určitě ano 7,3 spíše ano 12,4 spíše ne 42,3 určitě ne 33,6 neví 4,4 IV.2 Sociologické šetření vnímání pocitu bezpečí ve městech zapojených do městské úrovně prevence kriminality Strategie prevence kriminality na léta 2008 až 2011 schválená usnesením vlády č. 50/2007 obsahuje ve své části III. kapitole 4.5 následující text: „…provést v každém městě, které přistoupí k realizaci městského programu, před jeho zahájením a při jeho ukončení v roce 2011 sociologické šetření vnímání pocitu bezpečí občanů. Šetření bude hrazeno ze státních prostředků a bude provedeno podle jednotné metodiky sběru dat a se stejnými otázkami. Kromě míry pocitu bezpečí občanů bude obsahovat také otázky viktimologické, otázky zaměřené na spokojenost občanů s prací policie a na ochotu občanů angažovat se v preventivních aktivitách“. V Jihomoravském kraji se jedná o města Brno, Hodonín, Břeclav a Znojmo. Odbor prevence kriminality MV ČR provedl předběžnou poptávku na kalkulaci nákladů k provedení sociologického výzkumu vnímání pocitu bezpečí ve městech s počtem obyvatel nad 25 tisíc. Bylo osloveno 5 společností sdružených ve společenství SIMAR, které dbá na důsledné dodržování vlastních etických a metodických standardů výzkumu trhu a veřejného mínění. Za podmínky zachování kvótního výběru a reprezentativnosti respondentů nabídky společností vysoce převyšovaly částku 5 mil. Kč, která se jevila při původních odhadech jako dostatečná a přiměřená. Z důvodu zachování efektivního a hospodárného vynakládání státních finančních prostředků Republikový výbor ustoupil od plánovaného úkolu realizovat sociologické šetření vnímání pocitu bezpečí. Dalším důvodem jeho nerealizování je finanční poddimenzovanost kapitoly MV vyčleněné na prevenci kriminality. Místo původně očekávaných 100 mil. Kč disponuje MV na rok 2008 pouze částkou 80 mil. Kč. V. Přehled preventivních projektů a výše finančních prostředků vynaložených na jejich realizaci ve městech a obcích Jihomoravského kraje V.1 Systém prevence kriminality v České republice Podmínky pro rozvoj preventivní politiky v České republice byly vytvořeny v roce 1993, kdy byl usnesením vlády při Ministerstvu vnitra zřízen meziresortní koordinační a metodický orgán - Republikový výbor pro prevenci kriminality. Členy republikového výboru jsou Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Nejvyšší státní zastupitelství, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. V roce 1996 vyčlenila Vláda ČR poprvé ze státního rozpočtu finanční prostředky na podporu programu „Prevence kriminality na místní úrovni“, jehož základním cílem bylo snižování trestné činnosti prostřednictvím preventivních opatření. Možnost využít státní dotace v oblasti prevence kriminality byla nabídnuta městům s počtem minimálně 10 000 obyvatel. Podmínkou pro zařazení města do dotačního systému bylo zpracování vlastního preventivního programu a jeho schválení zastupitelstvem, manažerské zajištění programu a finanční participace města na realizaci programu. V roce 2003 Vláda ČR schválila pilotní realizaci programu Partnerství a od roku 2005 byl program Partnerství vyhlášen jako jediný program prevence kriminality na místní úrovni, který prostřednictvím státní účelové dotace napomáhá rozvoji preventivních aktivit v České republice.^ Programy prevence kriminality jsou zaměřeny na řešení problémů v rizikových lokalitách, které na základě průběžné i aktuální analýzy bezpečnostní situace vybírají kraje ve spolupráci s Policií ČR. Příjemcem státní dotace a realizátorem programů jsou obce (nejsou limitovány počtem obyvatel). Na realizaci dílčích projektů se mohou podílet i další, obcí smluvně zavázané subjekty (NNO, církevní organizace, školy a školská zařízení, městské policie, Policie ČR a další). Tabulka č. 47: Schválené dotace v rámci Programu prevence kriminality v letech 1996 - 2007 obec počet podpořených projektů celková výše přidělené dotace (v Kč) Blansko 14 2 613 500 Boskovice 11 1 545500 Brno 130 [DEL: :DEL] 36 498 500[DEL: :DEL] Hodonín 37 7 350500 Hrušovany nad Jeviš. 1 800 000 Hustopeče 2 764 000 Kyjov 15 2 943 500 Mikulov 3 2 400 000 Moravský Krumlov 1 293 000 Rosice 3 380 000 Strážnice 2 826 000 Tišnov 4 2 600 000 Újezd u Brna 2 648 000 Veselí nad Moravou 4 3 116 000 Vyškov 12 2 629 000 Znojmo 9 752 500 Jihomoravský kraj^ ^*^ 7 1 023 000 celkem 257 [DEL: :DEL] 67 183 000 * Kraje měly možnost poprvé žádat MV o dotaci na projekty oblasti prevence kriminality v roce 2006 Dne 15. října 2007 Vláda ČR svým usnesením č. 1150 schválila Strategii prevence kriminality ČR na léta 2008 až 2011. Nová strategie přináší změnu organizačního schématu systému prevence kriminality v České republice včetně posílení kompetence krajů a obcí při realizaci preventivní politiky. Systém prevence kriminality je členěn do tří úrovní - republikové, krajské a městské. Cílem republikové úrovně je zajistit jednotný výkon státní politiky v oblasti prevence kriminality, analyzovat a řešit problémy, které přesahují kompetence jednotlivých resortů a dalších orgánů veřejné správy a realizovat dlouhodobý, systémový a komplexní přístup k řešení problémů souvisejících s trestnou činností. Za realizaci preventivní politiky vlády odpovídá ministr vnitra, který je zároveň předsedou Republikového výboru pro prevenci kriminality. Republikový výbor odpovídá za vytváření a realizaci preventivní politiky na meziresortní úrovni a její konkretizaci na úrovni krajské a místní. Na aktivity realizované na republikové úrovni bude v kapitole Ministerstvo vnitra vyčleněno ročně 10 % z jejího obsahu - tj. asi 10 mil. Kč ročně. Půjde o následující aktivity: · Vzdělávání odborníků pracujících v oblasti prevence kriminality, prevence sociálně patologických jevů a v bezpečnostní problematice; · Celorepublikové preventivní projekty; · Výzkumy, studie, evaluace; · Mediální kampaně, informování občanů. Cílem městské úrovně prevence kriminality je snižování trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečí občanů ve větších městech. Možnosti účasti na městské úrovni prevence kriminality se nabízí 47 větším městům s počtem obyvatel vyšším než 25 tisíc, která mají statut obce s rozšířenou působností. V Jihomoravském kraji se jedná o města Brno, Břeclav, Hodonín a Znojmo. Výše uvedená čtyři města mají možnost realizovat v letech 2008 až 2011 preventivní projekty zaměřené na řešení místních problémů - tzv. městský program prevence kriminality. Na podporu městského programu se navrhuje vyčlenit 40 % z objemu finančních prostředků vyčleněných na prevenci kriminality v rozpočtové kapitole Ministerstvo vnitro - tj. přibližně 40 mil. Kč ročně. Úkolem krajské úrovně je vytvořit preventivní politiku v rámci své působnosti, koordinovat a zabezpečovat ji po metodické, konzultační a částečně i po finanční stránce. Rok 2008 je rokem přechodovým. Celá částka dotace, která je určena na preventivní programy, je ponechána v kapitole Ministerstvo vnitra. Realizátorem preventivních projektů jsou obce se sídlem na území Jihomoravského kraje. O přidělení dotací obcím na rok 2008 rozhodl Republikový výbor pro prevenci kriminality dne 27.3.2008. Tabulka č. 48: Schválené dotace v rámci Programu prevence kriminality na rok 2008 obec počet podpořených projektů celková výše přidělené dotace (v Kč) Blansko 1 450 000 Brno 8 667 000 Břeclav 2 280 000 Hustopeče 2 220 000 Hodonín 2 200 000 Kuřim 1 638 000 Pohořelice 1 320 000 Rosice 1 108 000 Šlapanice 1 800 000 Tišnov 1 130 000 Znojmo 2 849 000 Židlochovice 0 0 Jihomoravský kraj 1 200 000 celkem 23 4 862 000 V letech 2009 až 2011 obdrží Jihomoravský kraj do svého rozpočtu státní dotaci na realizaci krajského programu prevence kriminality a rozhodne v samostatné působnosti o jejím konkrétním využití na preventivní projekty, jejichž předkladatelem bude kraj nebo obce. Podmínkou obdržení státní účelové dotace na realizaci projektů prevence kriminality v letech 2009 až 2011 bylo zaslat na MV ČR v termínu do 15. února 2008 tyto příslušnými orgány Jihomoravského kraje schválené informace o: · Zapojení Jihomoravského kraje do krajské úrovně prevence kriminality v souladu se schválenou Strategií prevence kriminality ČR na léta 2008 až 2011; · Zřízení Pracovní skupiny prevence kriminality (náplň činnosti a složení pracovní skupiny vyplývá ze schválené Strategie prevence kriminality ČR na léta 2008 až 2011); · Existenci pracovního místa metodika prevence kriminality na OŠ KrÚ JMK, na kterém konkrétní zaměstnanec vykonává činnosti manažera prevence kriminality. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje konané dne 13. prosince 2007 usnesením č. 1516/07/Z 22 v souladu s ustanovením § 37 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění: · Schválilo zapojení Jihomoravského kraje do krajské úrovně prevence kriminality v souladu se schválenou Strategií prevence kriminality ČR na léta 2008 až 2011; · Vzalo na vědomí zřízení Pracovní skupiny prevence kriminality; · Vzalo na vědomí existenci pracovního místa metodika prevence kriminality na OŠ KrÚ JMK, na kterém konkrétní zaměstnanec vykonává činnosti manažera prevence kriminality. Poslední podmínkou, nutnou pro obdržení státní účelové dotace na realizaci projektů prevence kriminality v letech 2009 až 2011, je v termínu do 30. září 2008 schválení Strategie prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2009-2011 Zastupitelstvem Jihomoravského kraje. V.2 Finanční zajištění aktivit v oblasti prevence kriminality z rozpočtu Jihomoravského kraje V rámci Dotačního programu v oblasti prevence kriminality podpořil Jihomoravský kraj v letech 2005 až 2008 celkem 131 projektů v celkové výši 11 496 000,- Kč. Prevence kriminality vyžaduje komplex opatření v oblasti sociální prevence, situační prevence a informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností. Cílem preventivních programů ve všech výše uvedených oblastech bylo reagovat na aktuální negativní vývoj trestné činnosti a specifické problémy v konkrétních lokalitách na území Jihomoravského kraje, předcházet páchání trestné činnosti a omezovat příležitosti k páchání trestné činnosti. Tabulka č. 49: Schválené dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti prevence kriminality v letech 2005 až 2008 rok celková výše dotace (v Kč) celkový počet podpořených projektů typy projektů obce NNO^ * obce NNO ^* sociální prevence situační prevence informování občanů 2005 2 300 000 - 23 - 15 7 1 2006 2 954 000 - 33 - 27 5 1 2007 2 900 000 - 29 - 18 10 1 2008 1 999 000 1 343 000 30 16 39 7 0 celkem 10 153 000 1 343 000 115 16 99 29 3 * NNO měly možnost poprvé žádat JMK o dotaci na projekty v oblasti prevence kriminality v roce 2008 Cílem projektů situační prevence je prostřednictvím technických prostředků minimalizovat bezpečnostní rizika obce, předcházet činnostem narušujícím veřejný pořádek a bezpečnost občanů obce. Každý projekt z oblasti situační prevence musí být doložen stanoviskem příslušného okresního ředitele Policie ČR. Adresáty preventivních programů v oblasti sociální prevence je především neorganizovaná mládež, potencionální či skuteční pachatelé trestných činů a potencionální či skutečné oběti trestných činů. Projekty podchycují a řeší konkrétní problémy těchto cílových skupin. Preventivní programy také přispívají ke zkvalitnění spolupráce obcí s Policií ČR a s dalšími subjekty (včetně „pomáhajících“), které se podílejí na realizaci prevence kriminality na místní úrovni. Příjemci dotace z rozpočtu Jihomoravského v oblasti prevence kriminality jsou obce se sídlem na území Jihomoravského kraje a od roku 2008 také občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní, náboženské společnosti nebo církevní právnické osoby nebo právnické osoby, které mají sídlo nebo působí na území Jihomoravského kraje a jejichž činnost je zaměřena na oblast prevence kriminality. Tabulka č. 50: Schválené dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti prevence kriminality v letech 2005 až 2008 podle typu projektů typ projektu počet podpořených projektů přidělená dotace (v Kč) sociální prevence 99 7 285 000 situační prevence 29 4 138 000 informace pro občany 3 73 000 celkem 131 11 496 000 situační prevence typ projektu počet podpořených projektů přidělená dotace (v Kč) kamerové systémy 10 1 929 000 technická zařízení 14 1 572 000 osvětlení 5 637 000 celkem 29 4 138 000 sociální prevence typ projektu počet podpořených projektů přidělená dotace (v Kč) vzdělávací aktivity v rámci školy 5 164 000 zájmové aktivity umělecké 3 68 000 zájmové aktivity technické 3 144 000 sportovní areály 12 2 357 000 dlouhodobé pobyty 30 1 238 000 krátkodobé pobyty 8 406 000 pomoc obětem trestných činů 7 663 000 streetwork 5 470 000 nízkoprahová zařízení 2 184 000 azylové bydlení 4 251 000 klubová činnost 8 480 000 osvětová činnost 12 860 000 celkem 99 7 285 000 informace pro občany typ projektu počet podpořených projektů přidělená dotace (v Kč) ochrana před trestnou činností 2 41 000 tiskoviny 1 32 000 celkem 3 73 000 KONCEPCE I. Východiska Základními východisky pro tvorbu Koncepce prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2009 - 2011 jsou: * Analýza kriminality Jihomoravského kraje; * Sociálně demografická analýza Jihomoravského kraje; * Institucionální analýza kraje; * Sociologické výzkumy, šetření a ankety týkající se oblasti prevence kriminality; * Zkušenosti kraje a obcí s realizací preventivních aktivit. I.1 SWOT analýza - faktory ovlivňující oblast prevence kriminality na území Jihomoravského kraje Na základě výše uvedených údajů je vytvořena SWOT analýza faktorů ovlivňujících oblast prevence kriminality na území Jihomoravského kraje. S - Silné stránky Existence subjektů podílejících se na řešení problematiky: policie, justice, probační a mediační služba, orgány sociálně právní ochrany, neziskový sektor, školy a školská zařízení…. Medializace problematiky, informovanost občanů, pozitivní veřejné mínění Nadprůměrná úroveň vzdělanosti obyvatel kraje ve srovnání s ČR Mimořádná silná pozice kraje v systému středního, vyššího a vysokého školství v ČR Vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla Dobré podmínky pro trávení volného času dětí a mládeže (zejména ve větších městech) Silná dynamika rozvoje trhu práce Poměrně dobrý zdravotní stav obyvatelstva kraje Postupný pokles zastoupení mladších věkových kategorií na úhrnné nezaměstnanosti Nízkoprahové kluby pro neorganizovanou mládež Kvalitní programy primární prevence, programy sociálního učení a výchovné programy ve školách a školských zařízeních NNO poskytující služby v oblasti primární a sekundární prevence Činnost pedagogicko - psychologických poraden Programy Policie ČR, městské policie zaměřené na školy a školská zařízení Existence národní strategie v oblasti prevence kriminality Metodici prevence ve školách a školských zařízeních Pravidelný dotační systém Jihomoravského kraje v oblasti prevence kriminality Metodická pomoc kraje obcím s rozšířenou působností v oblasti prevence kriminality Pracovní skupina prevence kriminality Jihomoravského kraje Pracovní skupiny prevence kriminality v 16 obcích s rozšířenou působností W - Slabé stránky Neexistující legislativní ukotvení prevence kriminality Obtížná vymahatelnost práva Pomalé a zdlouhavé soudnictví Nedostatečné udílení alternativních trestů Značný rozsah marginálních území vyznačujících se problémy socioekonomick. charakteru (nedostatek pracovních míst, úbytek počtu obyvatel) Chybějící vazba mezi nabídkou studijních oborů a trhem práce Nedostatečná tvorba nových pracovních míst Zvyšující se průměrná délka nezaměstnanosti Nízká územní a profesní mobilita pracovních sil Nedostatečné koncepční řešení provázanosti sociálních služeb o seniory a handicapované občany Nedostačující terénní sociální služby Dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti - zejména okresy Hodonín a Znojmo Negativní vývoj na trhu práce v řadě venkovských obcí Ohrožení existence některých mateřských a základnách škol v malých obcích následkem úbytku žáků Rostoucí disproporce mezi nabídkou sociálních služeb a poptávkou po nich Nedostatečný počet programů zaměřených na rodiny Chybí vymezení kritérií efektivity programů prevence kriminality a nástroje na měření efektivity Přebujelá administrativa represivních složek Chybí kvalitní programy zaměřené na specifické cílové skupiny - učňovská mládež, Romové, nezaměstnaní, recidivisté….. Malý důraz na aktivní spolupráci klientů, motivaci, růst Chybí programy včasné péče a intervence Nedostatečná spolupráce a vzájemná informovanost mezi subjekty podílející se na řešení problematiky prevence kriminality Vysoká tolerance společnosti ke konzumaci alkoholu a tabákových výrobků Naplňování a dodržování zákonných norem vztahujících se k problematice užívání alkoholu a tabákových výrobků Nedostatečná kapacita školských zařízení v oblasti sekundární prevence O - Příležitosti Systematické vzdělávání pedagogů a pracovníků obcí v oblasti prevence kriminality Fungující programy prevence Podrobná znalost lokalit kraje a jejich problémů Využití médií, informování veřejnosti Zapojení obcí do programů prevence kriminality na místní úrovni Možnost financování projektů prevence s využitím finančních prostředků z fondů EU Využití potenciálu a vzájemné propojení všech subjektů zapojených do oblasti prevence kriminality Výrazné zapojení nestátního sektoru do oblasti sociální péče a prevence kriminality Rozvoj institucí a struktur zajišťujících vazby mezi sférou zaměstnanosti, vzdělávání, kvalifikace a podpory podnikání Zvyšování kvality školství, modernizace stylu výuky, důraz na rozvoj klíčových schopností Posilování funkční spolupráce mezi zdravotnickými zařízeními a zařízeními sociální péče Systém certifikace služeb Proces komunitního plánování Zpřehlednění nákladů na programy prevence a jejich analýza Hledání nástrojů k definici a měření kvality a efektivity programů Spolupráce s místními samosprávami Prezentace kvalitních programů prostřednictvím médií Podpora organizací využívajících dobrovolníky Sílící postavení krajských manažerů prevence kriminality směrem ke státním institucím Rozvoj probační služby na okresních soudech Zavedení školních preventivních týmů - školní metodik prevence, výchovný poradce, psycholog Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů zaměřených na problematiku užívání návykových látek Využití všech finančních zdrojů, které jsou pro prevenci v dosahu - větší podíl privátních donorů, využívání sponzoringu…. Důraz na soběstačnost škol a školských zařízení v oblasti všeobecné prevence Zahrnutí prevence do sociální, vzdělávací, zdravotní a bezpečnostní politiky obcí, měst a kraje T - Hrozby Přetrvávání nedostatků v legislativě Zhoršení sociálních podmínek některých skupin obyvatelstva Odchod kvalifikovaných pracovních sil Vzrůstající brutalita u dětí a mládeže Negativní vliv násilí v médiích na utváření životních postojů u dětí a mládeže Neefektivní působení směrem k vyloučeným skupinám obyvatelstva Korupce Recidiva Nárůst lhostejnosti a strachu obyvatel Projevující se projevy marginalizace v území - nedostatek pracovních příležitostí, stárnutí obyvatelstva Neprovázanost vzdělávacího systému s trhem práce vedoucí k nezaměstnanosti Pokračující stárnutí obyvatelstva a rostoucí náklady na zdravotní a sociální péči Nerovné postavení subjektů poskytujících sociální služby Nedostatečné využívání vícezdrojového spolufinancování projektů Neřešené zhoršování stavu bytového fondu může v některých lokalitách vést ke koncentraci sociálně slabých skupin obyvatelstva a vzniku sociálně patologických jevů Nedostatečná podpora adaptability a mobility pracovní síly Nesnižování rozdílnosti regionů ve vybavení zařízeními sociálních služeb Podcenění změn v životním stylu dospívající generace Snižující se hranice prvního kontaktu s návykovou látkou (především alkohol a tabákové výrobky) Podceňování a nekoncepční řešení problémů v romském etniku Nedostatečná spolupráce se zákonnými zástupci problémových skupin dětí a mládeže Nejasná součinnost a propojení subjektů na vertikální a horizontální úrovni SWOT analýza - faktory ovlivňující oblast prevence kriminality na území Jihomoravského kraje byla zpracována členy Pracovní skupiny prevence kriminality Jihomoravského kraje II. Definování priorit koncepce Koncepce prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2009 - 2011 navazuje na Strategii prevence kriminality ČR na léta 2008 až 2011 a je koncipována na základě současné situace v oblasti kriminality na území Jihomoravského kraje. Koncepce definuje základní priority, hlavní a specifické cíle Jihomoravského kraje v oblasti prevence kriminality. Představuje doporučený rámec pro tvorbu a uskutečňování strategií prevence kriminality obcí. Úkolem Jihomoravského kraje je především iniciovat a podporovat rozvoj preventivních aktivit v obcích a mikroregionech. II.1 Priority · Zvyšování pocitu bezpečí občanů Jihomoravského kraje; · Snižování míry a závažnosti trestné činnosti; · Začlenění prevence kriminality do generelů rozvoje obcí; · Zajištění finančních zdrojů ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje a evropských fondů na realizaci úkolů vyplývajících ze Strategie prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2009 - 2011. Na základě priorit Koncepce prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2009 - 2011 jsou definovány následující hlavní a specifické cíle kraje v oblasti prevence kriminality. II.2 Hlavní a specifické cíle Hlavní cíl č. 1: · Efektivní systém prevence kriminality v Jihomoravském kraji. Specifické cíle: · Finanční podpora a rozvoj realizace kvalitních programů v oblasti prevence kriminality na území Jihomoravského kraje; · Evaluace programů prevence kriminality; · Efektivní hospodaření s prostředky vynaloženými ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje a evropských fondů v oblasti prevence kriminality; · Podpora provázanosti a součinnosti při uplatňování aktivit v oblasti prevence kriminality na místní úrovni. Hlavní cíl č. 2: · Informování veřejnosti o míře kriminality v kraji a o realizovaných opatřeních. Specifické cíle: · Zvýšení informovanosti veřejnosti o realizovaných programech prevence kriminality v Jihomoravském kraji; · Zvýšení informovanosti veřejnosti o míře kriminality v Jihomoravském kraji a o možnostech ochrany před trestnými činy. Hlavní cíl č. 3: · Efektivní koordinace aktivit a subjektů zapojených do systému prevence kriminality v Jihomoravském kraji. Specifické cíle: · Koordinovaný systém prevence kriminality, který bude založen na spolupráci s obcemi a metodickém vedení pracovníků na obcích s rozšířenou působností odpovídajících za oblast prevence kriminality; · Koordinovaný systém primární prevence v Jihomoravském kraji; · Zlepšení vzájemné spolupráce a komunikace mezi subjekty v kraji, které jsou nebo by měly být zapojeny do realizace aktivit v oblasti prevence kriminality; · Zajištění součinnosti všech složek vstupujících do problematiky prodeje a užívání tabákových výrobků a nalévání alkoholu dětem a nezletilým. Hlavní cíl č. 4: · Zvyšování odborné úrovně poskytovatelů služeb v oblasti prevence kriminality. Specifické cíle: · Zajištění odborného růstu pracovníků na obcích s rozšířenou působností, okresních metodiků prevence, pedagogů, odborníků v sociální sféře (orgány sociálně právní ochrany, terénní pracovníci….). Základní okruhy koncepce lze vymezit do následujících kategorií: · Cílové skupiny; · Trestné činy a delikventní jednání; · Nastavený systém prevence kriminality v Jihomoravském kraji; · Účinná preventivní opatření. II.3 Cílové skupiny · Rizikové skupiny obyvatel tj. potencionální pachatelé a potencionální oběti trestné činnosti (predelikventní děti a mládež, rodiny dětí s poruchami chování, osoby ohrožené nezaměstnaností a znevýhodněné v přístupu ke vzdělávacím příležitostem, senioři, osoby se zdravotním postižením, příslušníci národnostních a etnických menšin, obyvatelé prostorově vyloučených lokalit, osoby propuštěné z výkonu trestu); · Pachatelé (děti a mládež, recidivisté, mladí dospělí); · Oběti (dětské oběti především mravnostní a násilné trestné činnosti, oběti šikany, oběti násilné trestné činnosti včetně domácího násilí, oběti obchodování s lidmi). II.4 Trestné činy a delikventní jednání · Majetková trestná činnost (krádeže vloupáním do rodinných domů, chat a ostatních subjektů, krádeže prosté, kapesní krádeže); · Násilná trestná činnost (násilná trestná činnost páchaná na veřejných místech a pod vlivem návykových látek, šikana); · Trestná činnost směřující proti dětem, rodině a lidské důstojnosti (týrání svěřené osoby, ohrožování výchovy mládeže, znásilnění, pohlavní zneužívání); · Další (obchodování s lidmi, domácí násilí, vandalismus, národnostně či nábožensky motivovaná trestná činnost, protiprávní jednání páchané v okolí restaurací, heren, klubů a protiprávní jednání v sociálně vyloučených lokalitách). Na základě objemu finančních prostředků určených na oblast prevence kriminality a aktuálních analýz Policie ČR navrhne Pracovní skupina prevence Jihomoravského kraje každý rok priority dotačního řízení v oblasti prevence kriminality, které se vztahují k projektům situační a sociální prevence (typy projektů, účinná preventivní opatření, cílové skupiny……). II.5 Nastavený systém prevence kriminality v Jihomoravském kraji V rámci nastaveného systému prevence kriminality v Jihomoravském kraji je důležitá především metodická a koordinační role kraje vůči obcím s rozšířenou působností. Úkolem Jihomoravského kraje je koordinovat preventivní aktivity na místní úrovni, zkvalitňovat systém prevence v kraji po stránce personální, metodické a informační. Jihomoravský kraj nadále organizačně zabezpečí poskytování dotací na preventivní projekty kraje, obcí se sídlem na území kraje a nestátních neziskových organizací. S dotační politikou v oblasti prevence kriminality úzce souvisí také vyhodnocovací a kontrolní činnost kraje v této oblasti. II.6 Účinná preventivní opatření · Situační opatření (rozšiřování pokrytí rizikových míst a lokalit na území Jihomoravského kraje kamerovým monitorovacím systémem, zlepšení osvětlení v ulicích a na veřejných prostranstvích, vytváření bezpečných zón a lokalit, komplexní zabezpečování parkovišť proti krádežím vozidel a věcí z vozidel, komplexní zabezpečování obytných domů v majetku samosprávy s užitím technických a režimových prvků); · Sociální opatření (systém včasné intervence a týmy pro mládež, probační programy, resocializační programy pro mladistvé a mladé delikventy, programy pro rodiny postižené sociálním vyloučením, vzdělávací programy pro odbornou veřejnost k tématu prevence kriminality se zohledněním právního aspektu problematiky domácího násilí, zneužívání a týrání dětí, šikany atd., rozvoj sítě aktivit pro neorganizované děti a mládež ze sociálně vyloučených komunit, projekty alternativních volnočasových aktivit pro děti a mládež dopouštějící se trestné činnosti a přestupků, programy zaměřené proti zneužívání alkoholu a tabákových výrobků, programy podpory obětí trestných činů, programy zaměřené na rozvoj komunit - eliminace vandalismu, sprejerství apod.); · Informování veřejnosti (informování veřejnosti o nejčastějších typech trestné činnosti, o způsobech jejího páchání a o rizikových místech a lokalitách Jihomoravského kraje, poskytování rad, návodů a doporučení ke zvýšení bezpečí majetku a osob); · Vzdělávání (zvyšování právního vědomí v oblasti prevence kriminality u dětí a mládeže, rodičů, pracovníků na obcích s rozšířenou působností, okresních metodiků prevence, pedagogů, odborníků v sociální sféře (orgány sociálně právní ochrany, terénní pracovníci….). III. Návrhy řešení problémů Akční plán reaguje na definované obecné problémy a hlavní priority v oblasti prevence kriminality, rozvíjí Strategii prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2009 - 2011 a je nástrojem pro její implementaci. Jsou zde podrobně definovány jednotlivé aktivity, hlavní a specifické cíle. Akční plán je vypracován na období 2009 až 2011. III.1 Akční plán - konkretizace cílů a opatření pro jednotlivé oblasti III.1.1 Efektivní systém prevence kriminality v Jihomoravském kraji Specifický cíl 1 Finanční podpora a rozvoj realizace kvalitních programů v oblasti prevence kriminality na území Jihomoravského kraje Aktivita Dotační program Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti prevence kriminality Gestor Odbor školství, obce se sídlem na území Jihomoravského kraje, NNO, které mají sídlo nebo působí na území kraje a jejichž činnost je zaměřena na oblast prevence kriminality, ostatní subjekty Výstupy Závěrečné zprávy - hodnocení projektů, závěrečná zpráva o dotačním titulu Termín Trvale Výsledky Počet kvalitních programů prevence kriminality v oblasti situační a sociální prevence Specifický cíl 2 Evaluace programů prevence kriminality Aktivita Nastavení jasných kritérií k hodnocení efektivity programů prevence kriminality Gestor Odbor školství, metodik prevence kriminality Výstupy Hodnotící kritéria programů prevence kriminality Termín Do konce roku 2008 Výsledky Počet kvalitních programů prevence kriminality Specifický cíl 3 Efektivní hospodaření s prostředky vynaloženými ze státního rozpočtu, z rozpočtu Jihomoravského kraje a evropských fondů v oblasti prevence kriminality Aktivita Veřejnoprávní kontroly (předběžné, průběžné na místě, následné) Gestor Odbor školství, metodik prevence kriminality, referent pro agendu správy dotací Výstupy Krycí listy, formulář vyúčtování a vypořádání veřejných prostředků, protokoly o výsledku veřejnoprávní kontroly, monitorovací zprávy, závěrečné zprávy - hodnocení projektů, závěrečná zpráva o dotačním titulu Termín Průběžně Výsledky Čerpání finančních prostředků v souladu s obsahem Výzvy k podání žádostí o poskytnu-tí dotace z programu Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje pro oblast prevence kriminality a Smlouvou o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje Specifický cíl 4 Podpora provázanosti a součinnosti při uplatňování aktivit v oblasti prevence kriminality na místní úrovni Aktivita Činnost Pracovní skupiny prevence kriminality Jihomoravského kraje Gestor Odbor školství, metodik prevence kriminality, Pracovní skupina prevence kriminality Jihomoravského kraje Výstupy Souhrnné zprávy o situaci v oblasti prevence kriminality na území Jihomoravského kraje Termín Trvale Výsledky Vyhodnocení situace v oblasti prevence kriminality na území Jihomoravského kraje, doporučení k zajištění potřeb v uvedené oblasti III.1.2 Informování veřejnosti o míře kriminality v kraji a o realizovaných opatřeních Specifický cíl 1 Zvýšení informovanosti veřejnosti o realizovaných programech prevence kriminality v Jihomoravském kraji Aktivita Zmapování realizace kvalitních programů prevence kriminality v Jihomoravském kraji Gestor Metodik pro prevenci kriminality, protidrogový koordinátor Jihomoravského kraje, školský koordinátor prevence, koordinátor pro národnostní menšiny, pracovníci trojkových obcí, NNO realizující programy prevence, okresní metodici prevence, Policie ČR, městské policie Výstupy Pracovní semináře zaměřené na výměnu zkušeností s realizací projektů prevence kriminality, medializace v tisku Termín Trvale Výsledky Zvýšení informovanosti široké a odborné veřejnosti o realizaci kvalitních programů na území Jihomoravského kraje v oblasti prevence kriminality Specifický cíl 2 Zvýšení informovanosti veřejnosti o míře kriminality v Jihomoravském kraji a o možnostech ochrany před trestnými činy Aktivita Zmapování realizace kvalitních programů prevence kriminality v Jihomoravském kraji, prezentace problematiky v médiích a na webových stránkách Jihomoravského kraje Gestor Metodik pro prevenci kriminality, protidrogový koordinátor Jihomoravského kraje, školský koordinátor prevence, pracovníci trojkových obcí, NNO realizující programy prevence, okresní metodici prevence, Policie ČR, městské policie Výstupy Počet realizovaných osvětových akcí, počet poradenství, předaných informací a materiálů, počet výjezdů mobilního poradenského centra Termín Trvale Výsledky Zvýšení informovanosti široké a odborné veřejnosti o míře kriminality v Jihomoravském kraji a o možnostech ochrany před trestnými činy III.1.3 Efektivní koordinace aktivit a subjektů zapojených do systému prevence kriminality v Jihomoravském kraji Specifický cíl 1 Koordinovaný systém prevence kriminality, který bude založen na spolupráci s obcemi a metodickém vedení pracovníků na obcích s rozšířenou působností odpovídajících za oblast prevence kriminality Aktivita Metodické vedení pracovníků na obcích s rozšířenou působností odpovídajících za oblast prevence kriminality Gestor Metodik pro prevenci kriminality Výstupy Metodické porady s pracovníky obcí, metodická pomoc prostřednictvím telefonu, e-mailu a osobních konzultací, počet předaných metodických materiálů Termín 3 x ročně metodické porady s pracovníky obcí Výsledky Jednotný systém realizace prevence kriminality v Jihomoravském kraji Specifický cíl 2 Koordinovaný systém primární prevence v Jihomoravském kraji Aktivita Vybudování krajského metodického centra primární prevence - pilotní projekt Gestor Pedagogicko-psychologická poradna, Brno, Zachova 1, 602 00 Brno Výstupy Vznik krajského koordinačního centra primární prevence Termín Rok 2009 Výsledky Koordinace primární prevence z jednoho centra Specifický cíl 3 Zlepšení vzájemné spolupráce a komunikace mezi subjekty v kraji, které jsou nebo by měly být zapojeny do realizace aktivit v oblasti prevence kriminality Aktivita Pravidelná pracovní setkání zástupců institucí a subjektů v kraji realizujících aktivity v oblasti prevence kriminality Gestor Subjekty zapojené do realizace aktivit v oblasti prevence kriminality - kraj, obce, Policie ČR, městské policie, krajská hygienická stanice, zdravotní ústav, školy a školská zařízení a další Výstupy Počet setkání, počet účastníků Termín Průběžně Výsledky * Zlepšení vzájemné komunikace a informovanosti; * Modifikace stávajících programů prevence kriminality podle identifikovaných potřeb; * Rozšíření stávajících programů prevence kriminality i pro jiné cílové skupiny. Specifický cíl 4 Zajištění součinnosti všech složek vstupujících do problematiky prodeje a užívání tabákových výrobků a nalévání alkoholu dětem a nezletilým Aktivita Informovanost odborné i laické veřejnosti o současném stavu a platné legislativě v oblasti prodeje a užívání tabákových výrobků, nalévání alkoholu dětem a nezletilým (poradenství, distribuce metodických materiálů, existence daných programů, medializace, kampaně atd.) Gestor Metodik prevence kriminality, protidrogový koordinátor Jihomoravského kraje, školský koordinátor prevence, krajská hygienická stanice, Policie ČR Výstupy Počet realizovaných osvětových akcí, počet poradenství a předaných informací a materiálů Termín Trvale Výsledky Zvýšení povědomí odborné i laické veřejnosti o současném stavu a platné legislativě v oblasti prodeje a užívání tabákových výrobků a nalévání alkoholu dětem a nezletilým, četnost výskytu porušení legislativy ve výše uvedených oblastech III.1.4 Zvyšování odborné úrovně poskytovatelů služeb v oblasti prevence kriminality Specifický cíl 1 Zajištění odborného růstu pracovníků na obcích s rozšířenou působností, okresních metodiků prevence, pedagogů, odborníků v sociální sféře (orgány sociálně právní ochrany, terénní pracovníci….) Aktivita Zajištění profesního vzdělávání kontaktních osob pro oblast prevence kriminality na obcích s rozšířenou působností, okresních metodiků prevence, pedagogů, odborníků v sociální sféře Gestor Metodik prevence kriminality, školský koordinátor prevence, protidrogový koordinátor Jihomoravského kraje, koordinátor pro národnostní menšiny, metodik sociální prevence, agentura zaměřená na podporu profesního vzdělávání Výstupy Počet uskutečněných vzdělávacích akcí, materiály pro vzdělávání Termín Průběžně Výsledky Zvýšení odborného růstu pracovníků na obcích s rozšířenou působností, okresních metodiků prevence, pedagogů, odborníků v sociální sféře IV. Způsob vyhodnocení Udržitelnost a rozvoj nastaveného systému prevence kriminality v Jihomoravském kraji vyžaduje efektivní hospodaření s finančními prostředky vynaloženými v oblasti prevence kriminality. Jihomoravský kraj má nastavené vyhodnocovací a kontrolní mechanismy, které vyplývají ze směrnice k zajištění kontrolní činnosti Krajského úřadu Jihomoravského kraje „Kontrolní systém“, evidenční číslo 20/INA - KrÚ a ze směrnice týkající se obecných pravidel pro poskytování finanční podpory, evidenční číslo 24/INA -VOK. Čerpání finančních prostředků musí být v souladu s obsahem Výzvy k podání žádostí o poskytnutí dotace z programu Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje pro oblast prevence kriminality a Smlouvou o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje. Každý preventivní projekt v oblasti prevence kriminality musí obsahovat: · Objekt preventivního působení - na koho nebo na co bude působeno; · Subjekt preventivního působení - kdo bude preventivní program uskutečňovat, s kým bude spolupracovat a kdo bude za jeho realizaci odpovědný; · Jaký hlavní a vedlejší cíl projekt sleduje; · Jak je zajištěno finanční krytí projektu - podíl kraje, obce, státu, sponzorů apod; · Jak je projekt rozvržen z hlediska časového, jak a čím jsou určeny kontrolovatelné fáze projektu; · Jaký způsob vyhodnocení projektu bude aplikován a jak bude prakticky proveden. K projektům, předkládanými obcemi a nestátními neziskovými organizacemi, se vyjadřuje Pracovní skupina prevence kriminality Jihomoravského kraje. Pracovní skupina navrhuje rozdělení finančních prostředků vynakládaných ze státní účelové dotace a z rozpočtu Jihomoravského kraje na projekty v oblasti prevence kriminality. Preventivní projekty jsou posuzovány podle následujících kritérií: * Naléhavost řešení problému - například vysoký podíl některé sociální skupiny na spáchané trestné činnosti, řešení situace sociálně handicapovaných komunit apod.; * Součinnost - zapojení státní správy, samosprávy, policie, škol a dalších subjektů; * Výše finanční participace na projektu; * Personální zabezpečení projektu; * Nastavení hodnocení projektu. Na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění, o schválení dotace rozhodují orgány Jihomoravského kraje. Radě Jihomoravského kraje bude každoročně předkládána závěrečná zpráva o dotačním titulu. Závěrečná zpráva o dotačním titulu bude obsahovat: * Název dotačního titulu; * Zdůvodnění nastavených priorit dotačního řízení, vazba na Program rozvoje Jihomoravského kraje a Strategii prevence kriminality Jihomoravského kraje; * Výše finančních prostředků určená na oblast prevenci kriminality; * Číslo usnesení Rady Jihomoravského kraje, kterým se schvaluje Výzva k podání žádostí o poskytnutí dotace z programu Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje pro oblast prevence kriminality; * Stručný popis procesu příjmu žádostí; * Výsledky hodnotícího procesu; * Čísla usnesení Rady a Zastupitelstva Jihomoravského kraje, kterými bylo schváleno poskytnutí účelové dotace; * Počty uzavřených smluv a výše finančních prostředků zaslaných úspěšným žadatelům; * Informace o vyúčtování; * Splnění cílů dotačního titulu; * Údaje o administrátorovi dotačního titulu. V. Aktéři a jejich role V.1 Policie ČR Policie ČR je pro Jihomoravský kraj hlavním partnerem při zpracování analýz trestné činnosti, při formulování návrhů na řešení identifikovatelných problémů a rizik na území kraje, při tvorbě koncepce prevence kriminality a při stanovování priorit v rámci dotačních řízení v oblasti prevence kriminality. Zástupci Policie ČR jsou stabilními členy Pracovní skupiny prevence kriminality Jihomoravského kraje. Základním principem spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Policií ČR je respektování vzájemného partnerského vztahu, který vede k identifikování klíčových problémů a rizik kraje, a zároveň umožňuje, na základě využití odborného potenciálu obou partnerů, společná řešení problémů. V.2 Pracovní skupina prevence kriminality Jihomoravského kraje Hlavními cíli v činnosti Pracovní skupiny prevence kriminality Jihomoravského kraje, zřízené v roce 2007, jsou zejména odpovědnost za vytváření a realizaci preventivních aktivit v oblasti prevence kriminality na místní úrovni, podpora a rozvoj konkrétních projektů na místní úrovni v oblasti situační a sociální prevence a také v oblasti informovování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnými činny. Členy uvedené pracovní skupiny jsou: * Člen Rady Jihomoravského kraje, v jehož gesci je oblast prevence kriminality; * Metodik prevence kriminality; * Vedoucí oddělení krizového řízení a obrany; * Protidrogový koordinátor Jihomoravského kraje; * Metodik prevence sociálně patologických jevů; * Koordinátor pro národnostní menšiny; * Analytik Správy Jihomoravského kraje Policie ČR; * Koordinátor preventivních činností Správy Jihomoravského kraje Policie ČR. V.3 Metodik prevence kriminality Pracovní místo metodika prevence kriminality je vytvořeno na odboru školství, oddělení prevence a volnočasových aktivit. Pracovníky tohoto oddělení jsou mimo jiné také metodik prevence sociálně patologických jevů, krajský protidrogový koordinátor a koordinátor pro národnostní menšiny. Vytvoření jednotlivých pracovních pozic, zabývajících se prevencí na jednom oddělení, usnadňuje vzájemnou spolupráci v oblasti prevence. Metodická, poradenská a konzultační činnost v oboru samosprávy prováděná krajem v oblasti prevence kriminality metodikem prevence kriminality: · Poskytuje metodickou, poradenskou a konzultační činnost pro pracovníky obcí, ředitele škol a okresní metodiky prevence v oblasti prevence kriminality; · Zodpovídá za zpracování koncepce prevence kriminality Jihomoravského kraje; · Vyhodnocuje koncepce prevence kriminality jednotlivých obcí a měst na území Jihomoravského kraje v návaznosti na krajskou koncepci prevence kriminality; · Vykonává činnosti a aktivity na podporu prevence kriminality na území Jihomoravského kraje; · Analyzuje situaci v oblasti kriminality na území Jihomoravského kraje a vyhodnocuje ji; · Zodpovídá za přípravu, vyhlašování a vyhodnocování projektů v oblasti prevence kriminality; · Spolupracuje s Policií ČR při řešení konkrétních problému kriminality na území kraje; · Podporuje spolupráci škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality u dětí a mládeže; · Poskytuje poradenskou činnost pracovníkům obcí, škol a školských zařízení při řešení problému kriminality u dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané; · Vyhodnocuje preventivní programy ve školách a školských zařízeních; · Organizuje činnost pracovních skupin, zřízených pro oblast prevence kriminality; · Vyhledává subjekty, které se na prevenci kriminality podílejí, a spolupracuje s nimi. V.4 Obce Obce jsou klíčovým partnerem kraje při zavádění a realizaci preventivních opatření na místní úrovni, při kterých obce zohledňují především místní podmínky a potřeby regionu. V rámci výkonu státní správy je krajem vůči obcím s rozšířenou působností poskytována metodická činnost také v oblasti prevence kriminality. Metodická pomoc je poskytována prostřednictvím pravidelných porad s pracovníky obecních úřadů obcí s rozšířenou působností odpovědnými za oblast prevence kriminality a také formou osobních nebo telefonických konzultací podle aktuálních potřeb pracovníků obcí. Jedním z hlavních úkolů obcí v oblasti prevence kriminality je zmapování aktivit všech institucí působících v daném regionu v oblasti sociální a situační prevence, tzn. orgánů státní správy, samosprávy, nestátních neziskových organizací a dalších. Obce si k zabezpečení veřejného pořádku od roku 1992 zřizují v samostatné působnosti obecní policii. V Jihomoravském kraji tuto možnost využilo z celkového počtu 21 obcí s rozšířenou působností 19 obcí. Obecní policie se tak staly významným faktorem ovlivňujícím pořádek a bezpečnost na mnoha místech kraje a v některých městech Jihomoravského kraje jsou i hlavními realizátory preventivních opatření. V.5 Nestátní neziskové organizace Významným partnerem Jihomoravského kraje v oblasti prevence kriminality jsou také nestátní neziskové organizace. V Jihomoravském kraji je registrováno více než pět tisíc subjektů, které řadíme pod tento pojem. Nestátní neziskové organizace mají výrazný podíl především na poskytování služeb v oblasti sociální prevence. Od roku 2008 mohou být příjemci dotace z rozpočtu Jihomoravského v oblasti prevence kriminality nejen obce se sídlem na území Jihomoravského kraje, ale také občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní, náboženské společnosti nebo církevní právnické osoby nebo právnické osoby, které mají sídlo nebo působí na území Jihomoravského kraje a jejichž činnost je zaměřena na oblast prevence kriminality. V letošním roce kraj v rámci programu Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje pro oblast prevence kriminality finančně podpořil 16 nestátních neziskových organizací celkovou částkou 1 343 000,- Kč. V.6 Komerční sektor Jedná se především o bezpečnostní agentury, pojišťovny, výrobce, prodejce a distributory zabezpečovací techniky, banky a další. Tyto subjekty disponují kapitálem jak z hlediska odborného lidského potenciálu, tak z hlediska finančního. SWOT analýza faktorů ovlivňujících oblast prevence kriminality na území Jihomoravského kraje ukázala mimo jiné nedostatečné využívání všech finančních zdrojů, které jsou pro prevenci v dosahu. Jedná se především o větší podíl výše uvedených subjektů na financování přípravy a realizace preventivních programů kraje a obcí. V následujícím období platnosti strategie je zapotřebí zaměřit se i na tuto možnost sponzoringu. V.7 Veřejnost Veřejnost je partnerem v oblasti prevence kriminality jak pro veřejnou správu, tak pro Policii ČR. Veřejnost poskytuje zpětnou vazbu týkající se úspěšnosti zaváděných preventivních opatření a také informace o tom, nakolik se zvýšil pocit bezpečí a snížily obavy z kriminality. Na základě sociologických výzkumů veřejného mínění k problematice prevence kriminality má především veřejná správa a Policie ČR možnost získat názory občanů na vztah k Policii ČR, na příčiny kriminality, poznatky o viktimizaci respondentů, názory na otázku, které programy prevence v daném regionu podporovat apod. V Jihomoravském kraji realizovalo sociologické výzkumy, šetření nebo ankety týkající se oblasti prevence kriminality 16 obcí s rozšířenou působností. V některých městech probíhají tato šetření opakovaně. VI. Dlouhodobá udržitelnost tématu prevence kriminality na úrovni kraje Efektivních opatření v oblasti prevence kriminality je možné dosáhnout pouze dlouhodobým a koordinovaným úsilím a spoluprací orgánů státní správy, orgánů Jihomoravského kraje, obcí, nestátních subjektů, právnických a podnikajících fyzických osob a občanů kraje. Předpokladem pro účinné provádění prevence kriminality je tedy především vzájemná spolupráce všech subjektů, které v této oblasti působí nebo mohou působit, a zejména pochopení významu prevence krajem a obcemi. Rozsah prováděné prevence je samozřejmě také závislý na objemu finančních prostředků vynakládaných na tuto oblast. Jihomoravský kraj nadále počítá s finanční a metodickou podporou preventivních aktivit měst a obcí na svém území a také s podporou činnosti Pracovní skupiny prevence kriminality Jihomoravského kraje a metodika prevence kriminality. Naplňování cílů dotačního programu v oblasti prevence kriminality má vazbu především na Program rozvoje Jihomoravského kraje, okruh priorit C: Lidské zdroje a trh práce, opatření C.3: Podpora a rozvoj sítě zdravotnických a sociálních zařízení a zkvalitňování zdravotnických a sociálních služeb a opatření C.4: Podpora aktivit a infrastruktury v oblasti kultury, sportu a volného času, péče o přírodní a kulturní dědictví kraje. Kriminalitě je vždy lépe předcházet než nadměrně užívat represivních opatření, přičemž systém trestů a systém prevence kriminality by měl být v rovnováze. VII. Dodatky VII.1 Použité zdroje Český statistický úřad Městská policie Brno, Odbor prevence Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo spravedlnosti ČR Ministerstvo školství ČR Ministerstvo vnitra ČR Policie ČR Správy Jihomoravského kraje Program prevence kriminality v Jihomoravském kraji - Partnerství 2007 Roční zpráva o činnosti a hospodaření Probační a mediační služby České republiky za rok 2006 Situační analýza neziskového sektoru Jihomoravského kraje Strategie prevence kriminality ČR na léta 2008 až 2011 Strategie protidrogové politiky Jihomoravského kraje na období 2005 - 2009 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006 - 2016 Úřad práce v Jihomoravském kraji Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní rok 2006/2007 Výroční zpráva Vězeňské služby České republiky za rok 2007 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů VII.2 Seznam zkratek BK - Blansko BM - Brno-město BO - Brno-okres BV - Břeclav ČČK - Český červený kříž ČNR - Česká národní rada ČR - Česká republika DDM - dům dětí a mládeže DROM - romské středisko EU - Evropská unie HDP - hrubý domácí produkt HO – Hodonín CHKO - chráněná krajinná oblast INA - KRÚ - interní normativní akt Krajského úřadu Jihomoravského kraje INA - VOK - interní normativní akt volených orgánů kraje JČ - Jihočeský kraj JM - Jihomoravský kraj KH - Královohradecký kraj KHS - krajská hygienická stanice KRÚ JMK - Krajský úřad Jihomoravského kraje KV - Karlovarský kraj LB - Liberecký kraj MHD - městská hromadná doprava MHS - městská hygienická stanice MKDS - městský kamerový dohlížecí systém MMB - Magistrát města Brna MŘ - městské ředitelství MS - Moravskoslezský kraj MŠ - mateřská škola MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MU - Masarykova univerzita MV - Ministerstvo vnitra NNO - nestátní neziskové organizace OL - Olomoucký kraj OOP - obvodní oddělení Policie ČR ORR - obec s rozšířenou působností OŘ - okresní ředitelství OŠ - odbor školství OSPOD - orgány sociálně právní ochrany dětí PA - Pardubický kraj PČR - Policie ČR PF - pedagogická fakulta PHA - Praha PL - Plzeňský kraj PMS - probační a mediační služba POU - pověřený obecní úřad PPP - pedagogicko-psychologická poradna SLDB - sčítání lidu, domů a bytů STČ - Středočeský kraj SVP - středisko výchovné péče SWOT - strukturovaná metoda rychlého zhodnocení situace ŠD - školní družina TČ - trestná činnost ÚP - úřad práce ÚST - Ústecký kraj VÚSC - vyšší územní samosprávní celek VY - kraj Vysočina VY - Vyškov ZL - Zlínský kraj ZN - Znojmo ZŠ - základní škola ZÚ - zdravotní ústav VII.3 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Sestavení pořadí zatíženosti v krajích v roce 2007 a porovnání s rokem 2006 Tabulka č. 2: Vývoj kriminality ČR a kraje (VÚSC) v letech 2003-2007 - celková kriminalita Tabulka č. 3: Porovnání ČR a Jihomoravského kraje Tabulka č. 4: Porovnání ČR a Jihomoravského kraje - majetková trestná činnost Tabulka č. 5: Porovnání ČR a Jihomoravského kraje - majetková trestná činnost - krádeže prosté Tabulka č. 6: Porovnání ČR a Jihomoravského kraje - majetková trestná činnost - krádeže vloupáním Tabulka č. 7: Porovnání ČR a Jihomoravského kraje - násilná trestná činnost Tabulka č. 8: Pachatelé (včetně podílu nezletilých, mladistvých a recidivistů) Tabulka č. 9: Rozložení kriminality podle věku obětí v okresech Jihomoravského kraje Tabulka č. 10: Pořadí OŘ v zatíženosti dle indexu nápadu TČ v Jihomoravském kraji Tabulka č. 11: Úvěrové podvody v roce 2007 Tabulka č. 12: Pachatelé - OŘ Policie ČR v Jihomoravském kraji Tabulka č.13: OOP Blansko, Boskovice, Černá Hora, Letovice - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté Tabulka č.14: MŘ Brno - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté Tabulka č.15: OOP Šlapanice, Ivančice, Kuřim, Rosice, Tišnov, Židlochovice, Rajhrad - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté Tabulka č.16: OOP Břeclav, Hustopeče, Mikulov, Pohořelice, Velké Pavlovice - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté Tabulka č.17: OOP Bzenec, Dubňany, Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí na Moravě - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté Tabulka č. 18: OOP Bučovice, Rousínov, Slavkov, Vyškov - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté Tabulka č. 19: OOP Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovice, Moravský Krumlov, Prosiměřice, Vranov nad Dyjí, Znojmo - celková trestná činnost, násilná a mravnostní trestná činnost, krádeže vloupáním a krádeže prosté Tabulka č. 20: Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2007 - absolutní údaje Tabulka č. 21: Pohyb obyvatelstva v Jihomoravském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2007 - relativní údaje na 1 000 obyvatel Tabulka č. 22: Nezaměstnanost - mezikrajové srovnání k 31. prosinci 2006 Tabulka č. 23: Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. prosinci 2007 Tabulka č. 24: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 31. prosinci 2007 Tabulka č. 25: Počty absolventů středních škol a konzervatoří Jihomoravského kraje podle okresů a stupně dosaženého vzdělání ve školním roce 2006/2007 Tabulka č. 26: Absolventi škol registrovaní na úřadech práce Jihomoravského kraje podle kategorií vzdělání k 30. září 2007 Tabulka č. 27: Území - k 31. prosinci 2006 Tabulka č. 28: Obyvatelstvo - k 31. prosinci 2006 Tabulka č. 29: Trh práce - k 31. prosinci 2006 Tabulka č. 30: Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání - k 31. prosinci 2006 Tabulka č. 31 : Počet kurátorů pro mládež a sociálních kurátorů v Jihomoravském kraji Tabulka č. 32: Přehled působnosti okresních metodiků prevence v Jihomoravském kraji Tabulka č. 33: Počty zájmových útvarů a účastníků dle okresů ve školním roce 2006/2007 Tabulka č. 34: Počty žáků ve školní družině a klubu Tabulka č. 35: Městské policie zřízené při obcích s rozšířenou působností Tabulka č. 36: Mobilní poradenské centrum - počet výjezdů a návštěvníků za rok 2007 Tabulka č. 37: Senior akademie - 2. ročník 2007/2008 Tabulka č. 38: Komise a pracovní skupiny prevence kriminality při obcích s rozšířenou působností: Tabulka č. 39: Sociologické výzkumy, šetření a ankety týkající oblasti prevence kriminality provedené na základě zakázek obcí s rozšířenou působností Tabulka č. 40: Názory na vztah občanů k Policii ČR Tabulka č. 41: Názory na příčiny kriminality - výběr Tabulka č. 42: Názory respondentů na otázku, které programy prevence se mají podporovat (v %) Tabulka č. 43: Poznatky o viktimizaci respondentů v průběhu jednoho roku Tabulka č. 44: Poznatky o předpokladu respondentů, zda se stanou oběťmi trestného činu v průběhu budoucích 12 měsíců Tabulka č. 45: Názor na stav a vývoj kriminality Tabulka č. 46: Hypotetický zájem občanů zapojit se do organizování preventivních aktivit Tabulka č. 47: Schválené dotace v rámci Programu prevence kriminality v letech 1996 - 2007 Tabulka č. 48: Schválené dotace v rámci Programu prevence kriminality na rok 2008 Tabulka č. 49: Schválené dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti prevence kriminality v letech 2005 až 2008 Tabulka č. 50: Schválené dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti prevence kriminality v letech 2005 až 2008 podle typu projektů VII.4 Seznam grafů Graf č. 1: Kriminalita na osobách (OŘ) Graf č. 2: Srovnání TČ na OŘ Policie ČR v Jihomoravském kraji za rok 2007 (absolutní čísla) Graf č. 3: Srovnání TČ na OŘ Policie ČR v Jihomoravském kraji za rok 2007 (index) Graf č. 4: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihomoravském kraji podle měsíců VII.5 Seznam příloh Příloha č.1: Slovník použitých odborných termínů Příloha č. 2: Členění jednotlivých typů projektů prevence kriminality Příloha č. 1: Slovník použitých odborných termínů Certifikace Certifikace odborné způsobilosti služby je posouzení a formální uznání, že daná služba odpovídá stanoveným kritériím kvality, odbornosti a komplexnosti. Jde tedy o proces posouzení služby podle kritérií stanovených Certifikačními standardy, jehož výsledkem je udělení či neudělení certifikátu o jejich naplnění. Splnění kritérií kvality a komplexnosti služby bude jednou z podstatných okolností při posuzování žádosti o dotaci na službu. Časná intervence Intervence poskytovaná osobám s počínajícími emočními problémy nebo problémy v chování. Probíhá nejčastěji ve školním prostředí, kde jejím podnětem je např. zhoršování školního prospěchu či kázeňské problémy. Jejím nositelem musí být informovaný pedagog s dostatečnými osobními kvalitami. Dalším prostředím pro včasnou intervenci může být např. ordinace praktického lékaře nebo pedagogicko-psychologická poradna. Cílem časné intervence je pojmenovat problém, porozumět mu, poskytnout podporu, motivovat ke změně a v ideálním případě zprostředkovat odbornou péči. Mediace Jedná se o mimosoudní zprostředkování řešení sporu mezi obviněným a poškozeným a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu souvisejícího s trestním stíháním. Mediace představuje alternativní metodu řešení konfliktů, při níž osoba, která zaujímá vyvážené postavení ke všem stranám sporu (mediátor), pomáhá nalézt přijatelné řešení dané situace s cílem urovnat vzájemné vztahy stran s přihlédnutím k oprávněným zájmům obviněného, oběti a společnosti. Užití mediace v trestní justici vychází z předpokladu, že na trestní čin pohlížíme jako na projev určitého konfliktu, který vznikl mezi jeho obětí (resp. poškozeným) a pachatelem (resp. obviněným) nebo jako na čin, který takový konflikt vyvolal. Mediace vytváří podmínky pro co možná nejefektivnější projednání věci a věcně správné a spravedlivé rozhodnutí. Peer programy Metoda primární prevence založená na využívání osob stejného věku ke vzdělávání či jinému ovlivnění cílové skupiny. Např. výběr člena vrstevnické skupiny ve škole, který je vyškolen, aby předával protidrogové informace svým kamarádům. Probace Probací se obecně rozumí organizace a výkon dohledu nad obviněným, jeho pozitivní motivování, individuální pomoc a kontrola povinností a omezení uložených mu soudem nebo státním zástupcem v rámci výkonu alternativního trestu nebo opatření, dále určité formy přímé pomoci a opatřování informací o osobě obviněného případně oběti jeho trestného činu významných pro rozhodnutí soudu nebo státního zástupce. SWOT analýza SWOT analýza je strukturovaná metoda rychlého zhodnocení situace, která charakterizuje definovanou oblast a mapuje vnější a vnitřní faktory, které tuto oblast ovlivňují. Zkratka SWOT pochází z angličtiny, kde S (počáteční písmeno slova „Strengths“) popisuje identifikované silné stránky definované oblasti, W (počáteční písmeno termínu „Weaknesses“) popisuje slabé stránky, O (počáteční písmeno výrazu „Opportunities“) definuje, jaké jsou v definované oblasti ve výhledu do budoucna příležitosti, a T (počáteční písmeno pojmu „Threats“) definuje, co do budoucna danou oblasti ohrožuje. Terénní práce - streetwork Pomáhající aktivity probíhající mimo instituce a zařízení a to: (a) přímo na ulicích, veřejných prostranstvích a veřejně přístupných místech jako jsou nádraží, restaurace a zábavní podniky, (b) v jiných zařízeních a institucích, jako jsou věznice, školy, azylové domy, nevěstince, kluby a domovy mládeže, (c) v bytech příslušníků cílové skupiny. Cílovou skupinou terénní práce jsou rizikoví jednotlivci a skupiny, kteří nejsou efektivně zachycováni existujícími institucemi buď proto, že těmto institucím nedůvěřují a vyhýbají se jim, nebo proto, že v nich nemohou najít takové služby, které potřebují. K těmto cílovým skupinám patří např. bezdomovci, „děti ulice“, prostitutky a prostituti, migranti, příslušníci etnických menšin, specifickou cílovou skupinu tvoří uživatelé drog. Viktimizace Proces, ve kterém se člověk stává obětí trestného činu. Příloha č. 2: Členění jednotlivých typů projektů prevence kriminality sociální situační informace pro občany sportovní aktivity vzdělávací aktivity zájmové aktivity krizová a poradenská zařízení prevence závislostí sportovní areály v rámci školy umělecké linky důvěry peer programy kamerový systém ochrana před TČ sportovní plácky rekvalifikace technické azylové bydlení osvětová činnost pulty centraliz. ochrany servis služeb školní hřiště profesní jednorázové akce nízkoprahová zařízení klubová činnost osvětlení tiskoviny sportovní vybavení sociálně - právní krátkodobé pobyty pomoc obětem TČ nízkoprahová zařízení spojovací technika audio dlouhodobé pobyty streetwork výpočetní technika audio - video klubová činnost výchovná zařízení technická zařízení střediska výchovné péče