Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia Obviněný, obhájce, poškozený a další osoby Podezřelý Ø definice: • obviněným je osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) Ø poučovací povinnost orgánů činných v trestním řízení Ø musí jí být oznámeno, pro jaký trestný čin je stíhána Ø má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se jí kladou za vinu a k důkazům o nich Ø nemá povinnost vypovídat Ø má právo na tlumočníka (může používat mateřského jazyka) Ø má právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti Ø může podávat opravné prostředky Ø po podání obžaloby má právo být přítomen při projednávání věci Ø Jen u zvlášť závažného zločinu Ø Státní zástupce v obžalobě označí obviněného za spolupracujícího, pokud jsou současně splněny tyto podmínky: Ø obviněný oznámí SZ skutečnosti, způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo které pomohou zabránit dokonání takového zločinu, a zaváže se podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech, Ø Obviněný se dozná k činu, pro který je stíhán, přičemž nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, a Ø Obviněný prohlásí, že souhlasí s tím, aby byl označen jako spolupracující obviněný. Ø Státní zástupce považuje označení obviněného za spolupracujícího za potřebné vzhledem k povaze TČ, k jehož objasnění se obviněný zavázal, a to i s přihlédnutím k TČ uvedenému v doznání obviněného, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání TČ, k jehož objasnění se zavázal a jaké následky svým jednáním způsobil. Obhájce Ø definice: • obhájce poskytuje obviněnému potřebnou právní pomoc, účelně využívá k hájení jeho zájmů prostředky a způsoby obhajoby uvedené v zákoně, zejména dbá na to, aby byly v řízení náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu zmírňují a tím přispívat ke správnému a spravedlivému rozhodnutí ve věci (z. č. 85/1996 Sb., o advokacii) Ø obhájcem v trestním řízení může být jen advokát Ø advokát a obhájce v trestním řízení Ø obhájce vystupuje jménem svého klienta, pokud nejde o úkony trestního řízení, které se vztahují k jeho vlastním právům a povinnostem (uplatnění odměny advokáta) Ø činí za obviněného návrhy, žádosti, opravné prostředky Ø má právo nahlížet do spisů Ø může se účastnit vyšetřovacích úkonů Ø může mluvit s obviněným, jenž je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody bez přítomnosti třetí osoby Ø řada dalších procesních oprávnění (klást otázky vyslýchaným osobám, vést výslech, právo na závěrečnou řeč, doručují se mu písemnosti, vyrozumívá se o úkonech…) Ø obhájce zvolený a ustanovený • rozlišovacím znakem je způsob, kterým je obhájce pověřen vykonávat obhajobu Ø Jiné osoby s obhajovacími právy • osoby jednající jménem obviněného (zákonný zástupce obviněného – rodič, osvojitel, poručník, kolizní opatrovník, opatrovník) • osoby jednající jménem vlastním (zejm. osoby obviněnému blízké – příbuzní v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel a druh) • orgán sociálně právní ochrany dětí Poškozený Ø Vznik a vývoj institutu poškozeného v trestním řízení • trestní řád z roku 1873 předpokládal existenci soukromého účastníka (tzv. vedlejší procesní strana, vybavená žalobním právem) • řízení o nároku poškozeného bylo již tehdy označováno jako adhezní • současný institut poškozeného vznikl na základě ustanovení § 48 trestního řádu z roku 1950. Ø definice: • Poškozeným je ten (fyzická nebo právnická osoba), komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda (§ 43 odst. 1 tr. ř.) Ø definice poškozeného není totožná s pojmem „ oběť“ Ø oprávnění poškozeného nemůže vykonávat ten, kdo je v trestním řízení stíhán jako spoluobviněný (§ 44 odst. 1 tr. ř.) Ø poškozeným může být jak fyzická tak právnická osoba Znaky: Ø Škodou podle § 43 odst.1 tr. ř. se rozumí majetková škoda, škoda na zdraví, morální i jiná škoda. Ø Majetková škoda je škoda, kterou došlo ke zmenšení nebo úbytku majetku poškozeného a kterou lze vyjádřit v penězích. Ø Škodou na zdraví se rozumí ztráta na výdělku, bolesti a ztížení společenského uplatnění, jakož i úhrada nákladů spojených s léčením, resp. v případě úmrtí náklady spojené s pohřbem. Ø Jinou škodou má zákon na mysli například škodu na dobré pověsti, dobrém jménu s následky pro činnost obchodní společnosti jako například v případě spáchání trestných činů poškození cizích práv či porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže apod. Ø Morální škoda může vzniknout v souvislosti se spácháním trestných činů proti pořádku ve věcech veřejných nebo trestných činů proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství. Ø Práva poškozeného • Poškozený má především právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání, konaného o odvolání, a před skončením řízení se k věci vyjádřit. Poškozený, jemuž náleží nárok na náhradu škody způsobené trestným činem, je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost škodu nahradit. Takový návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájení dokazování (§ 43 odst. 3 tr. ř.). Ø Trestní řád rozlišuje mezi dvěma skupinami poškozených: • poškozený, který může žádat náhradu škody, jež mu byla způsobena trestným činem a navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku obžalovanému povinnost nahradit škodu uložil (§ 43 odst. 3 tr. ř.). Tento poškozený má kromě všeobecně stanovených práv podle ustanovení § 43 odst.1 tr. ř. právo být subjektem adhezního řízení, to znamená právo uplatnit své nároky přímo v trestním řízení. Bude se jednat zejména o poškozeného, jemuž trestným činem vznikla újma na zdraví nebo majetková škoda. • poškozený, jenž není subjektem adhezního řízení. Tomuto poškozenému v podstatě náleží jen procesní oprávnění podle § 43 odst.1 tr. ř. Půjde zejména o poškozeného, jemuž trestným činem byla způsobena morální nebo jiná škoda. • Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem. • Možnost uplatnění práv mimořádně vysokého počtu poškozených prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Společný zmocněnec vykonává práva poškozených, které zastupuje, včetně uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení. Ø Zajištění nároku poškozeného • Obvinění se často pokoušejí zbavit se majetku a navzdory konečnému rozhodnutí soudu, kterým přizná nárok na náhradu škody, tak může dojít ke zmaření nebo ztížení jejího uspokojení. Proto trestní řád obsahuje ustanovení o zajištění nároku poškozeného (§ 47 - § 49 tr. ř.). Ø Poškozený a konečné rozhodnutí • Pravomocný rozsudek, kterým byl poškozenému přiznán nárok na náhradu škody, má povahu exekučního titulu podle předpisů občanského práva. • Proti rozsudku, v neprospěch obžalovaného, může podat poškozený, jenž uplatnil nárok na náhradu škody, odvolání. Může tak učinit však jen proti výroku o povinnosti k náhradě škody (§ 247 odst. 1 tr. ř.). Zúčastněná osoba Ø Vznik a vývoj institutu zúčastněné osoby v trestním řízení • starší právní úpravy až do r. 1950 ustanovení o zúčastněné osobě neobsahovaly Ø definice: • Zúčastněná osoba je ten, jehož věc byla zabrána (§ 42 odst. 1 tr. ř., § 73 tr. zák.) nebo podle návrhu být zabrána má. • je stranou v řízení (§ 12 odst. 6 tr. ř.) • jde o osobu odlišnou od obviněného Zákonný zástupce a zmocněnec poškozeného a zúčastněné osoby Ø Poškozený a zúčastněná osoba mohou být v trestním řízení zastoupeni. Jsou nějaké otázky???