Seminář č. I. – Právní argumentace. Základní pojmy. Zadání příkladů: 1) Přiřaďte k jednotlivým výkladům použité právní argumenty: a) Věci jsou podle § 119 odst. 1 občanského zákoníku movité nebo nemovité, třetí možnost není. b) Jestliže za trestný čin pohrdání soudem (§169b trestního zákona) může soud uložit pouze trest odnětí svobody až na dva roky nebo peněžitý trest, je vyloučeno uložit jiný trest (jiné tresty), jako např. propadnutí majetku, zákaz činnosti apod., uvedené v § 27 trestního zákona c) Vrací-li se podle zákona č. 243/1992 Sb. majetek těm, kdo byli zbaveni občanství a pak jej nabyli zpět, musí být tím spíše vrácen těm, kterým nebylo nutno občanství vracet, protože jej vůbec nepozbyli. d) Je-li pro řízení o kasační stížnosti (z. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) třeba povinného zastoupení advokátem, nelze trvat na této procesní povinnosti tehdy, pokud se jedná o kasační stížnost proti usnesení o neustanovení advokáta. e) Jestliže ke zpětvzetí žaloby dojde před projednáním věci, soud vrátí soudní poplatek (§ 10 zákona č. 549/1991 Sb.). Obdobně se vrátí soudní poplatek v případě zpětvzetí návrhu na výkon rozhodnutí (exekuci) před projednáním věci, i když zákon na tento případ výslovně nepamatuje. 2) Porovnejte znění čl. 78 a čl. 79 Ústavy. Posuďte, zda vláda podle čl. 78 může vydat nařízení i bez výslovného zákonného zmocnění, které se vyžaduje u právních předpisů vydaných ministerstvy a jinými právními úřady. Pokud dospějete k více možným variantám výkladu, odůvodněte je a pojmenujte argumenty, které jste použili. 3) Který argument je podstatou následujících zákonných ustanovení? Zvažte, jaké důsledky má tato metoda právní úpravy v kontextu principu právní jistoty a autonomie vůle, příp. ve veřejném právu? a) § 611 občanského zákoníku: Ustanovení o kupní smlouvě se přiměřně použijí i na smlouvu, podle které si smluvní strany směňují věc za věc, a to tak, že každá ze stran je považována ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věcí, kterou směnou přijímá, za stranu kupující.“ b) § 104d obchodního zákoníku: Pokud není dále stanoveno jinak, použijí se na rozdělení komanditní společnosti přiměřeně ustanovení § 92d a § 104a odst. 2 a 4. c) § 154 správního řádu: Jestliže správní orgán vydává vyjádření, osvědčení, provádí ověření nebo činí sdělení, která se týkají dotčených osob, postupuje podle ustanovení této části, podle ustanovení části první, obdobně podle těchto ustanovení části druhé: § 10 až § 16, § 19 až § 26, § 29 až § 31, § 33 až § 35, § 37, § 40, § 62, § 63, a obdobně podle těchto ustanovení části třetí: § 134, § 137 a § 142 odst. 1 a 2; přiměřeně použije i další ustanovení tohoto zákona, pokud jsou přitom potřebná. 4) Které právní argumenty užijete v následujících případech? a) Je-li dle dopravního značení dán zákaz zastavení, je dán současně i zákaz stání? b) Nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby (§ 130 odst. 2 občanského zákoníku). Má ttakový oprávněný držitel povinnost stanovenou v § 128 odst. 1 občanského zákoníku? Zdroje: * Gerloch A. a kol.: Seminární praktikum z Teorie práva. Eurolex Bohemia, Praha 2004. * Večeřa, M. a kol. Sbírka příkladů z teorie práva. Praha: Aspi, 2005.