Ochrana osobnosti Všeobecná osobnostní práva JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. Právnická fakulta MU, Brno OSNOVA: nobecný výklad nPrávní zakotvení nsubjekty práva na ochranu osobnosti nPředmět všeobecných osobnostních práv nOmezení všeobecných osobnostních práv nProstředky ochrany osobnosti nProstředky ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby nZvláštní osobností práva tvůrčí 1. OBECNÝ VÝKLAD všeobecná osobnostní práva základní práva: - nezadatelná – nezcizitelná - nepromlčitelná a nezrušitelná Základní znaky: n nosobní, nemajetkový charakter nnáleží každé fyzické osobě jako individualitě npůsobí erga omnes, jedná se o právo absolutní právní povahy nnepodléhají promlčení ani prekluzi n n n Literatura: nŠvestka J., Jehlička, P., Pavlík, P., Knap, K., Plecitý, V.: n Ochrana osobnosti podle občanského práva, n 3. vydání, Linde Praha, a.s., Praha, 1996. n Kužílek, O., Žantovský, M.: n Svoboda informací – Svobodný přístup k informacím n v právním řádu České republiky, Linde Praha a.s., Praha 2002. n Sokol, T.: Tisk a právo, ORAC, Praha, 2001. n Bartoň, M.: Svoboda projevu a její meze v právu ČR, Linde, Praha, 2002. n Hajn, P.: K přiměřenému zadostiučinění ve sporech na ochranu osobnosti, n Bulletin advokacie, 4/2003, str. 9-10. n Doležílek, J.: Veřejná kritika a právo na ochranu osobnosti, n Právní praxe, 2/1997, str.125 n Filip, J.: Dogmatika svobody projevu z hlediska teorie, legislativy n a soudní praxe, Časopis pro právní vědu a praxi, 4/1998, str.628 n Mates, P.: Ochrana osobních údajů, Karolinum, Praha UK, 2002 n Devátý, S., Toman, P.: Ochrana dobré pověsti a názvu právnických osob, n Linde a.s., Praha, 2001. n Ochrana osobnosti v mezinárodních dokumentech o lidských právech nVšeobecná deklarace lidských práv z roku 1948 nMezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966) (vyhláška MZV č. 120/1976 Sb.) nÚmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP50) sděl. č. 209/1992 Sb.), včetněProtokolů n Evropská Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (Úmluva o lidských právech a biomedicíně), (sděl. č. 96/2001 Sb. m.s.), včetně Dodatkového protokolu o zákazu klonování lidských bytostí. (sděl. č. 97/2001 Sb. m. s.)atd. n Úmluva o právech dítěte (sdělení č. 104/1991 Sb.) Čl. 8 Právo na respektování rodinného a soukromého života Čl. 8(1): Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. Čl. 10 Svoboda projevu Čl. 10(1): Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem. Čl. 10(2): Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu (...) ochrany pověsti nebo práv jiných (...) Ústavní zakotvení práva na ochranu osobnosti n nPodle čl. 10 odst. 1 LZPS "každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno". n n n Zákonné zakotvení práva na ochranu osobnosti n§ 11 a násl. občanského zákoníku na další předpisy: n§ 21 a násl., zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů n zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a změněně kterých zákonů (transplantační zákon) n zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů n § 10, §11 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon) n§ 35, §36 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání nZákoník práce n§ 133a občanského soudního řádu nzákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv n zákon č. 140/1961 Sb., trestního zákona – pomluva (§206), útok na státní orgán (154/2), neoprávněné nakládání s osobními údaji (178) n49 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích – přestupky proti občanskému soužití n n n n 3. SUBJEKTY VŠEOBECNÝCH OSOBNOSTNÍCH PRÁV nprávo na ochranu fyzických osob, tj. na ochranu osobnosti fyzické osoby n nPostmortální ochrana osobnosti - § 15 OZ nPříklad: Seriál Návštěvníci – akademik Filip – přejmenován na akademik Richard n nprávo na ochranu právnických osob, které je občanským zákoníkem taxativně zúženo jen na právo na ochranu názvu a dobré pověsti právnické osoby. n n nZákladním rysem ochrany osobnostních práv fyzické osoby je skutečnost, že zásah do těchto práv je možný pouze se svolením dotčené fyzické osoby 4. PŘEDMĚT VŠEOBECNÝCH OSOBNOSTNÍCH PRÁV nVymezení předmětu všeobecných osobnostních práv obsahuje ustanovení § 11 OZ nDemonstrativní výčet: n n zdraví (včetně duševní a tělesné integrity) n občanská čest n lidská důstojnost n soukromí n jméno (nejen jméno a příjmení jak je zapsáno v matrice, ale i přezdívka či krycí jméno – pseudonym) n projevy osobní povahy (včetně písemností osobní povahy jako jsou osobní dopisy, deníky apod.) n jiné předměty práva na ochranu osobnosti, v občanském zákoníku výslovně neuvedené (např. osobní svoboda, osobní tajemství, listovní tajemství, podoba, hlas, životopisné a jiné osobní údaje, zdravé životní prostředí, dobré jméno, profesní, obchodní, vědecká čest, svoboda vyznání a náboženského cítění, pracovní síla, apod.) 5. OMEZENÍ VŠEOBECNÝCH OSOBNOSTNÍCH PRÁV nse svolením fyzické osoby (smluvní omezení) n nna základě zákona n ntzv. bezúplatné zákonné licence: nzákonná úřední licence (§ 12 odst 2) nzákonná licence vědecká a umělecká (§ 12 odst. 3) nzákonná licence zpravodajská (reportážní) n nPoužití (pořízení) těchto chráněných hodnot: nnesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické soby nv případě pochybností vykládat restriktivně nmusí být vždy zaručena základní ochrana důstojné existence dotčené fyzické osoby. n n 6. PROSTŘEDKY OCHRANY VŠEOBECNÝCH OSOBNOSTNÍCH PRÁV nProstředky ochrany jsou zakotveny v nejrůznějších soukromoprávních i veřejnoprávních právních předpisech. n nOchrana se týká porušení i ohrožení práva n nObčanský zákoník zakotvuje obecné i zvláštní právní prostředky ochrany osobnosti. n nZákladním předpokladem odpovědnosti podle § 13 OZ je existence neoprávněného zásahu objektivně způsobilého narušit, popř. ohrozit osobnostní práva chráněná ustanovením § 11 OZ. Předpoklady uplatnění práva na ochranu osobnosti (rozh. Sp. Zn. 28 Cdo 1524/2002) Předpokladem úspěšného uplatnění práva na ochranu osobnosti je jednak to, že došlo k neoprávněnému zásahu, a jednak to, že tento zásah byl objektivně způsobilý přivodit újmu na právech chráněných § 11 OZ. Neoprávněnost zásahu do osobnostních práv Neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti je jednání, které zasahuje do práv chráněných § 11 OZ a které je v rozporu s právy a povinnostmi původce zásahu stanovenými právním řádem. Důkaz pravdy Bylo-li do osobnostních práv zasaženo tvrzením nebo obviněním, nešlo o neoprávněný zásah, odpovídal-li jeho obsah pravdě; ve věcech ochrany osobnosti je třeba zásadně připustit možnost důkazu pravdy. Oprávněnost kritiky Rozdíl mezi neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti a kritikou je nutno spatřovat v pravdivosti (objektivnosti) projevu a v cíli, který sleduje. Kritiku počínání fyzické osoba, opírající se o okolnosti, o nichž je sdělován pravdivý údaj, nelze zpravidla pokládat za odporující ustanovení § 11 OZ. 6. PROSTŘEDKY OCHRANY VŠEOBECNÝCH OSOBNOSTNÍCH PRÁV. n1) ZVLÁŠTNÍ ŽALOBNÍ NÁROKY n1) zápůrčí (negatorní) žaloba n2) restituční žaloba (odstraňovací). n3) satisfakční žaloba. na) přiměřené zadostiučinění morální nb) náhrada nemajetkové újmy v penězích (přiměřené zadostiučinění peněžité) n nSoud musí přitom přihlížet k taxativně stanoveným zákonným kritériím: nba) k závažnosti vzniklé nemajetkové újmy (osobnostní povahy nbb) k okolnostem, za nichž k ohrožení nebo porušení osobního práva na ochranu osobnosti došlo nMorální satisfakce – preferovaná nPeněžitá satisfakce nvždy ve formě jednorázové částky n nSoudní příslušnost u sporů z ochrany osobnosti: n§ 9 ODST. 2 PÍSM. A) OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU JSOU K ROZHODOVÁNÍ SPORŮ Z OCHRANY OSOBNOSTI V I. STUPNI PŘÍSLUŠNÉ KRAJSKÉ SOUDY. n2) NÁHRADA ŠKODY § 16 a § 420 a násl. n3) VYDÁNÍ BEZDŮVODNÉHO OBOHACENÍ n § 13 odst. 2: Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění dle odst. 1 (nepeněžité) proto, že byla ve značné míře snížen a důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzické osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. PROSTŘEDKY OCHRANY VŠEOBECNÝCH OSOBNOSTNÍCH PRÁV II. n4) OCHRANA V MEDIÁLNÍM PRÁVU – právo na odpověď a dodatečné sdělení n n5) OCHRANA TRESTNĚPRÁVNÍ n n6) OCHRANA SPRÁVNĚ PRÁVNÍ 7. SOUKROMOPRÁVNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY NÁZVU A DOBRÉ POVĚSTI PRÁVNICKÉ OSOBY ndobrá pověst a název osoby právnické - §19b OZ nOCHRANA: n- dle občanského zákoníku n- dle tiskového zákona a zákona o rozhlasovém a televizním vysílání n- dle obchodního zákoníku n n 8. ZVLÁŠTNÍ OSOBNOSTNÍ PRÁVA TVŮRČÍ nnáleží pouze člověku – tvůrci, kterým může být pouze fyzická osoba, což vyplývá z povahy tvůrčí činnosti (tvorby) samé. nvztahují se k tvůrčím duševním plodům osobnosti fyzické osoby. nMezi tato práva patří: n1) osobní právo na ochranu autorství, n2) osobní právo na ochranu původcovství výkonu výkonného umělce n3) osobní právo na ochranu původcovství ideálních předmětů průmyslových práv, nmožný souběh zvláštní ochrany autorskoprávní nebo průmyslově právní a obecné občanskoprávní podle § 13 OZ. Evropská úmluva o lidských právech (1950) nČl. 8 Právo na respektování rodinného a soukromého života nČl. 8(1): Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. nČl. 10 Svoboda projevu nČl. 10(1): Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem. nČl. 10(2): Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu (...) ochrany pověsti nebo práv jiných (...) Pětistupňový test npět otázek: 1)spadá daný případ pod rozsah čl.10 Úmluvy? 2)šlo o zásah do lidských práv stěžovatele? 3)bylo toto omezení stanoveno zákony? •pokrývá nejen zákony v pravém slova smyslu, ale i řadu dalších norem např. ustálenou judikaturu domácích soudů •zkoumá „kvalitu“ zákona •norma musí být dostupná, dostatečně přesná a (její aplikace) předvídatelná 4)sleduje toto omezení legitimní cíl? •např. ochrany pověsti nebo práv jiných 5)je toto omezení „nezbytné v demokratické společnosti“? Klíčová judikatura ESLP nLingens v. Rakousko, z 8.7.1986, §46 n„Požadavek prokázat pravdivost hodnotového soudu nelze splnit a sám o sobě porušuje svobodu projevu.“ nCastells v. Španělsko, z 23.4.1992 nJednání vlády musí být podrobeno přísné kontrole ze strany moci zákonodárné a soudní, ale také ze strany veřejného mínění. nJersild v. Dánsko, z 23.9.1994, §31 n„Svoboda projevu se nevztahuje pouze na „informace“ a „myšlenky“, které jsou přijímány pozitivně, jež jsou považovány za neškodné nebo bezvýznamné, ale i na ty, které urážejí, šokují či zneklidňují“ nPerna v. Itálie, z 6.5.2003, §39 n„Novinářská svoboda tudíž zahrnuje také možnost použití jisté dávky přehánění nebo dokonce provokace.“ nTO JE VŠE…. n nDĚKUJI VÁM ZA POZORNOST n nJ