Informace o platu  zaměstnance obecního úřadu  a ochrana soukromí

JUDr. Petr Kolman, Ph.D.

odborný asistent na PF MU v Brně

Příklad ze semináře:

Může tajemník městského úřadu sdělit   některým ostatním pracovníkům konkrétní výši platu zaměstnance MÚ?  Šlo o situaci, kdy si „šéf“   chtěl postěžovat na konkrétního pracovníka v rovině – jak málo práce na radnici odvádí za takovou mzdu.  

Řešení :

Připomeňme si, že tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi. Není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.Tajemník obecního úřadu např.:

a) zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,

b) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou,

 c) stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,

 d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,

 e) vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.

Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady obce s hlasem poradním.

In media res: Takový postup v žádném případě nemůžeme doporučit , jelikož je protiprávním. Informace o konkrétní mzdě konkrétního zaměstnance je osobním údajem chráněným zákonem č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

Na zmíněného tajemníka  spadá mlčenlivost dle § 15 z.č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Dodejme. že povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací (tedy i např.po odchodu tajemníka do invalidního či starobního důchodu).

Předmětného přestupku se může ex lege dopustit jak fyzická osoba, která  je ke správci nebo zpracovateli osobních údajů v pracovním nebo jiném obdobném poměru, tak i osoba, která  vykonává pro správce nebo zpracovatele činnosti na základě dohody. Pracovní poměr ke správci (resp. zpracovateli) tedy není condicio sine qua non, aby mohl být spáchán tento přestupek.

Jaká sankce by „narušitele“ soukromí čekala? Osoba, která neoprávněně sdělí výše zmíněný osobní údaj se dopouští správního deliktu dle § 44 odst.1 z.č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů za což jí hrozí sankce až do výše 100 000 Kč.

Věcně příslušným k udělení této sankce je Úřad pro ochranu osobních údajů.

V praxi někdy dochází k složité situaci, kdy nějakou pozici zastává jen jeden člověk. Pak sdělení výše mzdy na konkrétní pozici de facto rovná porušení ochrany soukromí tohoto pracovníka na jedinečné pozici.

Naopak je možné třetím osobám poskytovat výše průměrných mezd na určitých pozicích ( i třeba průměrné platy za odbory či jiné organizační jednotky MÚ)  bez vazby  na konkrétní zaměstnance.

Jak jsme již předeslali , výše mzdy konkrétního zaměstnance je osobním údajem podléhajícím úpravě zákona o ochraně osobních údajů (zákon č. 101/2000 Sb.), správce osobních údajů (zde nejčastěji zaměstnavatel)  je obecně v souladu s § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů povinen přijmout taková relevantní opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům – sem spadá i náležitá ochrana tzv. výplatních pásek, tedy i  povinnost   zamezení neoprávněného přístupu zaměstnanců úřadu  k jiným výplatním páskám, a to včetně ochrany v praxi stále populárnějších „výplatnic“  elektronických.