PF_PPT pruh+znak_PF_13_gray5+fialovy_RGB Kategorie pravdivosti v normativním myšlení www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Norimberský proces, 3.5.2011, 15:30, 140 2 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 3 Oblasti možného prolnutí práva a pravdy nTvorba a nalézání práva nDokazování nAplikace práva nIntepretace práva www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Teorie pravdivosti nKorespondenční nKoherenční nPragmatické nKonsenzuální n nProcedurální koncepce pravdivosti n nJe možná pravdivost právních norem? 4 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Tvorba a nalézání práva nDavid Hume (1711-1776): V každém systému morálky, se kterým jsem se doposud setkal, jsem si vždy povšiml, že jeho autor po nějakou dobu postupuje běžnými úvahami a ustanovuje existenci Boha, nebo vyslovuje svá pozorování ohledně lidských věcí, když pojednou jsem překvapen zjištěním, že namísto běžných spon výroků jako „je“ a „není“ se nesetkávám se žádným výrokem, který by nebyl spjat s pomocí „má být“ nebo „nemá být“. Tato změna je stěží zaznamenatelná, má však rozhodující důsledky. Jelikož toto „má být“ a „nemá být“ vyjadřuje nějaký nový vztah či tvrzení, je nutné, aby tento vztah byl prozkoumán a vysvětlen a zároveň, aby bylo vysvětleno to, co se zdá docela nejasné – jak tento nový vztah může být odvozen z jiných, které jsou od něj zcela odlišné. n 5 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Tvorba a nalézání práva nJørgen Jørgensen (1884-1969) nLogika popisuje jen takové úsudky, jejichž předpoklady a závěry úsudku mohou nabývat hodnot pravda nebo nepravda. nNařizovací věty nemohou být odvozeny z výroků. (protože rozkazovací věty nemohou být ani pravdivé ani nepravdivé). nDva příkazy mohou být splněné nebo nesplněné, přijaté nebo nepřijaté a považované za odůvodněné nebo neodůvodněné; je zcela bez významu ptát se, zda jsou pravdivé nebo nepravdivé. nRozkazovací věty nejenže nemohou být závěry v dedukci s indikativními premisami, ale také nemohou fungovat jako část nějakého důkazu všeobecně. n 6 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Tvorba a nalézání práva nKarel Engliš (1880-1961): nNorma není poznatek ani výrok nNorma není odpověď na otázku, proto Norma není soudem. nNormu nelze negovat. nNorma není ani pravdivá ani nepravdivá, ani správná ani nesprávná. nNormy nemohou být články úsudků. nNormy nejsou soudy. 7 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Dokazování nKonstatování o skutečnosti: tvrzení, že se určité jevy skutečně staly. nDokazování je současně přesvědčování. nNoetická a přesvědčovací funkce nFormální pravda nMateriální pravda nPraktická jistota nZásada volného hodnocení důkazů nZákonná teorie průvodní (legální důkazní teorie) n 8 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Dokazování nV procesu zjišťování skutkového stavu věci probíhá tzv. dokazování. Tím rozumíme stanovený proces získávání poznatků o událostech, které se odehrály v minulosti, anebo se v současnosti stále odehrávají. Je to procesní postup vedoucí k tomu, aby soud (nebo např. správní orgán) poznal skutečnosti rozhodné pro bezvadné ukončení procesu aplikace práva. V procesu dokazování se proto používají důkazy. Jako důkaz se obvykle označuje vyvození přesvědčení o existenci jedné skutečnosti z jiné existující skutečnosti, a to na základě jejich příčinné souvislosti. Součástí pojmu důkaz je tak nejen ona souvislost jedné skutečnosti s druhou (s druhými), ale také onen přesvědčovací aspekt, kdy je nutné přesvědčit soud o pravdě nějakého tvrzení (případně nepravdě tohoto tvrzení). K provedení důkazů se používají důkazní prostředky. Ty lze charakterizovat jako následky dokazované skutečnosti, které lze objektivně vnímat. 9 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Dokazování nMateriální pravda je spojena s prokázáním skutečného stavu věci. Orgán je při hledání materiální pravdy povinen zjistit, jak skutečně daná skutečnost či událost proběhla, co se skutečně stalo. Materiální pravda se někdy ztotožňuje s objektivní pravdou. nFormální pravdou označujeme zjištění, ke kterému například soud dospěje i bez provedení dokazování či jiným způsobem, který nezajistí skutečné objasnění tzv. objektivní pravdy. Není tedy nutné, aby skutečně tvrzené skutečnosti odpovídaly tomu, jak se celá událost odehrála, ale například postačí, pokud tato tvrzení nejsou popřena. nFormální pravda nemusí být v rozporu s materiální pravdou. 10 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Dokazování n„Při Pánu Bohu, jehož svatost je nadevše, takto vypovídám podle práva lidu, prost lsti a prost klamu a prost jakékoli zrady, že mi byl ukraden dobytek, na což zde žaluji, [jakož i na to,] že jsem jej dostihl u muže X.“ n 11 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Dokazování n„Důkazy soud hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.). Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti a posléze hodnota pravdivosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou pro zjištění skutkového stavu upotřebitelné). […] Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti pak soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli.“ (Nejvyšší soud, 30 Cdo 64/2004) n 12 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Dokazování nRobert Boyle (1627-1691): [S]vědectví jednoho svědka nestačí k tomu, aby prokázalo obviněné straně vinu z vraždy; nicméně svědectví dvou svědků, byť stejné důvěry […] by mělo být obvykle dostatečné k tomu, prokázat obviněnému vinu; protože je považováno za rozumné předpokládat, že ačkoli každé jednotlivé svědectví je pouze pravděpodobné, přesto souběh těchto pravděpodobností […] může dosáhnout morální jistoty, např. takové jistoty, která může stačit soudci k tomu, aby postupoval k vynesení rozsudku smrti nad obviněnou stranou 13 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Aplikace práva nKognitivismus vs. decisionismus nMarian Pavčnik: Ačkoli pojmová jurisprudence již nemá žádné příznivce, jež by se plně vázali na její východiskové body, nutno stále ještě počítat s tím, že je jako ideologie „aplikace práva“ přinejmenším latentně přítomná. Jedná se přitom o nekritické ztotožnění zákona s právem, soudcovského rozhodnutí s reprodukcí zákonné normy s ohledem na konkrétní případ a o přenesení odpovědnosti na imaginárního zákonodárce. nBerhard Windscheid: Povinnosti z kupní smlouvy podléhají volnému soudnímu uvážení, jehož základ i zde tvoří vedle ujednání stran také obecný a zvláštní účel obchodu. n 14 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Aplikace práva nSubsumpční sylogismus nPohled „sem a tam“ nPředvědění (Josef Esser) nPředporozumění 15