České a československého právní dějiny Vývoj rodinného a pracovního práva do roku 1989 Ladislav Vojáček I. RODINNÉ PRÁVO Výchozí právní úprava v I. ČSR n nABGB v českých zemích nuherský zákon o manželském právu (1894) •manželství jako civilněprávní vztah •striktně požadoval civilní formu uzavření manželství •sňatek jako občanská smlouva •rozluka manželství > Snaha o unifikaci v I. ČSR nmanželská novela č. 320/1919 Sb. •předpoklad přivolení ke sňatku = vyhlášky •civilní i církevní sňatek •rozluka i pro katolíky (v českých zemích) nnávrh občanského zákoníku z roku 1937 •některá ustanovení manželského majetkového práva nosvojení č. 56/1928 Sb. •má nahrazovat poměr rodičů a dětí •rozhodoval soud •v zásadě museli souhlasit přirození rodiče, zejm. otec • X žádná majetková práva vůči členům osvojitelovy rodiny •osvojenecký poměr mohl být zrušen > Rodinné právo po roce 1939 nrasové zákonodárství •inspirace = Norimberské zákony nna Slovensku zejména tzv. židovský kodex z roku 1941 •zákaz uzavírání smíšených manželství > Rodinné právo po válce neliminace negativních dopadů doby nesvobody •možnost rušit a měnit soudní rozhodnutí o rozvodu a rozluce z doby nesvobody nuznávání rozhodnutí v manželských věcech vydaných soudy nebo úřady v cizině norganizace péče o děti (zemské a okresní komise péče o mládež) > Rodinné právo po roce 1948 nústava 1948 a zákon o právu rodinném č. 265/1949 Sb. ndílčí změny nústava 1960 a zákon o rodině č. 94/1963 Sb. > Ústava z roku 1948 n ninterpretační pravidlo n = vykládat právní předpisy v duchu ústavy a zásad, na nichž byla založena nzásady: •rovné postavení mužů a žen v rodině i ve společnosti •odstranění diskriminace nemanželských dětí •manželství a rodina pod zvláštní ochranou státu > Kodifikace z právnické dvouletky nzákon o právu rodinném č. 265/1949 Sb. nsérie trestněprávních předpisů (č. 86-89/1950 Sb.) •trestní zákon a trestní řád •trestní zákon správní a zákon o trestním řízení správním nzákladní občanskoprávní předpisy (č. 141 a 142/1950 Sb.) •občanský zákoník a občanský soudní řád > Zákon o právu rodinném č. 265/1949 Sb. nv rámci kodifikační komise pro občanské právo subkomise pro rodinné právo •x podle sovětského vzoru samostatně ni polští legislativci nprvní z kodifikace v rámci právnické dvouletky nsjednocení úpravy rodinného práva > Vůdčí principy (pro celé období) n nmonogamní manželství nobligatorní občanský sňatek nrovnost manželů ve vztahu k sobě i k dětem nrovnost dětí bez ohledu na manželský či nemanželský původ nvýchova v souladu se zájmy společnosti > Obsah zákona o právu rodinném nchybí zasnoubení a vyhlášky (ohlášky) nmanželství nokolnosti vylučující uzavření manželství nrozvod nzákonné majetkové společenství manželů nrodičovská moc nosvojení a poručenství > Manželství n= trvalé životní společenství muže a ženy založené na vzájemných citových vztazích nvznikalo souhlasným prohlášením muže a ženy před národním výborem nebo jemu naroveň postaveným orgánem (= pozbylo charakter smlouvy) nnásledně možno vykonat svatební obřad před církevním hodnostářem (bez právní relevance pro světské právo) nslavnostní ráz (veřejně, dva svědci) nrozvod (soudně, ze stanovených důvodů) > Rozvod nmělo se dbát především zájmu společnosti n= rozvést pouze hluboce a trvale rozvrácené manželství nsoud zpravidla označoval viníka rozvodu manželství ndo konce padesátých let se při tom neřešila otázka práv a povinností manželů k dětem (= samostatné opatrovnické řízení) > Okolnosti vylučující uzavření manželství •již existující manželství •blízké příbuzenství •osvojení a v zásadě i švagrovství v přímé linii •nedostatek duševního zdraví •nedostatek věku nnahradily manželské překážky nk uzavření manželství s cizincem souhlas MV > Vzájemné vztahů manželů nnově: manželé mají stejná práva npovinnost žít spolu, být si věrní a pomáhat si npotřeby rodiny uspokojovat podle svých sil a výdělkových a majetkových možností (= v podstatě vznikala vzájemná vyživovací povinnost) nnově: zákonné majetkové společenství manželů > Vztah rodičů a dětí nna významu ztratilo rozlišování manželských a nemanželských dětí nzákonodárce se zaměřil především na otázku výchovy dětí nrodičům uložil odpovědnost za výchovu svých dětí nvůči nezletilým dětem rodičovskou moc nzákon stanovil postup v případě pochybností o otcovství dítěte > Osvojení (adopce) a poručenství nzákon stavěl do popředí zájem na výživě a výchově dítěte núčel: umožnit úspěšný rozvoj dětem, které ztratily rodiče nebo o něž biologičtí rodiče řádně nepečovali npéči o osobu dítěte (a až v druhé řadě o jeho majetek) mohlo zajistit také, poručenství (= čestná občanská povinnost) > Dílčí změny zákona o právu rodinném nrozvod (1955) nosvojení (1958) nrozhodování o právech a povinnostech k dětem (1959) n = součást samotného řízení o rozvodu npřenesení některých rozhodnutí na NV (1959) > Předpisy o rozvodu nzákonné opatření z roku 1955 (č. 61 Sb.) n = možnost rozvést manželství i proti vůli manžela, který nenesl vinu na rozvratu manželství •pokud to bylo v zájmu společnosti •pokud manželé spolu již dlouhou dobu nežili > Osvojení n1958 nová forma osvojení n = osvojitelé se zapisovali do matriky jako rodiče •možnost osvojení i bez souhlasu biologických rodičů (nezájem) > Přenesení některých rozhodnutí na národní výbory (1959) nzejm. povolování manželství nezletilcům nustanovování, kontrola, odvolávání a zprošťování funkce poručníka > Kodifikace ze šedesátých let ntrestní zákon a trestní řád (č. 140 a 141/1961 Sb.) npřestupkový zákon (č. 60/1961 Sb.) nzákon o přečinech (č. 150/1969 Sb.) nz. č. 91/1960 Sb. o správním řízení a správní řád (č. 71/1967 Sb.) nobčanský zákoník a občanský soudní řád (40/1964 Sb.) nzákon o rodině (č. 94/1963 Sb.) nhospodářský zákoník (č. 109/1964 Sb.) nzákoník práce (č. 65/1965 Sb.) nzákoník mezinárodního obchodu (č. 101/1963 Sb.) nnotářský řád (č. 95/1963 Sb.) > Zákon o rodině z roku 1963 (obecná charakteristika) nnávaznost na zákon z roku 1949 nchybí majetkové vztahy mezi manžely nnový pojem: práva a povinnosti rodičů k dětem nrozšíření oprávnění národních výborů nnezrušitelné osvojení > Obsah zákona o rodině nkrátká preambule •rodina = základní článek společnosti •jednota zájmů rodiny a společnosti nzákladní zásady nčtyři části •manželství •vztahy mezi rodiči a dětmi •výchova nezletilých dětí •výživné (i postup při určování otcovství) > Manželství n„harmonické, pevné a trvalé životní společenství“ muže a ženy, v němž jsou oba manželé rovnoprávní a podporují řádnou výchovu svých dětí núprava bez větší změny nvznik nadále jen formou občanského sňatku > Rozvod nkdyž objektivně neplnilo svou funkci nsoud zkoumal příčiny rozvratu, viníka neoznačoval nrozhodoval i o právech a povinnostech rodičů k dětem nv zásadě nezasahoval do styku rozvedených rodičů s dětmi npovinnost poskytovat „přiměřenou výživu“ rozvedeného manžela (dříve výživa „nezbytná“) > Vztahy mezi rodiči a dětmi n nnová koncepce péče o děti npráva a povinnosti rodičů k dětem nnovinkou i úprava povinností manžela matky, který sice nebyl rodičem dítěte, ale s matkou žil ve společné domácnosti > Nová koncepce péče o děti ndříve upravená zákonem o organizaci péče o mládež z roku 1947 a pak z. č. 69/1952 Sb. o sociálně právní ochraně mládeže nspolečně rodiče, stát a společenské organizace nrozšířil oprávnění NV při „společenské kontrole“ výchovy mládeže •napomínat samotného nezletilého, jeho rodiče i třetí osoby •nezletilému uložit určitá omezení (zákaz návštěv nevhodných podniků a akcí) nkonkretizováno vl. nař. (č. 59/1964 Sb.) > Postup při určování otcovství n nmísto původního institutu uznání otcovství nnově právo matky popřít otcovství, určené souhlasným prohlášením > Osvojení npodobně jako zákon z roku 1958 •pro osvojení formou zápisu osvojitelů jako rodičů se začalo používat označení nezrušitelné osvojení •pozměněnou podobu dostala i úprava osvojení a poručnictví > Úprava majetkových práv manželů nnezahrnuta do zákona o rodině ns úpravou jiných majetkových práv v občanském zákoníku nbezpodílového spoluvlastnictví manželů (ryze kogentní podoba) n+ společné užívání bytu manžely n+ společné užívání pozemku manžely > Polistopadové změny nodideologizování (zejm. zrušeny úvodní články) nmožnost uzavírání manželství církevní formou npotlačeny státní zásahy núvahy o opodstatněnosti existence rodinného práva > II. PRACOVNÍ PRÁVO Kořeny pracovního práva ncechovní předpisy nhorní právo nčelední poměr njako samostatné právní odvětví se zformovalo až ve 20. století (označováno i jako dělnické právo) > Počátky pracovního práva n ndr. Emil Hácha na začátku 30. let: „jest spíše jen souborný název pro předměty nové právnické disciplíny, než ustálený právní pojem“ nněmecký vzor (Hácha: „příbuznost obsahu právních norem ... se nejednou stupňuje až k ideové závislosti našeho práva na právu říšskoněmeckém“. > Pojetí pracovního práva n nzvláštní právo společenský vrstvy, která z povolání koná námezdní práci na základě pracovních smluv nprávo, které se vztahuje k pracovnímu (a služebnímu) poměru, tj. k závislé práci zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni v cizí službě a začleněni do cizího závodu nnejširší pojetí, které pracovní právo presentovalo jako právo pracovní energie vůbec, jako právo, jež objímá veškerou lidskou práci > Základní československé pracovněprávní předpisy n nobnova svěcení nedělí a svátků n1918 zákon o osmihodinové pracovní době (č. 81/1918 Sb.) n1919 práce dětí n1922 zákon o úpravě právních poměrů na Slovensku a Podkarpatské Rusi > Zákon o osmihodinové pracovní době nosmihodinová pracovní doba npracovní přestávky npráce přes čas a noční práce nzaměstnávání mladistvých pracovníků npráce osob zaměstnaných a bydlících v domácnosti svých zaměstnavatelů nzachování výše mzdy v podnicích, v nichž se na základě tohoto zákona zkrátí pracovní doba > Zákon o práci dětí (č. 420/1919 Sb.) n nomezil zaměstnávání dětí (do 14 let) nobecně: děti je možné zaměstnávat jen potud, pokud to nepoškozuje jejich zdraví, neohrožuje jejich tělesný a duševní vývoj nebo mravnost a nepřekáží v jejich docházce do školy nděti mladší 12 let v zásadě ne (10 a 11-leté děti jen k lehkým pracím v zemědělství a v domácnosti) nrozdíl: zaměstnávání dětí vlastních a cizích ndozor: orgán politické správy > Úprava poměrů na Slovensku a Podkarpatské Rusi (č. 244/1922 Sb.) nkogentní úpravou zajistil mzdové nároky npovinnosti zaměstnavatelů vůči nemocným zaměstnancům a při ochraně života a zdraví zaměstnanců npodmínky výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru nvýznamně novelizovaný v roce 1924 = rozšíření působnosti na všechny zaměstnance (derogovala opomenuté uherské předpisy) > Slovenský stát npapežské encykliky Rerum novarum (1891) a Quadragesimo anno (1931) n1940: pracovní povinnost nsíť úřadů práce nobsah pracovní smlouvy – kolektivní smlouvy n1944: placená dovolená > Pracovní právo po roce 1945 n n1945: •na úrovni okresů a zemí úřady ochrany práce •zařazování občanů do práce •regulace mzdové politiky •úkoly živnostenské inspekce •pracovní povinnost (muži od 16 do 55 let, ženy od 18 do 45 let) i pro osoby, které byly zbaveny čsl. státního občanství n1947: •sjednocena dovolené na zotavenou pro všechny dělníky (2 až 3 týdny) > Pracovní právo po roce 1948 núprava nejdříve roztříštěna •zákon o státní mzdové politice 1948 •1959 místo závodních rad závodní výbory ROH •X úprava rozmisťování pracovních sil •= převládají veřejnoprávní prvky nzákoník práce č. 65/1965 Sb. ndílčí opatření z pozdější doby > Povaha právní úpravy po roce 1948 npracovněprávní ustanovení vyňata z OZ 1950 (na pracovní sílu se nehledí jako na zboží) nroztříštěnost – postupná unifikace (ve dvojím smyslu) npracovní povinnost až do roku 1965 nvýrazné veřejnoprávní prvky ndílčí předpisy: •úprava pracovních podmínek (x pracovní tábory) •ROH plní úkoly státní správy > Právní úprava pracovních podmínek n nmzdy nplacená dovolená nbezpečnost a ochrana zdraví nodpovědnost za škodu (1958: náhrada škody omezená trojnásobkem měsíčního výdělku) > Mzdové otázky n nrámcově zákon o státní mzdové politice z roku 1948 (č. 244 Sb.) nmzdy stanovilo ministerstvo sociální péče nmzdová politika měla vycházet z potřeb národohospodářského plánu nministerstvo se jí podílelo na státní regulaci trhu pracovních sil n1951: nárok na náhradu mzdy za státem uznané svátky a na zvláštní příplatek za práci v těchto dnech > Placená dovolená na zotavenou nv zásadě vycházela ze zákona z roku 1947 nzákon o placené dovolené na zotavenou z roku 1959 (č. 81 Sb.) nprodloužil dovolenou zaměstnancům zaměstnaným u jednoho zaměstnavatele více než 15 let na čtyři týdny nzavedl týdenní dodatkovou dovolenou pro horníky pracující pod zemí > Bezpečnosti a ochrana zdraví při práci n1951: vedení podniků i jednotliví zaměstnanci: dbát na bezpečnost při práci a na předcházení nemocem z povolání ndohled nad bezpečností práce: ROH prostřednictvím své inspekce práce ndohled nad ochranou zdraví:orgány MZdr n1961: i pro zemědělská družstva a soukromé zemědělce (1954) a pro výrobní družstva (1959) •úprava odpovědnosti vedoucích pracovníků •zdůrazněna i účast samotných zaměstnanců •dozor:opět odborové orgány •úkoly též NV > Rozmisťování zaměstnanců a absolventů škol n nrozmisťování = administrativní přidělování nvýchova dělnického dorostu nrozmísťování absolventů středních a vysokých škol núprava skončení pracovního poměru > Rozmisťování pracovních sil nz nejproblematičtějších oblastí njiž dříve administrativní metody: přidělování pracovních sil k výkonu prací důležitých ve veřejném zájmu (omezeno novelou z roku 1948 = nejdéle na rok s možností dvojího prodloužení) núkoly úřadů ochrany práce převzaly okresní a krajské národní výbory •původně rozmisťování pracovních sil plně v režii těchto orgánů •1951: NV jen nábor dělníků pro nejdůležitější odvětví a podniky > Výchova kvalifikovaných dělníků (+ rozmisťování do továren) n1951 (zákon o státních pracovních zálohách) = centrálně řízená soustava odborných učilišť a škol závodního výcviku n1958: zákon o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon) •učební poměr se podle něj zakládal na učební smlouvě > Rozmísťování absolventů středních a vysokých škol n1952: na 3 roky na konkrétní pracovní místa n1959: uvolnění n1963 a 1967: •pracovní zařazení „v souladu s jejich vzděláním a podle potřeb národního hospodářství“ •povinnost zabezpečit příslušná místa: ústřední orgány a KNV •nástup na základní pracoviště (do ústředních a krajských orgánech a výzkumných ústavů až po 3-leté praxi; neplatilo pro nástup na VŠ) > Omezení volnosti zaměstnance při rozvazování pracovního poměru n ndůsledek „fluktuace“ n1953: tradiční výpověď ze strany zaměstnance nahrazena dohodou o skončení pracovního poměru nabsentérům hrozil i trestní postih > Změny ze v závěru padesátých let n1958: zákon •zrušil možnost přidělit občana do zaměstnání •větší prostor jednotlivým podnikům i samotným zaměstnancům •zachována pozice ONV jako koordinátorů při rozmisťování zaměstnanců n1958: učiliště jednotlivých podniků (učňovská smlouva) n1959: uvolnění pro absolventy SŠ a VŠ > Odbory, závodní rady, závodní výbory n1945: jednotné ROH + závodní a podnikové rady •chránit zájmy zaměstnanců •účastnit se na hromadné úpravě pracovních podmínek •dohlížet na hospodářskou činnost závodu •spolupůsobit při přijímání zaměstnanců, jejich zařazování na určitá místa a propouštění nzávodní výbory základních odborových organizací npřevádění některých úkolů státních orgánů - nástroj KSČ > Předpisy navazující na OZ z roku 1964 nzákon o rodině (č. 94/1963 Sb.) nzákoník práce (č. 65/1965 Sb.) nhospodářský zákoník (č. 109/1964 Sb.) nzákoník mezinárodního obchodu (č. 101/1963 Sb.) > Zákoník práce č. 65/1965 Sb. nkodifikační práce reálně začaly v roce 1962 nna podzim 1963 měla Ústřední rada odborů hotov celý návrh zákoníku nodklad – hospodářské potíže npozitivum: univerzální předpis nměl vyjádřit nové pojetí vztahu pracovníka a organizace > Pojetí zákoníku nuniverzální právní předpis, upravující pracovněprávní vztahy všech zaměstnanců núprava pracovního poměru podobně jako dříve nvliv mezinárodních smluv (úmluvy MOP) > Zákoník práce npři přípravě dvě koncepce právní úpravy (minimální standard x kogentní úpravu práv a povinností) nnejdůležitější institut: pracovní poměr nzásady odměňování za práci se nezměnily npředvídal zkracování pracovní doby nvýhodněji upraveny podmínky vzniku nároku na dovolenou > Pracovní poměr nnic zásadně nového nmožnost převedení na jinou práci, ale jen za určitých podmínek a na omezenou dobu nnevyžadoval souhlas okresního národního výboru s rozvázáním pracovního poměru nmožnost rozvázat pracovní poměr •pracovník ze zákonem stanovených a uznaných důvodů i bez uvedení důvodu •organizace jen na základě taxativně uvedených důvodů > Dílčí opatření z pozdější doby n1969 – sankční rozvázání pracovního poměru nnovela 1988 n = souvislost s chystanou přestavbou hospodářského mechanismu > Polistopadové změny n = přiblížení právní úpravy podmínkám tržního hospodářství n1990 – úprava pracovněprávních vztahů při soukromém podnikání n1991 - zákon o zaměstnanosti n - o kolektivním vyjednávání n - novela ZP > Novela zákoníku práce č. 3/1991 Sb. ntypické rysy přechodu k tržnímu hospodářství nposilovala princip smluvní volnosti •umožňovala větší mobilitu pracovních sil •nová kvalita kolektivních smluv (nejen právní úkon, ale i specifický pramen práva nrozšířila okruh funkcí, obsazovaných jmenováním nnově změna a skončení pracovního poměru (ne jako kárné opatření) ntaké úprava odstupného, pracovní disciplíny, pracovní doby a dovolené na zotavenou, mzdových otázek, překážek v práci a péče o zaměstnance >