FORMÁLNÍ STRÁNKA Struktura skutkové podstaty trestného činu /SkpTČ/ SUBJEKTIVNÍ STRÁNKA a. r. 2011/2012 prof. JUDr. V. Kratochvíl • •Pojem subjektivní stránky TČ (SSTČ): •ve smyslu zásady trestní odpovědnosti za vinu charakterizuje SSTČ samotný TČ z hlediska vnitřního, tj. z hlediska psychiky pachatele, která zahrnuje určitým způsobem formální a materiální stránku TČ (jejich příslušné znaky …) • •v té souvislosti je nutno ODLIŠOVAT pojmy: •vina: pojem širší ... • zaviněné naplnění znaků subjektu, objektivní stránky a objektu TČ (nikoliv již subjektivní stránky samé…) - •zavinění: pojem užší než vina ... • •Pojem zavinění (Z) v trestním právu: -psychický vztah pachatele k jeho J + N + PV (mezi J + N): …zda a do jaké míry je pachatel po stránce formální a materiální svým zaviněním (do svého zavinění) zahrnul, včetně znaků subjektu samotného ... -znaky subjektivní stránky: -zavinění (obligatorní zn.) -pohnutka, záměr, cíl (fakultativní zn.) -složky zavinění: -vědomostní, představová (vnímání objektivního stavu věci a představ o něm v době spáchání, páchání trestného činu …) má podobu soudu: -apodiktického (100% jistota, že následek nastane …), -asertorického (prostá jistota, že následek nastane …), -problematického (nejistota, že následek nastane ...) - -volní (vůlí daná zaměřenost na skutečnosti TP relevantní J+N+PV) -chtění, srozumění, smíření – kladná vůle (úmysl)„+“ -nechtění, nesrozumění, nesmíření – záporná vůle (nedbalost)„-“ – –nelze tvrdit, že nedbalost postrádá vůli, i nedbalost musí být spojena s vůlí pachatele, buď jen záporné hodnoty (nedbalost vědomá), anebo s vůlí, která kvalifikovaně absentuje, ačkoliv dána býti měla (nedbalost nevědomá); –také složka představová u nedbalosti nevědomé kvalifikovaně chybí zcela a v důsledku toho kvalifikovaně absentuje i složka volní; –jádro kriminální povahy „kvalifikované“ absence složky představové a v důsledku toho i složky volní v případě nedbalosti nevědomé spočívá právě v požadavku, aby pachatel, vzdor své konkrétní nevědomosti stran možnosti poruch či ohrožení o nich věděl, a sice vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům nutně a zároveň v rámci svých možností; • •Přehled forem zavinění (Z) v trestním právu – obecně • -základní: -ÚMYSL (Ú) § 15 + NEDBALOST (Ndb) § 16 -odvozené: -Ú přímý (ÚPř) § 15/1, a) -Ú nepřímý / eventuální (ÚNepř/Ev) § 15/1, b)/2 -Ndb vědomá- prostá (NdbV) § 16/1, a) -Ndb nevědomá-prostá (NdbN) § 16/1, b) -subodvozené: -Ú přímý – s rozmyslem nebo po předchozím uvážení (tzv. premeditace, § 140/2 ) -Ú nepřímý / eventuální - s rozmyslem nebo po předchozím uvážení (tzv. premeditace, § 140/2) -Ndb vědomá – hrubá (NdbVH) § 16/1, a), 2 -Ndb nevědomá – hrubá (NdbNH) § 16/1, b), 2 • •Základní: ÚMYSL [§ 15 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, § 140 odst. 2] •Odvozená: •přímý věděl chtěl •eventuální věděl byl srozuměn, smířen • •Subodvozená: •přímý – s rozmyslem nebo • po předchozím • uvážení věděl, neboť si rozmyslel • (premeditace) nebo naplánoval chtěl • •eventuální – s rozmyslem nebo • po předchozím • uvážení věděl, neboť si rozmyslel • (premeditace) nebo naplánoval – byl srozuměn, smířen • • •Základní: NEDBALOST [ § 16 odst. 1písm. a), b), odst. 2, § 224 ] •Odvozená: •vědomá-prostá věděl nechtěl, nebyl srozuměn, smířen, protože spoléhal na nepřiměřené důvody •nevědomá-prostá nevěděl nemohl chtít, být srozuměn, smířen, • ač vědět měl a mohl •Subodvozená: • •vědomá - hrubá věděl nechtěl, nebyl srozuměn, smířen, • protože zřejmě bezohledně • spoléhal na nepřiměřené důvody •nevědomá - hrubá nevěděl nemohl chtít, být srozuměn, smířen, • ač vzdor zřejmé bezohlednosti vědět měl a mohl • • Rozhraničení ZÁKLADNÍCH a ODVOZENÝCH forem zavinění z hlediska viny •ÚPř: věděl (AP, AS, PR) + chtěl /§ 316 odst. 1TrZ, ...s cílem…/ •ÚEv: věděl (AS, PR) + srozuměn, smířen /§ 140 odst. 1 TrZ/ •hranice ÚEv a NedbV vede na pomezí VOLNÍ složky Z •NedbV: věděl (AS, PR) + nechtěl, nebyl srozuměn, nesmířen, spoléhal, že… /§ 147 TrZ/ •NedbN: nevěděl + nechtěl, nebyl srozuměn, nesmířen, ač vědět měl a mohl vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům /§ 148 TrZ/- kriminální podstata kvalifikované absence složky představové a volní • •Hranice mezi subodvozenými formami Z: viz učebnice • •Nezaviněné jednání … nevěděl … a neměl nebo nemohl vědět, že..., vzhledem k okolnostem nebo svým osobním poměrům... •Nové formy zavinění v TrZ •ÚEv: … smíření ... –§ 15 odst. 1, b), 2 = srozuměním se rozumí i smíření (se) pachatele s možným následkem ... •smíření (se) stojí POD srozuměním, tj. ještě v rámci ÚEv, ale NAD nechtěním, tj. mimo Ndb... •tím se umožní postihnout jako ÚTČ případy pachatelovy „nulitní“ vůle neboli (trestněprávní) lhostejnosti pravé (TrZ tu zpřísnil postih, neboť podle tz (140/1961) byly tyto případy pokryty Ndb) •lhostejnost nepravá (pachateli je jedno, zda následek nastane či nenastane ...) byla a je vždy posuzovaná jako ÚEv … •ÚPř, ÚEv: … premeditace ... –§ 140 odst. 1/ vražda prostá (dolus repentinus)… –odst. 2/ vražda s rozmyslem nebo po předchozím uvážení; zpravidla ve spojení s ÚPř (dolus preameditatus )... • •„srozumění“ pachatele ve smyslu § 15 odst. 2 TrZ zahrnuje nejen kladnou jeho vůli jako dosud (§ 4/b) tz), včetně lhostejnosti nepravé, nýbrž i její nižší, stále však kladný stupeň, resp. hodnotu, tj. pouhé smíření se pachatele s možným následkem; • • „smíření“ se nepředstavuje negativní vůli ve smyslu nedbalosti (tj. nechtění, § 16 TrZ), ale ani pozitivní vůli v tradičním významu dosavadního „srozumění“, je však (toto smíření) v daném kontextu a smyslu trestněprávní lhostejností pravou spadající proto ještě pod eventuální úmysl; • •„smíření“ se znamená, že pachatel při vážné představě možných trestněprávních následků za současně realizovaného jednání, které k nim může vést a které naplňuje příslušnou skutkovou podstatu, spoléhá, že nenastanou, a to (i) pro svou nějakou iracionální úvahu, důvod, takže se s těmito následky – logicky - musí alespoň smířit, pokud při jejich představě jako možných přesto jednal; • • •NedbH: –§ 16 odst. 1, a), b), 2 •přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o jeho zřejmé bezohlednosti k zájmům chráněným trestním zákonem –měla by nahradit dosavadní vědomou nedbalost jako minimální formu nedbalostního zavinění podle bývalé právní úpravy; srov. § 256c tz (předlužení) a § 224 TrZ (způsobení úpadku); –na rozdíl od předchozí úpravy, která specifikovala formu nedbalosti jako nevědomou, TrZ požaduje pouze hrubou nedbalost, aniž ji dále specifikuje jako vědomou, či nevědomou; k naplnění příslušné SkP postačí proto i nedbalost hrubá nevědomá; – • • •KAZUISTIKA •Ad § 15/1, b) /2: smíření (se) •„případ slečny ze střelnice“ •Na jarmarku slíbí Alois Bedřichovi peníze v případě, že Bedřich sestřelí skleněnou kouli, kterou bude držet v ruce majitelka pouťové střelnice, aniž ji při tom zraní. Bedřich ví, že je jako střelec nejistý, a považuje proto za velice pravděpodobné, že trefí nikoliv kouli, nýbrž onu dámu. Vzdor tomu střílí, neboť chce získat odměnu, a zasáhne majitelku střelnice. „Schválil“, resp. „smířil se“ se tak Bedřich se zraněním této dámy, ačkoliv (i když) se připraví o odměnu?“ Lze se domnívat, že ano, takže by se nemohl dovolávat dobrodiní nedbalosti. I když si nejistý střelec na jarmarku nepřál výsledek, který přesto způsobil, mohlo by to signalizovat naopak nechtění, tedy nedbalost. Jelikož však přesto jednal (vystřelil), musel být se zraněním přinejmenším smířen. •O nedbalost by šlo, pokud by byl Bedřich vynikajícím střelcem a někdo do něj při výstřelu strčil ..., spoléhaje, bez přiměřených důvodů, že právě k tomuto nedojde … •„případ zastřeleného kamaráda (delaborované náboje)“ •rozh. NS ČR, sp. zn. 3 Tdo 842/2009 •„dopravní nehoda na Konečného náměstí“ •rozh. MS v Brně, sp. zn. 9 T 192/2010, rozh. KS v Brně, sp. zn. 3 To 1/2011, rozh. NS, sp. zn. 8 Tdo 709/2011 •KAZUISTIKA •Ad § 16/1, a) /2: hrubá nedbalost vědomá •„případ neodpovědného bagristy“ •Bagrista, zaměstnanec firmy specializované na výkopové práce, byl vyslán na instruktáž o tom, jak pracovat s nově zakoupenou technikou na hloubení rýh a pokládání vysokonapěťových a jiných kabelů. Namísto instruktáže celý den strávil v restauračním zařízení, s tím, že si dodatečně sehnal formální potvrzení o jejím absolvování. • Po převzetí nové techniky, při práci s ní, porušil pokládanou kabelizaci a způsobil tak škodu velkého rozsahu. • Jako pachatel věděl, že bez náležité instruktáže ohledně nové techniky nemusí bezpečně zvládnout práci s ní a může tak způsobit závažné škody na cizím majetku. • Skutečnost, že se vědomě vyhnul povinné instruktáži, jakož i s přihlédnutím ke všem ostatním okolnostem případu, zřejmě bezohledně a bez přiměřených důvodů spoléhal, že práci s novou technikou i tak zvládne bez potíží a škody nezpůsobí. • Tímto svým přístupem k požadavku náležité opatrnosti osvědčil zřejmou bezohlednost vůči cizímu majetku, který poškodil. •Trestní odpovědnost podle § 277/1, 2 písm. a) TrZ. • •Prostá nedbalost by byla namístě, pokud by způsobil stejnou škodu, kdy se mu za deště příslušná technika sesunula a došlo by tak k přerušení pokládaného kabelu. Zde by se jednalo o běžnou neopatrnost, nespojenou se zřejmou bezohledností. •Trestní neodpovědnost podle § 277/1, 2 písm. a) TrZ. • • • •Vztah zavinění k FORMÁLNÍ stránce TČ •Z + FSTČ = § 13 odst. 1 TrZ (PP + Tr+ ZnSkP) • trestnost TČ danou ve znacích SkPTČ zaviněním není zahrnuta; neznalost trestnosti činu se posuzuje podle zásady platné pro negativní právní omyl (ignorantia iuris nocet – neznalost práva / zákona škodí/neomlouvá), požadovat zavinění ve vztahu k trestnosti by odsoudilo TPH k neúčinnosti; např. pachatelova neznalost § 302 TrZ (týrání zvířat) nevylučuje jeho úmysl, nepřihlíží se k ní ... • protiprávnost TČ vyjádřenou dikcí TrZ („protiprávně“, „neoprávněně“, „bez povolení“, tzv. „nedovolenost“) a plynoucí také z jím (TrZ) dovolaných mimotrestních právních předpisů (blanketem, odkazem) zaviněním je zahrnuta, neboť ve vztahu k nim se musí zkoumat jejich pachatelova znalost („vědění“); v případě neznalosti platí § 19 TrZ; např. pachatel neví, že auto řídí neoprávněně (§ 207 TrZ), neví, že porušil devizový zákon (§ 247 TrZ) ... • +++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ • protiprávnost TČ plynoucí z jím (TrZ) nedovolaných mimotrestních právních předpisů (normativní znaky SkPTČ) zaviněním není zahrnuta; pachatel však o nich vědět musí jen fakticky alespoň na úrovni laických představ; např. ví, že neplatí výživné na své dítě, pouze neví, že takto neplní podle ZOR „zákonnou povinnost vyživovat jiného...“, § 196 TrZ ... • • • •Vztah zavinění k MATERIÁLNÍ stránce TČ • • •Zaviněním SŠTČ není zahrnuta co do výsledku jejího hodnocení, zavinění zahrnuje •pouze skutečnosti, z nichž SŠTČ vyplývá ... •(PF UK „minimalistické/nulové ř.“) = pro pachatele nepříznivé pro svůj širší záběr ... • •Zaviněním SŠTČ je zahrnuta i co do výsledku jejího určitého hodnocení, včetně skutečností, z nichž SŠTČ vyplývá ... •(PF MU, § 26 TrZ, „optimalistické ř.“) = pro pachatele příznivé pro svůj užší záběr ... (zásada subsidiarity trestní represe) •požaduje-li se schopnost rozpoznat SŠkodlivostí podmíněnou protiprávnost činu už jako podmínka příčetnosti (§ 26), není důvodu nepožadovat totéž i v souvislosti se zaviněním ve vztahu ke SŠkodlivosti samotné, jakožto materiální stránce TČ ... • •závěr = otevřený, … protože nikoli jednotný ... • • • Konstrukce skutkových podstat z hlediska forem zavinění •VINA: •§ 13 odst. 2 TrZ • ve skutkových podstatách základních platí jako pravidelná forma ÚMYSL, nepožaduje-li TrZ výslovně nedbalost, např.: § 196/1 ...byť i z nedbalosti; kde TrZ mlčí, Ndb nestačí, např. § 228 odst. 1, § 229 ... •§ 17 písm. a), b) TrZ • ve skutkových podstatách kvalifikovaných platí jako pravidelná forma NEDBALOST, nepožaduje-li TZ výslovně úmysl, • např.: § 272/1, 3, a) ... úmyslně způsobí smrt (jako těžší následek,TěN), • jde-li o jinou skutečnost (než TěN), přičte se, i když o ní pachatel nevěděl (NdbN), nepožaduje-li TrZ výslovně, aby o ní věděl, • např.: § 175/1, 2 písm. c), § 118 ... spáchání TČ se zbraní ...; § 140/1, 3 písm. j) ... TČ spáchaný v úmyslu získat ... majetkový prospěch ... • •TREST: •Vztah zavinění k okolnostem: •obecně polehčujícím (§ 41) TrZ neřeší, k obecně přitěžujícím (§ 42) řeší § 39 odst. 5 TrZ, obdobně jako § 17 TrZ ... • např.: § 42 písm. a) /premeditace/ vyžaduje úmysl ... • •ustanovení § 17 a § 39 odst. 5 zároveň zdůrazňují potřebu diferencovat mezi •VINOU a TRESTEM •