Právní dějiny na území Slovenska Ladislav Vojáček I. Úvod, periodizace. Vznik státu na území Slovenska. Prameny práva Vyučující •Prof. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc. •Doc. JUDr. Karel Schelle, CSc. > Literatura nVojáček, L., Schelle, K.: Slovenské právní dějiny. n Ostrava: Key Publishing s. r. o. 2007 Učebnice Právních dějin na území Slovenska > n > Periodizace (9. století – 1918) nFeudální období – 9. století až 1848 nObdobí občanské společnosti v habsburské monarchii – 1848 až 1918 > Období Československé republiky – 1918 až 1992 nPrvní ČSR – 1918 až 1938 nDruhá Č-SR – 1938 až 1939 nSlovenský stát – 1939 až 1945 nPoválečné období let 1944/45 až 1948 nObdobí tzv. socialistického státu – 1948 až 1989 •období unitárního státu – 1948 až 1968 •období federace – 1968 až 1989 nPolistopadové období – 1989 až 1992 > Předstátní období ndlouhodový rozpad rodového zřízení nkonkurence tradičních rodových orgánu nrodová tradice nSámova říše > Feudální období – periodizace n1. Patrimoniální stát a právo v 9. – 12. století •a) Velkomoravská říše (Nitransko jako údělné knížectví) •b) Počátky uherského státu a práva n2. Krize patrimoniálního a formování stavovského státu (13. – 14. století) n3. Stavovská monarchie n4. Absolutizující stát > Feudální období – periodizace („tradiční“ alternativa) n1. Ranný feudalismus n (9. – 12. st. = Velkomoravská říše a počátky uherského státu) n2. Feudální rozdrobenost a její překonávání n (13. – 14. st.) n3. Stavovská monarchie (15. st. – 1526) n4. Absolutismus (1526 – 1848) > PATRIMONIÁLNÍ POJETÍ STÁTU nstředobodem státní organizace ve středověku panovník (původně celý rod) n nkřesťanství = ideologie nové státní moci > KRIZE PATRIMONIÁLNÍHO A FORMOVÁNÍ STAVOVSKÉHO STÁTU (13. – 14. STOLETÍ) na) oslabení politické moci panovníků a vzrůst vlivu jednotlivých feudálů n (tatarský vpád v letech 1241 – 1242) nb) etapa jejího nerovnoměrného překonávání (14. století) > OBDOBÍ STAVOVSKÉ MONARCHIE npomyslná rovnováha sil nstát = právnická osoba (Svatoštěpánská koruna) nprávní partikularismus > Szent Korona > OBDOBÍ ABSOLUTIZUJÍCÍHO STÁTU n- úsilí •o panovnické samovládí •o centralizaci •o byrokratizaci •o rekatolizaci •o refeudalizaci •(za Josefa II. i o germanizaci) n= proces postupného posilování panovnické moci na úkor stavovské obce > Sociální struktura středověké a raně novověké společnosti n1. nerozvinutá sociální struktura raného středověku n2. stavovské rozvrstvení n > Sociální rozvrstvení obyvatelstva (1.) na) předáci země nb) kněží nc) osobně svobodní bojovníci z královských hradů nebo z družin světských a církevních držitelů půdy (hradští jobbagionové) a osobní služebníci předáků země nd) závislé obyvatelstvo ne) později vlámští a němečtí kolonisté… > Sociální rozvrstvení obyvatelstva (2.) 1. Stavy nŠlechta (vyšší a nižší) nDuchovenstvo nMěšťané svobodných královských měst 2. Závislé obyvatelstvo 3. Další skupiny obyvatel Shrnutí k vývoji státu do roku 1848 n1. patrimoniální pojetí státu n - středobodem státní organizace ve středověku panovník (velkomoravské kníže, uherský král) n2. stát jako právnická osoba n a) nejdříve moc v rukou panovníka a stavů n - uherská (svatoštěpánská) koruna n b) za absolutismu tendence k panovnickému samovládí, centralizaci států a byrokratizaci státního aparátu n - absolutistická forma feudálního státu se v Uhrách prakticky nikdy plně neprosadila > OBDOBÍ RODÍCÍHO SE ÚSTAVNÍHO STÁTU (1848 – 1918) nRevoluce let 1848 – 1849 nBachovský absolutismus (1849 – 1859/60/61) nObdobí provizoria (1860 – 1967) nObdobí rakousko-uherského dualismu > Obecně k právu n1. Středověké (a raně novověké) právo = n často nepsané; zpočátku jednotné, ale pak partikulární n = právo hraje podřadnou roli + nízká úroveň právní jistoty) n2. „Moderní“ právo (zejména od 2. poloviny 19. st.) = n zpravidla kodifikované, vycházející z rovnosti před zákonem n = větší právní jistota) > Středověké a raně novověké právo n= velmi pestrá paletu různých vnějších forem, pramenů a oblastí práva njejich podoba, význam a vzájemné relace se měnily v čase nmůžeme rozlišovat mezi n 1. a) zpočátku relativně jednotným právním řádem nb) pozdějším právním partikularismem n c) prvky moderního pojetí práva (za absolutismu) n 2. a) právem nepsaným n b) právem psaným n 3. a) obyčejovým právem n b) právem zachyceným v normativních právních aktech n c) právem vzešlým z rozhodování soudů > Stavovský právní partikularismus n= jeden z nejtypičtějších rysů rozvinuté feudální společnosti n= každá významnější společenská vrstva (jednotlivé stavy, závislé obyvatelstvo) nebo korporace se řídila vlastními právními předpisy > Oblasti středověkého práva n1. šlechtické (zemské) právo n2. partikulární práva n a) městská práva n b) horní práva n c) selská (vrchnostenská) práva n + n d) kanonické právo n + n e) sedmihradské a chorvatské právo > Prameny uherského práva n = vnější formy, v nichž je zachycen obsah právních vztahů (= prameny práva ve formálním smyslu) n právní obyčeje n normativní právní akty n decízie > Právní obyčej n= pravidlo chování n vytvořené ve společenském povědomí n opírající se o všeobecné přesvědčení obyvatelstva a aplikujících orgánů o jeho správnosti a n pro případ porušení sankcionované státem > Tvorba normativních právních aktů na) původně •– panovník nb) v době stavovské monarchie n – králové (privilegia) + stavovský sněm + městské, komitátní, vrchnostenské a d. orgánů. nc) za absolutismu n – panovníci + uherský sněm + komitátní a městské orgány. > Soudcovská tvorba práva n nv Uhrách se vnímala jen jako realizace obyčejového práva noficiálně se některá rozhodnutí královské kurie začala považovat za zvláštní druh pramene práva až na přelomu 19. a 20. století (decízie) > Právní knihy n n= soukromé zápisy platného práva n= pouze prameny poznání práva, ale … >