Právní dějiny na území Slovenska Ladislav Vojáček 03 Uherské právo do roku 1848 Szent Korona > Obecně k právu (opakování) n1. Středověké právo n (často nepsané; zpočátku jednotné, ale pak partikulární n = právo hraje podřadnou roli + nízká úroveň právní jistoty) n2. „Moderní“ právo n (zpravidla kodifikované, vycházející z rovnosti před zákonem n= větší právní jistota) > Periodizace (9. století – 1918) nPřevaha nepsaného obyčejového práva (do začátku 16. století) nPřevaha psaného obyčejového práva (do závěru 19. století) nPřevaha kodifikovaného práva (od konce 19. století) > Stavovský právní partikularismus n= jeden z nejtypičtějších rysů rozvinuté feudální společnosti n= každá významnější společenská vrstva (jednotlivé stavy, závislé obyvatelstvo) nebo korporace se řídila vlastními právními předpisy > Oblasti středověkého práva n1. šlechtické (zemské) právo n2. partikulární práva n a) městská práva n b) horní práva n c) selská (vrchnostenská) práva n + n d) kanonické právo n + n e) sedmihradské a chorvatské právo > Prameny uherského práva (opakování) n = vnější formy, v nichž je zachycen obsah právních norem (= prameny práva ve formálním smyslu) n právní obyčeje n normativní právní akty n decízie – později! > Právní památky z Velké Moravy n1. Zakon sudnyj ljudem n2. překlad byzantského nomokanonu do staroslověnštiny (Synagogae) n3. Metodějova (Anonymní) homilie n4. z Říma importovaná Collectio canorum n5. penitenciál Zápovědi svatých otců > Právo uherského patrimoniálního státu npřevážně obyčejové nzachovaly se královské zákony n = zákony králů Štěpána (pojí se k němu též Naučení pro syna Imricha), Ladislava a Kolomana > Štefan I Štefan I. > Ladislav I. Sv Sv. Ladislav > Prameny práva 12. – 13. století nstále převažovaly právní obyčeje npanovnická privilegia nsněmovní usnesení potvrzená panovníkovým dekretem (zákony) nprávní akty samosprávných korporací = statuty > Nejdůležitější právní památky 13. – 14. století na) Zlatá bula Ondřeje II. (a její pozdější verze) nb) Zákony z roku 1351 (uherským šlechticům stejná práva, aviticita, postavení závislého obyvatelstva) nc) Varadínské regestum (ordály) > Zlatá bula 1222 > Právo stavovské monarchie nstále převážně nepsané nstavovský právní partikularismus (šlechtické, kanonické, městské, horní, selské právo) nprávo Sedmihradska (Transylvánie) a Slavonska (později Chorvatska-Slavonska) nprávní obyčeje, sněmovní usnesení /zákony/, privilegia, statuty, neformálně i rozhodnutí soudů > Právní obyčeje nza obyčejové právo se považuje to, jak rozhodují uherské soudy nnezavršená kodifikace uherského práva (Tripartitum) prezentována jako zápis obyčejového práva n = obyčejové právo zachyceno písemně > Zákony (sněmovní usnesení) nvydával je stavovský sněm spolu s panovníkem nvětšinou veřejnoprávní záležitosti njednotlivá usnesení (zákonné články) shrnuty do dekretu, který sankcionoval panovník n > Významné zákony n- dekret z roku 1405 (postavení měst) n- větší dekret Matyáše Korvína 1486 (Decretum Maius) opatřený doložkou o věčné platnosti n- větší dekret Vladislava Jagellonského 1492 n > Privilegia a statuty nna rozdíl od zákonů privilegia vydával pouze panovník (výsadní oprávnění panovníka) nstatuty nesměly odporovat zákonům ani obecně závazným právním obyčejům a nemohly měnit ani privilegia nbyly závazné pro danou samosprávnou jednotku > Soudní rozhodnutí nrozhodnutím uherských soudů (decízie) se povaha precedentů výslovně nepřiznávala nv praxi se zejména rozhodnutí uherské kurie stávala používaným vzorem pro rozhodovací praxi > Snaha o kodifikaci uherského práva -potřeba právní jistoty -dvě cesty: n sebrání platných dekretů (Collectio decretorum) n vypracování zákoníku (kodifikace) > Tripartitum opus iuris (Štefan Verböczy) nprávní pochybení při vydávání n = považováno za zápis obyčejového práva n = uherské právo sice stále zůstalo obyčejovým právem, ale stalo se právem převážně psaným núvod a tři části n (především šlechtické právo, ale i městské, selské, sedmihradské a chorvatské) > werboczy > CIH > Sbírky práva tavernikálního soudu nArticuli iuris tavernicalis (Tavernické články) n - vznikly s využitím staršího sepsání procesních předpisů nazývaného Quaeritur, Jan Thuz z Laaku, panovník je sankcionoval v roce 1602 nIura civilia (Vetusta Iura civitatum sive Iura civilia) n = úpravu městského práva aplikovaná tavernikálním soudem > Právní knihy n= soukromá sepsání práva nŽilinská kniha nZipscher Willkühr (Willkühr der Sachsen in der Zips, 1370) nBudínská právní kniha z roku 1413 (stala se základem i pro právo řady dalších, zejména tavernikálních měst) nBratislavská právní kniha, Košická právní kniha … > Právo od poloviny 16. století – 1848 npanovnická „nařízení“ (patekty, reskripty, ...): nsnahy o přepracování Tripartita •Quadripartitum 1553 •Novum Tripartitum 1715 nAtriculi iuris tavernicalis + Planum tabulare nCorpus iuris Hungarici npokusy kodifikovat trestní právo núprava obchodního práva > Panovnická „nařízení“ (patenty, reskripty, ...): n nzejména: nMaxmiliánův horní zákoník 1565 (1573) nExplanatio Leopoldina 1732 nnařízení osvícenských panovníků •Ordo sylvanum •Ratio educationis •toleranční patent •trestní zákonodárství Josefa II. a d. > První polovina 19. století nvliv francouzské revoluce nKlement Metternich nhodnost rakouského císaře nobnovení funkce uherského sněmu > Kníže K. Metternich n Metternich > Prameny práva nnejdůležitějšími zůstávaly právní obyčej a zákon nvýznam neztratila ani privilegia a místní statuty nzejména v 18. století se do popředí dostala královská nařízení, vydávaná především ve formě patentů a diplomů nneformální autoritu požívala zejména rozhodovací praxe uherské královské kurie nCorpus iuris Hungarici n = oficiální sbírka platných uherských právních předpisů n - dříve soukromé sbírky (M. Szentivanyi) > CIHung-01 > Snahy přepracovat Tripartitum na) Quadripartitum (také nebylo sankcionováno, tiskem vyšlo soukromě později) nb) Novum Tripartitum (1715, jen dílčí doplnění Tripartita) > Planum tabulare nsbírka rozhodnutí kuriálních soudů od soudní reformy v roce 1723 nvyšla až 1800 > Horní a městské právo na) horní (banské) právo v polovině 16. století nově upravil Maxmiliánův horní zákoník nb) tiskem vyšla procesní pravidla, upravující řízení před tavernikálním soudem (Articuli iuris tavernicalis, Tavernické články) n - vznikly s využitím staršího sepsání procesních předpisů nazývaného Quaeritur, Jan Thuz z Laaku, panovník je sankcionoval v roce 1602 n > Vydání CIC z roku 1757 CIH-03 >